Radě EU předsedá Slovensko. Chce pružnější a vnímavější Evropu

Operní sólisté, hudební skupiny, folklorní představení i výstupy známých herců. Tak zahájilo 1. července Slovensko v Nové budově Slovenského národního divadla své předsednictví v Radě Evropské unie. Slavnostního večera se zúčastnil prezident Andrej Kiska, předseda vlády Robert Fico, předseda Národní rady Slovenské republiky Andrej Danko i předseda Evropské rady Donald Tusk. Zda bude v podobně veselém duchu předsednictví pokračovat i dalšího půl roku, se teprve uvidí.

Slovenská republika si na dobu svého „vládnutí“ stanovila několik priorit. Jednou z nich je hospodářsky silná Evropa založená na investicích, které přispějí k hospodářskému růstu a tvorbě nových pracovních míst. V tomto ohledu chce Slovensko podporovat kroky, které povedou k dobudování hospodářské a měnové unie. Rádo by také usilovalo o rozšíření investičního potenciálu Evropského fondu pro strategické investice a dobudování Unie kapitálových trhů, od které si slibuje zpřístupnění alternativních zdrojů financování pro malé a střední podniky. Výsledkem má být postupné odbourávání zbývajících bariér při přeshraničním toku kapitálu. Další klíčovou oblastí je pro slovenské předsednictví moderní jednotný trh. Cílem je především svobodný pohyb v digitálním prostoru. „Čtyři svobody pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu patří mezi největší úspěchy EU. Aby však jednotný trh dosáhl svého potenciálu, musí odrážet realitu světa, v kterém žijeme. Proto, pokud chceme držet krok s akcelerující digitalizací života, potřebujeme jednotný digitální trh,“ prohlásil Robert Fico. Tento trh by měl umožnit jednotlivcům i podnikům bezproblémově využívat elektronické služby a přeshraničně vykonávat online činnosti, to všechno s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů bez ohledu na to, jakou mají státní příslušnost. Vizí v oblasti jednotného trhu je pro Slovensko i rozvoj Energetické unie, ale zaměří se také na snižování množství odpadu a ochranu životního prostředí.

VÝZVY SI SLOVENSKO UVĚDOMUJE

V programu předsednictví nechybí ani migrační a azylová politika. Ta bude založená na ochraně vnějších hranic, která by měla být cestou, jak účinněji řídit migraci a zlepšit vnitřní bezpečnost. Slovenská republika je také pro návrat k plně fungujícímu schengenskému prostoru, který v současnosti zavedením dočasných kontrol neplní svoji základní funkci. Prioritou je i spolupráce s třetími zeměmi, především se zeměmi přepravy a původu migrantů.

Poslední prioritu si Slovensko nazvalo „globálně angažovaná Evropa“. Podle programu je právě zvýšená míra globální angažovanosti a politické jednoty Unie nevyhnutelná při podpoře míru a stability ve světe. Slovenské předsednictví tak chce klást důraz na politiku rozšiřování, evropskou politiku sousedství nebo posilování transatlantických vazeb.

Toto však nejsou jediné cíle. Slovenské předsednictví se také bude muset vypořádat s odchodem Velké Británie z EU. Podle předsedy vlády je nevyhnutelná diskuze o tom, jak udělat EU lepší a efektivnější pro všechny. „Unii se rozhodl opustit jeden z jejích klíčových členů. Odchod Britů není jen vyjádřením jejich postoje, ale reflektuje selhání EU srozumitelně komunikovat její konkrétní přínos pro občany. Toto nám dává jasný signál, že Evropská unie musí lépe poslouchat kritické hlasy. Musí být pružnější, méně byrokratická a vnímavější k různorodosti,“ okomentoval ve svém projevu Robert Fico, podle kterého se Unie musí také zbavit puncu elitářství a nesrozumitelnosti pro obyčejného člověka, který ji vnímá jako vzdálenou a odtrhnutou od jeho běžných problémů. „Evropská unie se musí vyrovnat s výsledkem britského referenda i s tím, že evropská myšlenka ztrácí svoji popularitu u občanů EU. Jsme si vědomi výzev,“ dodal k prvnímu slovenskému předsednictví v Radě EU ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák.

Karolína Frýdová

 

Řešení sporů o děti mezinárodních párů bude rychlejší a levnější

Urychlit proces, snížit náklady a především brát ohled na nejlepší zájem dítěte. To jsou ve zkratce hlavní důvody toho, proč se Evropská komise rozhodla zlepšit pravidla upravující ochranu dětí mezinárodních párů, které se dostaly do sporů. „Alfou a omegou této reformy jsou děti. Rozchod rodičů je pro ně sám o sobě dost složitý. Děti si zaslouží takové soudní řízení, které vyjasní jejich situaci co nejrychleji a v jejich nejlepším zájmu. Cíl této reformy je jasný: musíme uspíšit řešení přeshraničních případů. Faktor času je z hlediska péče o dítě rozhodující,“ okomentovala nová pravidla evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová.

Komise se toto téma rozhodla řešit kvůli vzrůstajícímu počtu přeshraničních rodinných rozepří. Množství sporů však souvisí s rostoucím počtem mezinárodních rodin, kterých je v současné době v Evropské unii asi šestnáct milionů a jejich počet se stále zvyšuje. Rozchod rodičů není pro žádné dítě veselým zážitkem, o to hůř, pokud je situace doprovázena zdlouhavými soudními spory. Aby se správní řízení urychlilo a vše šlo tak hladce, jak jen to je možné, navrhla Komise několik změn ve stávajících pravidlech. Jedním z nich bude urychlení řešení přeshraničních únosů dětí jedním z rodičů. Případy, kdy jeden rodič přemístí nebo zadržuje bez souhlasu druhého rodiče dítě v zahraničí, jsou protiprávní už podle haagské Úmluvy z roku 1980. Řízení o navrácení dítěte může v současné době trvat až dvacet čtyři týdnů a v některých případech i mnohem déle, zejména ve státech, kde mají několik úrovní odvolání. Revize, se kterou Komise přišla, však nyní upravuje, že maximální doba takového řízení může být maximálně osmnáct týdnů. Ústřední orgán v zemi, kam rodič dítě unesl, má na zpracování žádosti o navrácení šest týdnů, další šestitýdenní lhůta se vztahuje na řízení soudu prvního stupně a posledních šest týdnů bude mít odvolací soud. Podat odvolání bude možné pouze jednou. Pokud by dítěti hrozilo navrácením do původní země nějaké nebezpečí, může soud rozhodující o navrácení dítěte nařídit ochranná opatření, která si s sebou dítě „přiveze“ do státu, odkud ho jeden z rodičů unesl.

STÁTY I RODINY UŠETŘÍ

Nově bude také povinné v případě rozchodu rodičů vyslechnout názor dítěte, jehož se řízení dotýká. Pravidlo se bude týkat zejména řízení o péči o dítě, o styku s dítětem a o navrácení dítěte v případě jeho únosu. Často se totiž stávalo, že rozhodnutí neprošlo, protože potomek, který už byl schopný si na věc utvořit vlastní názor, neměl příležitost tento názor vyjádřit a rozsudek tak nemusel v dostatečném rozsahu hájit jeho zájmy. To by se mělo nyní změnit.

Změnit by se mělo i vymáhání rozsudku v jiné zemi, protože se zruší takzvaná doložka vykonatelnosti, tedy prostředek pro výkon rozhodnutí v jiné zemi. Pokud po šesti týdnech stále k vymáhání nedojde, informuje soud ústřední orgán v členském státě původu nebo přímo žadatele o důvodech, kvůli kterým nedošlo ke včasnému vymáhání. Aby se vymáhání urychlilo, bude mít navíc soud, který rozsudek vynesl, možnost prohlásit tento rozsudek za předběžně vykonatelný. Nová pravidla se také zaměří na lepší spolupráci mezi orgány, které jsou do správního řízení zapojené. Právě ty jsou totiž kontaktním místem pro rodiče a hrají klíčovou roli, pokud jde o podporu soudců při uplatňování pravidel. Do přeshraniční spolupráce budou také lépe začleněny orgány péče o dítě. „Není pro dítě nic traumatičtějšího, než být svědkem sporů mezi rodiči. Vyústí-li tyto spory do soudního řízení s přeshraničním rozměrem, má EU povinnost zajistit jejich co nejhladší a nejefektivnější vyřešení. Zjednodušená pravidla, která jsme přijali, přinesou výhody pro rodiny i děti. Zlepšením budou zkrácené lhůty pro řešení sporů a předejití vysokým finančním nákladům,“ sdělil první místopředseda Komise Frans Timmermans. Právě revize pravidel by mohla státům ušetřit slušné částky. Rodiče budou vyzýváni k tomu, aby se účastnili mediačních řízení a ušetřili si tak možné náklady na soudní řešení sporu. To stojí v průměru přes dva tisíce eur. Zrušená doložka vykonatelnosti pomůže v některých členských státech ušetřit od jednoho do čtyř tisíc eur za případ. Urychlení procesu pak umožní rodinám ušetřit peníze za služby právníků.

Karolína Frýdová

 

EÚ predĺžila sankcie voči Rusku

Rada EÚ predĺžila sankcie voči Rusku do konca januára 2017. Nanovo postihnú finančný, energetický, obranný sektor a silne poznačia celú ruskú ekonomiku.

Na reštriktívnych opatreniach sa členské krajiny EÚ pôvodne dohodli pred dvoma rokmi. Dôvodom bolo údajné angažovanie sa Ruska vo vojenskom konflikte na Ukrajine. Rozhodnutie o novom predĺžení padlo po stretnutí predsedu Európskej komisie Jean-Claude Junckera s ruským prezidentom Vladimirom Putinom v Petrohrade. Na medzinárodnom ekonomickom fóre predseda Európskej komisie zdôraznil, že jedinou možnou cestou k zrušeniu sankcií je naplnenie minských dohôd.

NÁRAZNÍK KRYM

18. marca 2014 bola podpísaná zmluva o pripojení Krymskej republiky a Sevastopoľa ako mesta s federálnym významom k Ruskej federácii. Stalo sa tak na základe referenda, v ktorom sa takmer 97 percent voličov vyslovilo „za“. Ukrajina, USA a EÚ pripojenie odmietli a Západ uvalil na Rusko sankcie, ktoré boli rozšírené na základe podozrenia, že Rusko poskytuje proruským separatistom v Donbase vojenskú pomoc. V auguste 2014 Moskva zaviedla odvetné embargo na dovoz potravín. 29. júna ruský prezident predĺžil zákaz dovozu na vybrané druhy potravín do konca roka 2017. Bruselské opatrenia z júna 2014 zahŕňajúzákaz dovozu tovaruz Krymu a Sevastopoľa, ako aj reštrikcie týkajúce sa obchodu a investícií spojených s určitými hospodárskymi odvetviami a s projektami v oblasti infraštruktúry. V decembri 2014 bol uložený plný zákazinvestícií, ako ajzákaz poskytovať na Kryme služby cestovného ruchu. Zakázaný je aj vývoz kľúčového tovaru pre určité odvetvia vrátane vybavenia na vyhľadávanie, prieskum a ťažbu ropy, zemného plynu a nerastných surovín. Rada predĺžila tieto opatrenia do 23. júna 2017.

SANKCIE V PRAXI

Trikrát predĺžené pôvodne schválené a tiež rozšírené sankcie mali vypršať v júli. Brusel nedávno rozhodol o novom predĺžení. Istú nevôľu prejavilo Taliansko, Grécko, Maďarsko, Cyprus a Nemecko sa vyslovilo za postupné rušenie niektorých reštrikcií. Brusel naďalej obmedzuje Rusku prístup ku kľúčovým technológiám a službám, ktoré môžu byť použité na ťažbu a prieskum ropy. V platnosti zostáva zákaz exportovať tovar pre vojenské účely. Rovnako bol uložený zákaz pre vývoz a dovoz v oblasti obchodu so zbraňami. Experti hovoria o najťažších sankciách, aké doteraz EÚ uvalila voči Moskve. Sú zamerané na zabrzdenie ruského dovozu do EÚ, tiež znemožňujú prístup ruských bánk, ktoré živia domácu ekonomiku, na európske finančné trhy. Ide o päť veľkých ruských finančných inštitúcií s väčšinovým štátnym podielom, tiež o tri veľké ruské energetické a tri obranné spoločnosti. Dana Miháliková

 

Brity má z EU vyvést Theresa May

Po brexitu asi všichni čekali scénář, kdy Nigel Farage ruku v ruce s Borisem Johnsonem vyvedou Británii z Unie, první jmenovaný jako jeden z hlavních vyjednavačů, ten druhý jako britský premiér po odstoupení Davida Camerona. Nakonec však ani jeden z nich premiérem nebude. Novou premiérkou je Theresa May.

Nigelu Faragovi srazilo politickou hlavu přiznání, že nemůže zaručit, aby peníze ušetřené z příspěvků EU šly do státního systému zdravotnictví, nebo že brexit nezastaví migraci do Británie. Boris Johnson zase po komentářích o jeho osobě od důležitého muže Vote Leave kampaně Michaela Gova oznámil, že se nebude ucházet o post šéfa parlamentu, ani Konzervativní strany. Na oba se poté snesla sprcha výčitek, vžilo se pro ně označení „coward“, tedy zbabělec. Mnoho Britů si jejich krok vysvětlovalo tak, že vyděšeni situací, na kterou vůbec nebyli připraveni, raději utekli před odpovědností. „Nemyslím si, že by termín „zbabělec“ patřil do politologické analýzy. Farage a UKIP nejsou stranou, která by mohla obstát v britském systému. Mají příliš málo témat, navíc jsou vnímaní jako strana, co se zaměřovala na EU a problémy, jež se členstvím v EU souvisí. Pro Farage by ambice působit a uspět v britské politice byla sebevražda a tvrdý pád na zem – ostatně, UKIP nikdy v národních volbách neuspěla,“ zhodnotil Faragovu rezignaci Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Podle něj Farage skutečně odstoupil, jak sám říká, protože dosáhl svého – tedy brexitu. Je pravda, že současný europoslanec (na neplacenou funkci předsedy UKIP rezignoval, v europarlamentu ale bude sedět dál) věnoval propagaci vystoupení z EU de facto celou svoji kariéru. „Podle mého názoru jde spíše o pokus odejít se ctí. Koneckonců, Farage nikdy žádný alternativní program ve smyslu pozitivní vize nenabízel. Jedná se o typicky protestního politika, který oproti řadě jiných nejspíše pochopil, že lepší to pro něj v politice už nebude a proto se stahuje,“ doplnil svoji analýzu pro Evropské noviny Petr Kaniok.

BREXIT JAKO PŘÍLEŽITOST

David Cameron v pondělí 11. července nakonec přehodnotil svoje vyjádření, že v čele vlády a Konzervativní strany skončí v říjnu. Vzhledem k tomu, že velký favorit po odstoupení Borise Johnsona, ministr spravedlnosti Michael Gove, byl z kandidatury eliminován hlasy spolustraníků, před posledním kole bylo jasné, že do Downing street číslo deset se po Cameronovi nastěhuje žena. Poslední část souboje o předsednictví konzervativců a premiérský post se odehrál mezi ministryní energetiky Andreou Leadsome a ministryní vnitra Theresou May.

Andrea Leadsome vystudovala politickou vědu na univerzitě ve Warnwicku, poté více než 25 let pracovala ve finančním sektoru, pracovala třeba i pro známou anglickou banku Barclays, sponzora anglické fotbalové ligy. V parlamentu sedí od roku 2010 a nejdříve pracovala na ministerstvu financí, v současnosti je ministryní pro energetiku. Při referendu byla pro vystoupení Británie z EU. Podle ní je brexit „velký historický moment a příležitost pro Evropu a jedna z jejích nejdůležitějších událostí od pádu berlínské zdi,“ citoval z jejího kandidátského projevu deník The Guardian.

Její kandidaturu na lídra konzervativců podpořil i Boris Johnson, vzhledem ale k jeho „popularitě“ v Británii v posledních dnech se to zdálo být spíše polibkem smrti. Andrea Leadsome před posledním kolem volby, které se mělo uskutečnit v září, nakonec odstoupila. Theresa May má podle ní větší podporu a tudíž větší šanci na zvolení. „V našem národním zájmu je mít premiérku s velmi silnou podporou,“ zdůvodnila svůj krok Leadsome. Svoji kandidaturu složila, aby Theresa May mohla být co nejdříve ustanovena novou premiérkou po Davidu Cameronovi.

PO CAMERONOVI MAY

Kdo je vlastně nová premiérka Velké Británie a odkud pochází? Její jméno nebylo příliš známé před volbou nového šéfa vládní strany. V souvislosti s premiérským postem se nejdříve hlasitě hovořilo o jménu Michaela Gova či Borise Johnsona, Theresa May byla de facto mezi kandidáty řazena jako takový nenápadný černý kůň. Nečekané Johnsonovo odstoupení a vyřazení Gova ji však katapultovalo do čela Konzervativní strany a Downing street číslo 10. Premiér Cameron po odstoupení protikandidátky Theresy May poté změnil své rozhodnutí zůstat do října premiérem a post jí přepustil.

Devětapadesátiletá Theresa May studovala na Oxfordu, její první práce byla v Anglické národní bance. V britském parlamentu sedí od roku 1997. V posledních šesti letech byla ministryní vnitra, stala se tak nejdéle sloužícím politikem v této funkci za posledních sto let. Ačkoliv byla pro setrvání v Unii, po ohlášení výsledků referenda mluvila jasně. „Nesmí nastat žádné pokusy o setrvání uvnitř Unie. Žádné pokusy o znovuzačlenění zadními vrátky nebo pořádání dalšího referenda,“ vyjádřila svůj postoj Theresa May.

Ostatně vypsání druhého referenda i přes protesty v londýnských ulicích a peticím nevidí příliš reálně ani Petr Kaniok z Masarykovy univerzity. „Ačkoliv je referendum právně nezávazné, jelikož formálně je nejvyšší autoritou parlament, kampaň, očekávání a celá atmosféra byly tak závažné, že nevím, co by se muselo stát, aby někdo dokázal říct, že výsledek nebude respektovat a bude chtít další referendum. Snad teoreticky by to šlo, kdyby se lídr jedné ze dvou silných stran dopracoval k předčasným volbám se zřetelným poselstvím, že pokud vyhraje, chce Velkou Británii v EU,“ myslí si Petr Kaniok.

Deník The Guardian ocenil především velký klid, který May vyzařovala před uvedením do největší funkce své politické kariéry. Mayová je podle jeho úsudku posedlá kontrolou, při výkonu funkce ministryně se snažila kontrolovat každý krok svých podřízených, což podle Guardianu nyní nebude schopna dělat. Podle něj je nová britská premiérka „nepředvídatelná moralistka, jejíž klid a rozvaha však můžou být přesně tím, co nyní Británie potřebuje,“ psala komentátorka The Guardian Gaby Hinsliff.

I ostatní seriózní deníky považují Theresu May za správnou volbu na premiérku. Deník The Independent také kvitoval její uvážlivost. „Celá moje filosofie je založená na tom, že se snažím jednat, ne pouze mluvit,“ řekla Theresa May deníku The Telegraph.

VÝVOZ SE PRODAŽÍ

Británie se ihned po odhlasování vystoupení z EU musí potýkat s pádem hodnoty libry. Koncem června byla libra vůči dolaru na jednatřicetiletém minimu. Vůči libře posílila i česká koruna. Britské měně škodí především nejistota investorů, jaké podmínky vláda Spojeného království vyjedná se sedmadvacítkou. Podle ekonomky ze společnosti Next finance Markéty Šichtařové je současný propad libry způsobený „krátkodobými psychologickými efekty“. Zda libra skutečně dlouhodobě ztratí na své hodnotě, bude jasné až za delší čas. „Každému je jasné, že ode dneška za rok evidentně nebude možno mluvit o „panice v důsledku brexitu“. Čili dlouhodobě se bude kurz vracet k úrovni, která bude lépe odrážet makroekonomický stav britské ekonomiky, libra bude silnější k dolaru i euru,“ řekla Evropským novinám Markéta Šichtařová.

Měnový kurz s obavami sledují i mnozí Češi, kteří do Velké Británie přišli za prací. Trvalý pád hodnoty libry by výrazně pocítili na svých výdělcích. České ekonomiky se ale podle Šichtařové „panika důsledkem brexitu“ příliš netýká. „Může se to negativně dotknout Čechů pracujících v Británii, ale až čas ukáže, jakými smlouvami bude tato oblast řešena. Trochu se prodraží naše vývozy do Velké Británie, ale to není nic nového, protože libra slábla ke koruně už zhruba od listopadu 2015. Navíc naše vývozy do Spojeného království nejsou zásadní,“ zhodnotila pro Evropské noviny Markéta Šichtařová.

Odlivu zahraničních investic následkem brexitu se snažil zabránit bývalý britský ministr financí George Osborne. Ten začátkem července představil svůj plán na snížení korporátní daně na Ostrovech. Rád by srazil daň pro podniky ze současných 20 % na 15 %. Už v březnovém návrhu rozpočtu Osborne plánoval do roku 2020 snížit sazbu pro společnosti na 17 % do roku 2020. Podle bývalého šéfa Světové obchodní organizace Pascala Lamyho tím ale Británie nevykročila dobře do vyjednávání po vystoupení z Unie. Podle něj není moudré ještě před oficiálním startem jednání vyrukovat s tzv. daňovým dumpingem. Pokud by Osbornův návrh prošel, Británie by měla nejnižší korporátní daň ze velkých světových ekonomik.

Po brexitu se v některých zemích Unie zvedly protestní hlasy volající po dalších odchodech z Unie. V České republice tzv. czexit podporují především euroskeptičtí Svobodní europoslance Petra Macha. Ale i v ostatních členských zemích jsou stále hlasitěji slyšet zastánci referenda o setrvání v EU. Podle výzkumu agentury Ipsos chce vypsat hlasování o setrvání v osmadvacítce nadpoloviční většina Italů a Francouzů. Dlouhodobě je také pověst EU bičována v Řecku, ale vzhledem k tomu, že je Řecko v eurozóně, grexit není příliš pravděpodobný. Reálněji vypadá vypsání protestního referenda v Maďarsku, které dlouhodobě nesouhlasí se strategií EU při řešení migrační krize.

Lukáš Zitka

 

Interesse an Fördermitteln für Bildungsprojekte gewaltig

Wenngleich Geld im Schulwesen vor allem Sache der einzelnen Mitgliedstaaten ist, sind zumindest in der Tschechischen Republik auch europäische Subventionsfonds von großer Bedeutung, aus denen jährlich Milliarden für sog. Soft- und Hard-Projekte in diesem Bereich fließen. Im abgelaufenen Programmzeitraum wurde sie vor allem aus regionalen operationellen Programmen sowie aus dem OP Bildung für Wettbewerbsfähigkeit unterstützt.

In der aktuellen Programmperiode können selbstverständlich EU-Mittel aus Strukturfonds genutzt werden. Zentrales Programm ist diesmal das OP Forschung, Entwicklung und Bildung, in dessen Rahmen bis 2020 insgesamt 93 Milliarden Kronen bereitstehen. Momentan läuft eine ganze Reihe von Aufforderungen, die auf eine breite Palette unterschiedlicher Projekte gerichtet sind. Die größten Beträge sind für die Entwicklung von Humanressourcen für Wissenschaft, Forschung und Innovation vorgesehen. Das OP Wissenschaft, Forschung und Innovation enthält hingegen keine Aufforderungen, die auf die Neuausstattung oder Modernisierung von Räumen einzelner Schulen gerichtet wären. Solche Projekte soll das Integrierte regionale operationelle Programm unterstützen, welches in diesem Programmzeitraum die aufgehobenen ROPs ersetzt. Kürzlich ergingen zwei Aufforderungen zur Verteilung von 1,5 Milliarden Kronen, die für die Infrastruktur von Mittelschulen und höheren Fachschulen gedacht sind. Unterrichtsräume werden instandgesetzt oder gebaut und neue Ausstattung wird anschafft, das alle mit dem Ziel, vor allem die Qualität der Unterrichtung naturwissenschaftlicher oder technischer Fächer sowie Handwerksfächer zu verbessern. Erste Projekte, die EU-Gelder aus dem IROP nutzen möchten, zeichnen sich bereits ab. In Brno, Plzeň, Ostrava und weiteren Städten werden Sanierungen von Kindergärten, Grund- und Mittelschulen vorbereitet. Geplant sind außerdem die Modernisierung von Computerkabinetten und der Bau von Sportplätzen.

Das Interesse an Fördermitteln ist langfristig groß. Bei vielen Aufforderungen übersteigt das Interesse der Antragsteller die verfügbaren Mittel. Bei einer auf Vorschulbildung gerichteten Aufforderung wurden beispielsweise über 240 Anträge für eine Subventionssumme von über drei Milliarden Kronen abgegeben.

Filip Appl

Zentralisierung als Problem bei Fördermitteln für das Schulwesen

Im Programmzeitraum 2007–2013 wurden über die Agentur des Ministeriums für Schulwesen, Wissenschaft, Forschung und Sport der Slowakischen Republik für EU-Strukturfonds 753 Projekte des Regionalschulwesens unterstützt, durch die zahlreiche Schulen wesentlich erneuert werden konnten. Grundschulen, die zusammen nicht rückzahlbare Mittel in Höhe von 53,7 Mio. EUR erhielten, nutzten die EU-Fonds für unterschiedliche Zwecke. Mittelschulen nahmen nicht rückzahlbare Fördergelder im Gesamtumfang von 94,2 Mio. EUR an. Das Ministerium hat im abgelaufenen Programmzeitraum 92,34 Prozent der Mittel beansprucht, das sind 501 164 822 EUR der Gesamtverpflichtung.

Die Unterstützung für das operationelle Programm Humanressourcen in der Programmperiode 2014–2020 soll sich auf die Verbesserung der Bildungsqualität und die Förderung von Humankapital beziehen. Als konkrete Punkte nannte das Ministerium für Schulwesen, Wissenschaft, Forschung und Sport der Slowakischen Republik gegenüber Evropské noviny nicht nur die Verbesserung mathematischer, naturwissenschaftlicher, technischer, fremdsprachlicher und IKT-bezogener Kompetenzen sowie Finanzwissen, sondern auch die breitere Durchsetzung des Modells inklusiver Bildung an Schulen. „Was den Umfang der Mittel anbelangt, sind wir meines Erachtens erfolgreich. Das Problem besteht eher darin, dass der Wert, den wir für diese Gelder erhalten, nicht den Beträgen entspricht, die auf diese Weise ins Schulwesen fließen. Die EU-Fonds waren bei der Instandsetzung von Schulen, der Verbesserung ihrer Ausstattung und Ähnlichem zweifellos hilfreich. Gleichzeitig bin ich aber skeptisch, was die Auswirkungen von Projekten wie fahrbarer digitaler Unterrichtsräume, Wissensplaneten oder die Vielzahl unterschiedlicher Lehrerportale, die größtenteils nicht einmal richtig funktionieren, anbelangt. Mittel werden dabei zwar aufgenommen, eine große Veränderung für das Schulwesen bewirken sie aber nicht“, bemerkte der Abgeordnete des Nationalrates der Slowakischen Republik für die Partei SaS, Martin Poliačik, gegenüber Evropské noviny und fügte noch hinzu, dass ihn die übermäßige Zentralisierung am meisten stört. Nationale Projekte an sich nehmen seiner Meinung nach einen Großteil der Mittel in Anspruch. Er würde es besser finden, wenn diese Mittel den Schulen direkt zugutekämen.

Petra Vörösová

 

Bielorusi idú do menovej reformy. Rubeľ príde o štyri nuly

Priemerná mzda v Bielorusku dnes predstavuje sedem miliónov bieloruských rubľov. Po prvom júli to bude sedemsto.

Denomináciu domácej meny Minsk avizoval na jar. Bieloruské médiá tvrdia, že pôjde o najväčšiu menovú reformu v histórii krajiny. Do obehu bude vypustených sedem druhov nových bankoviek a osem druhov mincí. V súčasnosti je bankovkou s najvyššou hodnotou dvesto tisícovka, po novom to bude päťstovka, ktorá bude ekvivalentná dnešným piatim a štvrť miliónom rubľov. Bežný občan s ňou do kontaktu nepríde, Bieloruská národná banka ju bude vydávať len na špeciálne, podrobnejšie nekonkretizované účely. Dnešnú najmenšiu sto rubľovku nahradí jedna kopejka. Staré bankovky budú môcť Bielorusi používať do konca tohto roka, v priebehu ďalších piatich rokov si ich budú  môcť zamieňať bez poplatkov.

MENOVÉ DÉJÀ VU

Pokým médiá avizujú nový začiatok a vláda hovorí o ozdravení trhu, obyvatelia sa obávajú inflácie. Napokon, po rozpade ZSSR zažili vytváranie národnej meny a všetky peripetie im dodnes rezonujú v pamäti. Nedôvera rastie o to viac, že posledný júnový týždeň postrehli zníženie ceny za rubeľ. Prísľubu, že dolár bude po novom stáť dva bieloruské ruble, teda občan neverí. Ruský denník Pravda píše, že Bielorusi sú zvyknutí narábať s väčšími ciframi, a aj tento moment môže vyprovokovať ďalšiu devalváciu. Pochybnosti vyvoláva rovnako skutočnosť, že až do konca roka budú v obehu staré bankovky. Predavači vystríhajú, že počas prvých dní očakávajú veľké rady, nakoľko netušia, či pokladne zvládnu nápor. Obyvatelia sa zas obávajú, že z technických príčin kupovaný tovar preplatia. Ďalší problém predstavuje vypustenie kopejky, ktorú Bielorusko od sovietskych časov nezažilo. Nie sú na ne adaptované bankomaty, ani automaty na predaj tovaru. Predajcovia sa sťažujú, že systém zlyháva v rozlišovaní dvoj a desať kopejky, nakoľko obe mince sú veľkosťou identické.

TRAUMY A RIZIKÁ

Hoci vláda upokojuje, že škrtnutie núl je čisto technickou záležitosťou a na životnú úroveň nebude mať žiadny dopad, občania vedia svoje. Šok zažijú už v deň výplaty. Podľa prieskumov viac ako 53 percent Bielorusov zarába 3,5 milióna rubľov. Hoci ide o neveľkú sumu, rovnajúcu sa približne 180 dolárom, vyplácaná je v balíkoch bankoviek. Po novom to budú dve-tri bankovky, čo môže negatívne ovplyvniť situáciu na spotrebnom trhu. Ďalšie riziko predstavujú falošné peniaze. Pokým si občan zvykne, podvodníci získajú široké pole na svoje aktivity. V súvislosti s touto skutočnosťou miestne orgány vystríhajú pred pouličnými zmenárňami. Napriek obavám verejnosť vníma menovú reformu pozitívne. Rolu zohrávajú praktické dôvody, najmä neskladnosť hŕby „papierikov“, ako ironicky domácu menu označujú. S prípadnými ťažkosťami sa, tradične, vyrovnajú s pomocou stabilného dolára, ktorý je v bežnom živote zruzumiteľnejší ako do neustále devalvovaný domáci rubeľ.

Dana Miháliková

 

Boj s nezamestnanosťou je neefektívny, priznávajú Španieli

Predvolebné plány padajú pod tiahou reality. Ani s pomocou európskych peňazí sa Španielom nedarí dostať nezamestnanosť pod kontrolu.  

Vláde Mariana Rajoya sa nepodarilo vytvoriť 3,5 milióna pracovných miest, ako líder Ľudovej strany prisľúbil pred voľbami v roku 2011. Dokonca nedošlo ani k efektívnemu využitiu prostriedkov z európskych zdrojov na naštartovanie zamestnanosti. Ekonómovia hovoria o zlyhaní na celej čiare a odôvodňujú neschopnosťou Madridu pružne zareagovať na zmeny po prasknutí realitnej bubliny.

MÁRNE SNAHY

Po rokoch strávených na úrade práce, s miliónmi nezamestnaných vyvstáva nový problém. Sú ním časovo limitované sociálne pomoci. V decembri 2014 vláda podpísala aktivačný plán, ktorým chcela tento problém aspoň krátkodobo preklenúť a dlohodobo nezamestnaným odklepla 426 eurovú pomoc vyplácanú po dobu šiestich mesiacov. Počas tohto obdobia si prácu našlo iba 14 tisíc osôb. V rovnakom roku EÚ prispela na riešenie problému s nezamestnanými mladými. Španielsku, kde nezamestnanosť osôb do 25 rokov dosahuje viac ako 46 percent, prináležalo 943 miliónov eur. Ku koncu roka 2015 krajina dokázala využiť približne iba 12 percent z tejto sumy. Tentokrát je na príčine byrokracia a neochota financovať počiatočné fázy projektov. Experti upozorňujú, že Madrid musí začať konať okamžite, aby sa vyhol možnej penalizácii v druhej fáze programu rozpočítaného do roku 2020. Budúci rok ho čaká ďalší audit, ktorý by mal odhaliť dôvody meškajúcich alebo nezrealizovaných projektov, ako aj preveriť efektivitu v narábaní s financiami zo spoločných zdrojov. Brusel postrehol, že zatiaľ nedochádza k dosiahnutiu očakávaných výsledkov a mladým nezamestnaným stále chýba motivácia zúčastňovať sa na vytvorených programoch.

PROBLÉMY NEKONČIA

Ekonómov sklamala tiež skutočnosť, že ani v rámci Junckerovho investičného plánu Madrid nevie profitovať z naskytnutej možnosti získať vyššie investície, aby mohol poriešiť jeden z najpálčivejších problémov domácej ekonomiky. Experti upozorňujú, že tieto skutočnosti dávno vyšli za rámec nedostatočnej sociálnej empatie zo strany politikov. Problém vidia v slabej zručnosti pri spravovaní verejných prostriedkov, čo v prípade krajiny poznačenej tridsať percentnou nezamestnanosťou pokladajú za netolerovateľné. Celkový kolorit paradoxne dotvára skutočnosť, že nakladanie s už získanými prostriedkami vzbudzujú obavy. Príkladom je Andalúzia. Tejto španielskej autonómii Brusel minulý rok zmrazil pomoci v objeme 468 miliónov z Európskeho sociálneho fondu kvôli podozreniam z kšeftovania s peniazmi. Do roku 2020 má z neho Andalúzia získať 1,190 miliardy eur. Či dostane prístup k odčerpaniu celého balíka, je zatiaľ otázne. 

 Európsky sociálny fond je hlavným finančným nástrojom EÚ vytvoreným na podporu zamestnanosti v členských štátoch a na propagáciu hospodárskej a sociálnej súdržnosti. Výdavky fondu predstavujú okolo desať percent celkového rozpočtu EÚ. V období 2014-2020 bolo pre Španielsko schválených 23 programov v sume 8,5 miliardy eur. Z tohto balíka má ísť 52 percent na rozvoj zamestnanosti, ďalších 23 percent na boj proti sociálnemu vylúčeniu a chudobe a zvyšok na podporné vzdelávacie programy. Dana Miháliková

 

 

L'intérêt pour les subventions à l'enseignement est énorme

Bien que l'argent dans l'enseignement soit avant tout l'affaire de chaque pays membre, les fonds de subvention européens, desquels sont distribués chaque année des milliards pour les projets mous et durs dans ce secteur, sont aussi très importants, au moins en République tchèque. Dans la période programmatique passée, ce domaine a été soutenu principalement par les programmes opérationnels régionaux et le Programme opérationnel Education pour la compétitivité.

Mais il est bien entendu possible d'utiliser également les subventions européennes des fonds structurels dans la période programmatique actuelle. Le programme phare est cette fois le PO Recherche, développement et enseignement, dans lequel un total de 93 milliards de couronnes sont prêts jusqu'en 2020. A l'heure actuelle, de nombreuses demandes orientées sur une vaste palette de projets sont en cours. Le plus grand volume d'argent ira au développement des ressources humaines pour la science, la recherche et l'innovation. Par contre, dans le programme opérationnel Recherche, développement et enseignement, nous trouvons des demandes orientées sur l'acquisition de nouveaux équipements et la modernisation des locaux de toutes les écoles. Ces projets devraient être soutenus par le Programme opérationnel régional intégré, qui succède dans cette période aux programmes opérationnels régionaux annulés. Il y a peu ont été lancées deux demandes avec une allocation d'1,5 milliard de couronnes, orientées sur l'infrastructure des écoles secondaires et supérieures professionnelles. Des salles de classe seront réparées ou construites, de nouveaux équipements seront acquis, le tout avec l'objectif d'améliorer principalement la qualité de l'enseignement des sciences naturelles ou des disciplines techniques et artisanales. Les premiers projets voulant utiliser l'argent européen du Programme opérationnel régional intégré se dessinent déjà. A Brno, à Plzeň, Ostrava et dans d'autres villes se préparent des reconstructions d'écoles maternelles, d'écoles primaires et secondaires. La modernisation des salles d'apprentissage informatique et la construction de terrains de sport sont planifiées.

L'intérêt pour les subventions est important sur le long terme. Pour de nombreux objectifs, le demandeur de subventions dépasse les moyens alloués. Par exemple, pour les objectifs orientés sur l'enseignement préscolaire, plus de 240 demandes ont été déposées pour des subventions de plus de trois milliards de couronnes.

Filip Appl

Le problème dans les subventions pour l'école est la centralisation

Dans l'exercice programmatique 2007-2013 ont été soutenus par l'intermédiaire de l'Agence du ministère de l'Education, des Sciences, de la Recherche et des Sports de République slovaque pour les fonds structurels de l'UE 753 projets d'enseignement régional, avec lesquels les écoles ont grandement innové. Les écoles élémentaires, qui ont obtenu ensemble des contributions financières non restituables d'un montant de 53,7 millions d'euros, ont utilisé les fonds européens pour plusieurs objectifs. Les écoles secondaires ont reçu des subventions financières non restituables d'un volume global de 94,2 millions d'euros, le ministère ayant prélevé au cours de l'exercice passé 92,34 pour cent des fonds représentant 501 164 822 euros sur l'engagement final.

Le soutien pour le programme opérationnel Ressources humaines dans l'exercice programmatique 2014-2020 doit concerner l'augmentation de la qualité de l'enseignement et le soutien des ressources humaines. Le ministère de l'Education, des Sciences, de la Recherche et des Sports de République slovaque a indiqué comme points concrets pour Evropské noviny non seulement l'augmentation des connaissances mathématiques, en sciences naturelles, techniques, linguistiques et en technologies de l'information et de la communication et des connaissances financières, mais aussi une application plus importante du modèle de l'enseignement inclusif dans les écoles. "Je pense que s'agissant du volume des fonds, nous avons du succès. Le problème réside dans le fait que la valeur pour laquelle nous recevons cet argent ne correspond pas aux sommes qui vont, de la sorte, dans les écoles. Nous ne doutons pas que les fonds européens ont aidé lors des reconstructions des écoles, leur équipement, etc. Mais, dans le même temps, nous doutons des impacts des projets, comme la salle d'apprentissage digitale mobile, les planètes de connaissance, la quantité de divers portails pour les enseignants qui, pour la plupart, ne fonctionnent pas bien. Si les fonds sont ensuite bien utilisés, ils n'apportent toutefois pas de grands changements dans l'enseignement" a indiqué pour Evropské noviny le député du Conseil national de République slovaque pour le parti SaS, Martin Poliačik, tout en ajoutant que, de plus, une trop grande centralisation le gêne. Les projets nationaux eux-mêmes utilisent en effets selon Poliačik quantité de fonds. Il préférerait permettre que ces fonds soient directement prélevés par les écoles.

Petra Vörösová

 

School Subsidies Hindered by Centralisation

The Ministry of Education, Science, Research and Sport of the Slovak Republic plans to resume and expand on its current activities, such as the extended offer of additional education for teachers and expert employees. Among other things, it stated that the activities of teachers, school psychologists and special teachers have developed positively.

In the 2007–2013 programming period, the Agency of the Ministry of Education, Science, Research and Sport of the Slovak Republic for EU Structural Funds supported 753 regional school projects, which contributed significantly to modernisation of schools. Primary schools, which received non-refundable financial contributions in the amount of EUR 53.7 million, used the European funding for multiple purposes. Secondary schools received non-refundable financial contributions in the total amount of EUR 94.2 million. The European funds were used not only to innovate and modernise education, but also to support projects that prepare secondary school graduates for their entrance to the job market. During the last programming period, the Ministry utilised 92.34% of the funds, which corresponded to EUR 501,164,822 of the total allocation.

Funding of the Operational Programme Human Resources in the 2014–2020 programming period will be used to increase the quality of education and to develop human resources. In a comment for Evropské noviny, the Ministry of Education, Science, Research and Sport of the Slovak Republic (MESRS SR) stated that the specific goals will include improving mathematical, biological, technical, linguistic, and ICT competences as well as financial literacy, including business and economic skills of children and primary and secondary schools students, but also an increased promotion of the inclusive education model in schools. “Regarding the volume of funding, I think we have been successful. The problem is rather that the value for money we get does not correspond to the amounts of funding provided for education. I do not doubt the fact that European funding helped in things like renovating and equipping schools. At the same time, I have doubts about the usefulness of projects such as “mobile digital classroom”, “planet of knowledge”, and an array of various portals for teachers that mostly do not work correctly anyway. We utilise the funds, but they do not bring about any significant change in education,” said Martin Poliačik, member of National Council of SR for the SaS party, to Evropské noviny, adding that he considered excessive centralisation to be the biggest obstacle. According to Mr Poliačik, national projects utilise a significant volume of funds themselves. He would rather let schools utilise funding directly, enabling them to decide whether to use them for tablets, blackboards or well-equipped technical classrooms.

The MESRS SR also stated that primary and secondary schools utilise European funding most successfully of all, with the largest part of the funds going into regional education and support of teachers and expert employees. The regional education system contains both the largest number of students and teachers as well as the greatest challenges that the country is facing.

Petra Vörösová

 

 

Počet nelegálnych migrantov na Slovensku nie je závratný

Utečenecká kríza zasiahla Slovensko len okrajovo, no napriek tomu vývoj nelegálnej migrácie ovplyvnila. Za prvých päť mesiacov tohto roka v porovnaním s rovnakým obdobím minulého roka zaznamenalo Ministerstvo vnútra SR (MV SR) mierny nárast nelegálnej migrácie, konkrétne o štyri a pol percenta.

Slovenská republika je naďalej pre veľkú časť migrantov alebo utečencov, ktorí sa na naše územie dostanú, len tranzitnou krajinou. Slovensko je mimo trasy hlavného migračného prúdu nadväzujúceho na západobalkánsku trasu smerujúceho predovšetkým do Nemecka, Švédska, či Spojeného kráľovstva. Vlani dosiahol počet platných pobytov pre príslušníkov tretích krajín – pod čím možno rozumieť osoby nemajúce občianstvo SR, EÚ aj paušálne bez štátnej príslušnosti – udelenie 21 089 prechodných, 13 270 trvalých a 902 tolerovaných pobytov. Oproti nim občania EÚ však minulý rok dosiahli najvyšší počet povolení, a to 49 526.

Migračná kríza sa vlani na Slovensku prejavila formou vnútroschengenskej migrácie z územia Maďarska, výnimočne z Rakúska, v nadväznosti na západobalkánsku trasu, čo determinovalo nárast počtu nelegálnych migrantov na neoprávnenom pobyte. V porovnaní s inými krajinami, kde denné počty vstupujúcich nelegálnych migrantov dosahovali niekoľko tisíc, nebola situácia u nás podľa MV SR taká dramatická. Len časť nelegálnych migrantov využívala územie Slovenska pri ceste ďalej do západných krajín.

ZÁCHYTNÉ TÁBORY

Ministerstvo vnútra SR dokumentuje dostatok kapacít v azylových zariadeniach ako záchytný tábor v Humennom a pobytové tábory v Opatovskej Novej Vsi a Rohovciach, ako aj v útvaroch policajného zaistenia cudzincov Medveďov a Sečovce. Minulý rok sme napríklad prijali skupinu utečencov z Iraku, ktorí boli ohrozovaní islamským štátom. Na projekte Ministerstvo vnútra SR spolupracuje s občianskym zdužením Pokoj a dobro a nitrianskou diecézou.

Okrem toho Slovensko ponúklo Rakúsku päťsto miest v azylovom centre v Gabčíkove pre žiadateľov o azyl od našich západných susedov. Tí sú na mieste ubytovaní do skončenia ich azylového procesu a potom sa vrátia do Rakúska. Doteraz sa tu vystriedalo vyše tisíc dvesto ľudí. Spomenutú formu pomoci ocenil vlani počas návštevy Gabčíkova aj generálny tajomník OSN Pan Ki-mun.

Od roku 2009 robí MV SR takzvané humanitárne transfery, poskytujúce dočasné útočisko utečencom, ktorí na našom území neostávajú. Po šiestich mesiacov smerujú do cieľových krajín, väčšinou USA a Kanady. Ide o utečencov, ktorí majú štatút utečenca OSN. Majú k dispozícií ubytovanie, stravu a základné hygienické potreby. Doteraz sa takto pomohlo zhruba tisícke utečencov, najmä zraniteľným skupinám, ako sú matky s deťmi, ktorí sa nachádzajú v konfliktných zónach a potrebujú okamžitú evakuáciu. SR je teda jedným z dvoch štátov Európskej únie, ktoré týmto spôsobom pomáhajú utečencom.

Slovensko sa, ako uvádza MV SR, správa ako solidárna krajina a zodpovedný člen Európskej únie napriek tomu, že nepatrí medzi cieľové krajiny žiadateľov o azyl a cez naše územie nevedú hlavné migračné trasy smerujúce do krajín západnej a severnej Európy. Poskytujeme pomoc utečencom a krajinám postihnutým migračnou krízou.

V tejto súvislosti však treba spomenúť kontroverzné minuloročné novembrové vyhlásenie premiéra Roberta Fica po sérii útokov v Paríži: „Monitorujeme každého jedného moslima, ktorý sa nachádza na území Slovenskej republiky“. Islamská nadácia výrok vtedy označila za šokujúci a odkázala, "či zostane len pri monitorovaní, alebo sa máme pripraviť aj na povinné nosenie 'zeleného polmesiaca' inšpirovaného žltou hviezdou, ktorú museli nosiť v temných časoch slovenských dejín príslušníci inej 'monitorovanej' náboženskej skupiny". Predseda vlády tak, ako konštatovala Islamská nadácia, verejne zbúral mýtus o Slovensku ako demokratickej a slobodnej krajine. „Veľký Brat vás sleduje, odkázal slovenským občanom Robert Fico. Nateraz nie všetkých. Tentoraz sa rozhodol 'posvietiť si' len na moslimov. Zajtra to môže byť iná náboženská, politická či názorová skupina. Skôr či neskôr môže prísť na každého,“ pripomína v stanovisku.

AKTIVITA POLICAJNÉHO ZBORU

Ministerstvo vnútra SR pripomenulo, že vláda SR ešte vlani v súvislosti s migračnou krízou rozhodla o vytvorení domácej policajnej jednotky Hraničný dozor (HRAD) s využitím na operácie v zahraničí. Slovenskí policajti aktívne pomáhali viacerým krajinám ako Maďarsko, Macedónsko, Grécko i Slovinsko. Sú to štáty, ktoré čelili silným migračným vlnám. Ďalej dozerali na ochranu hraníc a udržiavanie verejného poriadku. V súčasnosti príslušníci Policajného zboru spolupôsobia na vykonávaní kontroly hraníc v Macedónsku. Slovensko sa tiež zapája do operácií agentúry Frontex na ochranu vonkajších schengenských hraníc.

Opatrenia Policajného zboru v súvislosti s migračnou krízou sú prijímané a vyhodnocované na základe aktuálnych analýz rizík. Okrem iného bol posilnený výkon služby na vonkajších hraniciach SR. Na výkon služby v prihraničných oblastiach vnútornej hranice SR s Maďarskom a Rakúskom sú vyčlenené sily a prostriedky, ktorých úlohou je monitorovanie a kontrola osôb a dopravných prostriedkov. Taktiež sa uskutočňuje spolupráca so zahraničnými partnermi formou pracovných stretnutí a výmeny informácií o bezpečnostnej situácii.

SLOVENSKÉ PREDSEDNÍCTVO V RADE EÚ

Zdolanie migračnej krízy je, ako potvrdilo MV SR, jednou z najvážnejších výziev, ktorým Európska únia ako celok čelí. Práve migrácia bude aj jedna z kľúčových tém počas predsedníctva Slovenska v Rade Európskej únie v posledných dvoch kvartáloch tohto roka. Slovensko chce nadviazať na kvalitné a perspektívne začaté aktivity holandského predsedníctva. Ako vytýčený cieľ si štátnici predsavzali potrebu dosiahnuť pokrok vo všetkých témach, ktoré sú na stole. Jedná sa nielen o azyl, ale i pracovnú migráciu a boj proti terorizmu. Viaceré z týchto tém hlboko rozdeľujú členské štáty, takže kľúčovou úlohou predsedníctva bude viesť diskusie tak, aby práca Rady viedla k pokroku, nie k rozkolom. Zvláštnu pozornosť budú venovať otázke ochrany vonkajších hraníc EÚ a s tým súvisiacu integritu Schengenského priestoru. Spolupráca s krajinami tranzitu a pôvodu je našou najvyššou prioritou. V tejto oblasti zdôrazňujú spoluprácu s Tureckom, ktoré je kľúčovým partnerom pre efektívnu návratovú politiku. Petra Vörösová

 

Prezident Kiska: „Rozpor je nevysvetliteľný, nepochopiteľný a neudržateľný.”

Opoziční poslanci národnej rady Ľubomír Galko zo strany SaS a Veronika Remišová zo strany OĽaNO podali podnet na začatie konania voči ministrovi vnútra Robertovi Kaliňákovi zo strany SMER-SD na výbor Národnej rady pre nezlučiteľnosť funkcií. Neostalo však iba pri tom.

V prípade, že hodnota majetku presahuje tridsaťpäťnásobok minimálnej mzdy, musí ústavný činiteľ oznámiť svoje vlastníctvo majetku a záväzkov. Zároveň to oznámenie musí byť podané v lehote a úplne presné. Ľubomír Galko, člen poslaneckého klubu SaS vysvetlil nezrovnalosti v prípade osoby ministra vnútra SR: „Robert Kaliňák sám informoval médiá, že v roku 2013 odkúpil akcie obchodnej spoločnosti B. A. Haus, a. s. Bratislava v hodnote 430 tisíc eur. Na túto kúpu si podľa jeho vlastných slov vzal pôžičku 500 tisíc eur. Podľa Zákona o ochrane verejného záujmu pri výkone verejných funkcií verejných funkcionárov mal tieto transakcie deklarovať – oznámiť. Pri nahliadnutí do oznámenia verejného funkcionára zverejneného na stránke NR SR za roky 2013 a 2014 však takéto záväzky budete márne hľadať.“

Veronika Remišová z poslaneckého klubu OĽaNO dodáva, že minister vnútra porušil ústavný zákon o ochrane verejného záujmu. „Majetkové priznania, aj keď nedokonalé, sú jediným nástrojom, ako si ľudia môžu skontrolovať, či sa verejní funkcionári neoprávnene neobohacujú. Ak minister vnútra porušuje zákon a nepriznáva to, čo mal priznať, je to veľmi zlý signál pre občanov našej krajiny. Žiadame, aby výbor dôkladne preskúmal čo minister na papieri priznal a čo minister v skutočnosti dostal. A tiež aby mu za každý rok porušenia zákona uložil sankciu v sume zodpovedajúcej trojnásobku mesačného platu,“ uzatvára Veronika Remišová.

Iba deň na to proklamoval na brífingu Igor Matovič z poslaneckého klubu OĽaNO Kaliňákovu kúpu šesťnásť percentného podielu vo firme B.A. Haus, ktorej de facto jediným majetkom sú nehnuteľnosti. Ich ceny sa v lukratívnej časti Bratislavy za posledné dva roky vôbec nehýbali. Sú to štyri nehnuteľnosti v súhrnnej hodnote 6,5 milióna eur, podľa odhadov realitného makléra. Hodnota podielu je 1,04 milióna eur iba za 430 tisíc eur. Aktívny minister vnútra teda, ako tvrdil I. Matovič, zobral od Bašternáka, úplatok 610 tisíc eur. Zhrnul, že Kaliňák aj jeho stranícky kolega a premiér Robert Fico zobrali od Bašternáka úplatok, ktorým je rozdiel skutočnej hodnoty a sumy. Tie údajne podnikateľovi zaplatili alebo dodnes platia. Opozícia sa po pozbieraní podpisov opakovane pokúšala ministra vnútra odvolať.

Z PREJAVU PREZIDENTA SR

Andrej Kiska na celú záležitosť nemohol nezareagovať, a tak predniesol v pléne parlamentu NR SR správu o stave republiky. „Asi niet osoby, ktorá by uverila príbehu, že niekto v kufríkoch priniesol 12 miliónov eur v hotovosti. Napriek tomu do dnešného dňa nemáme zmysluplnú odpoveď. Koľko občanov si podľa vás myslí, že orgány činné v trestnom konaní a daňové orgány nepodliehajú žiadnym tlakom — politickým ani iným, a sú absolútne nezávislé? A že sa na ich prácu dá spoľahnúť?“ nechal sa počuť a v momente, ako položil rečnícke otázky, zožal nadšený potlesk. Aj keď nie od všetkých poslancov.

Ako poznamenal ďalej: „Podozrenia z korupcie a klientelizmu vo vysokej politike sú témou, ktorá vyvoláva najväčšie vášne a politické spory a roky priťahuje pozornosť médií. Žiaľ, deklarovaná politická dôležitosť tejto témy je v príkrom rozpore s tým, čo by sme mohli označiť za uspokojivé výsledky. Kauzy sa vlečú roky a dostratena. Tento rozpor je nevysvetliteľný, nepochopiteľný a neudržateľný.

V lepšom prípade je jediným výsledkom vyvodenie akej-takej politickej zodpovednosti, ktoré však nemá byť koncom, ale začiatkom hľadania spravodlivosti a pravdy o vyslovených podozreniach. Vyvodenie politickej zodpovednosti nie je riešením žiadnej kauzy, ale len obyčajným gestom slušnosti, ktoré má upokojiť verejnosť a umožniť zodpovedným inštitúciám pracovať.

Takto to funguje v krajinách s normálnym systémom spravodlivosti a kultúrou slušnosti v politike. Nie však na Slovensku. Naši občania sú namiesto toho konfrontovaní s nepodarenou reality šou, v ktorej môžu najviac tak tipovať, či niekto odstúpi, alebo neodstúpi. A v ktorej si majú vybrať, akým neúplným informáciám a politickým deklaráciám uveria. Toto je druh viery a dôvery, ktorú už jednoducho nemôžeme od ľudí na Slovensku žiadať.“

Predseda NR SR Andrej Danko zo strany SNS mal z prezidentovho prejavu „vynikajúci pocit“, podpredseda NRSR Martin Glváč z klubu SMER-SD videl prezidentov prejav ako „klasický, štátnický a vyvážený“, Martin Fedor zo strany #Sieť okomentoval prezidentovo pôsobenie ako „stabilizujúce“. Pozitívne hodnotenie vzišlo aj od opozičných poslancov. Vystihol, ako tvrdí nezávislý poslanec Miroslav Beblavý, dlhodobé problémy Slovenska.

Petra Vörösová

 

Problémom v dotáciách do školstva je centralizácia

Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu SR chce prehĺbiť a nadviazať na doterajšie aktivity, ako rozšírená ponuka vzdelávania pedagogických a odborných zamestnancov. Okrem iného tvrdí, že pôsobenie asistentov učiteľa, školských psychológov a špeciálnych pedagógov sa vyvíjalo pozitívne.

Stanovisko Michala Kaliňáka, hovorcu ministra školstva, vedy, výskumu a športu SR v druhej vláde Roberta Fica (SMER-SD) bolo vo veci tečúcich eurofondov do školstva mimoriadne pozitívne: „Vďaka eurofondom postupne získava klasické vyučovanie na základných a stredných školách moderné a dynamické črty. V programovom období 2007 – 2013 prostredníctvom Agentúry Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu SR pre štrukturálne fondy EÚ bolo podporených 753 projektov regionálneho školstva, ktoré naše školy značne inovovali.“

Obsahovú prestavbu vzdelávania podľa Kaliňáka ovplyvnilo sedemnásť výziev dopytovo orientovaných projektov, ktoré ešte aj skvalitnili vzdelávacie podmienky pedagógov a žiakov. Základné školy, ktoré získali spolu nenávratné finančné príspevky vo výške 53,7 milióna eur, využili eurofondy na viaceré účely. Stredné školy prijali nenávratné finančné príspevky v celkovom objeme 94,2 milióna eur. Eurofondy mali nielen využiť na inováciu a modernizáciu vzdelávania, ale i projekty pripravujúce predovšetkým absolventov stredných odborných škôl pre potreby trhu práce. Z nenávratných finančných príspevkov si mohli pre zatraktívnenie vyučovacie procesu napríklad zakúpiť materiály na praktické vyučovanie v laboratóriách, odborných učebniach praktickej výučby a strediskách odbornej praxe. Ministerstvo počas minulého obdobia vyčerpalo 92,34 percent prostriedkov predstavujúc 501 164 822 eur z celkového záväzku.

KONIEC PROGRAMOVÉHO OBDOBIA A PROTEST

Do ulíc vyšlo niekoľko stoviek učiteľov z celého Slovenska vyzývajúci na transparentnejšie financovanie školstva. Zástupcovia odborového zväzu navrhovali, aby učitelia, ale aj odborní a nepedagogickí zamestnanci boli platení priamo zo štátnych prostriedkov. Dnes peniaze dostávajú sprostredkovane cez samosprávy, ktoré školy zriaďujú. Nakoniec sa siedmeho mája 2013 zastavili pred Úradom vlády a simultánne so šéfom školských odborov Pavlom Ondekom hlásajúceho do megafónu „Chceme podporiť systémové zmeny v školstve a naše požiadavky!“ držali vztýčené transparenty s nápismi „Nechceme podvyživené školstvo,“ či „Zachráňte školstvo!“.

Jadrom aktivity učiteľov bola reakcia na správu exministra Dušana Čaploviča o stave školstva, v ktorej podľa nich absentuje každoročné zvyšovanie finančných prostriedkov do školstva o 0,3 percenta HDP. Správa exministra D. Čaploviča obsahuje akurát tak návrh, aby Slovensko do roku 2020 dávalo na školstvo šesť percent HDP.

ŠKOLSTVO TERAZ

Podpora pre operačný program Ľudské zdroje - prioritná osi č. 1 Vzdelávanie (programové obdobie 2014-2020) - sa má vzťahovať na zvýšenie kvality vzdelávania a podporu ľudských zdrojov. Ako konkrétne body pre Evropské noviny uviedlo Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu SR (MŠVVaŠ SR) nielen zvýšenie matematických, prírodovedných, technických, jazykových a IKT zručností a finančnej gramotnosti vrátane podnikateľských vedomostí a ekonomického myslenia detí a žiakov ZŠ a SŠ, ale i zvýšené uplatnenie modelu inkluzívneho vzdelávania v školách. Taktiež medzi priority radí zlepšenie študijných výsledkov žiakov ohrozených školským neúspechom, zvýšenie profesijných kompetencií pedagogických a odborných zamestnancov, zavedenie prvkov duálneho školstva do systému odborného vzdelávania a prípravy, zvýšenie profesijných kompetencií pedagogických a odborných zamestnancov v súlade s kvalifikačnými požiadavkami a potrebami, zvýšenie kvality bakalárskych profesijne orientovaných študijných programov odrážajúcich požiadavky trhu práce, zvýšenie účasti dospelých na celoživotnom vzdelávaní s osobitným dôrazom na ľudí, ktorí si potrebujú zvýšiť a obnoviť kvalifikáciu, ľudí s nízkym vzdelaním/nízkou kvalifikáciou v rámci ich udržateľnosti na trhu práce v súlade s jeho požiadavkami a prepojenie systému vzdelávania s trhom práce prostredníctvom novovytvorených programov neformálneho vzdelávania.

Kam posunuli školstvo doteraz eurofondy podľa MŠVVaŠ SR? Výraznou mierou sa údajne rozšírila ponuka v rámci kontinuálneho vzdelávania pedagogických a odborných zamestnancov. Komentovalo zvýšenú atraktivitu odborného vzdelávania - odborné učebne a laboratóriá, či pozitívnejšie pôsobenie asistentov učiteľa, školských psychológov a špeciálnych pedagógov. I na tieto aktivity nadviaže rezort aj projektami v programovom období 2014-2020 v rámci Operačného programu Ľudské zdroje, prioritná os Vzdelávanie.                           

KTORÉ ŠKOLY SÚ V ČERPANÍ NAJÚSPEŠNEJŠIE?

„Myslím si, že čo sa objemu prostriedkov týka, sme úspešní. Problém je skôr v tom, že hodnota, ktorú za tie peniaze dostávame, nezodpovedá sumám, ktoré takto do školstva smerujú. Nepochybujem o tom, že eurofondy pomohli pri rekonštrukcia škôl, ich vybavení a podobne. Zároveň ale pochybujem o dopadoch projektov, ako pojazdná digitálna učebňa, planéty vedomostí, množstvo rôznych portálov pre učiteľov, ktoré zväčša ani dobre nefungujú. Prostriedky sa potom síce čerpajú, ale veľkú zmenu do školstva neprinášajú,“ poznamenal pre Evropské noviny poslanec NR SR za stranu SaS, Martin Poliačik, a ešte dodal, že najviac mu prekáža prílišná centralizácia. Národné projekty samotné totiž podľa Poliačika čerpajú množstvo prostriedkov. Radšej by umožnil, aby tieto prostriedky čerpali priamo školy – tie by sa tak samostatne rozhodli, či budú čerpať na tablety, tabule alebo dobre vybavené odborné učebne.

V najúspešnejšom čerpaní eurofondov ďalej, ako vyhlásilo MŠVVaŠ SR, dominujú základné a stredné školy, keďže najväčšia časť podpory smeruje do oblasti regionálneho školstva a na podporu pedagogických a odborných zamestnancov. V systéme regionálneho školstva je najväčší počet žiakov a pedagogických zamestnancov, ako aj najväčší počet výziev, ktorým je krajina vystavená.

Prijímatelia peňazí sa podpisom Zmluvy o poskytnutí NFP zaväzujú aj k plneniu povinností, implementácia projektov nie je len o jeho právach. Pri realizácii projektu je potrebné dodržiavať právne predpisy EÚ a SR a riadiť sa pokynmi uvedenými v dokumentoch vydávaných zo strany Riadiaceho orgánu, aby nenastali možné komplikácie. Z hľadiska naplnenia záväzku sú, ako uviedlo MŠVVaŠ SR, najväčšie nedostatky v oblasti verejného obstarávania a preukazovania oprávnenosti výdavkov, ako napríklad hospodárnosť, efektívnosť a účelnosť vynaložených finančných prostriedkov na aktivity projektu.

Petra Vörösová

 

Komise přidělila miliardy na dopravu. Dojde i na Česko

Doprava v Evropě se dočká velké finanční injekce. Evropská komise totiž představila seznam vybraných 195 dopravních projektů, na které z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) vyčlenila 6,7 miliardy eur. Od těchto investic si slibuje uvolnění dalších veřejných a soukromých zdrojů spolufinancování ve výši necelých deseti miliard eur.

CELÝ ČLÁNEK

Unie prohloubí spolupráci s východem Afriky

Rada Evropské unie v polovině června schválila podpis a prozatímní provádění dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Východoafrickým společenstvím. Východoafrické společenství zahrnuje Burundi, Keňu, Rwandu, Tanzanii a Ugandu. Osmadvacítka například na dovážené zboží z této části afrického kontinentu nebude uvalovat clo.

Země Východoafrického společenství do EU vyváží především kávu, řezané květiny, čaj, tabák, ryby a zeleninu. Do členských států Unie za rok průměrně dovezou Burunďané, Keňané, Rwanďané, Tanzánci a Uganďané zboží v hodnotě vyšší než dvě miliardy eur. Osmadvacítka za loňský rok dovezla do těchto států zboží v celkové hodnotě čtyři miliardy eur. Z exportních produktů z Unie do východní Afriky dominují produkty strojního průmyslu, auta a farmaceutické produkty. „Dohody o hospodářském partnerství mají posílit regionální integraci a hospodářský rozvoj v afrických, karibských a tichomořských zemích,“ stojí v oficiálním prohlášení Rady EU.

LEPŠÍ PŘÍSTUP NA TRH

Smlouva o obchodu poskytne partnerům ze zemí Východoafrického společenství lepší přístup na trh EU. Tyto dohody zejména nabízí příležitosti na trhu se zemědělskými produkty a zvláštní kapitola s východoafrickými zeměmi ošetřuje oblast rybolovu. Nové podmínky hospodářského partnerství nahradí předchozí režim přístupu na trh u zboží jednostranných preferencí pro africké země. Unie neuvalí na výrobky ze zemí Východoafrického společenství clo.

Země Východoafrického společenství se rozléhají na ploše přes dva miliony kilometrů čtverečních a žije v nich téměř 160 milionů lidí. Oficiálním jazykem společenství je angličtina. V dubnu letošního roku podepsal přístupovou smlouvu Jižní Súdán, v současnosti čeká na její ratifikaci a definitivní začlenění do společenství.

Text obchodních smluv byl přijat Radou Evropské unie a zkontrolován unijními právníky. V současnosti čeká na schválení Evropským parlamentem. Ratifikace by se měla uskutečnit v říjnu letošního roku, dohoda vstoupí oficiálně v platnost dnem ratifikace.

POMOC AFRICE

Společný přístup EU vůči Africe určuje tzv. Dohoda z Cotonu. Osmadvacítka je stále nejdůležitějším dárcem zemím afrického kontinentu. Nejdůležitějším nástrojem rozvojové spolupráce je Evropský rozvojový fond (ERF), který není součástí společného rozpočtu EU. Finanční prostředky vyčleněné na ERF v letech 2008–2013 dosáhly částky 22,7 miliard eur. V červnu 2013 schválila Evropská unie pro rozvojovou spolupráci v období 2014–2020 31,5 miliard eur. Jedenáctý ERF bude mít rozpočet ve výši 29,1 miliard eur. 

První pokusy o ustanovení Východoafrického společenství se uskutečnily už v roce 1967. Křehká smlouva však vydržela pouhých deset let. Současnou podobu získal svazek Ugandy, Tanzánie, Rwandy, Keni a Burundi v červnu 2000. Celní unii si státy východní Afriky dohodly v roce 2005, od roku 2010 je v platnosti. V listopadu 2013 podepsaly státy protokol o zřízení měnové unie, cílem Východoafrického společenství je postupné spojení těchto zemí do federace. Současným předsedou společenství je prezident Tanzánie John Magufuli.

Lukáš Zitka

 

Massive Demand for Education Subsidies

Lifelong education, higher quality and efficiency of education processes, emphasis on creativity, and promotion of active citizenship. These are, in short, the four main objectives that are currently being promoted by the European Union in the area of education. A number of programmes have been serving this purpose. These focus primarily on financial assistance to specific projects and institutions in the individual EU member states and also on various projects aimed at making the whole system work better.

Although the responsibility for education funding lies primarily with the individual member states, the European funding is, at least in the Czech Republic, also very important, contributing additional billions of crowns to “soft” as well as “hard” projects in this area. In the last programming period, this area was mostly supported from regional operational programmes and from the Operational Programme Education for Competitiveness (ECOP). While the ROPs provided funds for modernisation of premises and purchase of equipment for primary and secondary schools, the ECOP supported innovations at universities and projects combining education with practice. OP Research and Development for Innovation was another important programme, providing CZK 36 billion for the development of 48 science centres, e.g. CEITEC in Brno and ELI in central Bohemia. However, some of the science centres may have problems with sustainability in the future. “Their operation is estimated to require another CZK 24.4 billion from the state budget during their period of sustainability. Five out of eleven centres under scrutiny are at risk of failing to meet the sustainability conditions,” says the report of the Supreme Audit Office.

Naturally, European subsidies from structural funds may be utilised in the current programming period as well. In this case, the Operational Programme Research, Development and Education is of crucial importance, as it could potentially provide CZK 93 billion worth of funding until 2020. There is currently a large number of calls aimed at a broad range of projects. The largest volume of money will flow into development of human resources for science, research and innovations. The OP RDE, on the hand, does not include calls aimed at purchasing new equipment and modernisation of school premises. These projects should be supported by the Integrated Regional Programme which, in this period, follows up on the cancelled ROPs. Recently, two new calls have been opened, allocating CZK 1.5 billion for the secondary and higher vocational schools infrastructure. There will be new classrooms built and equipment purchased with the aim of improving teaching of natural sciences and technical and craft subjects. First projects planning to use the European money from IROP are already shaping up. There are plans for reconstruction of kindergartens, primary and secondary schools in Brno, Plzeň, Ostrava and other cities. Modernisation of computer classrooms and construction of new sports grounds are also planned.

Demand for subsidies has long been high. In many calls, the demand surpasses the allocated funding. For example, 240 applications have been submitted in a call concerning pre-school education, with the total amount of funding requested exceeding CZK 3 billion.

Filip Appl

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...