Občané Turecka budou od června cestovat bez víz

Konec vízového systému pro své občany. O to se už od prosince roku 2013 snaží Turecko, a jak se zdá, do letošního června se mu to zřejmě podaří. Evropská komise totiž předložila Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu návrh na zrušení vízové povinnosti pro turecké občany. Podmínkou však je, že země musí nejdříve splnit všech sedmdesát dva standardních podmínek. Zatím je ale na dobré cestě.

„Turecko velice pokročilo s plněním referenčních kritérií svého plánu na uvolnění vízového režimu, a to zejména v posledních týdnech. Stále ještě musí co nejdříve odvést kus další práce, avšak bude-li pokračovat stejným tempem, může zbývajícím kritériím dostát. Z toho důvodu předkládáme návrh, který Evropskému parlamentu a členským státům otevírá cestu pro učinění rozhodnutí o zrušení vízové povinnosti, jakmile budou referenční kritéria splněna,“ řekl první místopředseda Komise Frans Timmermans.

DVA ROKY JEDNÁNÍ

Turecko a Evropská unie začaly vyjednávat o uvolnění vízového režimu 16. prosince 2013 zároveň s podpisem dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem. Na tomto jednání EU stanovila požadavky, které musí země splnit, aby mohl být návrh předložen. Na konci října dalšího roku přijala Komise zprávu o tom, jak Turecko plní požadavky a vydala doporučení ohledně dalšího pokroku. Na summitu, který se uskutečnil na konci listopadu minulého roku, se pak Turecko zavázalo k rychlejšímu plnění plánu, mimo jiné i uspíšením uplatňování všech ustanovení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem. V březnu letošního roku Komise dostala druhou zprávu o pokroku a ocenila angažovanost a odhodlání Turecka, které na summitu 18. března přislíbilo ještě rychlejší plnění plánu. Po tomto setkání se dvacet osm zemí EU ve společném prohlášení shodlo, že pokud Turecko splní všech dvaasedmdesát podmínek, zruší vízovou povinnost pro turecké občany nejpozději do konce června letošního roku. Aby mohl být tento termín dodržen, musela Komise návrh na přidání Turecka do seznamu zemí s bezvízovým stykem, předložit na začátku května. Tímto krokem zajistila lhůtu osmi týdnů, která má uplynout od okamžiku, kdy je návrh zpřístupněn vnitrostátním parlamentům, do jeho přijetí.

TURECKO DOSÁHLO POKROKU

I přesto, že Turecku zbývá splnit ještě posledních pět podmínek, Komise návrh předložila a doufá, že turecké orgány tato zbývající referenční kritéria dodrží. „Od summitu EU-Turecko konaného dne 18. března dosáhly turecké orgány významného pokroku a my věříme, že Turecko je odhodláno splnit své závazky ve všech směrech co nejdříve. Na základě předpokladu, že všechna kritéria budou promptně splněna, se Komise rozhodla předložit návrh na převedení Turecka do seznamu zemí, jejichž občané jsou osvobozeni od vízové povinnosti. Komise bude samozřejmě monitorovat, zda jsou tato kritéria plněna i v budoucnu,“ uvedl komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

CO MUSELI SPLNIT

Všechny podmínky, které muselo Turecko splnit, se dělily do pěti tematických bloků, a to zabezpečení dokladů, řízení migrace, veřejný pořádek a bezpečnost, základní práva a zpětné přebírání nelegálních migrantů. Poslední kritéria, která musí Turecko přijmout, aby dostálo zbývajícím požadavkům, se týkají přijetí opatření k zabránění korupce, sladění příslušných právních předpisů o ochraně osobních údajů s normami EU, uzavření dohody o operativní spolupráci s Europolem, nabídnutí účinné justiční spolupráce všem členským státům v trestních záležitostech a revize právních předpisů a postupů proti terorismu v souladu s evropskými normami. Ve dvou případech udělila Komise výjimku a Turecko je nemuselo splnit do dne předložení návrhu, protože k jejich splnění je potřeba delší čas. V prvním případě se jedná o vylepšení stávajících biometrických pasů tak, aby zahrnovaly všechny bezpečnostní prvky v souladu s normami Evropské unie. Vzhledem k tomu, že k uvolnění vízového režimu by mělo dojít už v červnu, není objektivně možné, aby tento požadavek Turecko stihlo splnit. Provizorním řešením tak bude vydávání biometrických pasů s krátkým časem platnosti. Od října by pak země měla začít vydávat standardní biometrické pasy. V druhém případě se jedná o přezkum provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem. Tuto podmínku není možné splnit, protože ustanovení vstoupí v platnost až 1. června.

BEZ VÍZ JEN CESTOVÁNÍ

Bezvízový styk se bude týkat pouze krátkodobých pobytů do devadesáti dnů, a to za obchodními, turistickými či rodinnými účely. Občané Turecka budou moci cestovat bez víz s výjimkou Irska a Spojeného království do všech členských států Evropské unie a do čtyř zemí přidružených k Schengenu, kterými jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Právo pracovat v EU osvobození od vízové povinnosti zajišťovat nebude. Ostatní podmínky pro vstup do schengenského prostoru, mimo jiné nutnost prokázání účelu cesty a dostatečných finančních prostředků k pobytu, budou platit i nadále.

Za stejných podmínek navrhla Evropská komise zrušení vízové povinnosti také pro občany Kosova, Ukrajiny a Gruzie. V případě Kosova Komise předložila návrh i s potvrzením, že země splnila všechny požadavky stanovené v plánu uvolnění vízového režimu. To, jestli země, nově přidané na seznam států s bezvízovým stykem, i nadále dodržují všechny podmínky, bude EU sledovat prostřednictvím mechanismu monitorování.

Karolína Frýdová

 

Zrušení víz se dočká i Kosovo

Po Turcích, Ukrajincích a Moldavcích by se do Schengenského prostoru bez víz mohli nyní dostat i Kosované. Evropská komise navrhla zrušení vízové povinnosti pro krátkodobý pobyt Kosovanů v EU, protože země splnila podmínky, které pro ni Komise vypsala.

Začátkem května Evropská komise navrhla zrušení víz pro občany Kosova. Opírala se přitom o své čtyři hodnotící zprávy, které vydala v posledních třech letech. Pokud současný návrh schválí Evropský parlament a Rada, bude platit pro všechny Kosovany s biometrickým pasem, kteří plánují cestu do Schengenu na méně než 90 dní. Toto opatření se bude vztahovat na celý prostor Schengenu kromě Velké Británie a Irska. Víza pro krátkodobý pobyt nebudou potřebovat Kosované ani pro cesty do Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska, které jsou začleněny do Schengenu, ač nejsou členy EU.

„Jedná se o výsledek tvrdé práce a úspěšného úsilí kosovských orgánů o dokončení rozsáhlých a obtížných reforem v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí i nad její rámec, které mají dopad i na oblasti, jako je právní stát a reforma soudnictví,“ sdělil k doporučení na zrušení víz komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

VÍZA ANO, PRÁVO PRACOVAT NE

I nadále však budou muset Kosované prokazovat účel své cesty, a zda mají dostatek peněz na ni. „Osvobození od vízové povinnosti nezakládá právo v EU pracovat,“ píše ve svém prohlášení Komise.

Podle výsledků sčítání obyvatelstva žilo v Kosovu v roce 2012 1,8 milionu lidí. Národ je složen především z Albánců (téměř 90 %) a Srbů (okolo 6 %). „Vzhledem k tomu, že Kosovo prozatím neuznává řada členů OSN, je klíčovou úlohou kosovské zahraniční politiky získat další uznání ve světě. Čtyři z pěti členských zemí EU, které neuznávají Kosovo, jsou zároveň i členy NATO (Řecko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko + Kypr), a tak hlavní snaha Kosova ve vztahu k EU je zajistit si uznání ze strany těchto zemí,“ informuje o Kosovu české ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách. EU poskytuje peníze na projekty v Kosovu formou grantů a smluv prostřednictvím programu IPA. Na období 2014 - 2020 je v tomto programu alokováno celkem 645,5 milionů eur. 

Jednání o bezvízovém styku zahájila Komise s Kosovem v lednu 2012. V červnu téhož roku mu pak Evropská komise představila tzv. plán uvolnění vízového režimu, soubor podmínek, které v legislativní a institucionální rovině muselo Kosovo splnit, aby dosáhla zrušení vízové povinnosti pro krátkodobý pobyt svých občanů v Schengenu. Mezi požadovanými reformami se objevily například úpravy zpětného přebírání a opětovného začleňování osob, zabezpečení dokladů, správy vnějších a vnitřních hranic a řízení migrace, azylové politiky, boje proti organizovanému zločinu a korupci a základních práv týkajících se svobody pohybu.

Lukáš Zitka

 

Hradec Králové hostí od včerejška 17. ročník dvoudenní konference „Odpady a obce 2016“. Sjelo se na ni 500 odpadářů.

logo odpady 2016Dvoudenní konference Odpady a obce je součástí cyklu odborných konferencí Odpadové dny pořádané AOS EKO-KOM. Tradičně akci hostí Hradec Králové a jako vždy se na ní potkávají zástupci měst a obcí, veřejné správy a odborné veřejnosti.

Na programu letošní konference je čtveřice aktuálních témat z oblasti hospodaření s odpady. První den pohovoří zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Hospodářské komory ČR, Spolku veřejně prospěšných služeb, Sdružení komunálních služeb a České asociace odpadového hospodářství v panelové diskuzi o navrhovaných legislativních úpravách v zákoně o odpadech. Odpolední část pak bude patřit tématu meziobecní spolupráce v oblasti odpadového hospodářství. Bude se diskutovat o praktických zkušenostech společného řešení odpadového hospodářství v tuzemských obcích a městech. Blok nabídne i příklady úspěšné spolupráce obcí v Rakousku.

Večer bude patřit již tradičně slavnostnímu vyhlášení soutěže obcí „O křišťálovou popelnici 2015“. V tomto celostátním klání jsou obce a města hodnoceny podle dosažených výsledků a míry aktivity v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Klíčovým kritériem je pak míra výtěžnosti tříděného odpadu. Do soutěže jsou automaticky zapojeny všechny obce, které jsou součástí systému EKO-KOM – aktuálně je to 6 085 obcí v ČR.

Tématy závěrečného dne letošní dvoudenní konference bude předcházení vzniku odpadů v obcích, kde budou prezentovány možnosti prevence vzniku odpadů v tuzemských i zahraničních obcích a praktické zkušenosti z této oblasti. O své poznatky se tentokrát podělí host z Rakouska Christian Beck. Poté se budou hlavní stakeholdeři diskutovat o ekonomických nástrojích odpadového hospodářství a to i z hlediska návrhu nového zákona o odpadech.  

 

Výsledky celostátní soutěže obcí „O křišťálovou popelnici“

vitez Kristalove popelnice 2015 upCelostátní soutěž obcí „O křišťálovou popelnici“ za rok 2015 zná svého vítěze. Jména těch nejlepších byla odtajněna na slavnostním večeru v Hradci Králové v rámci konference Odpady a obce. Ceny jim předali zástupci autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., která je vyhlašovatelem soutěže.

Konference Odpady a obce je součásti cyklu odborných konferencí ODPADOVÉ DNY a ve východočeské metropoli se odehrává už 17. rokem. Jak už je z předchozích ročníků zvykem, potkávají se na ní zástupci obcí a měst, veřejné správy a široké odborné veřejnosti, kteří diskutují o aktuálních tématech v oblasti hospodaření s odpady. Hlavními tématy letošní konference jsou legislativní změny v oblasti odpadového hospodářství, meziobecní spolupráce v odpadovém hospodářství, předmětem diskuzí je i problematika předcházení vzniku odpadů v obcích nebo ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství.

Konference Odpady a obce 2016 se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR a Statutárního města Hradec Králové.

V letošním 12. ročníku soutěže „O křišťálovou popelnici“ se na prvním místě umístilo město Ždírec nad Doubravou, které si odneslo putovní Křišťálovou popelnici, na níž přibylo právě jméno vítězného Ždírce. Město, ležící na úpatí CHKO Ždárské a Železné hory, vystřídalo na nejvyšším stupni loňského lídra Dvůr Králové nad Labem. Zástupcům Ždírce byl předán šek na 150 tisíc korun. Stříbrné bylo město Třemošnice – to si za své poctivé třídění odneslo 100 tisíc korun, třetí příčku pak obsadila Olomouc. Do hanácké metropole putuje 70 tisíc korun. Finanční odměny jsou určeny na další zkvalitnění nakládání s odpady. Kromě finančních odměn dostala obě města za své snažení také menší křišťálové popelnice.

Co se hodnotí

V prestižní celostátní soutěži jsou obce hodnoceny podle dosažených výsledků v oblasti nakládání s komunálním odpadem a komplexnosti hospodaření s komunálními odpady. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví. Do soutěže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do tohoto systému aktuálně zapojeny.

V letošním roce se do celostátního finále probojovalo těchto 14 měst a obcí:

Český Brod, Dvůr Králové nad Labem, Jablunkov, Jeseník, Lanškroun, Olomouc, Sedlčany, Střelice, Třemošnice, Turnov, Týniště nad Orlicí, Velká Bíteš, Vrbno pod Pradědem a Ždírec nad Doubravou.

 

Jana Černochová: Přijetí evropské směrnice o zbraních radou ministrů je neúspěchem české vlády

Cernochova Jana 23 kongres 14Rada ministrů vnitra zemí EU dnes i přes značný odpor z mnoha členských států a ze strany odborné veřejnosti schválila návrh novelizace evropské směrnice o zbraních, která má výrazným způsobem zasáhnout do práv legálních držitelů zbraní a zakázat vlastnictví řady jejich dnes povolených typů. Toto rozhodnutí považuji za naprosto nepřípustný a nemravný restriktivní krok vůči lidem, kteří legálním způsobem nabyli právo držet zbraň a splnili související přísné, zákonem dané podmínky, a vůči jejich vlastnickým právům i právu na zajištění vlastní bezpečnosti. Přijetím směrnice ministři vykročili také směrem k devastaci našeho zbrojního průmyslu, čímž flagrantně ohrožují naši obranyschopnost.

Dnešní rozhodnutí bohužel zároveň nelze vnímat jinak než jako neúspěch české vládní reprezentace v čele s ministrem vnitra Chovancem, která nezvládla vybudovat dostatečně silnou koalici odporu vůči této nesmyslné regulaci. A přestože zastávala správné stanovisko, nezvládla jej bohužel prosadit.

Občanská demokratická strana tímto vyzývá všechny zástupce České republiky v Evropském parlamentu, aby vyvinuli maximální úsilí na jeho půdě k tomu, aby směrnice o zbraních nebyla schválena. Vyzýváme všechny europoslance, aby se připojili k úsilí zástupců ODS v EP, kteří k navržené směrnici předložili již řadu zmírňujících pozměňovacích návrhů. Je zcela v zájmu občanů České republiky a v zájmu její bezpečnosti, aby novelizace směrnice o zbraních v této podobě neprošla.

Jana Černochová
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS
členka sněmovních výborů pro bezpečnost a obranu

 

Self-made man je novým starostou Londýna

starosta londýna sadiq selfieNejmocnější muslimský politik v západní Evropě. To je Sadiq Khan, nástupce Borise Johnsona v úřadu starosty hlavního města Velké Británie. Syn přistěhovalců z Pákistánu zvítězil v květnových volbách. Velkým tématem jeho kampaně byly především sociální témata.

Po osmi letech labouristé zvítězili ve volbách o londýnského starostu. Posledním labouristou v čele hlavního města Spojeného království byl Ken Livingstone v roce 2008. Následující dvě volební období uzmul opratě Londýna konzervativec Boris Johnson. Nyní na Livingstona navázal muslim Sadiq Khan. Do křesla ho vynesl rekordní zisk 44,2 % hlasů, čímž o dvě desetiny překonal dosavadní maximum Borise Johnsona z předchozích regionálních voleb. Čím si to Sadiq Khan zasloužil?

Jason Beattie z The Telegraph například konstatoval, že Khan porazil svého úhlavního rivala Zaca Goldsmithe pomocí „hořké“ kampaně. Jeho protějšek, miliardář Goldsmith byl například při kampani osočen, že používá rasistické metody a stereotypní zobrazování menšin.

Pětačtyřicetiletý Sadiq Khan se stal prvním muslimem, kterému se podařilo uzmout pro sebe křeslo starosty hlavního města státu západní Evropy. Z londýnských 8,6 milionů obyvatel tvoří muslimové zhruba osminu.

Sadiq Khan se narodil v Londýně ve čtvrti Tooting na jihu hlavního města. Jeho otec, který do Británie přišel v šedesátých letech, byl řidičem autobusu a matka si z domova přivydělávala šitím oblečení. Khan má sedm bratrů a jednu sestru. Sedm z jeho sourozenců vystudovalo vysokou školu. Nový starosta je vášnivým fanouškem fotbalového FC Liverpool. „Moje první zkušenost s fotbalem byla, když se dva mí známí šli podívat na fotbal na stadionu Stamford Bridge (stadion londýnského klubu Chelsea pozn. red) a byli vyhnáni rozzuřenými příznivci Národní fronty, kteří je rasisticky uráželi,“ vzpomínal později Sadiq Khan. Dětství prožité jako příslušník etnické menšiny v osmdesátých letech nebylo zrovna pohádkové. Londýn rozhodně nebyl multikulturní metropolí s vysokou mírou snášenlivosti, jako působí dnes. „Když jsme vyrůstali, výprasky byly na denním pořádku. Často nás nazývali „Pakoši“. Vědět, jak zasadit ránu bylo nezbytnou dovedností,“ vybavil si Khan pro bulvární deník Mirror.

GORDONŮV MINISTR

Na univerzitě v Londýně získal Sadiq Khan titul z práv. Při své praxi se specializoval na lidská práva a založil společně se svým společníkem Louisem Christianem právní kancelář Christian Khan. Od roku 2005 zasedal v britském parlamentu za Tooting. V roce 2008 byl jmenován ministrem pro komunity, o rok později se stal labouristickým ministrem dopravy ve vládě Gordona Browna. „Pracoval jsem s lidmi všech náboženských vyznání. Prosazoval jsem větší porozumění a snažil se bojovat proti antisemitismu a islamofobii,“ popsal svoji první vládní funkci Sadiq Khan. Po vítězství v regionálních volbách na svoje křeslo v dolní sněmovně rezignoval.

S manželkou vychovává dvě dcery a před dvěma lety běžel londýnský maraton. Při své kampani hodně zdůrazňoval oblast sociálních výhod. Nikdy nezapomněl, jak britský sociální systém pomohl jeho rodině. Jeho rodiče, když přišli z Pakistánu, dostali sociální byt. Díky tomu ušetřili na nájmu a mohli si časem pořídit vlastní bydlení. On a jeho sourozenci pak díky systému stipendií mohli získat kvalitní vzdělání na státních školách.

Podle něj je současný Londýn příliš drahý. „Chci, aby všichni Londýňané měli stejné výhody, které naše město nabídlo mně. Dům, který si mohou dovolit, práci za obstojnou mzdu, dostupný a moderní dopravní systém a čisté a zdravé životní prostředí,“ představil svoji londýnskou vizi nový starosta hlavního města.

Lukáš Zitka  

 

Snížením limitů chce Komise zachránit tisíce životů

weld welder steelVíce než polovinu úmrtí souvisejících se zaměstnáním, konkrétně 53 %, způsobují v Evropské unii nádorová onemocnění. Ačkoli je někdy těžké odhalit příčiny takových nemocí, je velmi pravděpodobné, že karcinogenní látky mají na zdraví pracovníků, kteří jim jsou v zaměstnání vystaveni, neblahý vliv. Lépe ochránit tyto pracovníky před nebezpečnými látkami a snížit tak riziko vzniku nádorů chce Evropská komise, která proto navrhla změny ve směrnici o karcinogenech a mutagenech.

„Rakovina má závažný dopad na pracovníky, jejich rodiny, průmyslová odvětví i společnost jako celek. Díky předloženému návrhu pomůžeme v příštích padesáti letech zachránit 100 000 životů. Komise se při svém úsilí o vytvoření silné sociální Evropy soustřeďuje především na ochranu pracovníků,“ prohlásila k věci komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová. Na základě konzultace s odborníky Komise navrhuje upravit limitní hodnoty prozatím u třinácti chemických látek. Pro ty zbývající je třeba provést další přípravné práce a návrh, který je bude upravovat, by měl být předložen do konce letošního roku.

SLOUČENINY CHROMU I PRACH

Už v roce 2004 vznikla směrnice o karcinogenech a mutagenech, která upravuje zásady pro ochranu pracovníků. Zaměstnavatelé musí posuzovat rizika, která hrozí jejich zaměstnancům vystaveným konkrétním chemickým látkám. Pokud je to možné, měl by se karcinogen nahradit méně nebezpečnou variantou. Tam kde to možné není, musí zaměstnavatel snížit expozici zaměstnance na co nejnižší úroveň. Po četných diskuzích s vědci, pracovníky, zaměstnavateli, zástupci členských států a inspektory práce se Komise rozhodla pozměnit limitní hodnoty některých látek a snížit tak počet případů rakoviny jako nemoci z povolání. Bude se jednat například o sloučeniny chromu, které se používají na výrobu pigmentů, barev a nátěrových hmot na kov. Těmto sloučeninám, které mohou způsobit rakovinu plic nebo nádor v dutině nosní, je v Evropské unii vystaveno zhruba 916 000 zaměstnanců. Další látkou, která prošla revizí a její hodnoty chce Komise upravit, je prach z tvrdého dřeva. Ten ohrožuje téměř 3,5 milionu pracovníků a může zapříčinit nádory nosu nebo rakovinu nosohltanu. V neposlední řadě dojde k úpravě limitních hodnot i v případě respirabilního prachu krystalického oxidu křemičitého. Jde o prach vznikající při výrobě skla nebo těžbě, dobývání či řezání, drcení, případně mletí materiálů obsahujících oxid křemičitý, například betonu, cihel nebo kamene. S tímto karcinogenem je v kontaktu téměř 5,5 milionu pracujících, kterým může způsobit rakovinu plic nebo silikózu, tedy usazování oxidu křemičitého v plicích.

LIMITY PRO CELOU EU

Zvedení nových hodnot by mělo přispět k poklesu onemocnění rakovinou a ke zvýšení kvality života pracovníků i jejich rodin. Podnikům by pak měl návrh pomoci snížit náklady, protože kvůli rakovině nebudou přicházet o pracovníky a nebudou muset vydávat prostředky na hledání a výcvik nových zaměstnanců. Limity navíc budou platit pro celou EU a přispějí tak k rovným podmínkám pro jednotlivé společnosti. Podniky nacházející se v členských státech s méně přísnými limity mohly totiž těžit z neoprávněné konkurenční výhody. Změny ve směrnici budou přínosem i pro členské státy. Ty ušetří na nákladech za zdravotní péči související s léčbou nemocí z povolání.

Karolína Frýdová

 

V boji proti terorismu bude nyní pomáhat i Facebook

ec3 logo 2Evropská agentura pro prosazování práva, Europol, získala začátkem května díky rozhodnutí Evropského parlamentu větší pravomoci. Měly by jí napomoci k účinnějšímu boji s islámským terorismem. Evropský policejní úřad ročně uskuteční okolo 180 tisíc přeshraničních vyšetřování.

Europoslanci ve Štrasburku schválili přidání pravomocí Europolu v boji s terorismem a kyberzločinem. Hlavními argumenty pro toto opatření byly zjištěné nedostatky při nedávných pařížských a bruselských útocích. Mnozí ale upozorňují na nebezpečí jejich zneužití. Novelu připravoval parlament více než tři roky.

Za poslední dva roky prudce stoupnul počet lidí, kteří byli zadrženi kvůli podezření z nábožensky motivovaného terorismu. Zatímco v roce 2013 bylo z toho důvodu vyšetřováno 216 lidí, o rok později již téměř čtyři stovky. Přesto Europol a další instituce pro prosazování práva nezabránily teroristickým útokům v Evropě. Nyní by spolupráce jednotlivých členských států a Evropského policejního úřadu měla být jednodušší.

„Europol se stane informačním centrem pro evropské orgány. Paříž a Brusel nám jasně ukázaly, že výměna informací je naší Achillovou patou,“ napsal na Twitteru k rozhodnutí europarlamentu komisař Dimitris Avromopulos.

V podobném duchu se vyjádřil i český europoslanec Tomáš Zdechovský. „Osobně považuji agenturu Europol za jednu z těch nejdůležitějších pro zajištění bezpečnosti v Evropě. Jak jsme se, ale přesvědčili v minulých letech, tak její spolupráce s členskými státy postrádá nejen systematičnost, ale také efektivitu. V dnešní propojené Evropě přeci není možné, že předávání údajů o nebezpečných či potencionálně nebezpečných osobách nefunguje. Jak jinak můžeme, bojovat proti kriminalitě, organizovanému zločinu či terorismu a zajistit bezpečnost našich občanů?“ ptal se v Českém rozhlase český europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.

FACEBOOK VS. ISLÁMSKÝ STÁT

Evropská agentura Europol bude nyní moci vytvářet specializované jednotky pro boj s novými hrozbami. Návrh také přinesl lepší zakotvení činnosti Evropského protiteroristického centra, které osmadvacítka zřídila v lednu letošního roku. V některých případech bude Europol také mít právo vyměňovat si informace se soukromými firmami a třeba požádat Facebook o odstranění stránek vytvářených Islámským státem. Kvůli odhalování extremistů na internetu vznikne jednotka, která bude mít za cíl takové jedince a weby identifikovat. Mazání nebezpečných účtů na sociálních sítích se tak bude uskutečňovat v mnohem větší míře, než doposud. Europol také bude moci nově shromažďovat různé informace o občanech Unie, například otisky prstů či informace o jejich majetku. Tato část návrhu vyvolala bouřlivé diskuze napříč europarlamentem.

Nové pravomoci Europolu neprošly hlasováním parlamentu jednohlasně. Zatímco lidovecký europoslanec Zdechovský posílení Evropského policejního úřadu vítal, poslanec Svobodných Petr Mach nikoliv. Podle něj se z Úřadu stane nebezpečné centrum policejní moci. „Z mého pohledu je to vznik jakéhosi obřího velkého bratra, kdy soukromé subjekty typu letecké společnosti a dalších budou posílat automaticky Europolu data klientů, Evropská komise bude moci ta data poskytnout dál třetím stranám. Je to podle mě nebezpečná věc," řekl Petr Mach v pořadu rozhlasové stanice ČRo Plus. Lídr Svobodných hlasoval proti návrhu. Vadí mu, že Europol nyní může schraňovat údaje jako čísla a stavy bankovních kont, jména, adresy, údaje o autech a zvycích Evropanů. Takováto data navíc bude moci Europol předávat mezinárodním organizcím i soukromým firmám. Tyto citlivé údaje tak mohou být využity k obchodím účelům. Podle německé europoslankyně Beatrix von Storchové z pravicové euroskeptické frakce EFDD se bude Europol zajímat o životní styl a vytvářet mapy pohybu jednotlivých občanů osmadvacítky. Podle toho pak bude vyhodnocovat, kdo představuje hrozbu a kdo nikoliv, přičemž ochrana těchto dat je podle ní nedostatečná.

Europol začal fungovat v roce 1999 a od roku 2010 je agenturou EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva. Má sídlo v holandském Haagu a pracuje pro něj zhruba 900 osob. Národním úřadům má usnadňovat vzájemnou výměnu informací a pomáhat s jejich analyzováním a s hodnocením rizik. Jeho zaměstnanci ale nemají přímé pravomoci, aby vedli vyšetřování v členských státech, a nemohou ani zadržet podezřelé osoby.Europol vyšetřuje ročně víc než 18 tisíc přeshraničních případů terorismu nebo mezinárodní trestné činnosti jako je například obchodování s drogami, obchodování s lidmi anebo počítačová kriminalita. Jeho ředitelem je Brit Rob Wainwright.

Lukáš Zitka

 

Estónsko pokračuje v organizovaní prijímania utečencov

Tallin získal z Turecka prvú správu s údajmi o osobách, ktoré požiadali o presun kvôli bezpečnosti a svedomito napreduje v prípravách.

V rámci povinných kvót má Estónsko prijať 550 migrantov. Podľa najnovších údajov, ktoré poskytli grécke úrady, z ďalších 27 utečencov odmietlo presun do Estónska osem osôb. Napriek skutočnosti, že táto pobaltská krajina nepatrí k vytúženým cieľovým krajinám migrantov, jej politici pochopili, že bez precíznej organizácie môže presun migrantov nevyliečiteľne skomplikovať celú situáciu. Estónski predstavitelia od začiatku pracovali na tom, aby utečenci získavali o ich krajine reálne informácie a aby neboli presúvaní proti svojej vôli. Chcú tým predísť novej vlne migrácie z Pobaltia, a nárazníkom by sa ako prvé mohlo stať Švédsko.

PRÍPRAVA A CIELE

K ďalším estónskym iniciatívam patrí vytvorenie špeciálneho koordinačného výboru, ktorý pracuje na zosúladení činnosti štátnych orgánov. Z gréckych táborov bolo do Estónska presunutých 19 vojnových utečencov. Turci plánujú vypočuť ďalších 16 osôb pred odovzdaním do Estónska. K najaktuálnejším témam vládnych rokovaní v Estónsku teda patria otázky súvisiace s komunikáciou so zahraničnými úradmi a nové iniciatívy Európskej komisie v oblasti medzinárodnej bezpečnosti. Na jeseň vo všetkých estónskych okresoch prebehnú informačné dni, ktoré organizuje Policajná akadémia. Cieľom má byť oboznámenie prednostov a predsedov samosprávnych krajov ako postupuje štát a mimovládne organizácie pri presune utečencov. Ďalšou témou má byť dialóg s predstaviteľmi regiónov o možnosti prijímať tieto osoby.

ESTÓNCI NEZAHÁĽAJÚ

Estónske ministerstvo sociálnych vecí našlo partnera, ktorý bude zabezpečovať výučbu estónčiny. Na základe výsledkov tendra zvolí tiež koordinátora, ktorý bude mať na starosti bytovú otázku a poplatky za nájom. Rovnako vypísalo tender na partnera, ktorý migrantom zabezpečí základné služby a už čoskoro dôjde k podpísaniu zmlúv. Ministerstvo školstva a vedy koncom apríla zorganizovalo v hlavnom meste konferenciu, kde účastníci besedovali o možnostiach ako deti z utečeneckých rodín pružne začleniť do estónskeho vzdelávacieho systému. Z várky migrantov, ktorí do krajiny prišli v marci deti už niekoľko týždňov navštevujú materské školy a školy. Deti z rodín presunutých v apríli začnú so školskou dochádzkou v tomto školskom roku napriek tomu, že do prázdnin zostáva iba pár týždňov. Dana Miháliková

 

More Tourists, Less Funding

český otvírák foto kveten 16The number of tourists in both Europe and the Czech Republic has been growing despite the fact that, due to the political situation, there are fewer tourists from Russia. What is the EU response to the growing importance of tourism, and what are the possibilities of supporting the sector in the Czech Republic?

Tourism has never been considered a crucial sector of European administration. At the same time, however, this agenda is definitely not negligible. In fact, according to statistics from 2014, there are about 1.8 million companies active in the tourism sector, most of them being small and medium-sized enterprises.

In terms of inbound tourism, the Czech Republic ranks in the first half among the EU Member States. Also, in the past few years, the number of tourists has been continuously growing. Last year, a record number of 27.8 million of tourist came to visit, of which almost 11 million were from abroad. “The number of both foreign tourists and one-day visitors kept increasing, despite the decrease in the numbers of tourists from Russia. This adverse development was compensated primarily by increasing number of tourists from Asia and America” said Markéta Vogelová, the head of Tourism Institute of the CzechTourism agency, and added that, traditionally, the ones most interested in holidays in the Czech Republic are tourists from Germany. According to the agency, the tourists visiting the Czech Republic spent over 206 billion Czech crowns here, which proves one thing: Tourism and services connected to it are of growing importance for the Czech economy. Currently, tourism accounts for about three per cent of the Czech GDP.

While in the past years it was European funding that significantly helped to support tourism in the Czech Republic, the current programme period is not going to be that generous. The number of supported activities significantly decreased for the 2014-2020 period. The main difference from the previous periods is that marketing activities and projects of pompous waterparks, luxury golf courses and hotels, often criticised, lost their support. The same applies to the Integrated Regional Operational Programme, following on from ROPs, the most important programmes for support of tourism. On the other hand, the mentioned integrated programme also comprises subsidies partially supporting tourism, even though this is not the main objective of the programme.

Marginal support of tourism can also be found in many other operational programmes, even though usually just as added value, not the main objective. That is true of the Rural Development Programme, Operational Programme “Business and Innovations for Competitiveness”, and OP “Employment”. Programmes of cross-border co-operation are also becoming increasingly important for tourism, since they are the ones enabling the support for tourism between the Czech Republic and its neighbouring countries. For example, a new and unique technical museum worth 67 million Czech crowns should be established in Žamberk in the Pardubice Region. The project is supposed to get funding from the Operational Programme of Cross-Border Co-operation between the Czech Republic and Poland.

However, the structural funds are not the only source of money. Tourism is also marginally supported by the Interreg Central Europe co-operation programme, especially from the EDEN project. Through this project, the European Commission seeks less known regions in all the Member States, which are then granted awards and recommended as attractive tourist destinations. In 2015, the theme was local cuisine, and the winner was the region of Jeseníky. “Winning this European category among members of the professional jury is probably the greatest appreciation of our work so far. Jeseníky are now among 20 best destinations of the whole Europe!” said Andrea Závěšická, head of Jeseníky - Association for Tourism, after the results were announced. This year, the CzechTourism agency, which is the project co-ordinator in the Czech Republic, focuses on highlighting the regions that won in the past. Filip Appl

Brusel navrhuje škrty, Lisabon protestuje

V tomto roku majú Portugalci stlačiť deficit na 2,3 percenta HDP. Ako, to sa ešte nevie.

V roku 2014 Portugalsko vystúpilo zo záchranného programu EÚ a Medzinárodného menového fondu a po troch rokoch zavádzania tvrdých reštrikčných opatrení začalo ekonomicky rásť. Minulý rok zaznamenalo rozpočtový schodok na úrovni 4,4 percenta HDP. Hoci ide o výrazný pokles zo 7,2 percenta v roku 2014, opäť to bolo viac, ako Európska komisia predpokladala. Experti upozorňujú, že krajina naďalej zaostáva v plnení pravidiel Európskej únie, ktoré vyžadujú, aby rozpočtový schodok neprekročil tri percentá HDP. Za neplnenie rozpočtových cieľov chce Brusel zvýšiť na krajinu tlak. Premiér António Costa ale odmieta najnovší plán odporúčaní z Bruselu. Znížiť deficit chce bez zavedenia ďalších škrtov.

DÔVERA VO VLASTNÉ SILY

Lisabon verí vo vlastné odhady. V tomto roku očakáva zvýšenie domácej spotreby o 2,4 percenta vďaka zrušeniu úsporných opatrení v štátnej správe a zníženiu DPH v hotelierstve. Brusel však nepočíta s vyšším nárastom ako 1,8 percenta, pretože porastú ceny za energie a nepriame dane na palivá a tabak. K tomuto scenáru sa rozhodla prispieť staronovou iniciatívou Sociálno-demokratická strana. Parlamentu predložila návrh o dvadsať percentnom znížení počtu poslaneckých kresiel. Ústava zakotvuje ich najnižší počet na 180, v súčasnosti ich je o päťdesiat viac.

HROZBA SANKCIÍ

Portugalské ministerstvo financií sľubuje, že v roku 2017 deficit ustáli na hranici 1,4 percenta. Zo strany Bruselu zožína kritiku, pretože nekonkretizuje akými cestami plánuje toto ambiciózne číslo dosiahnuť. Experti vyslovili pochybnosti, že k naplneniu vízie dôjde, nakoľko situáciu v nasledujúcom roku ovplyvnia nedávno zavedené vyššie spomenuté zmeny. Komisia varuje, že trpezlivosť má svoje hranice, hoci na splnenie rozpočtového cieľa Brusel poskytol krajine ďalší rok. Sankcie sa môžu vyšplhať na 0,2 percenta HDP, čo by v prípade Portugalcov znamenalo 359 miliónov eur. Kritériá sú drsné. Štáty nesmú mať rozpočtový schodok vyšší než tri percentá, alebo dlh vyšší ako 60 percent HDP. Krajina musí zároveň znižovať svoj štrukturálny deficit, čo znamená schodok štátnych financií vyčíslený bez ohľadu na to, v akej fáze hospodárskeho cyklu sa domáca ekonomika nachádza. 

Dana Miháliková

 

Krajské správy silnic jsou připraveny modernizovat silnice II. a III. třídy za stamiliony

 

Pracovní setkání všech krajských správ a údržeb silnic hostily Pardubice. Do krajské metropole se sjeli ředitelé organizací z celé České republiky. Témat k řešení bylo hned několik, nejdiskutovanější otázkou bylo čerpání dotací ze státních zdrojů a zimní údržba silnic.

CELÝ ČLÁNEK

Komisia zablokovala Španielom projekty

Bruselu došla trpezlivosť. Ak Madrid nesprehľadní nakladanie s eurofondami, budú nasledovať sankcie. Šancu na zlepšenie má do marca 2017.

Španielsko je pokladané za vzorný príklad v čerpaní peňazí zo štrukturálnych fondov. Investície využívalo najmä na budovanie a modernizáciu siete infraštruktúr. K rozhodnutiu zmraziť 1,122 miliardy eur Komisia pristúpila po tom, čo odhalila nezrovnalosti v nakladaní s prostriedkami v 22 z 23 operačných programov spolufinancovaných z Európskeho fondu pre regionálny rozvoj. Tento fond financuje infraštruktúry, výskum a iniciatívy spojené s rozvojom dopravy, energetiky, ochranou životného prostredia.

KTO JE NA VINE

Na výsledky prešetrovania sa čaká pod dohľadom Bruselu. Problémom španielskeho modelu spravovania eurofondov je nedostatočná komplexnosť realizačného systému, v ktorom figurujú rozličné orgány na rôznej administratívnej úrovni. Hoci Brusel pripomína, že zablokovanie fondov patrí k prirodzeným kontrolným nástrojom aplikovaným na rôzne krajiny, v počte zmrazených projektov Španieli lámu rekordy. Komisia pristúpila k opatreniu po opodstatnených podozreniach z korupcie. Počas necelého roka majú Španieli identifikovať nezrovnalosti a previesť rozsiahly audit. K autonómiám, ktoré v Bruseli vzbudili podozrenia, patrí Madrid, Katalánsko, Melilla, Andalúzia a Kastília a León. V súčasnosti má spravovanie peňazí posúvaných cez Európsky fond regionálneho rozvoja v Španielsku na starosti pätnásť orgánov. Najostrejšiu kritiku za nedostatočnú kontrolu zožali ministerstvá ekonomiky, priemyslu a poľnohospodárstva a regionálne vlády.

AUDIT JE NEVYHNUTNÝ

Posledná výročná správa Generálneho riaditeľstva pre regionálnu a mestskú politiku, ktoré patrí k spravovateľom fondov, upozorňuje, že Španielsko je krajinou s najväčším objemom zablokovaných peňazí a pozastavených projektov. V júni 2015 Komisia vyslala do krajiny tím auditorov za účelom zváženia adekvátnosti a efektívnosti procesov na skorigovanie zistených nedostatkov. Ide najmä o technické záležitosti súvisiace s dokladovaním výdavkov a nejasné okolnosti, za akých dochádzalo ku získavaniu štátnych zákaziek. Inštitúciou s najvyššou zablokovanou sumou (483 miliónov eur) je Generálne riaditeľstvo pre technický a vedecký výskum, priamo podliehajúce ministerstvu ekonomiky. Spravuje operačné programy venované vedeckému výskumu, nákupu a inštalácii technického vybavenia a výstavbe centier. V tomto prípade došlo k zablokovaniu koncom roka 2014. Inštitúcia podala vyhlásenie, že na požiadanie Komisie musí dokladovať výdavky vynaložené v rámci štyroch až piatich tisícok projektov a „hoci ide o nízke výdavky, dokladovanie bude stáť veľa práce.“

ĎALŠIE KIKSY

Druhou inštitúciou s najväčšími restami je Inštitút pre poskytovanie úverov, zhodou okolností taktiež podliehajúci ministerstvu ekonomiky. Komisia mu zmrazila 261 miliónov eur najmä kvôli nedostatočnej dokumentácii skutočností, za akých boli vyplácané kredity v línii pre financovanie firiem s inovátorským podnikateľským zámerom. Momentálne tento inštitút hľadá vlastné cesty pre poskytovanie úverov. Ministerstvo daní, spravujúce eurofondy, uisťuje, že nedostatky sú bežným sprievodným javom pri získavaní a vyplácaní peňazí zo spoločných fondov a keďže Španielsko je najväčším poberateľom a financuje najviac projektov je samozrejmé, že v celom mechanizme má zainteresovaných najviac inštitúcií. Ministerstvo upozornilo, že v novom programovom období 2014-2020 došlo k racionalizácii systému spravovania peňazí z Európskeho fondu regionálneho rozvoja a namiesto sto päťdesiatich organizácií je v celom procese zainteresovaných iba dvanásť. Bruselom kritizované nedostatky ministerstvo pokladá výlučne za technickú záležitosť vyžadujúcu skompletizovanie výdavkov, a akékoľvek podozrenia z podvodu, či nelegálnej činnosti, popiera. Tieto vyjadrenia však nekorešpondujú s realitou, spočívajúcou v tisíckach súdnych procesov s bývalými štátnymi a regionálnymi predstaviteľmi, ktorí štátne zákazky masovo odklepávali vyvoleným. Napokon, po júnovej návšteve auditorského tímu z Bruselu a následnom doručení správy, zostáva jej presný obsah stále neznámy.

Dana Miháliková

 

Vliv dopravních staveb na životní prostředí – ústřední téma pro dopraváky

 

Nová EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí, zablokovala všechny módy dopravy. Alespoň tak by se daly jednoduše shrnout výstupy dalšího pravidelného pracovního jednání organizací a firem pracujících v oboru dopravy. To svolal náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek ve spolupráci se Správou a údržbou silnic Pardubického kraje.

CELÝ ČLÁNEK

Turistů přibývá, dotací je ale méně

český otvírák foto kveten 16Letiště a nádraží, turistické značení a cyklostezky, památky či podpora malých a středních podniků. To všechno zahrnuje odvětví cestovního ruchu, které rok od roku nabývá na důležitosti. Počty turistů stoupají v Evropě i v naší zemi, a to i přesto, že kvůli politické situaci ubylo návštěvníků z Ruska. Jak na rostoucí význam oblasti reaguje EU a jaké možnosti podpory najdeme na území České republiky?

Cestovní ruch nikdy nepatřil ke stěžejním oblastem evropské správy. Zároveň ale v žádném případě nejde o zanedbatelnou agendu. Ostatně podle statistik za rok 2014 působí na území osmadvacítky v odvětví cestovního ruchu kolem 1,8 milionů společností, většinu z nich tvoří malé a střední podniky. „V roce 2014 vytvořil cestovní ruch přímo či nepřímo 24 milionů pracovních míst. Kromě toho téměř 20 procent zaměstnanců v tomto odvětví je ve věku pod 25 let. Cestovní ruch tak může pomoci řešit nepřijatelnou míru nezaměstnanosti mladých lidí, kterou vidíme v celé Evropě.“ Vysvětluje důležitost odvětví eurokomisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowská s tím, že cestovní ruch je zásadní pro oživení ekonomiky a budoucí prosperitu evropských zemí. Proto se podle ní EU snaží postupně navyšovat svou podporu pro toto odvětví. Nejde ale pouze o snahu přilákat na území Unie co největší počet turistů. Společenství se musí zaměřit na digitalizaci a především na zajištění dostatku kvalifikovaných lidí. To lze například skrze nejrůznější programy, které EU hlavně pro malé a střední podniky zajišťuje. Nechybí mezi nimi například Evropský fond pro strategické investování, program COSME zaměřený na konkurenceschopnost podniků a v neposlední řadě samozřejmě i strukturální fondy, které se u nás prezentují známými operačními programy.

V únoru letošního roku přednesla eurokomisařka poslancům Evropského parlamentu připravovaný akční plán pro oblast cestovního ruchu, který by měl ještě více pomoci řešit některé problémy oblasti. Jeho součástí budou programy zaměřené na posílení schopností zaměstnanců, narovnání podnikatelského prostředí v oblasti cestovního ruchu a samozřejmě také nová strategie v propagaci Evropy jako turistické destinace. V plánu je větší spolupráce centrálních evropských orgánů s členskými zeměmi a zacílení hlavně na trhy, jako jsou Čína, USA, Jižní Amerika, Indie a Rusko.

POČTY TURISTŮ STOUPAJÍ

Pravdou je, že Evropa je důležitou turistickou destinací i z hlediska celosvětového cestovního ruchu. V roce 2014 do ní přijelo kolem 582 milionů turistů, což je skoro 51 procent celosvětového trhu. Dlouhodobá předpověď přitom odhaduje, že do roku 2030 se toto číslo zvedne až na 744 milionů turistů, v případě že bude podpora ze strany EU dostatečně efektivní, by toto číslo mohlo být ještě podstatně vyšší a ekonomický význam oblasti dále poroste. Z hlediska zemí je největším tahounem nejen EU, ale i celého světa, Francie. Na špici žebříčku se ovšem drží i přímořské státy, jako je Itálie, Španělsko, na severu Velká Británie a ve střední Evropě Německo.

Česká republika se z hlediska příjezdového cestovního ruchu drží v první polovině tabulky členských států Evropské unie. V posledních letech se počet turistů na našem území navíc neustále zvyšuje. V loňském roce přijelo rekordních 27,8 milionů turistů, z toho téměř 11 milionů ze zahraničí. „Rostly jak počty zahraničních turistů, tak jednodenních návštěvníků, a to i přes výrazný pokles turistů z Ruska. Jejich nepříznivý vývoj pomohly vyvážit především výrazné nárůsty turistů z Asie a USA,“ uvedla ředitelka Institutu turismu agentury CzechTourism Markéta Vogelová s tím, že největší zájem o dovolenou u nás mají již tradičně turisté z Německa. Podle odhadů agentury utratili v ČR návštěvníci v loňském roce přes 206 miliard korun, což znamená jediné: Důležitost odvětví pro českou ekonomiku pomalu ale jistě roste a potvrzuje se i trend rostoucího významu segmentu služeb v celkové ekonomice. V tuto chvíli tvoří cestovní ruch kolem tří procent našeho HDP.

IROP? HLAVNĚ OPRAVY A CYKLOSTEZKY

Faktem je, že zatímco v minulých letech v České republice zásadním způsobem pomáhaly s podporou oblasti cestovního ruchu evropské fondy, v současném programovacím období už to tak slavné nebude. Pro roky 2014 – 2020 totiž došlo v rámci operačních programů k poměrně významnému poklesu podporovaných aktivit. Hlavním rozdílem je, že už nejsou podporovány marketingové aktivity a mnohými kritizované projekty typu megalomanských aquaparků, luxusních golfových hřišť a hotelů. To je i případ Integrovaného regionálního operačního programu, který navazuje na ROPy, nejdůležitější programy pro podporu cestovního ruchu. Na druhou stranu, přestože cestovní ruch není rozhodně jedním z hlavních cílů programu, i dotace, které jdou částečně tímto směrem, v něm najdeme. V dubnu kupříkladu skončila výzva zaměřená na výstavbu cyklostezek s alokací téměř půl miliardy korun. Chystá se například trasa, která propojí Kadaň s Chomutovem nebo cyklostezka mezi Litoměřicemi a Lounkami, také v Ústeckém kraji. Velký zájem je i o dotace zaměřené na revitalizaci kulturních památek. Ve výzvě ukončené v březnu se sešlo celkem 63 žádostí s objemem výdajů kolem 4,4 miliard korun. Celkem je na tuto oblast vyčleněno v programu 11,4 miliardy. Jihočeský kraj kupříkladu plánuje opravit část strakonického hradu a vybudovat v něm muzeum maltézských rytířů. Vše za 56 milionů korun. Projekt realizovaný Muzeem středního Pootaví usiluje o získání dotace z výzvy, kterou MMR vyhlásí v srpnu. Opravy muzeí a nové expozice za evropské peníze chystá i Středočeský kraj a jedním z největších projektů se stane záchrana libereckého Liebiegova paláce. Stát bude přes 200 milionů korun. „Osobně stále věřím tomu, že se v budoucnu podaří získat do vlastnictví města i liberecký zámek s přilehlým parkem a vznikne tak jeden ucelený areál. Prvotní je ale nyní oprava bývalé galerie, která již v majetku města je, a dotace na její rekonstrukci je předjednaná,“ uvedl náměstek libereckého Jan Korytář.

TURISMUS JAKO VEDLEJŠÍ EFEKT

Podporu cestovního ruchu najdeme okrajově i v mnoha dalších operačních programech, zpravidla ale jen jako vedlejší přidanou hodnotu, nikdy jako hlavní cíl. To platí, ať už jde o Program rozvoje venkova, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo OP Zaměstnanost. Stále významnější pro odvětví jsou programy přeshraniční spolupráce. Právě ty totiž poskytují prostor projektům posilujícím turismus mezi naší zemí a našimi sousedy. Například v Pardubickém kraji, konkrétně v Žamberku by mělo vzniknout unikátní technické muzeum za 67 milionů korun. Projekt chce získat dotaci z OP přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. „Žadatelé mohou z tohoto operačního programu získat dotaci až do výše 90 procent všech uznatelných nákladů. Projekt by měl být podán v květnu s tím, že na podzim letošního roku by měl být znám výsledek,“ uvedl hejtman kraje Martin Netolický. Není to navíc jediný projekt kraje. V plánu je i investice do dělostřelecké tvrze Bouda, která by se v budoucnu měla stát velkým turistickým tahákem regionu.

Strukturální fondy nejsou ovšem jediným zdrojem financí. Cestovní ruch je okrajově podporován i z tzv. Programu spolupráce Interreg Central Europe a především z tzv. projektu EDEN. V rámci něj hledá Evropská komise méně známou oblast ve všech členských zemích, kterou následně ocení a doporučí ji jako lákavý turistický cíl. V roce 2015 byla tématem lokální gastronomie, vítězem se nakonec staly Jeseníky. „To, že jsme vyhráli tuto evropskou kategorii u odborné poroty, je asi největším dosavadním oceněním naší práce. Jeseníky jsou tak mezi 20 nejlepšími destinacemi celé Evropy!“ řekla po vyhlášení výsledků ředitelka organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Andrea Závěšická. Letošní rok bude ze strany agentury CzechTourism, která projekt koordinuje v České republice, ve znamení zviditelnění vítězných destinací z minulých let.

Filip Appl

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...