Jihočeši třídí odpady: V soutěži kralují malé obce

České Budějovice, 8. prosince 2016 – Soutěže obcí v třídění odpadů mají své vítěze. Starostové si dnes převzali zasloužené odměny jak v krajské soutěži „Jihočeši třídí odpady 2016“, tak i v okresním „Jihočeském odpadovém přeboru“. Ceny z obou klání současně si odvezly tři obce, dvě z nich patří k těm nejmenším v Jihočeském kraji.

Soutěže v třídění odpadů vyhlašuje Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. ve spolupráci s Jihočeským krajem. Pořadatelé rozdělili obce podle počtu obyvatel do čtyř kategorií a v každé z nich se počítalo množství vytříděného odpadu na jednoho obyvatele během soutěžního období. To začalo 1. října loňského roku a vyvrcholilo na konci září 2016.

V kategorii nejmenších obcí do 499 obyvatel se v krajské soutěži „Jihočeši třídí odpady 2016“ umístily obce v pořadí Kvilda, Heřmaň a Nové Hutě. A Kvildu lze najít i jako vítěze okresního přeboru okresu Prachatice. „Jsme sice znovu vítězní, ale stále je co zlepšovat,“ zhodnotil výsledek starosta obce Václav Vostradovský. „Jsme malá obec co do počtu obyvatel, ale dlouhá. Proto jsme společně s EKO-KOMem vybudovali nová sběrná místa, aby občané nemuseli chodit třeba dva kilometry s odpadem. Musím pochválit naše obyvatele, ale i turisty a návštěvníky obce, že třídí. Od té doby, co jsme se do systému třídění odpadů zapojili, nejsou ve větší míře odpadky v přírodě, což je i kvůli národnímu parku kolem nás velmi dobře,“ dodal starosta Kvildy Václav Vostradovský.

V krajské kategorii obcí od 500 do 1 999 obyvatel zvítězila obec Předotice. I její název se objevuje ve výsledcích okresní soutěže – tentokrát na třetím místě v okrese Písek. Druhé místo v krajské soutěži „Jihočeši třídí odpady“ patří obci Putim a třetí se umístily Čimelice.

Městyse a města v kategorii od 2 000 do 6 999 obyvatel se porovnala v pořadí Křemže, Volyně a Planá nad Lužnicí. Mezi největšími městy nad 7 000 obyvatel v krajské soutěži kraluje Vimperk před Českým Krumlovem a Pískem.

V paralelní soutěži „Jihočeský okresní odpadový přebor 2016“ vyhlásili pořadatelé výsledky ve všech sedmi okresech jihočeského regionu. V okrese České Budějovice zvítězil Boršov nad Vltavou, na Českokrumlovsku obec Bohdalovice, v okrese Jindřichův Hradec obec Drunče a v okrese Písek již jednou zmiňovaná obec Heřmaň. „V loňském a letošním roce jsme hodně rozšířili sběrnou síť, přibyla sběrná místa. A pak je tu osvěta – pořád opakovat, že třídění odpadů je správná věc a že třídění je potřeba. Vysvětlila jsem lidem, že za třídění odpadů dostává obec zpátky finanční příspěvky, což lidé nevěděli. A taky u nás možná hraje roli skutečnost, že se snížil věk našich obyvatel a mladí lidé přeci jen třídí více,“ popisuje možné důvody úspěchu starostka obce Heřmaň Jana Matoušková.

V okrese Prachatice zvítězila také již zmiňovaná obec Kvilda, mezi obcemi v okrese Strakonice patří první místo obci Úlehle a v okrese Tábor obci Nasavrky.

Výsledky soutěže pořadatelé vypočítali z  čtvrtletních výkazů o celkovém množství a druzích vytříděných a v obcích odstraněných odpadů, které obce pravidelně zasílají do systému EKO-KOM. Hodnotila se výtěžnost ve všech základních komoditách odpadů, tedy papíru, plastu a skla. V doplňkovém hodnocení krajské soutěže se do výsledku započítával i oddělený sběr čirého a směsného skla, nápojových kartonů a kovů, ale i hustota sběrné sítě a účinnost tříděného sběru, což znamená podíl tříděného odpadu na celkové výtěžnosti komunálního odpadu. Vítězné obce v krajské soutěži získaly finanční odměny, v okresním přeboru upomínkové ceny.

V mezikrajském žebříčku množství vytříděného odpadu se Jihočeský kraj pohybuje v polovině tabulky. Jihočeši vytřídili v roce 2015 41 a půl kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů na jednoho obyvatele za rok. Je to o šest kilogramů méně než nejlepší Pardubický kraj a o 4 a půl kilogramu více než kraj Ústecký, který pořadí krajů uzavírá. Statistiky také ukazují, že v Jihočeském kraji je už téměř 19 a půl tisíce barevných kontejnerů a že o jedno sběrné místo se „dělí“ 107 lidí.

 

Přátelé a spolupracovníci vzpomínají na Václava Havla

John Bok, předseda spolku Šalamoun, přítel Václava Havla

„Václava Havla jsem poznal velmi dobře, dělal jsem mu jednu dobu i ochranku, ale znal jsem ho i před listopadem 89, to jsem mu dělal majordoma. Václav pro mě znamenal mimořádného člověka, tolerantního, s vysokou odpovědností. Málokdo si všímá, že on vlastně nikdy nemluvil za druhé. Všechny jeho věci a výstupy jsou velmi osobní. Václav Havel byl umělec a milovník žen. Evidentně byl výraznou individualitou, byl principálně občan, v tom nejlepším možném slova smyslu, a také tak vystupoval a proto také seděl ve vězení. Vzdát se vlastní svobody kvůli svým názorům nebo přesvědčení, bez fanatismu, považuji za největší oběť, kterou může člověk podstoupit. Pro mě zůstává Václav nezastupitelný a je škoda, že ho nemáme stále na Hradě, protože to, co tam nyní máme, ani nenazývám prezidentem.“

Bohumil Doležal, politolog, signatář Charty 77

„Václav Havel se podílel na něčem, co nyní nazýváme polistopadový režim. Tedy na přechodu k liberálně demokratickému uspořádání České republiky, to čemu nyní Andrej Babiš říká nepořádky. Podílel se na tom v dobrém i ve zlém. Pokud jde o to dobré, chtěl bych zdůraznit jeho příspěvek v zahraničně politické orientaci Česka. Pokud jde o to, co mi u něj připadá problematické, tak je to jakási nedůvěra k politickým stranám. Ta se odrazila ve snaze postavit proti nim něco, co je bude vyvažovat, korigovat nebo je dokonce v určitém smyslu nahradí. Což podle mě bohužel velmi přispělo k tomu, že český politický systém byl po listopadu 1989 poměrně nestabilní. Z toho důvodu se domnívám, že Václav Havel není lék na dnešní neduhy České republiky, ale že je součást problému, se kterým je potřeba se vyrovnat.

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu

„Václav Havel podle mě představoval zvláštní kombinaci skromnosti a pokory na jedné straně, schopnosti naslouchat a současně intelektu a odvahy. Bohužel jsem nestihl koncert v Lucerně k jeho nedožitým osmdesátinám, protože ve stejné době jsem měl jinou akci, kterou jsem již dříve německému velvyslanci potvrdil.“

Věra Jourová, eurokomisařka

„Teprve když se mě takto ptáte, uvědomuji si, že všechna těžká rozhodnutí i trvalý konflikt mezi pragmatickým rozumem (co je výhodné, je též jedině oprávněné a správné) a morálním imperativem (jsou věci, které nás a naše zájmy přesahují a musíme se za ně postavit), všechna tato obtížná dilemata, které jako česká a evropská politička řeším prakticky denně, vnitřně neustále konzultuji s Václavem Havlem. Snažím se odvodit si z jeho projevů a postojů náznaky řešení, občas se ptám lidí, kdo ho znali. Vím, že se mnoho věcí v mé vlasti i v Evropě změnilo, většina závažných problémů ani nemá precedens v havlovské době. Ale jsem si jistá, že Havlovo poselství má stálou a stále naléhavější platnost. Jeho 'Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí' dostává úplně jiný tón, alarmující tón, oslovující to dobré v nás, to, co potřebujeme nejen jako jednotliví lidé, ale též a hlavně jako společnost, abychom se navzájem nepožrali a abychom byli schopní společně v Čechách i v Evropě tvořit něco pozitivního a předat to těm po nás. Ano, radím… když selžou knihy a doporučení pamětníků, jdu si za ním popřemýšlet na Vinohradský hřbitov, kytky mu nenosím, nechávám mu tam dvě cigárka…”

„Havlova stopa je nesmazatelná,“ říká bývalý Havlův mluvčí a poradce Špaček

„Byla to doba, která se už nebude nikdy opakovat. Nejen, že se konstituoval nový demokratický režim, etablovaly se nové instituce jako Ústavní soud nebo senát, které jsme dříve neznali. Právě Václav Havel je prosazoval jako pojistky demokracie a ústavnosti. Současně se také dělil stát. Na Václava Havla tak byly začátkem devadesátých let kladeny obrovské nároky. Dělení státu nepředstavovalo pouze technický problém, rozpárat organismus, který přes sedmdesát let fungoval svébytně a společně, takové operace dělali premiéři. Prezidenti, nedávno jsme si připomínali úmrtí Michala Kováče, měli mnohem důležitější úkol – uchovat atmosféru přátelství a spolupráce tak, aby nedošlo při podobných národnostně charakterizovaných událostech k žádným excesům. Oba dva prezidenti to zvládli na výbornou. Václav Havel abdikoval, protože přísahal na ústavu společného státu a nechtěl stát u jeho rozbití. Na druhé straně, když byl znovu zvolen prezidentem v roce 1993, před ním a jeho slovenským protějškem stály obrovské úkoly jak oba národy naučit žít samostatným životem poté, co se třeba rozdělily rodiny, ekonomické vazby a podobně.

Václav Havel řešil rovněž přechod k demokracii. My jsme neznali celou řadu demokratických ústavních institucí a především jsme je neuměli naplnit životem. To bylo dílo Václava Havla. Dokázal obsadit jak třeba Ústavní soud, tak ostatní instituce, jako Bankovní radu, kterou měl ve své kompetenci, lidmi, kteří si velmi brzy získali autoritu a pomáhali etablovat nový demokratický stát.

Ale především, Václav Havel byl rozhodujícím a největším vývozním artiklem této země. Doma není nikdo prorokem a Václav Havel se po krátké době zbožňování v očích mnohých stal viníkem jejich neúspěchů, toho, že ten vývoj nebyl takový, jaký si oni představovali. Začali do něj projektovat své osobní neúspěchy a frustrace. Mnohem větší prestiže si užíval v cizině. Byl opravdovou autoritou nejen evropského, ale celosvětového významu. Slovo Václava Havla ve světě něco znamenalo, proto také při jeho smrti uveřejnily všechny světové deníky nekrolog našeho někdejšího prezidenta na titulních stranách. To se nám už nikdy s žádným prezidentem nestane, to si můžeme být jisti.

Václav Havel byl pro celý svět tím, kdo symbolizoval pokojný přechod od totality k demokracii. Pokojné rozdělení státu podle národnostního principu a humanismus moderní doby. To byly hodnoty, pro které ho když kamkoliv přijel, celý svět vzýval a vítal jako hrdinu nové epochy. Podávali si tu dveře všichni prezidenti, všechny korunované hlavy, kulturní světové celebrity jen proto, aby viděli Václava Havla živého a mohli si s ním potřást rukou. Bylo to nesmírně dramatické období. Je bohužel osudovým neštěstím, že Václava Havla právě při výkonu jeho nejdůležitější životní funkce postihly různé nemoci. Část svého plodného života tak musel obětovat pobytu na lůžku, ale přesto jeho stopa je nesmazatelná.“  

 

Václav Havel: Ten co nás dostal do Evropy

Syn významného pražského podnikatele, celosvětově známý dramatik a filosof, protikomunistický aktivista a spoluzakladatel Charty 77, československý a český prezident a v neposlední řadě i kmotr Evropských novin. To všechno a mnohem víc přinesl bohatý život Václava Havla. Člověka, který je dnes paradoxně často více oceňován v zahraničí než doma. Letos by mu bylo 80 let.

Dnes je poměrně snadné stát se slavnou osobností, ke které se upínají pohledy, kterou lze citovat a která udává trendy a dokáže nějak nasměrovat společnost. Je ovšem daleko těžší skutečnou osobností zůstat, nezmizet v propadlišti dějin a stát se pro mnoho lidí budoucích generací možná i vzorem. Pomíjivých osobností má naše země celou řadu, těch skutečných, na které se bude vzpomínat i za sto let, je ovšem zoufale málo. O to víc vyniká jméno Václava Havla, člověka který po desítkách let v područí komunistické diktatury dostal (spolu s řadou dalších samozřejmě) naši zemi na politickou i geografickou mapu světa.

Do povědomí veřejnosti se Havel zapistuje už v 60. letech minulého století. Ukazuje se jako vynikající dramatik, jehož hry Zahradní slavnost a Vyrozumění se zlatým písmem zapisují do světového fondu absurdního dramatu. Sílící protikomunistické tendence vrcholí otevřeným vystupováním proti cenzuře a režimu jako takovému, iniciováním a podpisem Charty 77, uvězněním a později postupným přibližováním se k politice. Nakonec se Havel stává jednou z hlavních postav Sametové revoluce a následně i prezidentem Československé a později samostatné České republiky.

PROEVROPSKÝ STÁTNÍK

Působení Havla v pozici prvního českého prezidenta by zřejmě vydalo i na několik knih. Za klíčovou lze považovat hlavně jeho roli v přibližování se Západu. Důležitý byl především jeho podíl na vstupu České republiky do NATO a následně i do Evropské unie. V případě NATO začal pracovat už v březnu 1991, kdy jako první státník zemí bývalého východního bloku navštívil ministerské zasedání Severoatlantické rady v Bruselu. V roce 1995 už mluvil otevřeně o rozšíření NATO a v roce 1999 se jeden z jeho mnoha snů stal skutečností. Další pak následoval v květnu 2004, kdy jsme se stali také součástí Evropské unie. „Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak. Jakožto Čech, jsem i Evropanem. Poněkud poeticky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí,“ prohlásil v roce 2009 na půdě Evropského parlamentu a sklidil za to potlesk ve stoje. Havel tehdy také vyjádřil přesvědčení, že se evropská suverenita bude zvolna posilovat. A ačkoliv mnozí lidé poukazují na to, že jeho vize byla v tomto směru až naivní, on sám nikdy nepředpokládal, že evropská integrace bude proces jednoduchý nebo rychlý. Naopak, ve svých projevech mluvil o překážkách a dlouhé cestě s možnými zákrutami a oklikami, kterou je bytostně nutné absolvovat.

JE IDEALIZACE ŠPATNÁ?

Dnes v době, kdy je Česká republika zjevně územím, kde se střetává provýchodní a prozápadní propaganda, je jméno Václav Havel jedním z vděčných témat. Jeho kritici poukazují na spoustu chyb, které udělal. Zpochybňují hodnoty, které zastával, nebo posměšně a s pejorativním zabarvením mluví o pravdoláskařství a sluníčkářství ve snaze napadnout humanismus, který byl Havlovi vlastní. Havlova kritika je však patrnější u nás než v zahraničí. Světové weby nedožité narozeniny komentují především zdůrazňováním jeho pozitivní role v revolučním a porevolučním dění. V jednom mají ovšem čeští odpůrci Václava Havla pravdu. K jeho osobnosti se pojí určitá idealizace, která zdůrazňuje spíše jeho přednosti než jeho chyby. Otázkou ale je, zda v zemi, kde tolik chybí jiné než sportovní vzory, není nějakých (klidně trochu idealizovaných) hrdinů zapotřebí.

Ať už se bude společenská diskuse o Václavu Havlovi a jeho roli v českých a československých dějinách vyvíjet jakkoliv, jisté je jedno: je to osobnost, která už osobností zůstane. Na nás je, zda se jeho přání jednotných a plně spolupracujících evropských států, které vyjádřil mimo jiné i podporou Evropských novin v roce 2004, nakonec vyplní, či zda se tento jeho poslední sen nakonec rozplyne.

Filip Appl

 

Vznikl Spolek pro výstavbu dálnic D35 a D43, zaznělo na Dopravní konferenci

Dopravní konference 2016 řešila financování dopravní infrastruktury, projekty na silnicích i železnici či novou legislativu v oblasti dopravních zákonů. Zaznělo tu, že dopravní infrastruktura patří mezi základní podmínky rozvoje podnikání a že je potřeba věnovat více pozornosti silnicím nižších tříd. A účastníci konference se také dozvěděli o vzniku nového spolku, jehož cílem je urychlit výstavbu dálnic D35 a D43.

Spolek pro výstavbu D35 a D43 vznikl z iniciativy děkana Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Ivo Drahotského a také poslance a místopředsedy Hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka. „Spolek chce efektivně urychlovat výstavbu klíčové komunikace D35 a do budoucna i D43. Je to sdružení nepolitické a nezávislé, jehož hlavním cílem je pozitivního tlaku na všechny, kteří jsou zodpovědní za výstavbu nových silnic. Je otevřen všem zájemcům, a to fyzickým i právnickým osobám,“ řekl Martin Kolovratník.

Téma D35 otevřel i ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, který představil nejen projekt Dopravního uzlu Pardubice, ale také přípravu přivaděčů právě k D35. Dálniční alternativy k D1 se dotkl také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle něj musí Hospodářská komora vytvářet možnosti a především zlepšovat všechny podmínky pro rozvoj podnikání. A dopravní infrastruktura k nim podle Dlouhého patří.

„Pardubický kraj chápeme jako důležitou křižovatku silničních i železničních tras krajského i celostátního významu. Společně s tím ale musíme uvést i věci, se kterými nejsme spokojení. Nejvíce nám leží na srdci výstavba dálnice D35 ve vašem kraji,“ řekl mimo jiné prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Není to ale však pouze o dálnicích. Hospodářská komora sdružuje veškeré podnikatele a živnostníky a zvláště pro ty malé je velmi důležitá kvalita krajských silnic II. a III. třídy, které jsou kolikrát v ještě zoufalejším stavu než dálnice. Trápí nás také dlouhodobé přetížení železničního koridoru v kraji. Pevně věříme, že ministerstvo dopravy v tomto zintenzivní své úsilí při odstraňování těchto strategických nedostatků.“

Náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek pak hovořil o modernizacích silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Pardubického kraje. Pro kraj je jedním z rozhodujících investičních zdrojů program dotací z Evropské unie na roky 2014 – 2020. Pardubický kraj v tomto období investuje do silniční infrastruktury dotace až do výše 2 miliardy korun. „Na kofinancování evropských zdrojů se Pardubický kraj podílí částkou až do výše 200 milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana Dušek. Podle něj bude region v modernizacích i nadále pokračovat, i když to znamená dopravní komplikace pro řidiče. „Tyto problémy nás budou provázet i v následujících letech se vzrůstajícími investicemi do dopravní infrastruktury. Řešením bude zlepšené plánování a koordinace. Jsem přesvědčen, že i v dalším volebním období přes vzniklé obtíže v organizaci dopravy bude tento pozitivní trend ve financování dopravní infrastruktury pokračovat a to i s přispěním státu,“ dodal Jaromír Dušek.

O rekonstrukcích a výstavbě silnic I. třídy pak přispěl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Kroupa. Řeč byla také o projektech na železnici nebo přípravě vodních cest na Labi v Pardubickém kraji. První náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček prezentoval téma Operačního programu Doprava, o financování dopravní infrastruktury na roky 2016 – 2018 hovořil taky ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica. Konference se dotkla také plošného vypořádání majetkoprávních vztahů pod silnicemi a nových technologií – například mapování stavu mostu Pavla Wonky v Pardubicích.

Akce je součástí celoročního projektu DOPRAVNÍ FESTIVAL 2016.

 

Křižovatku u Parama obdivovala i slovenská delegace

Křižovatka u pardubického Parama je otevřena je pár dní a už je slavná. V den konání Dopravní konference se jí nevěnovali jen stavbaři, kteří pokračují na výstavbě nového čtyřpruhu, ale stavbu navštívila i delegace ze Slovenska. Na dopravácké dny, které se každoročně konají v Pardubicích na začátku září, přijeli odborníci z Prešovského samosprávného kraje. Ten je dlouholetým partnerským regionem Pardubického kraje.

„Prošli jsme si celou stavbu. Jsme mile překvapeni. Jak pardubičtí kolegové tak i my jsem rádi, že se podobné akce realizují i v tomto objemu. Tato stavba je velmi náročná jak z hlediska prostoru, tak i křížením železnice. Klobouk dolů nad samotnou realizací. Přeji vám, aby stavba sloužila občanům nejen Pardubic, ale celého kraje. Je to velmi potřebná stavba,“ komentoval výstavbu poslanec Prešovského kraje a zároveň předseda tamního dopravního výboru Peter Sokol.

Jedná se o druhou etapu výstavby silnice I/37 Pardubice – Trojice, kde dochází o rozšíření současné komunikace směrem na Chrudim o další jízdní pás. Jde o důležitou část kapacitního průtahu krajským městem ve směru sever – jih. Součástí stavby je i nová okružní křižovatka s odbočením k dostihovému závodišti. Tato křižovatka je už částečně v provozu. Uvedení celé stavby do provozu se očekává na podzim příštího roku.

 

Nikoli teorie, ale praxe nás zajímá

Krajské město Liberec hostilo v pořadí už 11. ročník krajské konference o odpadovém hospodářství. Prioritně byla určena představitelům měst a obcí v Libereckém kraji, kteří zde získali aktuální informace o dění v oblasti odpadového hospodářství na úrovni České republiky i vlastního regionu. Program konference nabídl i konkrétní zkušenosti z praxe měst a obcí v dalších regionech České republiky.

Pořadateli odborné konference byli Liberecký kraj a Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. „Cílem letošní konference není pouze teorie, ale především praxe. Důvodem je mimo jiné i množství legislativních změn, kterými oblast odpadového hospodářství v tuto chvíli prochází. Co platí dnes, nemusí už za nějaký čas platit,“ řekl na úvod Marek Sýkora, zástupce společnosti EKO-KOM a.s. Hned první z panelistů, vedoucí oddělení odpadů a ovzduší Krajského úřadu Libereckého kraje Markéta Miklasová, se ale teorii, přesněji otázce legislativy, úplně vyhnout nemohla. Upozornila například na skutečnost, že už od 1. července 2016 musí každý původce odpadu používat tzv. identifikační číslo provozovny. Zároveň přítomné seznámila i s plánem spuštění nové webové aplikace, kde lze nalézt evidenci zařízení určených ke zpracování odpadů. „Mění se nám sice politické vedení kraje, ale v návrhu rozpočtu už máme dotační program na rok 2017 určený zejména na podporu předcházení tvorby odpadů a řešení bioodpadů,“ dodala Miklasová.

Velkým tématem krajské konference byla meziobecní spolupráce. Tato nová strategie Svazu měst a obcí ČR je primárně určena městům a obcím, svazkům obcí a zřizovaným organizacím, stejně jako voleným orgánům. V rámci ní vzniklo více než tisíc akčních plánů zaměřených nejen na životní prostředí, ale i na oblast zaměstnanosti, školství, cestovní ruch a další. Výsledkem je aktivizace svazků měst a obcí, které začaly na nakládání s odpady spolupracovat. „Meziobecní spolupráce je správná a doporučovaná. Má mnoho možností – například větší příležitost získat finanční prostředky, ale také finanční úspory. A je to také příležitost k efektivnějšímu naplňování plánů odpadového hospodářství,“ potvrdil Marek Sýkora.

Účastníkům konference byly prezentovány i konkrétní zkušenosti s fungováním meziobecní spolupráce ve Šluknovském výběžku, v západních Čechách ve Sdružení obcí Černošín, ale také třeba na Klatovsku, v Pošumaví či na Plzeňsku. Všechno to jsou sdružení s dlouhou tradicí a bohatými zkušenostmi. Někde například vypisují společná výběrová řízení na svoz odpadů, jinde jsou vlastníky společností nakládajících s odpady. Ve všech mikroregionech ale narážejí například na nárůst bioodpadů, obce se shodují na komplikovaném řešení jeho svozu a zpracování. Některé obce provozují vlastní kompostárny, jinde musí bioodpady svážet i z poměrně rozsáhlých lokalit. Samosprávy hledají cestu, jak množství bioodpadů snížit a lépe a levněji využít.

Otázku ekonomiky odpadového hospodářství prezentovala Martina Vrbová ze společnosti EKO-KOM, a.s. Co se týká nákladů v odpadovém hospodářství, patří Liberecký kraj k průměrným krajům. Nejvyšší náklady mají například na Českolipsku, nejnižší naopak na Semilsku. Ovšem v tříděném sběru má Liberecký kraj v celorepublikovém srovnání nejvyšší náklady. Martina Vrbová připomněla logický nárůst nákladů kvůli sběru bioodpadů. Výše nákladů na zajištění sběru jedné tuny bioodpadů činí v průměru přibližně 900 korun.

Poslední blok konference se věnoval tématu tzv. elektroopadu. V první řadě to bylo opětovné využití elektrozařízení a jeho zpětný odběr v rámci systému ELEKTROWIN, resp. zpětný odběr baterií v rámci systému zpětného odběru společnosti ECOBAT. (PR)

 

Projekt Bezpečně do školy učí děti správnému chování na silnicích

Prázdniny končí a děti se znovu vrací do školních lavic. Po dvou měsících volnosti nastává období, kdy je znovu zaměřit se na pozornost dětí a to zejména v silničním provozu. Rodiče i učitelé by měli dětem vštípit základní pravidla správného chování. S příchodem podzimu se navíc začíná zkracovat den a prodlužovat noc. Do školy či do práce často chodíme „za tmy“, zhoršená viditelnost bývá i v odpoledních hodinách. „Proto více než kdy jindy platí zásadaVIDĚT A BÝT VIDĚN. Oblékejte se do barevného oblečení, používejte reflexní prvky. I pomůcka za pár korun může zachránit život,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek, pod jehož záštitou se akce koná. Zásadu správného chování vštěpuje především dětem školou povinným už od uplynulého školního roku. Navštěvuje základní školy po celém Pardubickém kraji, mluví s dětmi o správném chování v silničním provozu a rozdává reflexní pásky.

V Pardubickém kraji každoročně dochází k několika desítkám smrtelných úrazů spojených s dopravními nehodami. Region se v mezikrajském měřítku pohybuje kolem desátého místa. „Statistiky mluví o tom, že čtyřicet dětí ročně zemře v důsledku dopravních nehod, další čtyři tisíce jich jsou zraněny. Alarmující je i skutečnost, že polovina úrazů dětí do 15 let věku je v souvislosti s nehodami na silnicích. Když jsem tato čísla zjistil, zhrozil jsem se,“ vysvětluje svou motivaci k realizaci projektu Jaromír Dušek.

Akce Bezpečně do školy se tentokrát přesunula i na pardubické nádraží, kde si všichni mohou zdarma v Dopravním centru vyzvednout reflexní pásky. Děti zde navíc mohly soutěžit. Připraven je totiž pro ně i malý kvíz – poznávání dopravních značek.

 

EU a USA zavedou datový štít

Bezpečnost osobních dat při používání služeb sociálních sítí, při mezinárodním internetovém obchodování nebo při ukládání souborů do tzv. cloudů se v červenci díky dohodě EU se Spojenými státy dočkala změn. Cesta k této nové smlouvě, nazývané štít EU-USA, začala v říjnu loňského roku, kdy Evropský soudní dvůr zrušil platnost dosavadní právní platformy pro ochranu dat mezi Evropou a USA nazývané „bezpečný přístav“.

Nová dohoda mezi osmadvacítkou a USA je nazývána jednoduše štít EU - USA. Občanům Evropské unie dala jasný postup, jak se zachovat, když cítí, že s jejich osobními daty bylo nakládáno v rozporu s právními normami. Na nových podmínkách pro nakládání s osobními údaji je silný český podpis. Jednání totiž vedla česká eurokomisařka Věra Jourová s americkou tajemnicí pro obchod Penny Pritzker. V platnost výsledky jednání vstoupily v půli července. Nové podmínky pro nakládání s osobními údaji se týkají nejen transatlantických obchodů, rovněž i dat přidávaných na sociální sítě či na cloudové služby.

„Štít EU–USA na ochranu soukromí je robustní nový systém ochrany osobních údajů Evropanů, který podnikům dává právní jistotu. Přináší přísnější normy ochrany údajů, jejichž nedodržování je lépe postižitelné, zavádí opatření na ochranu proti přístupu vládních orgánů k osobním údajům a zjednodušuje možnosti nápravy, které mohou fyzické osoby využít v případě stížnosti,“ řekla k dohodě česká eurokomisařka Věra Jourová.

ÚČINĚJŠÍ OCHRANA

Nová dohoda zavádí povinnost pro Ministerstvo obchodu USA pravidelně aktualizovat seznam společností účastnících se štítu a kontrolovat, zda se tyto společnosti řídí pravidly, k jejichž dodržování se zavázaly. Pokud je nebudou dodržovat, budou čelit postihu a odstranění ze seznamu. Zpřísní se též podmínky pro další předávání údajů třetím stranám. I na tato data se budou vztahovat pravidla štítu. Seznam společností, které respektují tuto dohodu, můžete spatřit na internetové adrese https://www.privacyshield.gov . Americké firmy se do něj mohou zapisovat od začátku srpna.

Nyní by mělo být jasné kdy a za jakých okolností do těchto dat nahlížejí úřady USA. Spojené státy v dohodě s Evropskou unií závazně přislíbily, že přístup veřejných orgánů k osobním údajům za účelem vymáhání práva a zajištění národní bezpečnosti bude podléhat jasným omezením, ochranným opatřením a mechanismům dohledu. Kdokoli v EU tak bude od nynějška moci v této oblasti využít nápravných mechanismů. Spojené státy vyloučily, že by osobní údaje předávané do USA ve štítu EU–USA na ochranu soukromí sledovaly nahodile a masově.

Dohoda se Spojenými státy nově dává každému občanovi, který se domnívá, že jeho údaje byly zneužity, může využít několik snadno dostupných a finančně přístupných mechanismů pro řešení sporů. V ideálním případě stížnost vyřeší sama společnost, která s údaji pracovala. Pokud se tak nestane, bude mít stěžovatel na výběr z několika bezplatných možností alternativního řešení sporu. Fyzické osoby se také mohou obrátit na orgány pro ochranu údajů ve svém domovském státě, které ve spolupráci s americkou Federální obchodní komisí dohlédnou na to, aby stížnosti občanů EU byly prošetřeny a vyřešeny. Poslední možností, pokud všechny předchozí selžou, bude rozhodčí řízení. Novinkou, kterou dohoda přinesla je i to, že možnostmi nápravy pro Evropany se v oblasti národní bezpečnosti bude zabývat ombudsman, který bude nezávislý na zpravodajských službách USA.

Obě strany se také dohodly na každoročním ročním přezkumu, jenž má vyhodnocovat fungování štítu. Jeho provádění bude v gesci Evropské komise a Ministerstva obchodu USA ve spolupráci s nadnárodními zpravodajskými odborníky z USA a evropských orgánů pro ochranu údajů. Nové podmínky na ochranu osobních údajů musely být vyjednány po rozhodnutí Evropského soudního dvora z října loňského roku, který zrušil platnost dosavadní dohody zvané „bezpečný přístav“. Lukáš Zitka

 

Brusel zablokoval Španielsku peniaze pre nezamestnaných

Madrid dostal ďalšiu stopku. Komisia nástojí na vyriešení nezrovnalostí v nakladaní s členskými peniazmi, tentoraz z Európskeho sociálneho fondu.

Po zablokovaní vyše miliardy eur kvôli nedostatkom zisteným pri nakladaní s eurofondami v rámci operačných programov spolufinancovaných z Európskeho fondu pre regionálny rozvoj Komisia zopakovala opatrenie. Tentoraz pozastavila výplatu 632 miliónov eur z Európskeho sociálneho fondu na podporu zamestnanosti. Španielske ministerstvo práce denníku El País potvrdilo, že na toto opatrenie najviac doplatí sféra verejnej služby, kam má potiecť 580 miliónov eur. Zvyšok, tradične, prislúcha autonómnemu kraju Andalúzia, povestnému najvyššou nezamestnanosťou v krajine. Madrid tvrdí, že zmrazenie eurofondov nesúvisí s podozrením z podvodov, a Komisia k nemu pristúpila po zistení nejasností spojených s opodstatneným nakladaním finančných pomocí a s výkladom niektorých noriem.

KDE JE CHYBA

Experti si všímajú, že financie neplynú do Španielska tak, ako by mali. Po zmrazení 1,1 miliardy eur z dôvodu pochybného nakladania s regionálnymi fondami v období 2007-2013, Brusel pristúpil k podobnému opatreniu za rovnaké obdobie. Problémy spadajú do roka 2012. Podľa ministerstva práce ide o sumu, ktorá má byť vyplatená sociálnej poisťovni. Podľa európskych pravidiel boli prostredníctvom tejto inštitúcie bonifikovaní podnikatelia. K problému došlo z dôvodu nesplnenia požiadaviek, na základe ktorých mohli firmy čerpať pomoci. Jednou z nich sú informácie o plnení daňových povinností a záväzkov voči sociálnej poisťovni. Ministerstvo zamestnanosti túto podmienku vztiahlo na moment získania fondov, Brusel však berie do úvahy celé obdobie trvania programu. Španielske ministerstvo podčiarkuje, že záležitosť nijako nesúvisí so škandálmi s rekvalifikačnými kurzami pre nezamestnaných.

ANADALÚZIA SA BRÁNI

Andalúzia v súvislosti so zmrazením peňazí oponuje, že ide o bežné nedorozumenie v komunikácii s európskymi úradmi. Situáciu nadľahčuje tvrdením, že v období 2007-2013 došlo k prerušeniu vyplácania eurofondov niekoľkokrát, a po vyriešení problému sa kraj zakaždým hravo zaradil do procesu. El País však cituje európske pramene. Tie hovoria, že Španielsko musí dokázať, že prijalo náležité opatrenia a čaká ho prechod skúšobnou fázou. Až po úspešnom zvládnutí požiadaviek dôjde k uvoľneniu prostriedkov. Madrid a Sevilla veria, že situáciu urovnajú pred koncom tohto roka. Termín certifikovania dokumentov bol predĺžený o dva roky, zmrazenú sumu má najprv poskytnúť štát.          

BRUSEL SI ZVYKOL

Spolu s Talianskom a Rumunskom je Španielsko pokladané za jednu z najslabších krajín v rámci účinného aplikovania európskych programov do praxe. Z dôvodu neustále potrebných finančných korekcií Komisia prijala rolu tútora, ktorý Južanom pravidelne adresuje odporúčania na spružnenie procesu a vyvarovanie sa podvodom. Po Rumunsku, Chorvátsku, Maďarsku a Malte je Španielsko tiež jedným z členských štátov, ktoré cez Európsky sociálny fond zatiaľ dokázali odčerpať z prislúchajúcej sumy najmenej. Pre Španielov celková suma predstavuje vyše osem miliárd eur, a spolu s dofinancovaním štátu má dosiahnuť 11,4 miliardy eur.

Európsky sociálny fond sa v období 2014-2020 zameriava na zvyšovanie zamestnanosti, podporu organizácií v zavádzaní projektov venovaných odbornej príprave ľudí a podporu pri hľadaní zamestnania. K prioritám patrí poskytnutie finančnej pomoci podnikateľom pri rozbiehaní podnikania a spoločnostiam, ktoré potrebujú vyriešiť reštrukturalizáciu alebo nedostatok kvalifikovaných pracovníkov. Prvoradou zostáva pomoc mladým ľuďom pri vstupe na trh práce, ako aj sociálne začlenenie a zlepšenie možností odborného vzdelávania. Španielsko má možnosť odčerpať na tieto účely vyše osem miliárd eur. Štát má dofinancovať projekty do sumy 11,4 miliardy eur. Dana Miháliková

 

Silniční veletrh je příležitostí čerpat inspiraci

Pardubice, 9. září 2016 – Nové technologie, prezentace špičkových dodavatelů a místo k čerpání inspirací a uzavírání nových obchodů. Tak vypadá mezinárodní Silniční veletrh. Letošní, v pořadí už XV. ročník potvrdil svou prestiž a do areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje přilákal desítky vystavovatelů a stovky návštěvníků.

„Silniční veletrh podle mého názoru je velmi dobrou příležitostí pro sdílení inspirativních myšlenek a navázání nových kontaktů,“ potvrdil ministr dopravy Dan Ťok, který město Pardubice a Pardubický kraj chápe jako významný dopravní uzel. „Pardubický kraj v oblasti dopravy trápí celá řada nevyřešených problémů jako je například nedokončená výstavba D35 či obchvaty měst. Ministerstvo dopravy si je přetrvávajících problémů dobře vědomo a intenzivně pracuje na jejich řešení. Velmi často na tom spolupracujeme i s dotčenými subjekty samosprávy. Pevně věřím, že dosavadní úspěšná kooperace bude pokračovat i nadále,“ vzkázal na pardubický veletrh ministr Ťok.

Na veletrhu se prezentovaly firmy z oblasti silničního hospodářství, přidali se výrobci a prodejci silniční techniky a stavebních materiálů, dodavatelé měst, obcí, krajští i státní silničáři, prodejci nákladních automobilů, stavebních strojů, technologických zařízení  a jejich příslušenství, dodavatelé dopravního značení, osvětlení a komunální techniky a stavebních prací a v neposlední řadě i prodejci automobilů.

„Dlouhá tradice této prezentační akce je dokladem toho, že Silniční veletrh v Pardubicích má dobré jméno a je pro všechny dodavatele, stavební firmy, ale třeba i města a obce a přínosný. Veletrh každoročně nabízí celou řadu zajímavých vystavovatelů a prezentuje nové a moderní technologie. Naše organizace, Správa a údržba silnic Pardubického kraje, je právě v této oblasti lídrem a tahounem, který se nebojí nové technologie zkoušet v praxi,“ nechal se slyšet hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Právě prezentace nových technologií je jedním z největších témat veletrhu. Tentokrát ale pořadatelé připravili i ohlédnutí do dávné minulosti. Díky spolupráci s Muzeem starých strojů v Žamberku tu vystavili parní válec značky Zettelmeyer – Konz b. Trier z roku 1936. Silnice válcoval až do 70. let minulého století. Dochoval se v unikátním stavu a po restauraci je znovu provozuschopný. Zpestřením konference byl například jeřáb zvedající hosty veletrhu v uzavřené kabině několik desítek metrů nad zem, nebo horkovzdušný balon, který umožnil pohled na veletrh z výšky.

Silniční veletrh je příležitostí také k obchodním jednáním a diskuzím. Jedním z nich je modernizace silniční sítě a její financování. Náměstek hejtmana pro dopravu Jaromír Dušek připomněl, v jakém špatném stavu byla silniční síť II. a III. třídy ještě před několika málo lety. „Když jsem byl v roce 2012 zvolen do funkce náměstka, nastoupil jsem do rozvrácené veřejné dopravy, silnice byly ve špatném stavu a finančních prostředků na jejich modernizaci velmi málo. Během čtyř let se nám podařilo dosáhnout rekordního nárůstu investičních prostředků a jsme připraveni se zásobníkem akcí i na další roky,“ řekl Dušek.

Finanční prostředky Pardubický kraj získával z evropských zdrojů a dotací Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho ředitel Zbyněk Hořelica představitele Pardubického kraje, ale i jeho dodavatele v silničním hospodářství ujistil, že finanční prostředky v rozpočtu jsou. „V letošním roce se podařilo v rozpočtu fondu alokovat prostředky ve výši 3 mld. Kč pro kraje na opravy silnic II. a III. tříd. Rovněž úspěšně pokračuje příprava důležitých silničních staveb v Pardubickém kraji, na které je v rozpočtu fondu vyčleněn dostatek finančních prostředků.“

Dopravní festival

Akce je součástí celoročního projektu DOPRAVNÍ FESTIVAL 2016. Záštitu nad ním převzali prezident ČR Miloš Zeman, předseda Vlády ČR Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR Jan Hamáček, ministr dopravy Dan Ťok, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek, primátor statutárního města Pardubice Martin Charvát.

 

Firmy z Pardubického kraje uspěly v celostátní soutěži Česká dopravní stavba. Politici jim poděkovali.

 

„Děkujeme“, takové uznání dnes několikrát zaznělo na pracovním setkání dopraváků. To svolal náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek s cílem poděkovat stavebním firmám a projektantům za skvělou reprezentaci kraje. Ale také se pracovalo. Setkání se účastnili odborníci ze všech oblastí sektoru dopravy a řešili aktuální situaci v dopravě.

CELÝ ČLÁNEK

Jste pro to, aby Turecku byla do konce letošního roku zrušena EU vízová povinnost?

Som proti tomu, aby zrušenie vízovej povinnosti pre občanov Turecka bolo viazané na akýkoľvek časový termín. Preto som tiež proti tomu, aby sa takto formulovala otázka - teda či zrušit  vízovú povinnost voči Turecku do konca tohoto roku.

Zrušenie vízovej povinnosti musí byť výsledkom určitého procesu, na konci ktorého bude splnenie všetkých relevantných požiadaviek na jeho udelenie. Tie požadavky sú konkrétne, sú technického charakteru a EÚ musí trvať bezpodmienečne na ich úplnom splnení. Takže určovanie nejakých časových  limitov je pre mňa neprípustné, nech ide o akúkoľvek krajinu. V súčasnosti je aktuálne rozhodnúť o udelení bezvízového režimu pre Gruzínsko, Ukrajinu, Kosovo a Turecko. Každé jednotlivé rozhodnutie treba  urobiť na základe objektívneho zhodnotenia plnenia všetkých kritérií. Podľa mojho názoru tento prístup musí byť použitý v rovnakej miere aj voči Turecku. Akékoľvek politické tlaky - možno to charakterizovať aj jako vydieranie - musí EÚ zásadne odmietnuť. Inak to bude chápane ako slabosť, s ďalekosiahlymi negatívnymi politickými dosledkmi pre jej postavenie v medzinárodných vzťahoch. Ide tu o zásadnú politickú otázku, spojenú s doveryhodnosťou EU a nie je možné prijímať rozhodnutie na základe krátkodobých politických výhod. Chápem, že v tejto kokrétnej otázke je EÚ v ťažkej situácii, ale to nie je dovod  na prijímanie kompromisov.

Vnútropolitický vývoj v Turecko v ostatnom čase nenasvedčuje tomu, že EÚ  by sa mala ponáhľať s udelením vízového režimu, skor naopak.

Preto treba odmietať nátlak Turecka a spojovanie tejto otázky s akýmikoľvej inými argumentami a faktormi.

Eduard Kukan, poslanec Európskeho parlamentu


Zrušení vízové povinnosti pro Turecko vnímám ve dvou rovinách. Ani v jedné z nich se mi ale nedostává kladné odpovědi na Vaši otázku. Pokud se na problém podíváme ryze věcně, pak je třeba zkonstatovat, že Turecko zdaleka neplní podmínky, aby ke zrušení víz dojít mohlo. Od Evropské unie má dlouhodobě nastavena jasná kritéria, která nesplňuje a těžko si představit, že do konce roku splní. V druhé rovině se na otázku dalšího sbližování Turecka s Unií musím dívat také optikou událostí posledních týdnů. Tím myslím samozřejmě samotný pokus o puč, ať už bylo jeho pozadí jakékoli, ale zejména pak následné procesy, které dopadají i na jinak nedotknutelné skupiny obyvatel, jako jsou akademici, učitelé, vědci apod. Musím přiznat, že tyto události, jichž jsme nyní svědky, mne nepřesvědčují o tom, že bychom za současné konstelace měli nějak spěchat s prohlubováním vzájemných vztahů. 

Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu

Považuji za dobrou zprávu pro celou EU, že se díky Turecku počet příchozích nelegálních migrantů snížil na minimum a migrační krizi se podařilo alespoň dočasně zažehnat. Zároveň však není možné nechat beze zmínky, že EU stanovila celkem 72 podmínek pro zrušení víz. Podmínky se konkrétně týkají např. zabezpečení dokladů, základních lidských práv či zpětného přebírání migrantů. Turecko ale zatím nebylo schopné všechny stanované podmínky splnit. Zrušení víz pro turecké občany bych proto považoval za obrovskou chybu. Jsem si samozřejmě vědom turecké hrozby, že vpustí do Evropy další migrační vlnu. Aby se i nadále dařilo bránit pronikání nelegálních migrantů do Evropy, považuji za naprostou nutnost v jednání s Tureckem pokračovat. Ať se nám to líbí, nebo ne, bez Turecka se vyřešení migrační krize neobejde. Evropa musí s Tureckem jednat tak dlouho, dokud se nepodaří nalézt vzájemnou shodu. To ale neznamená, že když začne Turecko vyhrožovat, Evropa musí pokorně sklonit hlavu a slevit ze svých požadavků. EU musí být naopak schopná jednat sebevědomě a při vyjednávání předvést svoji sílu. Opravdu není možné, aby se Evropa nechala Tureckem nebo jiným státem vydírat. Zároveň ale musí Turecko ukázat, že je pro Evropu důvěryhodným partnerem plnícím dohody. Nejen v Evropě by měla platit zásada „pacta sunt servanda.“

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu

Migračná dohoda s Tureckom, ktorej súčasťou bol aj prísľub zrušenia víz pre tureckých občanov cestujúcich do krajín Európskej únie (EÚ), je od počiatku problematická, nemorálna a neefektívna. Predstavitelia krajiny, ktorá od začiatku konfliktu v Sýrii prijala viac ako 2,5 milióna utečencov ju navyše začali otvorene zneužívať na vydieranie. Boli presne stanovené podmienky, po splnení ktorých malo dôjsť k zrušeniu vízovej povinnosti. K ich naplneniu však doteraz jednoznačne neprišlo. Situácia po vojenskom prevrate navyše ukázala, že Turecko o približovanie sa k EÚ nemá záujem a nie je preto dôvod akýmkoľvek spôsobom liberalizovať vzájomné vzťahy. Krajina je naším dôležitým spojencom v rámci Severoatlantickej aliancie. To však neznamená, že môžeme zatvárať oči pred amorálnym správaním, podporou náboženského fundamentalizmu a obrovskými politickými čistkami, ktoré po tomto údajne zmarenom prevrate organizujú tamojší politickí predstavitelia na čele s prezidentom Erdoganom. Dohodou s Tureckom sme získali niekoľko mesiacov času. Ukázala nám, že problém s migráciou nemôžeme len tak prehodiť na niekoho iného a tváriť sa, že zrazu neexistuje. Európski politici mali tento čas využiť na hľadanie vlastných konkrétnych riešení, ako definitívne zastaviť nekontrolovaný prílev ľudí do Európy. Mali byť také, aby sa nemuseli prispôsobovať chúťkam a náladám autokratických lídrov z krajín mimo EÚ.

Monika Flašíková Beňová, poslankyňa Europského parlamentu

Som rozhodne proti, aby Turecku bola zrušená vízová povinnosť. Som presvedčený o tom, že Turecko hrá neférovú hru s EÚ, čo ale z hľadiska ich socializácie a kultúry je pochopiteľné. Chcem tý povedať to, že Turci podľa mňa boli vychovaní v inej politickej kultúre, ktorá je značne odlišná od európskych politických zvyklostí. Terajšie turbulencie medzi EÚ a Tureckom práve naznačujú, že spolupráca s Turkami je a bude značne problematická.

Pál Csáky, poslanec Európskeho parlamentu

 

Na Silničním veletrhu vznikl Klub seniorů v dopravě Pardubického kraje

Už podruhé se v rámci Silničního veletrhu sešli na pozvání Správy a údržby silnic Pardubického kraje senioři, kteří dlouhá léta pracovali v silničním hospodářství. V rámci jednání vznikl Klub seniorů v dopravě Pardubického kraje, který se bude vyjadřovat k aktuálnímu dění. Klub si zároveň zvolil své pětičlenné prezidium.

Podle ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslava Němce je Silniční veletrh ideálním prostředím, aby se dlouholetí pracovníci sešli. „Jsou to lidé, kteří v silničním hospodářství toho mnoho odpracovali, jsou to lidé, kterých bychom si měli vážit. I proto vznikl klub, jehož posláním je vyjadřovat se k věcem aktuálním i budoucím, podávat návrhy a připomínkovat a komentovat aktuální dění,“ řekl ředitel krajských silničářů.

Klub seniorů přišli pozdravit i náměstci hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a Jaromír Dušek. Oba všem popřáli zdraví a poděkovali za jejich práci. „Přeji vám, abyste si důchod užívali dlouhá léta a abyste si užívali života. A abyste měli více radosti než starostí,“ řekl náměstek Dušek. Pozdrav z partnerského Prešovského kraje přidal i předseda tamního dopravního výboru Peter Sokol, který je se svými kolegy na pracovní návštěvě Pardubického kraje.

Klub seniorů si také zvolil pětičlenné prezidium, ve kterém jsou zastoupeny všechny okresy Pardubického kraje a také jedna žena. Tou je Alena Mašíková, okres Pardubice reprezentuje Jan Poláček, Chrudimsko Jiří Kapoun, Svitavsko Jan Rektořík a Orlickoústecko Slávek Fencl, kterého prezidium zvolilo prezidentem Klubu seniorů v dopravě Pardubického kraje.

 

Pôjde i o efektívne využívanie prírodných zdrojov

Operačný program Kvalita životného prostredia (OP KŽP) sa okrem oblasti ochrany životného prostredia sústredí i na podporu efektívneho využívania prírodných zdrojov. V súvislosti s rozšírením rozsahu podpory v porovnaní s predchádzajúcim Operačným programom Životné prostredie, týkajúceho sa predošlého programového obdobia 2007 – 2013, došlo k navýšeniu celkovej alokácie OP KŽP, ktorá presahuje 4,3 miliárd eur zo zdrojov Európskej únie a štátneho rozpočtu. Program sa zameriava nielen na podporu prechodu na nízkouhlíkové hospodárstvo vo všetkých sektoroch, ako aj na podporu prispôsobovania sa zmene klímy, predchádzania a riadenia rizika mimoriadnych udalostí.

V tomto roku môžu, ako uvádza generálna riaditeľka sekcie environmentálnych programov a projektov Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky (MŽP SR) Alexandra Magulák, získať podporu projekty zamerané napríklad na budovanie kanalizácií, čistiarní odpadových vôd, triedenie a zhodnocovanie biologicky rozložiteľného odpadu. O nenávratné finančné príspevky sa mohli ucházať aj žiadatelia s projektmi zameranými na znižovanie emisií zo stacionárnych zdrojov znečisťovania ovzdušia, monitorovanie a hodnotenie vôd, sanáciu environmentálnych záťaží, či zníženie energetickej náročnosti budov.

V programovom období 2014 – 2020 vyhlásilo MŽP SR ako riadiaci orgán pre tento program dovedna štrnásť dopytovo orientovaných výziev. Do konca roka plánuje zverejnenie ďalších výziev, a to najmä z prioritnej osi 1 zameranej na udržateľné využívanie prírodných zdrojov prostredníctvom rozvoja environmentálnej infraštruktúry.

ŽIADANIE O DOTÁCIE A PRIEBEH PROJEKTOV

O finančnú pomoc môžu žiadať subjekty verejného a súkromného sektoru, teda nielen obce, vyššie územné celky a orgány štátnej správy, ale aj široké spektrum združení, neziskových organizácií, pôsobiacich v oblastiach podpory operačného programu, ale aj fyzické a právnické osoby, oprávnené na podnikanie vo vymedzených oblastiach. Okruh oprávnených žiadateľov o nenávratný finančný príspevok (NFP) je vždy presne stanovený v konkrétnej výzve na predkladanie žiadostí o NFP.

Medzi poskytovateľom a prijímateľom je uzatvorená zmluva o nenávratný finančný príspevok, ktorá upravuje zmluvné podmienky, práva a povinnosti, a v ktorej sú presne zadefinované jednotlivé aktivity projektu, ich trvanie, ako aj oprávnené výdavky projektu. Oprávnené výdavky na projekt sú financované buď z Kohézneho fondu, alebo z Európskeho fondu regionálneho rozvoja podľa podporenej prioritnej oblasti v rámci výzvy z OP KŽP. Môžu byť uhradené až do výšky sto percent v závislosti od právnej subjektivity prijímateľa, konkretizuje Alexandra Magulák.

Prioritným cieľom je podporiť udržateľné a efektívne využívanie prírodných zdrojov, zabezpečiť ochranu životného prostredia a aktívnu adaptáciu na zmenu klímy. Samostatnou prioritnou oblasťou, ktorú operačný program podporuje, je energeticky efektívne nízkouhlíkové hospodárstvo, ktorej cieľom je napríklad podpora výroby a distribúcie energie z obnoviteľných zdrojov a tiež podpora energetickej efektívnosti, inteligentné riadenie energie a využívanie energie z obnoviteľných zdrojov vo verejných infraštruktúrach, vrátane verejných budov a v sektore bývania.

HARMONOGRAM VÝZIEV

V rámci osi Udržateľné využívanie prírodných zdrojov prostredníctvom rozvoja environmentálnej infraštruktúry deklaruje v špecifickom cieli 1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Ako Oprávnená aktivita B. je uvedená príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú: MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, MV SR – okresné úrady, subjekty územnej samosprávy, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby, celé územie SR Územné priority budú vychádzať z platného Programu odpadového hospodárstva SR, vypracovaného na národnej úrovni, z ktorého následne vychádzajú Programy odpadového hospodárstva krajov. Indikatívna výška finančných prostriedkov určených na výzvu zo zdrojov EÚ je dvadsať miliónov.

V Špecifickom cieli 1.1.1 Zvýšenie miery sa definuje zhodnocovanie odpadov so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Ako Oprávnená aktivita B. je predpísaná príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú subjekty územnej samosprávy - a to výlučne obce alebo združenia obcí. Výška finančných prostriedkov je päťdesiatpäť miliónov.

1.1.1 Zvýšenie miery kalkuluje so zhodnocovaním odpadov so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podporou predchádzania vzniku odpadov. Oprávnenou aktivitou B. je príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú subjekty územnej samosprávy a nimi zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, združenia právnických osôb so sto percentnou účasťou obce, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby, právnické osoby oprávnené na podnikanie so sto percentnou účasťou obce a celé územie SR. Výška finančných prostriedkov je štyridsať miliónov.

Pod špecifickým cieľom 1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov je konkretizácia na zameranie na ich prípravu pre opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Pod Oprávnenou aktivitou B. je príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, subjekty územnej samosprávy, združenia fyzických alebo právnických osôb, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby a fyzické alebo právnické osoby oprávnené na podnikanie. Výška finančných prostriedkov je sto miliónov.

1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov ráta so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podporu predchádzania vzniku odpadov. Oprávnenou aktivitou C. je príprava na opätovné použite a recyklácia nebezpečných odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, subjekty územnej samosprávy, združenia fyzických alebo právnických osôb, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby, fyzické alebo právnické osoby oprávnené na podnikanie i celé územie SR. Výška finančných prostriedkov je štyridsať milónov.

Ako špecifický cieľ 1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov je zameranie na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Oprávnená aktivita D. dosadila vybudovanie a zavedenie jednotného environmentálneho monitorovacieho a informačného systému v odpadovom hospodárstve. Oprávnenými žiadateľmi sú MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie. Výška finančných prostriedkov je šesťnásť miliónov. Petra Vörösová

 

Aktuální číslo

Žádné obrázky

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...