Vznikl Spolek pro výstavbu dálnic D35 a D43, zaznělo na Dopravní konferenci

Dopravní konference 2016 řešila financování dopravní infrastruktury, projekty na silnicích i železnici či novou legislativu v oblasti dopravních zákonů. Zaznělo tu, že dopravní infrastruktura patří mezi základní podmínky rozvoje podnikání a že je potřeba věnovat více pozornosti silnicím nižších tříd. A účastníci konference se také dozvěděli o vzniku nového spolku, jehož cílem je urychlit výstavbu dálnic D35 a D43.

Spolek pro výstavbu D35 a D43 vznikl z iniciativy děkana Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Ivo Drahotského a také poslance a místopředsedy Hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka. „Spolek chce efektivně urychlovat výstavbu klíčové komunikace D35 a do budoucna i D43. Je to sdružení nepolitické a nezávislé, jehož hlavním cílem je pozitivního tlaku na všechny, kteří jsou zodpovědní za výstavbu nových silnic. Je otevřen všem zájemcům, a to fyzickým i právnickým osobám,“ řekl Martin Kolovratník.

Téma D35 otevřel i ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, který představil nejen projekt Dopravního uzlu Pardubice, ale také přípravu přivaděčů právě k D35. Dálniční alternativy k D1 se dotkl také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle něj musí Hospodářská komora vytvářet možnosti a především zlepšovat všechny podmínky pro rozvoj podnikání. A dopravní infrastruktura k nim podle Dlouhého patří.

„Pardubický kraj chápeme jako důležitou křižovatku silničních i železničních tras krajského i celostátního významu. Společně s tím ale musíme uvést i věci, se kterými nejsme spokojení. Nejvíce nám leží na srdci výstavba dálnice D35 ve vašem kraji,“ řekl mimo jiné prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Není to ale však pouze o dálnicích. Hospodářská komora sdružuje veškeré podnikatele a živnostníky a zvláště pro ty malé je velmi důležitá kvalita krajských silnic II. a III. třídy, které jsou kolikrát v ještě zoufalejším stavu než dálnice. Trápí nás také dlouhodobé přetížení železničního koridoru v kraji. Pevně věříme, že ministerstvo dopravy v tomto zintenzivní své úsilí při odstraňování těchto strategických nedostatků.“

Náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek pak hovořil o modernizacích silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Pardubického kraje. Pro kraj je jedním z rozhodujících investičních zdrojů program dotací z Evropské unie na roky 2014 – 2020. Pardubický kraj v tomto období investuje do silniční infrastruktury dotace až do výše 2 miliardy korun. „Na kofinancování evropských zdrojů se Pardubický kraj podílí částkou až do výše 200 milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana Dušek. Podle něj bude region v modernizacích i nadále pokračovat, i když to znamená dopravní komplikace pro řidiče. „Tyto problémy nás budou provázet i v následujících letech se vzrůstajícími investicemi do dopravní infrastruktury. Řešením bude zlepšené plánování a koordinace. Jsem přesvědčen, že i v dalším volebním období přes vzniklé obtíže v organizaci dopravy bude tento pozitivní trend ve financování dopravní infrastruktury pokračovat a to i s přispěním státu,“ dodal Jaromír Dušek.

O rekonstrukcích a výstavbě silnic I. třídy pak přispěl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Kroupa. Řeč byla také o projektech na železnici nebo přípravě vodních cest na Labi v Pardubickém kraji. První náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček prezentoval téma Operačního programu Doprava, o financování dopravní infrastruktury na roky 2016 – 2018 hovořil taky ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica. Konference se dotkla také plošného vypořádání majetkoprávních vztahů pod silnicemi a nových technologií – například mapování stavu mostu Pavla Wonky v Pardubicích.

Akce je součástí celoročního projektu DOPRAVNÍ FESTIVAL 2016.

 

Projekt Bezpečně do školy učí děti správnému chování na silnicích

Prázdniny končí a děti se znovu vrací do školních lavic. Po dvou měsících volnosti nastává období, kdy je znovu zaměřit se na pozornost dětí a to zejména v silničním provozu. Rodiče i učitelé by měli dětem vštípit základní pravidla správného chování. S příchodem podzimu se navíc začíná zkracovat den a prodlužovat noc. Do školy či do práce často chodíme „za tmy“, zhoršená viditelnost bývá i v odpoledních hodinách. „Proto více než kdy jindy platí zásadaVIDĚT A BÝT VIDĚN. Oblékejte se do barevného oblečení, používejte reflexní prvky. I pomůcka za pár korun může zachránit život,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek, pod jehož záštitou se akce koná. Zásadu správného chování vštěpuje především dětem školou povinným už od uplynulého školního roku. Navštěvuje základní školy po celém Pardubickém kraji, mluví s dětmi o správném chování v silničním provozu a rozdává reflexní pásky.

V Pardubickém kraji každoročně dochází k několika desítkám smrtelných úrazů spojených s dopravními nehodami. Region se v mezikrajském měřítku pohybuje kolem desátého místa. „Statistiky mluví o tom, že čtyřicet dětí ročně zemře v důsledku dopravních nehod, další čtyři tisíce jich jsou zraněny. Alarmující je i skutečnost, že polovina úrazů dětí do 15 let věku je v souvislosti s nehodami na silnicích. Když jsem tato čísla zjistil, zhrozil jsem se,“ vysvětluje svou motivaci k realizaci projektu Jaromír Dušek.

Akce Bezpečně do školy se tentokrát přesunula i na pardubické nádraží, kde si všichni mohou zdarma v Dopravním centru vyzvednout reflexní pásky. Děti zde navíc mohly soutěžit. Připraven je totiž pro ně i malý kvíz – poznávání dopravních značek.

 

Silniční veletrh je příležitostí čerpat inspiraci

Pardubice, 9. září 2016 – Nové technologie, prezentace špičkových dodavatelů a místo k čerpání inspirací a uzavírání nových obchodů. Tak vypadá mezinárodní Silniční veletrh. Letošní, v pořadí už XV. ročník potvrdil svou prestiž a do areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje přilákal desítky vystavovatelů a stovky návštěvníků.

„Silniční veletrh podle mého názoru je velmi dobrou příležitostí pro sdílení inspirativních myšlenek a navázání nových kontaktů,“ potvrdil ministr dopravy Dan Ťok, který město Pardubice a Pardubický kraj chápe jako významný dopravní uzel. „Pardubický kraj v oblasti dopravy trápí celá řada nevyřešených problémů jako je například nedokončená výstavba D35 či obchvaty měst. Ministerstvo dopravy si je přetrvávajících problémů dobře vědomo a intenzivně pracuje na jejich řešení. Velmi často na tom spolupracujeme i s dotčenými subjekty samosprávy. Pevně věřím, že dosavadní úspěšná kooperace bude pokračovat i nadále,“ vzkázal na pardubický veletrh ministr Ťok.

Na veletrhu se prezentovaly firmy z oblasti silničního hospodářství, přidali se výrobci a prodejci silniční techniky a stavebních materiálů, dodavatelé měst, obcí, krajští i státní silničáři, prodejci nákladních automobilů, stavebních strojů, technologických zařízení  a jejich příslušenství, dodavatelé dopravního značení, osvětlení a komunální techniky a stavebních prací a v neposlední řadě i prodejci automobilů.

„Dlouhá tradice této prezentační akce je dokladem toho, že Silniční veletrh v Pardubicích má dobré jméno a je pro všechny dodavatele, stavební firmy, ale třeba i města a obce a přínosný. Veletrh každoročně nabízí celou řadu zajímavých vystavovatelů a prezentuje nové a moderní technologie. Naše organizace, Správa a údržba silnic Pardubického kraje, je právě v této oblasti lídrem a tahounem, který se nebojí nové technologie zkoušet v praxi,“ nechal se slyšet hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Právě prezentace nových technologií je jedním z největších témat veletrhu. Tentokrát ale pořadatelé připravili i ohlédnutí do dávné minulosti. Díky spolupráci s Muzeem starých strojů v Žamberku tu vystavili parní válec značky Zettelmeyer – Konz b. Trier z roku 1936. Silnice válcoval až do 70. let minulého století. Dochoval se v unikátním stavu a po restauraci je znovu provozuschopný. Zpestřením konference byl například jeřáb zvedající hosty veletrhu v uzavřené kabině několik desítek metrů nad zem, nebo horkovzdušný balon, který umožnil pohled na veletrh z výšky.

Silniční veletrh je příležitostí také k obchodním jednáním a diskuzím. Jedním z nich je modernizace silniční sítě a její financování. Náměstek hejtmana pro dopravu Jaromír Dušek připomněl, v jakém špatném stavu byla silniční síť II. a III. třídy ještě před několika málo lety. „Když jsem byl v roce 2012 zvolen do funkce náměstka, nastoupil jsem do rozvrácené veřejné dopravy, silnice byly ve špatném stavu a finančních prostředků na jejich modernizaci velmi málo. Během čtyř let se nám podařilo dosáhnout rekordního nárůstu investičních prostředků a jsme připraveni se zásobníkem akcí i na další roky,“ řekl Dušek.

Finanční prostředky Pardubický kraj získával z evropských zdrojů a dotací Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho ředitel Zbyněk Hořelica představitele Pardubického kraje, ale i jeho dodavatele v silničním hospodářství ujistil, že finanční prostředky v rozpočtu jsou. „V letošním roce se podařilo v rozpočtu fondu alokovat prostředky ve výši 3 mld. Kč pro kraje na opravy silnic II. a III. tříd. Rovněž úspěšně pokračuje příprava důležitých silničních staveb v Pardubickém kraji, na které je v rozpočtu fondu vyčleněn dostatek finančních prostředků.“

Dopravní festival

Akce je součástí celoročního projektu DOPRAVNÍ FESTIVAL 2016. Záštitu nad ním převzali prezident ČR Miloš Zeman, předseda Vlády ČR Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR Jan Hamáček, ministr dopravy Dan Ťok, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek, primátor statutárního města Pardubice Martin Charvát.

 

Na Silničním veletrhu vznikl Klub seniorů v dopravě Pardubického kraje

Už podruhé se v rámci Silničního veletrhu sešli na pozvání Správy a údržby silnic Pardubického kraje senioři, kteří dlouhá léta pracovali v silničním hospodářství. V rámci jednání vznikl Klub seniorů v dopravě Pardubického kraje, který se bude vyjadřovat k aktuálnímu dění. Klub si zároveň zvolil své pětičlenné prezidium.

Podle ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslava Němce je Silniční veletrh ideálním prostředím, aby se dlouholetí pracovníci sešli. „Jsou to lidé, kteří v silničním hospodářství toho mnoho odpracovali, jsou to lidé, kterých bychom si měli vážit. I proto vznikl klub, jehož posláním je vyjadřovat se k věcem aktuálním i budoucím, podávat návrhy a připomínkovat a komentovat aktuální dění,“ řekl ředitel krajských silničářů.

Klub seniorů přišli pozdravit i náměstci hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a Jaromír Dušek. Oba všem popřáli zdraví a poděkovali za jejich práci. „Přeji vám, abyste si důchod užívali dlouhá léta a abyste si užívali života. A abyste měli více radosti než starostí,“ řekl náměstek Dušek. Pozdrav z partnerského Prešovského kraje přidal i předseda tamního dopravního výboru Peter Sokol, který je se svými kolegy na pracovní návštěvě Pardubického kraje.

Klub seniorů si také zvolil pětičlenné prezidium, ve kterém jsou zastoupeny všechny okresy Pardubického kraje a také jedna žena. Tou je Alena Mašíková, okres Pardubice reprezentuje Jan Poláček, Chrudimsko Jiří Kapoun, Svitavsko Jan Rektořík a Orlickoústecko Slávek Fencl, kterého prezidium zvolilo prezidentem Klubu seniorů v dopravě Pardubického kraje.

 

Pôjde i o efektívne využívanie prírodných zdrojov

Operačný program Kvalita životného prostredia (OP KŽP) sa okrem oblasti ochrany životného prostredia sústredí i na podporu efektívneho využívania prírodných zdrojov. V súvislosti s rozšírením rozsahu podpory v porovnaní s predchádzajúcim Operačným programom Životné prostredie, týkajúceho sa predošlého programového obdobia 2007 – 2013, došlo k navýšeniu celkovej alokácie OP KŽP, ktorá presahuje 4,3 miliárd eur zo zdrojov Európskej únie a štátneho rozpočtu. Program sa zameriava nielen na podporu prechodu na nízkouhlíkové hospodárstvo vo všetkých sektoroch, ako aj na podporu prispôsobovania sa zmene klímy, predchádzania a riadenia rizika mimoriadnych udalostí.

V tomto roku môžu, ako uvádza generálna riaditeľka sekcie environmentálnych programov a projektov Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky (MŽP SR) Alexandra Magulák, získať podporu projekty zamerané napríklad na budovanie kanalizácií, čistiarní odpadových vôd, triedenie a zhodnocovanie biologicky rozložiteľného odpadu. O nenávratné finančné príspevky sa mohli ucházať aj žiadatelia s projektmi zameranými na znižovanie emisií zo stacionárnych zdrojov znečisťovania ovzdušia, monitorovanie a hodnotenie vôd, sanáciu environmentálnych záťaží, či zníženie energetickej náročnosti budov.

V programovom období 2014 – 2020 vyhlásilo MŽP SR ako riadiaci orgán pre tento program dovedna štrnásť dopytovo orientovaných výziev. Do konca roka plánuje zverejnenie ďalších výziev, a to najmä z prioritnej osi 1 zameranej na udržateľné využívanie prírodných zdrojov prostredníctvom rozvoja environmentálnej infraštruktúry.

ŽIADANIE O DOTÁCIE A PRIEBEH PROJEKTOV

O finančnú pomoc môžu žiadať subjekty verejného a súkromného sektoru, teda nielen obce, vyššie územné celky a orgány štátnej správy, ale aj široké spektrum združení, neziskových organizácií, pôsobiacich v oblastiach podpory operačného programu, ale aj fyzické a právnické osoby, oprávnené na podnikanie vo vymedzených oblastiach. Okruh oprávnených žiadateľov o nenávratný finančný príspevok (NFP) je vždy presne stanovený v konkrétnej výzve na predkladanie žiadostí o NFP.

Medzi poskytovateľom a prijímateľom je uzatvorená zmluva o nenávratný finančný príspevok, ktorá upravuje zmluvné podmienky, práva a povinnosti, a v ktorej sú presne zadefinované jednotlivé aktivity projektu, ich trvanie, ako aj oprávnené výdavky projektu. Oprávnené výdavky na projekt sú financované buď z Kohézneho fondu, alebo z Európskeho fondu regionálneho rozvoja podľa podporenej prioritnej oblasti v rámci výzvy z OP KŽP. Môžu byť uhradené až do výšky sto percent v závislosti od právnej subjektivity prijímateľa, konkretizuje Alexandra Magulák.

Prioritným cieľom je podporiť udržateľné a efektívne využívanie prírodných zdrojov, zabezpečiť ochranu životného prostredia a aktívnu adaptáciu na zmenu klímy. Samostatnou prioritnou oblasťou, ktorú operačný program podporuje, je energeticky efektívne nízkouhlíkové hospodárstvo, ktorej cieľom je napríklad podpora výroby a distribúcie energie z obnoviteľných zdrojov a tiež podpora energetickej efektívnosti, inteligentné riadenie energie a využívanie energie z obnoviteľných zdrojov vo verejných infraštruktúrach, vrátane verejných budov a v sektore bývania.

HARMONOGRAM VÝZIEV

V rámci osi Udržateľné využívanie prírodných zdrojov prostredníctvom rozvoja environmentálnej infraštruktúry deklaruje v špecifickom cieli 1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Ako Oprávnená aktivita B. je uvedená príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú: MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, MV SR – okresné úrady, subjekty územnej samosprávy, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby, celé územie SR Územné priority budú vychádzať z platného Programu odpadového hospodárstva SR, vypracovaného na národnej úrovni, z ktorého následne vychádzajú Programy odpadového hospodárstva krajov. Indikatívna výška finančných prostriedkov určených na výzvu zo zdrojov EÚ je dvadsať miliónov.

V Špecifickom cieli 1.1.1 Zvýšenie miery sa definuje zhodnocovanie odpadov so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Ako Oprávnená aktivita B. je predpísaná príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú subjekty územnej samosprávy - a to výlučne obce alebo združenia obcí. Výška finančných prostriedkov je päťdesiatpäť miliónov.

1.1.1 Zvýšenie miery kalkuluje so zhodnocovaním odpadov so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podporou predchádzania vzniku odpadov. Oprávnenou aktivitou B. je príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú subjekty územnej samosprávy a nimi zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, združenia právnických osôb so sto percentnou účasťou obce, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby, právnické osoby oprávnené na podnikanie so sto percentnou účasťou obce a celé územie SR. Výška finančných prostriedkov je štyridsať miliónov.

Pod špecifickým cieľom 1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov je konkretizácia na zameranie na ich prípravu pre opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Pod Oprávnenou aktivitou B. je príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, subjekty územnej samosprávy, združenia fyzických alebo právnických osôb, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby a fyzické alebo právnické osoby oprávnené na podnikanie. Výška finančných prostriedkov je sto miliónov.

1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov ráta so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podporu predchádzania vzniku odpadov. Oprávnenou aktivitou C. je príprava na opätovné použite a recyklácia nebezpečných odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, subjekty územnej samosprávy, združenia fyzických alebo právnických osôb, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby, fyzické alebo právnické osoby oprávnené na podnikanie i celé územie SR. Výška finančných prostriedkov je štyridsať milónov.

Ako špecifický cieľ 1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov je zameranie na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Oprávnená aktivita D. dosadila vybudovanie a zavedenie jednotného environmentálneho monitorovacieho a informačného systému v odpadovom hospodárstve. Oprávnenými žiadateľmi sú MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie. Výška finančných prostriedkov je šesťnásť miliónov. Petra Vörösová

 

Komunikace poničené při výstavbě chrudimského obchvatu jsou opět v pořádku

 

 

Krajští silničáři dokončili sérii oprav komunikací, které byly nadměrně opotřebeny při nedávné výstavbě obchvatu Chrudimi. Jedná se o pětici úseků, které byly využity jako objízdné trasy či po kterých stavbaři přepravovali materiál potřebný ke stavbě. Na opravách se finančně podílel stát a Pardubický kraj.

„Ředitelství silnic a dálnic ČR na opravy těchto silnic v rámci projektu chrudimského obchvatu vyčlenilo finanční prostředky ve výši 24 milionů korun. Šetření však ukázalo, že na kvalitnější a souvislou opravu všech úseků tato částka bohužel nestačí. Proto jsme se rozhodli přidat dalších 12 milionů korun ze svého rozpočtu, abychom zajistili kvalitní opravu těchto úseků,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Jedná se o silnice III. třídy, tedy ve vlastnictví Pardubického kraje. Bylo by od nás velmi nerozumné, kdybychom se o vlastní majetek nepostarali,“ komentoval rozhodnutí krajské samosprávy náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Podle něj je tento společný projekt jasným příkladem dobré spolupráce mezi státem a krajem, respektive mezi jejich investory Ředitelství silnic a dálnic ČR a Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

V rámci odstranění škod silničáři opravili pět úseků silnic. Jednalo se o úsek silnice III/3408 od autobusové zastávky po zástavbu v obci Tuněchody, o průtah obcí Topol a následně úseku silnice III/34034 od obce až po křižovatku se silnicí I/17 v Kočí. Také o opravu silnice III/34026 v obci Vestec. Jako poslední projekt se na řadu dostala oprava silnice III/34026 od kruhové křižovatky Chrudim – sever směrem na Ostřešany. Všechny stavby jsou v tuto chvíli už v provozu. „Tuto opravu přivítali zejména řidiči jedoucí do Pardubic přes Nemošice a Ostřešany,“ konstatoval ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, který připomněl předchozí navazující projekty. „Prakticky ucelené opravy doznala celá trasa od sídla Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje přes Nemošice a Ostřešany do Chrudimi, a to včetně tří nových mostů v Nemošicích.“

Nového obchvatu Chrudimi se řidiči dočkali v závěru loňského roku, kdy byla otevřena jeho první část v délce téměř šesti kilometrů. Na pokračování obchvatu směrem na Slatiňany si motoristé budou muset počkat minimálně do příštího roku, kdy by mohla být výstavba druhé části komunikace zahájena. Rovněž i zde se očekává pokračování v opravách poškozených silnic provozem a stavbaři.

 

 

Křižovatku u Parama obdivovala i slovenská delegace

Křižovatka u pardubického Parama je otevřena je pár dní a už je slavná. V den konání Dopravní konference se jí nevěnovali jen stavbaři, kteří pokračují na výstavbě nového čtyřpruhu, ale stavbu navštívila i delegace ze Slovenska. Na dopravácké dny, které se každoročně konají v Pardubicích na začátku září, přijeli odborníci z Prešovského samosprávného kraje. Ten je dlouholetým partnerským regionem Pardubického kraje.

„Prošli jsme si celou stavbu. Jsme mile překvapeni. Jak pardubičtí kolegové tak i my jsem rádi, že se podobné akce realizují i v tomto objemu. Tato stavba je velmi náročná jak z hlediska prostoru, tak i křížením železnice. Klobouk dolů nad samotnou realizací. Přeji vám, aby stavba sloužila občanům nejen Pardubic, ale celého kraje. Je to velmi potřebná stavba,“ komentoval výstavbu poslanec Prešovského kraje a zároveň předseda tamního dopravního výboru Peter Sokol.

Jedná se o druhou etapu výstavby silnice I/37 Pardubice – Trojice, kde dochází o rozšíření současné komunikace směrem na Chrudim o další jízdní pás. Jde o důležitou část kapacitního průtahu krajským městem ve směru sever – jih. Součástí stavby je i nová okružní křižovatka s odbočením k dostihovému závodišti. Tato křižovatka je už částečně v provozu. Uvedení celé stavby do provozu se očekává na podzim příštího roku.

 

Krajští silničáři potvrdili spolupráci s pardubickou univerzitou

 

Spolupráci v oblasti podpory vzdělávání, v prezentační a publikační činnosti i vědecko-výzkumné oblasti oficiálně navázala Správa a údržba silnic Pardubického kraje s Dopravní fakultou Jana Pernera. Pardubická univerzita a krajští silničáři tak veřejně deklarují zájem na oboustranné spolupráci a podpoře partnerských vztahů.

CELÝ ČLÁNEK

Migranti v Turecku dostanou karty od Evropské komise

Koncem července přišla Evropská komise s návrhem poslat dalších 1,4 miliardy eur na pomoc uprchlíkům v Turecku. Komise plánuje, že by koncem července dosáhla celková pomoc migrantům v tureckých zařízeních dvou miliard eur.

Speciální opatření navržená Komisí by měla zlepšit situaci uprchlíků v oblasti vzdělání, zdraví a také vylepšit jejich socio-ekonomické poměry. Evropská komise také představila nový humanitární plán pro Turecko s celkovým rozpočtem vyšším než půl miliardy eur. To z něj dělá největší humanitární plán v dějinách Evropské komise. Peníze na jeho provedení by plynuly z příspěvků členských států.

„Tento doposud nevídaný rozpočet je určený na boj s humanitárními problémy, kterým Turecko ve svých uprchlických zařízeních čelí. V Turecku se v současnosti nachází největší počet migrantů na světě, přes tři miliony lidí,“ připomněl komisař EU pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides.

Zlepšit podmínky v tureckých uprchlických zařízeních by měl i další návrh Komise. Plánuje zavedení dalších humanitárních projektů. Pokud tuto formu pomoci schválí členské státy, bude zavedena a prováděna ve spolupráci s tureckými úřady a mezinárodními finančními institucemi a Svěřeneckým fondem EU na pomoc Sýrii.

Návrh Evropské komise počítá v rámci tzv. Nouzové záchranné sítě (ESSN) se zavedením karty, díky níž by ti nejzranitelnější uprchlíci dostávali měsíční příspěvky, které by pro ně zajistily jídlo a střechu nad hlavou. Karta by měla být podle odhadů komise dostupná více než milionu migrantů. Unie si přeje také zavedení jakési finanční rezervy, která by se využívala k reakcím na nenadálé humanitární situace vzniklé v uprchlických táborech. Eurokomisaři ji plánují zavést do konce července.

„Komise chce co nejefektivněji pomáhat migrantům ve spolupráci s tureckými úřady. Současný pokrok ukazuje, že EU a Turecko plní své závazek zlepšení podmínek pro uprchlíky,“ uvedl k návrhu pomoci migrantům komisař pro sousedskou politiku a vyjednávání o rozšíření Johannes Hahn.

Dohled nad rozdělováním prostředků mezi uprchlíky budou mít zástupci členských států a turecké samosprávy. Z vyčleněných peněz do Turecka k červenci letošního roku zamířilo okolo 740 milionů eur na humanitární i nehumanitární pomoc. Z nich bylo nasmlouváno přes 150 milionů a 105 jich už bylo vyplaceno. Lukáš Zitka

 

EU a USA zavedou datový štít

Bezpečnost osobních dat při používání služeb sociálních sítí, při mezinárodním internetovém obchodování nebo při ukládání souborů do tzv. cloudů se v červenci díky dohodě EU se Spojenými státy dočkala změn. Cesta k této nové smlouvě, nazývané štít EU-USA, začala v říjnu loňského roku, kdy Evropský soudní dvůr zrušil platnost dosavadní právní platformy pro ochranu dat mezi Evropou a USA nazývané „bezpečný přístav“.

Nová dohoda mezi osmadvacítkou a USA je nazývána jednoduše štít EU - USA. Občanům Evropské unie dala jasný postup, jak se zachovat, když cítí, že s jejich osobními daty bylo nakládáno v rozporu s právními normami. Na nových podmínkách pro nakládání s osobními údaji je silný český podpis. Jednání totiž vedla česká eurokomisařka Věra Jourová s americkou tajemnicí pro obchod Penny Pritzker. V platnost výsledky jednání vstoupily v půli července. Nové podmínky pro nakládání s osobními údaji se týkají nejen transatlantických obchodů, rovněž i dat přidávaných na sociální sítě či na cloudové služby.

„Štít EU–USA na ochranu soukromí je robustní nový systém ochrany osobních údajů Evropanů, který podnikům dává právní jistotu. Přináší přísnější normy ochrany údajů, jejichž nedodržování je lépe postižitelné, zavádí opatření na ochranu proti přístupu vládních orgánů k osobním údajům a zjednodušuje možnosti nápravy, které mohou fyzické osoby využít v případě stížnosti,“ řekla k dohodě česká eurokomisařka Věra Jourová.

ÚČINĚJŠÍ OCHRANA

Nová dohoda zavádí povinnost pro Ministerstvo obchodu USA pravidelně aktualizovat seznam společností účastnících se štítu a kontrolovat, zda se tyto společnosti řídí pravidly, k jejichž dodržování se zavázaly. Pokud je nebudou dodržovat, budou čelit postihu a odstranění ze seznamu. Zpřísní se též podmínky pro další předávání údajů třetím stranám. I na tato data se budou vztahovat pravidla štítu. Seznam společností, které respektují tuto dohodu, můžete spatřit na internetové adrese https://www.privacyshield.gov . Americké firmy se do něj mohou zapisovat od začátku srpna.

Nyní by mělo být jasné kdy a za jakých okolností do těchto dat nahlížejí úřady USA. Spojené státy v dohodě s Evropskou unií závazně přislíbily, že přístup veřejných orgánů k osobním údajům za účelem vymáhání práva a zajištění národní bezpečnosti bude podléhat jasným omezením, ochranným opatřením a mechanismům dohledu. Kdokoli v EU tak bude od nynějška moci v této oblasti využít nápravných mechanismů. Spojené státy vyloučily, že by osobní údaje předávané do USA ve štítu EU–USA na ochranu soukromí sledovaly nahodile a masově.

Dohoda se Spojenými státy nově dává každému občanovi, který se domnívá, že jeho údaje byly zneužity, může využít několik snadno dostupných a finančně přístupných mechanismů pro řešení sporů. V ideálním případě stížnost vyřeší sama společnost, která s údaji pracovala. Pokud se tak nestane, bude mít stěžovatel na výběr z několika bezplatných možností alternativního řešení sporu. Fyzické osoby se také mohou obrátit na orgány pro ochranu údajů ve svém domovském státě, které ve spolupráci s americkou Federální obchodní komisí dohlédnou na to, aby stížnosti občanů EU byly prošetřeny a vyřešeny. Poslední možností, pokud všechny předchozí selžou, bude rozhodčí řízení. Novinkou, kterou dohoda přinesla je i to, že možnostmi nápravy pro Evropany se v oblasti národní bezpečnosti bude zabývat ombudsman, který bude nezávislý na zpravodajských službách USA.

Obě strany se také dohodly na každoročním ročním přezkumu, jenž má vyhodnocovat fungování štítu. Jeho provádění bude v gesci Evropské komise a Ministerstva obchodu USA ve spolupráci s nadnárodními zpravodajskými odborníky z USA a evropských orgánů pro ochranu údajů. Nové podmínky na ochranu osobních údajů musely být vyjednány po rozhodnutí Evropského soudního dvora z října loňského roku, který zrušil platnost dosavadní dohody zvané „bezpečný přístav“. Lukáš Zitka

 

OPŽP nabírá na obrátkách, bude to stačit?

Životní prostředí patří dozajista mezi nejkontroverznější oblasti, do kterých nějakým způsobem zasahuje Evropská unie. Jenže evropští politici trvají na tom, že společný postup ve věcech, jako je péče o krajinu nebo odpadové hospodářství, je naprosto nezbytný pro trvale udržitelný růst společnosti. Pro tyto účely tak byly stanoveny jasné cíle a zřízeny nástroje, které mají pomoci s jejich dosažením. Mezi ně patří i dotační programy zaměřené právě na životní prostředí.

Když byly v polovině loňského roku, dva roky po konci minulého programového období, schváleny poslední projekty podpořené z dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí, šlo o symbolickou tečku. Tisíce akcí zaměřených na zlepšování čistoty vody, snižování množství emisí vypouštěných do vzduchu, zateplování, zpracování odpadu ekologickou cestou či na další oblasti ochrany přírody, pomohly realizovat desítky miliard z Evropské unie. Jenže ačkoliv to samo o sobě je pozitivní, průběh čerpání dotací z tohoto programu přinesl spoustu problémů, kvůli kterým se OPŽP zapsal do povědomí veřejnosti spíše v negativním světle. Hovořilo se především o tom, že je titul až příliš byrokratický, neflexibilní a nepřehledný, což vede k mnoha chybám, kterých se dopouští žadatelé. To vše se nakonec projevilo postupně se nabalujícím zpožděním v čerpání alokovaných peněz. Ještě v roce 2014 hrozilo, že se z něj nepodaří vyčerpat asi 25 miliard korun. Pak se ovšem zatáhlo za záchrannou brzdu a na poslední chvíli se začaly rozdělovat miliardy. Výsledná ztráta se pohybuje kolem 7,5 miliardy korun. To je sice podstatně lepší výsledek, ale stále to znamená, že jsme si z nabídnuté sumy peněz nevzali kvůli přebujelé byrokracii značnou částku.

Nové programové období se mělo nést ve znamení změn a zlepšování toho, co v tom minulém nefungovalo. Cíle těch, kteří připravovali jeho současnou podobu, tak byly jasné: Odstranění řady překážek a podmínek, které omezovaly přístup některých žadatelů k dotacím nebo jim stěžovaly jejich čerpání. Nakonec nová podoba programu odstartovala v srpnu loňského roku. „Operační program Životní prostředí pro nové programové období 2014–2020 v gesci MŽP se stal hned druhým programem, který k čerpání schválila Evropská komise,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že v programu je k dispozici přes 70 miliard korun, což je asi o 40 procent méně, než kolik bylo alokováno v minulém období.

OPĚT SKLUZ?

Zaměřením se přitom program příliš neliší od svého předchůdce. Prioritně nejvyšší prostředky půjdou na zlepšení kvality ovzduší, čištění vod a opatření proti povodním. Podstatně větší pozornosti se dočkají také projekty, které budou nabízet řešení a pomoc s překlenutím nadměrně suchých let, kterých bude v blízké době zřejmě přibývat.  Ministerstvo životního prostředí už od počátku avizuje, že současný režim OPŽP je v podstatě stejný, jaký byl zaveden v závěru minulého období v reakci na velký objem nevyčerpaných peněz. Vláda se prý navíc snaží flexibilně reagovat na vývoj čerpání. Nedávno například schválila přesun dvou miliard z OP Doprava do OP Životního prostředí, kde je větší potenciál k jejich vyčerpání. Peníze půjdou hlavně na snižování emisí, které vypouští továrny a teplárny nebo na zlepšování kvality vod na našem území.

Jenže podle opozičních politiků se vytyčené cíle – rychlejší a efektivnější čerpání – ve skutečnosti zatím příliš plnit nedaří a program už od začátku nabírá skluz. „Už máme třetí rok programového období, ale čerpání probíhá zatím jenom jeden rok, takže už máme vlastně dva roky zpoždění,“ podotkl například poslanec za ODS Jan Zahradník a nespokojenost s rychlostí čerpání vyjádřili i někteří zástupci TOP09. Jenže vládní představitelé kritiku opozice odmítají a poukazují na to, že stávající problémy mají kořeny právě ve vládě ODS a TOP 09. Právě ta prý nedokázala zajistit schválení operačních programů ještě před zahájením současného období, tedy před rokem 2014. Zároveň má prý předchozí vláda vinu za ztrátu oněch 7,5 miliardy korun, které nenávratně propadly. „OPŽP patří k těm programům, které se dokázaly vypořádat s pozdním schválením ze strany Evropské komise, a v žádném případě jeho aktuální ´nízké´ čerpání neohrožuje prostředky přidělené do tohoto programu,“ zdůrazňuje v tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí.

VÝZVY VE VŠECH OBLASTECH

A jak na tom tedy OPŽP aktuálně je? Do poloviny srpna bylo vyhlášeno 33 výzev, ve kterých se rozděluje 24,5 miliard korun. O dotace je velký zájem, registrováno je celkem 2591 projektů. Zatím posledními vyhlášenými výzvami jsou ty zaměřené na ochranu krajiny, především vodních prvků, mezí, remízků či starých sadů. „Podpoříme i projekty, které povedou ke zlepšení stavu lesních porostů, zajištění migrační prostupnosti pro vodní i suchozemské živočichy a revitalizaci sídelní zeleně,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Na tyto projekty je ve výzvách řízených Agenturou ochrany přírody a krajiny připraveno zatím 712,5 milionu korun.

Z dalších již vyhlášených výzev lze jmenovat třeba tu zaměřenou na energetické úspory budov. V tomto případě jde hlavně o veřejné budovy, které tak čeká zateplování, výměny oken a dveří a další opatření zaměřená na šetření energií. Pro žadatele hlavně z řad obcí a měst jsou připraveny tři miliardy korun. Své projekty ale chystají i kraje. Třeba ten Královéhradecký chce s pomocí OPŽP zateplit sedm budov za 145 milionů. Chybět mezi nimi nebude gymnázium v Dobrušce nebo domov mládeže v Červeném Kostelci.

Dlouhodobě běží také přijímání protipovodňových projektů. Prozatím 1,3 miliardy si rozdělí žadatelé, kteří plánují například zabezpečovat svahy, ale třeba i čistit koryta řek a potoků. V budoucnu se plánují další výzvy zaměřené na tuto oblast. Přihlásit se do nich chce například Brno, které uzavřelo smlouvu o spolupráci s Povodím Moravy a plánuje komplex opatření na Svitavě a Svratce za čtyři miliardy. Co je důležité - OPŽP bude v tomto období mnohem více reflektovat i opačné nebezpečí – častá a dlouhotrvající sucha. Letos v květnu vláda rozhodla, že na opatření proti nim půjde ročně 2,4 miliardy korun, a to až do roku 2021. Kde se peníze vezmou, zatím není jasné. Všeobecně se ale předpokládá, že evropské fondy v tom rozhodně budou figurovat. Jen z OPŽP by mělo jít na tuto oblast asi osm miliard korun.

S ČISTÍRNAMI JSME POZADU

Z dalších oblastí OPŽP, u kterých už známe i konkrétní projekty, lze jmenovat stavby kanalizací a čistíren odpadních vod. Dotaci na své projekty už získala řada obcí – Z těch posledních třeba Osík, Bezdědice, Radouš, Krasová, Rudice či Hostomice, kde stavba nové kanalizace navazuje na projekt financovaný z evropských peněz v minulém období – novou čističku odpadních vod. Mezi největší chystané projekty pak patří ten v obci Jamné na Jihlavsku, zde postaví čistírnu za 74 milionů korun.

Ostatně právě stavby čističek a odpovídajících kanalizačních systémů jsou dlouhodobě velkým problémem České republiky. Odpovídající kanalizaci, tak jak to požaduje Evropská unie, totiž stále nemá skoro pětina české populace. A podle hrubých odhadů se Česku podaří splnit podmínky osmadvacítky až v roce 2021, což je o jedenáct let později, než nám původně Evropská unie ukládala. To, že jde všechno tak pomalu, má hned několik důvodů. Jedním z nich je i fakt, že obcím se do nákladných projektů, kvůli kterým se musí zadlužovat mnohdy nepříliš výhodnými úvěry, nechce. V tomto směru se stát rozhodl pomoci a nabízí obcím, které chtějí na vodohospodářské projekty čerpat dotace, půjčku od Státního fondu životního prostředí. „Půjčky odrážejí naší vizi - transformaci Státního fondu životního prostředí ČR směrem od toho ryze dotačního administrátora blíže ke komplexní finanční instituci,“ prohlásil již dříve ministr Brabec. Obce navíc mohou žádat i na realizaci jiných projektů podaných do OPŽP, třeba těch zaměřených na zateplování veřejných budov. Filip Appl

 

Portugalsko sa prebúdza pomocou nových technológií

Portugalci vysúvajú svoju krajinu za rámec dovolenkovej destinácie. Snažia sa o pozíciu európskeho lídra v oblasti nových technológií.

Pred necelými dvoma rokmi Južania odštartovali podnikateľský inkubátor ESA BIC, ktorý pomáha začínajúcim podnikateľom uvádzať kozmické technológie do oblasti zdravotníctva, dopravy, či energetiky. Do roku 2019 pri rozbiehaní biznisu plánujú podporiť tridsať domácich firiem, čím vznikne viac ako stovka lokálnych jednotiek v špičkových odboroch. Nad inkubačným strediskom drží patronát Inštitút Pedro Nunes pri Univerzite Coimbra v spolupráci s Vedeckým a technologickým parkom Univerzity Porto a tiež neziskovou organizáciou DNA Cascais, podporujúcou inovatívne podnikanie v okolí Lisabonu. Vo svojej dvadsaťročnej histórii má inštitút na rováši viac ako dvesto novátorských projektov a prostredníctvom inkubačného strediska chce priniesť prelomové inovácie zamerané na globálne trhy.

ATRAKTÍVNY BOD

O čom Portugalci píšu skromnejšie, pozorne analyzuje zahraničná tlač. Španielsky denník El País s uznaním konštatuje, že z Porta a Lisabonu vznikli centrá európskych podnikateľských inovácií, ktoré konkurujú takým velikánom ako Berlín, či Londýn. Rolu zohrávajú nižšie životné náklady, priaznivá klíma a dopravné prepojenie s európskymi metropolami, New Yorkom a tiež Afrikou. Španielsky denník cituje Paddyho Cosgravea, zakladateľa najznámejšieho technologického veľtrhu v Európe Web Summit, ktorý sa rozhodol preniesť ho z Dublinu do portugalského hlavného mesta, kde sa tento rok uskutoční v novembri. Ašpirovanie Lisabonu preklenúť pozíciu najvzdialenejšej európskej metropoly nezostáva nepovšimnutá. Minulý rok mesto bolo ocenené European Entrepreneurial Region award.

PORTUGALCI ŽNÚ ÚSPECHY

Experti z investičných fondov, ktorí zastrešujú podnikanie s inovačnými technológiami, tvrdia, že zo strany portugalskej vlády chýba väčšia vôľa podporovať vízie, ktoré sa už zajtra môžu stať skutočnosťou. Potvrdzujú však, že hoci v krajine pretrváva dvanásť percentná nezamestnanosť a tridsať percent mladých zostáva bez práce, Portugalci sa snaživo odrážajú od dna. K najväčším záujemcom o technologické novinky patrí bankový sektor. Startupová firma pracujúca v oblasti finančnej analytiky CrowdProcess sa zviditeľnila po získaní ceny v Money20/20 v Copenhagene. Pracuje na báze umelej inteligencie s počítačovým systémom James, ktorý umožňuje analyzovať bankové údaje a predchádzať podvodom. V roku 2011 sa zrodila softvérová firma Feedzai, podnikajúca v oblasti informačnej bezpečnosti. Poskytuje služby finančným ústavom s cieľom predchádzať podvodom. Napriek veľkému potenciálu by neprežila bez zahraničného kapitálu. Dvojmiliónové investície získala od nemeckej spoločnosti SAP s podmienkou, že svoju centrálu presunie do USA. Firma dnes zamestnáva 110 ľudí a najnovšie získala 17 miliónov eur z fondu rizikového kapitálu na rozvoj nových produktov. Dana Miháliková

 

Firmy z Pardubického kraje uspěly v celostátní soutěži Česká dopravní stavba. Politici jim poděkovali.

 

„Děkujeme“, takové uznání dnes několikrát zaznělo na pracovním setkání dopraváků. To svolal náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek s cílem poděkovat stavebním firmám a projektantům za skvělou reprezentaci kraje. Ale také se pracovalo. Setkání se účastnili odborníci ze všech oblastí sektoru dopravy a řešili aktuální situaci v dopravě.

CELÝ ČLÁNEK

Téměř 40 miliard korun z EU přiteklo na Pardubicko

Volební období současné koalice v čele Pardubického kraje se pomalu ale jistě chýlí ke konci. Nastává tak čas hodnocení, jak si vedla. V tomto týdnu proto představila analýzu čerpání evropských dotací v programovém období 2007 – 2013. Na území celého kraje bylo obcemi, krajem, státem a soukromými subjekty vyčerpáno přes 38 miliard korun.

Regionální vedení si přálo zhodnotit čerpání dotací v posledním programovém období z hlediska územního dopadu. Ze 686,2 miliard, které získala v tomto období celá Česká republika, získal Pardubický kraj 38,4 miliard korun.

„Díky této analýze, kterou nedisponuje žádný jiný kraj, ba dokonce ani stát, jsme schopni určit nejen objem financí, které putovali do jednotlivých obcí s pověřeným obecním úřadem, ale také čerpání, kde vystupoval kraj jako žadatel či skladbu jednotlivých operačních programů a podíl na celkové vyčerpané částce,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

NOVÁ ČISTÍRNA

Nejvíce prostředků spolkla stavba čistírny odpadních vod a oprava kanalizace v Ústí nad Orlicí, na kterou EU přispěla přes 566 milionů korun. O necelých 50 milionů méně získal projekt Vzdělávejte se pro růst! – pracovní příležitosti. Necelých 400 milionů pak putovalo z evropských fondů na revitalizaci zámeckého návrší v Litomyšli. „S výsledky analýzy a čerpání jsem velmi spokojen. Potěšující je také rozprostření investic, protože čerpání je z hlediska území rovnoměrné. Dominantní postavení má však logicky Pardubicko a samotné krajské město, protože je zde velká koncentrace krajských škol a velká nemocnice, což se na konečných výsledcích silně projevuje,“ sdělil hejtman Netolický.

Na území Pardubického kraje bylo za zmíněné programovací období podpořeno téměř sedm tisíc projektů. Nevíce peněz putovalo do okresu Pardubice, konkrétně 10,3 miliardy korun na 1885 projektů. „Nejvíce peněz bez ohledu na žadatele bylo rozděleno do oblasti životního prostředí, kde se realizovaly nákladné projekty čistíren odpadních vod, kanalizací, ale také celá řada zateplení budov od škol až po nemocnice. Dále pak investice v oblasti dopravy, a to jak do silnic II. a III. tříd, tak do nákupů moderních vlakových souprav,“ uvedl hejtman Netolický, který se vyjádřil také k současnému programovému období. „V tuto chvíli pracujeme na projektech až za 6 miliard korun, což je částka odpovídající finančním možnostem kraje. Výrazným způsobem se však mění struktura programů a priorit. Velkou ztrátou je konec Regionálních operačních programů, protože Integrovaný regionální operační program jej není schopen zcela zastoupit. Bude možné čerpat například na silnice II. třídy, ale již ne na silnice III. třídy nebo cestovní ruch,“ uzavřel hejtman Martin Netolický.

 

Uprchlická krize mění Unii, najde se řešení?

Ačkoliv se v posledních měsících a týdnech v médiích rozebírají hlavně jiné problémy a mohlo by se tak zdát, že je uprchlická krize minulostí, realita je trochu jiná. V prvním čtvrtletí letošního roku sice počet žadatelů o azyl poklesl, stále jich ale bylo téměř 300 tisíc. Je tedy zřejmé, že i touto situací se musí unijní i čeští politici stále zabývat a hledat to nejlepší možné řešení pro všechny strany. Daří se jim to?

„Uprchlíci překonávají Středozemní moře a přicházejí na pobřeží Evropy. Poselství, které přinášejí, je, že nebudete-li řešit problémy, pak problémy přijdou za vámi. Potřebujeme politický čin, který zastaví konflikty. To bude nejvýznamnější prevence přílivu uprchlíků,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi v souvislosti s nedávno zveřejněnými celosvětovými čísly ohledně migrace. Z nich vyplývá, že bylo v loňském roce v celém světě na útěku z domova 65,3 milionu lidí, což je ze všech pohledů rekordní číslo. Nejvíce běženců pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Burundi a Jižního Súdánu, miliony z nich míří v posledních letech do evropských zemí – především do Turecka a Německa. Česká eurokomisařka Věra Jourová dodává, že naši největší pomoc potřebují hlavně děti, kterých je mezi uprchlíky téměř polovina. „V roce 2015 požádalo o azyl v Evropě více než 250 tisíc dětí mladších 14 let a ve věkové skupině 14 až 17 let jich bylo 125 tisíc,“ říká s tím, že cesta, kterou musí často absolvovat, je skutečnou noční můrou. Podle Jourové je potřeba zkrátit dobu vyřízení žádostí o azyl, zamezit rozdělování rodin a pomoci dětem začlenit se do společnosti. „Je třeba jim umožnit chodit do školy a zprostředkovat jim naše společné evropské hodnoty – jde o nejlepší způsob, jak je začlenit do různých zemí,“ dodává Jourová.

Jenže v některých zemích už je situace tak daleko, že je snaha o začlenění sama o sobě nedostatečným řešením. Řeč je především o Švédsku, kam v roce 2015 přišlo přes 160 tisíc žadatelů o azyl a dalších 100 tisíc zřejmě přijde v letošním roce. Pro zemi o necelé desítce milionů obyvatel se celá situace stává nezvladatelnou. I zde tak šlapou na záchrannou brzdu. Šéf švédského přistěhovaleckého úřadu Anders Danielsson totiž nedávno oznámil, že nejméně polovinu žádostí země odmítne.

O ČR ZÁJEM NENÍ

Současná uprchlická krize není bezpochyby první, kterou Evropa zažívá. Rozhodně je ale jednou z největších a bezesporu i nejsložitějších. Dokazuje to i fakt, že do této doby nebylo potřeba měnit podmínky společného azylového systému, ke kterému se členské státy EU zavázaly v roce 1999. Svým vstupem do společenství se i Česká republika zavázala dodržovat řadu souvisejících pravidel - Směrnici o podmínkách přijímání, Směrnici o azylovém řízení nebo tzv. Dublinské nařízení, podle kterého vrací země zadržené uprchlíky do státu, přes který do EU vstoupili a v němž požádali o azyl.

Jenže současný příliv migrantů ukázal, že tato pravidla nejsou dostatečná. V uplynulých dvou letech proto evropské špičky hledaly řešení, jak se s celou situací vypořádat. Nejviditelnějším a nejkritizovanějším návrhem jsou uprchlické kvóty. Tedy rozložení části uprchlíků mezi všechny země Evropské unie. Podle posledního rozhodnutí, které ovšem naše země svým hlasem nepodpořila, by Česko mělo do konce roku přijmout 2691 lidí ze středomořských států nejvíce zasažených krizí. Faktem ovšem je, že většina uprchlíků do České republiky vůbec nechce. To se ostatně ukázalo už na začátku tohoto roku, kdy bylo do rekreačního zařízení v Okrouhlíku u Jihlavy přesunuto několik desítek křesťanských uprchlíků z Iráku v rámci projektu Generace 21. Ti sice prohlašovali, že považují Českou republiku za svou novou zemi, ve velmi krátké době se ale velká část z nich vydala do Německa, což z nich udělalo nelegální migranty. Začátkem července soud v Drážďanech rozhodl, že 25 z nich pošle zpět do ČR. Zde je čeká detenční zařízení a rozhodování, zda se vrátí do Iráku nebo zda zůstanou.

Ale ani uprchlíci, které by měla naše země přijmout na základě kvót schválených Evropskou unií, se k nám zřejmě nepohrnou. Dosud jich naše země měla přijmout sedm, tři z nich se ale přesunu do ČR vyhnuli. Do konce léta chce Česko přijmout 90 azylantů, do poloviny příštího roku pak přes 400. Že tomu tak ale opravdu bude, mnoho lidí pochybuje.

NA UPRCHLÍKY OSM MILIARD

Dalším důvodem pomalého a nejistého přijímání uprchlíků do ČR jsou přísné bezpečnostní standardy. „My říkali, že odmítáme jen ty, které nelze bezpečnostně prověřit. A žádáme Řeky a Italy, aby nám dávali žádosti včetně informací, z nichž jsme schopni dovodit, jestli ti lidé udávají pravou identitu a tak dále,“ prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec. Jeho rezort před časem vydal také zprávu o nelegálních migrantech. A ani těch na našem území není zdaleka tolik jako v některých jiných zemích. Od loňského června do května tohoto roku policie zadržela téměř 3,5 tisíce lidí bez povolení k pobytu. Pro srovnání – Jen od Itálie přijelo během prvních čtyř měsíců tohoto roku přes 24 tisíc uprchlíků.

Evropská komise proto v dubnu přišla se dvěma novými možnostmi řešení problémů s azylem pro migranty. Jednou z nich jsou nové kvóty, které by mezi členské země rozdělily další tisíce uprchlíků. Druhou variantou je pak zrušení systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. „Migranti by na základě ´distribučního klíče´ byli rovnou přerozdělováni po všech zemích unie,“ vysvětluje místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. V březnu tohoto roku navíc zřídila Rada Evropské unie mechanismus mimořádné podpory, který má pomoci Řecku a dalším členským států, které se především potýkají s vysokým počtem uprchlíků. Součástí tohoto opatření je zajišťování potravin, přístřeší, vody, léků a dalších základních potřeb. „Toto rozhodnutí Rady je důkazem, že EU stojí v tomto obtížném období po boku Řecka,“ uvedl po schválení tohoto opatření nizozemský ministr zahraničí a předseda Rady v době nizozemského předsednictví Bert Koenders. Jen v tomto roce by podle odhadů Evropské komise mělo jít na zajištění potřeb uprchlíků přes 8 miliard korun.

EVROPA NA KŘIŽOVATCE

Česká republika patří dlouhodobě v Evropské unii ke kritikům společné azylové politiky a další vlnu kvót odmítá. „Stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit,“ prohlásil český premiér Bohuslav Sobotka. A nejde rozhodně o ojedinělý názor. Stejnou pozici zastávají i ostatní státy visegrádské skupiny – Slovensko, Polsko a Maďarsko. Podle českého ministra vnitra Milana Chovance se EU musí zaměřit hlavně na ochranu vnějších hranic. „Jsme pro důslednou ochranu hranic EU a stoprocentně funkční hotspoty. Na experimenty s kvótami není čas,“ prohlásil. Kvóty dlouhodobě odmítá i prezident Miloš Zeman a velká část veřejnosti. Někteří lidé poukazují na to, že může Česká republika pomáhat i jinak. Do exponovaných míst odjíždí stovky dobrovolníků a desítky policistů a dalších expertů, kteří pak působí v hotspotech. V tomto směru patří naše země k těm nejaktivnějším v EU. Jenže to bohužel nestačí. Evropské země by si měly rozdělit desítky tisíc migrantů, což se dnes zdá jako naprosto nereálné.

Otázkou také zůstává, co se změní po odchodu Velké Británie, která vždy platila za euroskeptického spojence České republiky v osmadvacítce. Spekuluje se o tom, že brexit povede ještě k většímu odmítání unijních požadavků. Na druhou stranu dnes není ani jisté, jaké do budoucna ty unijní požadavky budou. V současnosti tak díky uprchlíkům stojí Evropa na křižovatce. Upustí evropští lídři od snahy o stále větší integraci, což znamená i konec kvót? Nebo k žádnému otočení kormidla nedojde a EU se začne štěpit na státy, které chtějí vytvořit jednotný celek a ty, které chtějí zůstat suverénní? Filip Appl

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...

Partneři

Sprava a udrzba silnic Pk

Evropské vydavatelství, s. r. o.

kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
Evropské noviny © 2016