Ukrajina dostáva úvery, s reformami sa neponáhľa

Pred rokom Medzinárodný menový fond podpísal s Kyjevom predbežnú dohodu o novej finančnej pomoci. Za cenu reforiem a istého rizika.

Ozbrojený konflikt, obchodné sankcie zo strany Ruska a spory o zemný plyn v Ukrajine prehĺbili hospodársku krízu, ktorá pramení z dlhodobých štrukturálnych problémov.   Kameňom úrazu je obrovská korupcia a práve tá sa stala leitmotívom v európskych očakávaniach a ukrajinských sľuboch. V rámci celého podporného balíka má od MMF a EÚ Ukrajina získať celkovo 40 miliárd dolárov na odvrátenie krachu domácej ekonomiky. V apríli 2014 MMF odklepol dvojročný program hospodárskej pomoci v hodnote 17,5 miliárd dolárov. Súčasťou odporúčaných reforiem bolo zavedenie pohyblivého kurzu hryvny a zníženie dotácií do energetiky. Ďalšie zmeny sa majú týkať daňovej správy, boja proti korupcii, obmedzenia byrokracie a zníženia štátnych výdavkov. Vo februári 2015 Európsky parlament schválil nový balík pomoci vo výške 1,8 miliardy eur. Ide o najväčšiu finančnú pomoc akú EÚ poskytla nečlenskej krajine, pričom európski lídri opäť zdôraznili podmienku zrealizovania rozsiahlych štrukturálnych reforiem a splatenia do 15 rokov. Pre Ukrajinu ide o tretí program európskej makrofinančnej pomoci od roku 2010. V rámci prebiehajúcich programov len v roku 2014 vyplatila Komisia Kyjevu 1,36 miliardy eur.

POHÁR TRPEZLIVOSTI PRETEKÁ

Vo februári šéfka MMF Christine Lagarde prehlásila, že úverový program môže byť Ukrajine pozastavený z dôvodu nedostatočného napredovania v reformách. Zároveň vyjadrila obavy zo zdĺhavých postupov Kyjeva v otázke zlepšenia spravovania verejných peňazí a zmenšenia vplyvu ziskuchtivých záujmov v politike. Šlo o najtvrdšiu kritiku za posledné dva roky. Toto dianie pozorne sleduje ruská strana. Týždenník Argumenty a fakty pripomína, že európski politici ignorujú ruskú skúsenosť s Kyjevom ako najzarytejším neplatičom záväzkov. Kvôli Ukrajine MMF zmenil jedno zo svojich najstriktnejších pravidiel o poskytovaní pomoci výlučne krajinám, ktoré svedomito splácajú svoje dlhy. Ukrajina nedodržala podmienky splácania trojmiliardového úveru voči Rusku, a MMF napriek tomu rozhodol o poskytnutí pomoci. V roku 2015 Kyjevu uvoľnil ďalších 6,7 miliárd dolárov v rámci dvojročného záchranného programu, no poskytnutie ďalšieho balíka zatiaľ zvažuje.

MÁRNY BOJ

Experti upozorňujú, že hoci Kyjev nasľuboval vykynožiť korupciu, získanie pomoci zo Západu spôsobilo presný opak. Podľa ruského týždenníka na Ukrajine funguje šesť protikorupčných úradov, menovite Štátny vyšetrovateľský úrad, Národný protikorupčný úrad, Národný úrad pre prevenciu korupcie, Národná agentúra pre odhalenie, vyšetrovanie a správu aktív získaných z podozrivej činnosti, Národný výbor protikorupčnej politiky a Špeciálna protikorupčná prokuratúra. Úvery zo zahraničia nedokázali dopomôcť k vytvoreniu účinných nástrojov voči javu, ktorý ukrajinskú ekonomiku stlačil na kolená. Zatiaľ nič nenasvedčuje tomu, že finančné injekcie z vonkajších zdrojov ju dokážu zregenerovať. 

Európsky parlament vo februári 2015 schválil nový balík pomoci pre Ukrajinu vo výške 1,8 miliardy eur. Ide o tretí program európskej makrofinančnej pomoci od roku 2010. Za rok 2014 vyplatila Komisia Kyjevu v rámci prebiehajúcich programov 1,36 miliardy eur. V rámci štvorročného programu má od MMF a EÚ Ukrajina získať celkovo 40 miliárd dolárov.

Dana Miháliková

 

Perníková popelnice: Čtvrté vítězství v řadě pro Neratov, Horní Ředice v závěsu

 

Pardubický kraj má své přeborníky v třídění. Množství vytříděného odpadu v roce 2015 sice výsledkovou listinou soutěže Perníkové popelnice oproti minulým letům mírně zamíchalo, nejlepší z nejlepších ale zůstávají. Absolutním vítězem je Neratov, který se o tuto trofej v posledních letech přetahoval s Horními Ředicemi.

CELÝ ČLÁNEK

Madrid pozabudol na kvóty, Brusel mu ich pripomína

Horlivá snaha prijímať imigrantov zostala pri slovách. V rámci povinných kvót ich od septembra Španieli privítali zatiaľ len osemnásť.

Španielska vláda chce dobehnúť zameškané, marcový sľub sa však opäť splniť nepodarilo. Uvádza to správa Európskej komisie z polovice apríla. Podľa európskych inštitúcií je na príčine nedostatočná vôľa zo strany vlády Mariana Rajoya. Tá sa zaviazala prijať v priebehu marca 467 osôb. Madrid uisťuje, že časový sklz spôsobuje preverovanie žiadostí z dôvodu sprísnenej bezpečnostnej kontroly. 32 osôb malo prísť z Talianska, zlyháva však komunikácia s tamojšími úradmi. 150 ľudí má pricestovať z gréckych táborov, 138 žiadostí kompetentné úrady už posúdili. Vláda prisľúbila prijať tiež 285 Sýrčanov z Turecka a náležité dokumenty v polovici marca posunula mimovládnej organizácii Acnur, poverenej organizovanaím presunu. Mimovládka tvrdo skritizovala postupy vlády. Dovoláva sa administratívnej flexibility a väčšej zodpovednosti za vyslovené sľuby.

PODMIEŇOVACIE NE-SĽUBY

V predvolebnom období otázku prijímania utečencov španielski politici využívali ako bežnú rečnícku formulku. Bez upresňovania dát a konkretizovania postupu. Premotivované vyjadrenia, čo by sme mali my, ako občania, Európania a štáty urobiť, znejú príliš heslovito, aby sa dali hladko previesť do praxe. Do konca roka 2017 majú Španieli prijať 16 tisíc utečencov, ale akými cestami dôjde k naplneniu tohto čísla, vláda nevysvetlila. V týchto dňoch má do krajiny doraziť 87 osôb z gréckych táborov, presný dátum príchodu je opäť neznámy. Keďže od decembra sa Španielom nedarí zostaviť vládu a nové voľby nadobúdajú čoraz jasnejšie kontúry, migračná a azylová politika sa dostáva na vedľajšiu koľaj. Úradujúci premiér Mariano Rajoy sa vo vyjadreniach obmedzuje iba na skonštatovanie nehumánnych podmienok v utečeneckých táboroch.

PRÍLIŠNÁ OCHOTA NEVONIA

Chaotickú situáciu okamžite zúročila najneposlušnejšia zo španielskych autonómií. Na probléme azylantov si vlastnú polievočku prihrieva katalánska vláda, ktorá na túto tému vedie s Bruselom korešpondenciu a prejavuje veľkú snaživosť v napĺňaní kvót. Podľa denníka El País Komisia potvrdila pochvalnú odpoveď komisára pre migráciu, vnútorné záležitosti a občianstvo Dimitrisa Avramopoulusa katalánskemu šéfovi Carlesovi Puigdemontovi, ktorý sa ponúkol prijať 1800 osôb do konca roka a celkovo 4500 do roku 2017. Ubytovanie 600 osôb z prvej várky má prebehnúť pod taktovkou regionálnej vlády. Katalánci mesiace pracujú na systéme prijímania imigrantov. Za týmto účelom vytvorili špeciálny koordinačný výbor, s ktorým spolupracujú azylové domy, problémom sa však vyhnúť nedokázali. Komunikácia viazne medzi krajskou vládou a barcelonským mestským úradom. Zainteresované organizácie kritizujú skutočnosť, že obe inštitúcie, hoci sa pretekajú v ochote prijať čo najväčší počet utečencov, v skutočnosti zvádzajú boj kto z koho a nespolupracujú na riešení problému.

ĎALŠIE MÍNUS

Podľa denníka El País nepripravenosť, či neochota španielskych politikov riešiť migračnú krízu siaha ešte ďalej. Španielsko sa zaradilo ku krajinám, ktoré navrhli najmenej špecialistov potrebných pre programy vrátenia migrantov z Grécka do Turecka. Komisia požiadala členské štáty o vytvorenie takmer dva a po tisíc miest. Do konca marca bolo odoslaných tisíc tristo žiadostí, pričom zo Španielska pochádza púhych sedem.

Po Nemecku a Francúzsku je Španielsko treťou krajinou, ktorej podľa bruselských kvót prislúcha najväčší počet prijímaných utečencov. Do konca roka 2017 sa Španielsko zaviazalo prijať 14931 osôb plus ďalších 2749, o ktorých sa rozhodlo ešte v máji 2015.

Dana Miháliková

 

Estónci podporia malé a stredné podniky cez nový fond

Tallinn je o krok vpred. S Európskym investičným fondom podpísal dohodu o vytvorení nového fondu, cez ktorý potečú investície do estónskych firiem.

Európsky investičný fond je finančným orgánom EÚ a bol založený v roku 1994 s cieľom zabezpečovať financovanie rizikového kapitálu pre malé a stredné podniky. Pôsobí prostredníctvom bánk a finančných sprostredkovateľov cestou poskytovania záruk na krytie pôžičiek pre malé podniky. Nový estónsky fond rizikového kapitálu s názvom EstFund počíta s objemom 60 miliónov eur a estónske firmy z neho budú môcť získať investície v troch líniách. Fond rizikového kapitálu bude mať k dispozícii 30 miliónov eur, Fond rozšírenia kapitálu 15 miliónov a Fond dodatočných investícií rovnako 15 miliónov eur.

FINANČNÁ NOVINKA

Európsky investičný fond (EIF) bude z celkovej sumy spravovať čiastku 48 miliónov eur cez estónske ministerstvo ekonomiky. Zdrojom financovania je operačný program integrovaných fondov 2014-2020 s podporou Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Zvyšných 12 miliónov eur Tallinn získa na základe spolufinancovania cez EIF z Európskeho fondu štrukturálnych investícií. Portál Rus.errl.ee uvádza, že zástupca generálneho riaditeľa EIF Roger Havenith označil EstFund za prvý fond svojho druhu v európskom prostredí, ktorý spolu s regionálnymi fondami rizikového kapitálu pod záštitou estónskej vlády pomôže vytvoriť silný investičný ekosystém. EstFund spolupracuje so súkromnými investormi a podľa expertov sa v priebehu najbližších rokov jeho objem zvýši na 100 miliónov eur.

DOPLNKOVÝ NÁSTROJ

Podľa estónskej ministerky Lisy Oviir bude EstFund doplnkovým nástrojom fondu fondov - Baltického inovačného fondu. Ten bol založený v roku 2012 a podľa dohody medzi Európskym investičným fondom a jednotlivými baltickými krajinami má za štyri roky zastrešiť investície v objeme sto miliónov eur. Každá krajina doň vložila po 20 miliónov eur, zvyšok poskytol Európsky investičný fond. Na rozdiel od Baltického inovačného fondu bude EstFond zabezpečovať kapitál potrebný pri prvotných podnikateľských zámeroch a v menších sumách. Spolufinancovanie zo strany EIF má dodať odvahu súkromným investorom pri doplnkových vkladoch do čiastkových fondov. Do investičného mechanizmu Estónci plánujú zakĺbiť tiež penzijné fondy a uľahčiť im prístup k rozvoju. 

EstFund je označovaný ako fond fondov s celkovým objemom 60 miliónov eur. Estónske firmy budú môcť čerpať investície v troch líniách. Fond rizikového kapitálu počíta s objemom 30 miliónov eur, Fond rozšírenia kapitálu s 15 miliónmi eur a Fond dodatočných investícií s rovnakou čiastkou.

Dana Miháliková

 

Fiala z ODS: „Migranti by měli vědět, že tady je žádný ráj nečeká.“

Pardubice 25 upravaS redaktorem Evropských novin Petr Fiala hovořil na konci dubna po přednášce s názvem „Abychom se nemuseli bát“ v Pardubicích. Vysokoškolský pedagog, který společně s Markétou Pitrovou napsal učebnici Evropská unie, představoval například plán ODS na řešení migrační krize. „To co nabízí vláda a premiér Sobotka žádné řešení není. Nestačí jen odmítat kvóty rétoricky, je potřeba to udělat i konkrétně. Je také potřeba přestat s tím, aby se na úrovni EU rozhodovalo o věcech, které mohou jít proti zájmům České republiky,“ řekl v rozhovoru pro Evropské noviny předseda ODS Petr Fiala.

ODS vydala návrh na řešení imigrační krize. Mohl byste ho krátce představit?

Jsme především jediní, kdo nějaký návrh má. Náš plán jasně říká, co je potřeba dělat na evropské úrovni i na úrovni české vlády. Jsme pro to, aby se zastavil proud nelegální migrace, aby se začala důsledněji bránit hranice Schengenu, ale to by byly jen fráze, kdybychom k tomu nedodali více. To znamená: vyloučit ze Schengenského prostoru státy, které tu vnější hranici nemohou chránit, jsme pro to, abychom zlepšili návratovou politiku, ale ne tak, abychom o tom jen mluvili, ale abychom uzavřeli konkrétní smlouvy se zeměmi, odkud imigranti přicházejí a kde nehrozí žádný válečný konflikt. ČR by měla udělat to, že v místech, v nichž poskytuje mezinárodní rozvojovou pomoc, vyžadovat existování možnosti návratu těch, kteří sem přicházejí. Vyzvali jsme také vládu, aby podpořila informační kampaň EU zaměřenou na ty, kteří sem přicházejí, aby věděli, co znamená ilegální překročení hranic, že tady je žádný ráj nečeká a nenasedali na lep převaděčům. Je také potřeba zpřísnit tresty pro obchodníky s lidmi a převaděče. Důležité také je, že pokud u nás někdo získá azyl, tak bychom po něm měli požadovat, aby se do společnosti integroval. Aby se naučil jazyk, našel si tu práci, aby respektoval některé podstatné hodnoty, které se s životem tady pojí.

Vaše poslední výroky jsou vůči EU hodně kritické. Dá se tedy říci, že jste se zařadil do tábora euroskeptiků?

Neoznačil bych se za euroskeptika. Jsem člověk, který se EU věnuje od jejího vzniku odborně, a napsal jsem o ní spoustu knih a myslím si, že vím, co se v Evropě děje. Jsem přesvědčený Evropan, ale jsem kritický k současnému vývoji Unie, protože ta nenabízí žádné řešení. Dokonce si myslím, že pokud evropská integrace bude probíhat tímto způsobem, tak to dopadne špatně. A vidíme to ve všech zemích, nevidí to jen nějaká bruselská elita, která si myslí, že je to dobrý vývoj. Z tohoto hlediska jsem skutečně kritický. Jenže moje kritika nejde tak daleko, že bych říkal vystupme z EU, ale naopak prosazuji, abychom Evropskou unii reformovali. Abychom se nesoustředili na to, že budeme mít v Evropě všichni sjednocenou velikost stolu a výšku jeho nožiček, ale naopak se soustředili třeba na spolupráci v obranných a bezpečnostních záležitostech. Vytvořit prostor čtyř svobod ale ne na úkor národních států a jejich politických kompetencí. Zkrátka podle mě vývoj evropské integrace jde v posledních letech úplně opačně proti tomu, co by měla EU dělat, aby jednotlivé země byly silnější a dokázali bychom evropskou civilizaci chránit.

V pátek 15. dubna oficiálně odstartovaly kampaně k britskému referendu o setrvání v EU. Jak na Brexit nahlížíte vy a co byste případně britským kolegům poradil?

Není žádným tajemstvím, že Britové a David Cameron jsou velcí spojenci ODS v rámci frakce Evropských reformistů a konzervativců. Přirozeně si nepřejeme odchod Velké Británie, protože by to oslabilo nejen naši frakci, ale i pozici ČR. Představme si Evropskou unii bez Británie, to by znamenalo přece porušení jakési alespoň zdánlivé rovnováhy sil. Najednou by dominovalo Německo bez protiváhy hlasů, které představují Britové. Jejich hlasy jsou přeci jen trochu rozumnější z hlediska další integrace a najednou by chyběly. To není nic, co bychom si měli a mohli přát. Co bych radil Britům, to nevím, já bych mohl maximálně radit to, co je v zájmu České republiky. Britové se musí rozhodnout sami. Mám mezi jejich politiky některé známé nebo lidi, se kterými mám podobné názory a mohl jsem s nimi hovořit. Samotná konzervativní strana je rozdělená v pohledu na Brexit. Několikrát jsem se třeba sešel s Davidem Cameronem a ve spoustě věcí si rozumíme. Když jsem byl ještě jako ministr školství na návštěvě ve Velké Británii, tak jsem měl výborný rozhovor s tehdejším ministrem spravedlnosti Michaelem Govem a také jsme si ve spoustě věcí rozuměli, přitom on dnes stojí proti Cameronovi a chce Brexit. Je na Britech, aby se rozhodli, co je pro ně lepší. Pro nás je ale určitě lepší, aby Velká Británie v EU zůstala.

S Petrem Fialou mluvil: Lukáš Zitka

 

European subsidies chiefly support small businesses

Utilisation of European funding reserved for the 2014 – 2020 programming period only got up to full speed last year. Same as before, supporting entrepreneurs and small businesses is an integral part of the programme, as supporting enterprises is important for the whole European Union. Indeed, just for small and medium enterprises, the EU budgeted over €57 billion (approx. CZK 1.5 trillion), which roughly corresponds to 20 percent of the European Regional Development Fund budget. In most cases, support for enterprises means support for micro-enterprises which make up the majority of businesses in the EU. According to Eurostat surveys, 90 percent of all enterprises in the EU employ fewer than 10 employees. In the Czech Republic, such micro-enterprises comprise up to 96 percent of companies (only Greece and Slovakia report higher percentages), employing nearly one third of the workforce. Moreover, most of these enterprises comprise only a single self-employed person or an individual entrepreneur. While micro-enterprises represent the majority of companies in the Czech Republic, the number of small and medium enterprises is well below the EU average. They only represent 4 percent of companies, in contrast to neighbouring Germany where small and medium enterprises make up 18 percent of companies.

The Operational Programme Enterprise and Innovations for Competitiveness (OP EIC) is the key programme and a vital mediator of European funding aimed at supporting businesses. Over CZK 116 billion is allocated for the 2014 – 2020 period. The programme will support modernisation of manufacturing processes, creating, maintaining and improving know-how and, naturally, easing the situation of new entrepreneurs. In this regard, the OP EIC counts with support in the form of financial instruments such as loans, guarantees or special consultations for new entrepreneurs. Attention is paid especially to the so-called start-ups. While the OP EIC launch was delayed, the interest was apparently overwhelming. Currently, thousands of applications for support have been registered. This year, the applicants can expect calls for proposals in two main waves – in May and in August.

Czech entrepreneurs are also interested in the Operational Programme Research, Development and Education, which is administered by the Ministry of Education. Funds available through this programme total CZK 93 billion, a part of which will, this year and in the following years, be allocated to co-operation between educational institutions and companies as well as to applied research.

Another important mediator of European funding which plays a role in supporting enterprises, the Operational Programme Employment, has also had a good start. As of today, over 47 calls were announced, offering support worth CZK 46 billion. Support for businesses is naturally also a part of other operational programmes. These include the Integrated Regional Programme, the OP Environment, OP Transport or the Rural Development Programme, which has billions allocated for agricultural businesses and other entrepreneurs working on utilisation and revitalisation of the Czech countryside.

Filip Appl

 

Krajští silničáři měli sjezd

 

Poprvé po deseti letech se v Pardubicích konalo největší setkání krajských silničářů. A nebylo rozhodně poslední. Vedení Správy a údržby silnic Pardubického kraje i zřizovatel této organizace Pardubický kraj se totiž chtějí s lidmi potkávat častěji. Považují takové setkání za jedinečnou příležitost, jak zaměstnancům poděkovat. Ale taky jak je seznámit s detaily ze života společnosti.

CELÝ ČLÁNEK

EU a nové technologie? Stále je co zlepšovat

Čtvrtá průmyslová revoluce. Tak mnozí vědci nazývají obrovský boom technologií schopných rychlého a bezpečného sdílení velkých objemů dat, který je údajně čtvrtou klíčovou změnou po páře, elektřině a výpočetní technice. Jenže ačkoliv Evropská unie se snaží držet krok a tyto technologie podporuje, stále je zde mnoho prostoru. Pravdou ale je, že jak pro osmadvacítku, tak pro naši zemi, jsou inovace a zavádění moderních technologií, stále důležitějším tématem.

Smartphony, ultrarychlý internet, nové medicínské přístroje, robotické technologie a tisíce nejrůznějších aplikací, výrobních inovací a metod. Digitální revoluce v Evropě, přechod na tzv. Průmysl 4.0, který přinese například digitalizované a automatizované továrny, je v plném proudu a je jednoznačné, že přímo ovlivňuje prakticky všechna odvětví průmyslu, který je klíčovou součástí ekonomiky. Vývoj a zavádění nových technologií se tak stává stále důležitější složkou hospodaření států, které se k tomu musí nějak postavit. Samotná osmadvacítka tak činí na několika úrovních. V první řadě je to samozřejmě grantová podpora výzkumu a vývoje. V rámci strategie Evropa 2020 je cílem investovat do výzkumu a rozvoje celkem tři procenta HDP Evropské unie. Ta se má během následujících čtyř let zaměřit ještě více na inovace tak, aby evropské podniky dokázaly konkurovat těm z jiných částí světa. Vedení osmadvacítky toho chce docílit mimo jiné skrze dotační podporu, která je v této oblasti největší v historii. Vedle mediálně nejviditelnějších strukturálních fondů je klíčovým programem zaměřeným na tuto oblast Horizont 2020. V něm jsou zahrnuty všechny dříve roztříštěné nástroje určené na podporu vědy a technologického rozvoje. Peníze z něj (na období 2014 – 2020 je v něm připraveno 70 miliard eur) pomáhají hlavně malým a středním podnikům a to ve všech zemích EU.

Do programu je zahrnuta i činnost Evropského inovačního a technologického institutu. Organizace, která má od svého vzniku v roce 2008 na starost propojení vzdělávání, vědy a podnikání. Podle nedávné zprávy se ale tato instituce s ročním rozpočtem v řádech desítek miliard korun potýká s problémy v řízení a nejasným rámcem, ve kterém se mohou peníze vynakládat neúčelně. „Pokud se EIT chce stát průlomovým inovačním institutem, jak bylo původním záměrem, je nutné provést výrazné legislativní a provozní úpravy, které lépe podpoří inovační potenciál Evropy,“ řekl Alex Brenninkmeijer z Evropského účetního dvora, který zprávu vydal. Podle něj by měla instituce naplno využít možnosti, které jí dává program Horizont 2020 a upravit grantové dohody či zefektivnit vykazování poskytnutých peněz a monitorování toho, na co byly určené.

ČESKO SE ROZJÍŽDÍ POMALU

A jak je na tom z hlediska inovací a technologií Česká republika? Podle posledních údajů Českého statistického úřadu se míra investic do produktových inovací nebo do nových technologií ve výrobě předloni vyšplhala na nejvyšší číslo od roku 2008. V porovnání s rokem 2012 vzrostly investice do technických inovací téměř ve všech oblastech. Firmy vyvíjejí produktové a procesní inovace převážně ve vlastní režii, třetina technicky inovujících podniků spolupracovala na inovacích s partnery z České republiky. Poměrné nízké je stále číslo ukazující spolupráci s vysokými školami. Takových firem bylo jen 12 procent. Přes poměrně pozitivní vývoj, který je z velké míry dán příznivou ekonomickou situací, není ani Česká republika žádnou hvězdou v zavádění nových technologií. Řada podniků se totiž nestíhá přizpůsobit rychle se měnícímu trhu.

I kvůli ještě rychlejšímu zavádění nových technologií se Česko společně se Slovenskem, Rakouskem, Maďarskem a Slovinskem pravděpodobně zapojí do vytvoření nového Středoevropského fondu, který se zaměří na investice do inovací. Fond, do kterého Česká republika přispěje částkou 600 milionů korun, bude podpořen Evropskou unií. Peníze v něm poslouží hlavně na rozvoj inovativních high-tech odvětví. „Jde o firmy s velkým potenciálem dalšího růstu, pro něž je standardní dluhové financování z hlediska jejich růstové fáze nedostupné či příliš zatěžující a neumožňuje efektivní expanzi,“ stojí ve zprávě předkladatelů návrhu. Jinými slovy – Fond bude podporovat hlavně začínající podnikatele a tzv. start-upy, které se nejčastěji snaží využívat moderní technologie.

DOTAČNÍCH PROGRAMŮ JE NĚKOLIK

Financování zavádění nových technologií do podniků je v České republice především v gesci dvou programů dotovaných ze strukturálních fondů EU. Tím prvním je OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Hned jeho první prioritní osa se zaměřuje na výzkum a vývoj pro inovace, ale tématu se dotýkají prakticky všechny. Především pro malé či začínající podnikatele je připravena hlavně podoblast Technologie pro mikropodniky. Jejich zástupci mohli v loňském roce podávat žádosti o dotaci na pořizování nových strojů a technologických zařízení a vybavení. Dohromady pak v rámci této první výzvy získají až 250 milionů korun. Součástí programu OPPIK jsou i finance určené na rozvoj vysokorychlostních sítí a informačních technologií. Už v prvních měsících loňského roku se ovšem ukázalo, že právě příprava na čerpání peněz na tuto problematiku, nebude probíhat hladce. Problémy nastaly po dubnovém schválení OPPIK ze strany Evropské komise. Jednotlivé rezorty se totiž poměrně dlouho dohadovaly, kdo z nich bude mít na starost rozdělování peněz určených na budování sítí vysokorychlostního internetu a problémová je i komunikace mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami. V sázce je přitom celkem 14 miliard korun z evropských dotací určených právě na výstavbu internetových sítí nové generace.

Důležitým programem je samozřejmě také OP Výzkum, vývoj a vzdělávání. V něm najdeme i výzvy zaměřené právě na výzkum nových technologií a například také na spolupráci škol a firem. V letošním roce je naplánováno několik výzev zaměřených především do školství. Žadatelé budou moci získat peníze například na budování či modernizaci výzkumné infrastruktury. V neposlední řadě mohou i čeští žadatelé čerpat peníze ze zmíněného programu Horizont 2020. Program je určen hlavně pro výzkumné ústavy, univerzity, průmyslové firmy či pro nevládní a neziskové organizace, které se věnují vědě či zaváděním nových technologií. V České republice se o chod tohoto programu stará Technologické centrum AV ČR, které zároveň pořádá pravidelné semináře, na kterých se lze o programu dozvědět víc.

DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE

V posledních letech se ukazuje, že aby evropský průmysl zůstal konkurenceschopný na celosvětové úrovni, musí se velmi aktivně zaměřit na inovace a digitální technologický pokrok. Ten se dosud totiž nedařilo nastartovat takovým způsobem, jak by si političtí lídři Unie přáli. Eurokomisař zodpovědný za digitální agendu Andrus Ansip dokonce loni prohlásil, že průmysl v Evropě je stále celkem pomalý ve využívání pokročilých digitálních technologií, jako jsou sociální média, chytré telefony a další. „Tyto technologie plně využívá méně než dvě procenta společností v EU. Kolem 40 procent nepoužívá vůbec žádné,“ uvedl. I z toho důvodu přijala v květnu loňského roku Evropská komise novou strategii, která má přispět k vytvoření jednotného digitálního trhu. „Předkládáme plány, jež unijnímu průmyslu, výzkumným pracovníkům a poskytovatelům veřejných služeb pomohou co nejvíce využívat digitálních příležitostí,“ vysvětluje Andrus Ansip s tím, že klíčová je mobilizace veřejných a soukromých investic. „Pracovní sílu v Evropě bychom také rádi vybavili digitálními dovednostmi, aby bylo možné obsazovat budoucí pracovní místa.“

I v České republice se o tzv. Průmyslu 4.0 naplno hovoří a mnohé firmy se na něj začínají aktivně připravovat. Překážky se příliš neliší od těch na celoevropské úrovni: byrokratická omezení, nedostatek peněz na investice a stále nízká podpora výzkumu a vývoje. Dalším nedostatkem, který může rozvoj čtvrté průmyslové revoluce v Česku brzdit, je prý nedostatečná podpora digitální ekonomiky ze strany české vlády. „Jde například o zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí nebo stanovení zodpovědné osoby či orgánu, který bude za digitální agendu a její koordinaci odpovídat,“ říká prezident Elektrotechnické asociace Jiří Holoubek. S mnoha dalšími odborníky se ale shoduje, že pokud se podaří všechny zmíněné problémy zmírňovat, české firmy mají všechny předpoklady, aby se přicházejícími změnami vypořádaly.

Filip Appl

 

Zrušení Schengenu by firmy v Česku stálo 200 milionů eur ročně

schengen fotoSchengenský prostor se pod návalem uprchlíků otřásá v základech. Nejsilnější hlasy, které volají po urychleném řešení problému Schengenského prostoru, mají maďarský premiér Orbán a slovenský premiér Fico. Evropská komise začátkem března představila plán pro rok 2016, jak znovu postavit Schengenský prostor na nohy. Návrh se zabývá ochranou jak vnitřních, tak především vnějších hranic.

V Schengenu to vře. Pod náporem uprchlíků, kteří utíkají před válkou či za lepší životní úrovní, selhává vnější ochrana hranic Evropy. Poslední dobou se tak objevují hlasy, že například Řecko kvůli své neschopnosti zadržet migranty by mělo být vyloučeno ze Schengenského prostoru. To ale podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska není na pořadu dne. Podle něj by to nic nevyřešilo. „Řecko je jednou z nejpostiženějších zemí touto krizí. Řecko ale nezpůsobilo tuto krizi, ani Evropa,“ řekl Tusk po únorovém jednání s řeckým premiérem Tsiprasem.

Maďaři se proti migrantům mířícím do Evropy tzv. Balkánskou stezkou od loňska snaží bránit plotem. Od začátku krize bylo vyhoštěno z Maďarska přes dva tisíce lidí za ilegální vstup do země. V půlce března dokonce Maďarsko zavřelo přijímací střediska pro uprchlíky. Do té doby poskytovalo přístřeší zhruba jednomu a půl tisíci osob.

Evropská komise hledala způsob, jakým zajistit bezpečné fungování Schengenu a požívání výhod, které občanům a firmám členských států přináší. „Schengen je jedním z nejcennějších výdobytků evropské integrace a cena za jeho ztrátu by byla obrovská. Naším cílem je ukončit všechny kontroly na vnitřních hranicích co nejdříve, nejpozději však do prosince 2016,“ vysvětlil motivy jednání první místopředseda Komise Frans Timmermans. Že Schengen prochází krizí napovídá třeba i listopadový průzkum veřejného mínění v Česku, kdy se 55 % Čechů vyjádřilo, že by bylo pro trvalé obnovení hranic mezi členskými státy. Pro dočasné kontroly na hranicích na území Schengenu bylo dokonce 88 %. V srpnu na sebe v souvislosti s Schengenem z českých politiků asi nejvíce upozornil ministr financí Andrej Babiš, který veřejně prohlásil, že je pro okamžité uzavření hranic Schengenu. Podobný názor poté vyslovil i prezident Zeman.

BEZ SCHENGENU BUDE HŮŘ

Dočasné hraniční kontroly omezují volný pohyb osob a navíc podle zprávy Evropské komise přináší i velké ekonomické náklady. Komise odhaduje, že obnovení plné ochrany hranic v schengenském prostoru by znamenalo okamžité přímé náklady od pěti do osmnácti miliard eur ročně. Ačkoli by tyto náklady nesli především někteří aktéři a regiony, nevyhnutelně by zasáhly celé hospodářství EU. Komisaři přinesli i přímo konkrétní čísla.

Polsko, Nizozemsko nebo Německo by pocítily zvýšení nákladů na silniční přepravu zboží v hodnotě více než 500 milionů eur. České a španělské firmy by kvůli zrušení Schengenu na dodatečných nákladech zaplatily přes 200 milionů eur ročně. Hraniční kontroly by stály okolo 1,3 až pěti miliard eur každý rok. „Klesal by zájem turistů o cestování a rostly by administrativní náklady pro úřady,“ dále vypočítává zpráva Komise.

Jedním z hlavních bodů návrhu Evropské komise je ochrana vnějších hranic. V prosinci loňského roku proto její členové přišli s nápadem na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže. Komisaři tlačí na Radu a parlament, aby její zřízení schválily nejpozději do června letošního roku. Ochrana hranic Schengenu by tak touto novou službou mohla být zahájena už v létě. Ve své březnové výzvě Komise požádala členské státy a agenturu Frontex, aby již zahájily přípravy na postupné zavedení nového systému, zejména pokud jde o identifikaci potřebných lidských a technických zdrojů. Dále Komise požaduje větší podporu ze strany členských států pro operace, které Frontex již provádí.

„Za prvé, všechny členské státy se musí řídit pravidly – propouštění osob do dalších zemí musí skončit a členské státy musí zaručit přístup žadatelům o azyl, ale odepírat vstup osobám, které chtějí pouze procházet. Za druhé, je nutné odstranit závažné nedostatky na našich vnějších hranicích, protože se ukázalo, že prostor bez vnitřních hranic může fungovat pouze tehdy, jsou-li vnější hranice silně chráněny,“ uvedl k požadavkům Evropské komise Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

VÍCE NEŽ OSM STOVEK MRTVÝCH

Svoji pozornost ve svém doporučení Komise zaměřila především na Řecko. Vnější hranice Řecka je pod obrovským tlakem, a proto se nedostatky ve správě hranic musí neprodleně řešit. Od začátku roku 2016 do Řecka po moři zamířilo, podle údajů UNHCR (odnoží OSN zabývající se migrací), skoro 145 tisíc lidí. Za celý loňský rok se přes Řecko dále do Evropy snažilo dostat přes 800 tisíc lidí. Podle údajů britské BBC loni při plavbě z Turecka do Řecka zahynulo přes osm stovek lidí.

Podle Komise je potřeba zajistit 100% identifikaci a registraci všech vstupů na území Řecka. To by mělo také předložit akční plán, jak hodlá naplnit doporučení plynoucí ze schengenského hodnocení, a potřebuje také vypracovat posouzení potřeb, aby členské státy, agentury EU a Komise dokázaly poskytnout včasnou pomoc. V případě potřeby by Frontex měl neprodleně připravit další vyslání evropských jednotek pohraniční stráže a vydat další výzvy k poskytnutí příspěvků. Ostatní členské státy by měly převzít odpovědnost a do deseti dnů od těchto výzev poskytnout lidské zdroje a technické vybavení. Evropská komise také klade důraz na plnění dohody s Tureckem, což by mělo přinést rychlý pokles počtu osob přijíždějících do Řecka. Tlak na Řecko by se také měl omezit díky účinnějšímu provádění nouzových mechanismů pro relokaci a intenzivnějšímu navracení osob do Turecka a zemí původu.

Zpráva se také zmiňuje o uzavírání vnitřních hranic Schengenského prostoru. Dočasné obnovení kontrol na vnitřních hranicích by podle Komise mělo být přiměřeného charakteru a mělo by k nim docházet jen výjimečně. Od září 2015 zavedlo kontroly z důvodů souvisejících s uprchlickou krizí osm zemí, které doposud jednaly na základě jednostranných rozhodnutí podle článků 23 až 25 Schengenského hraničního kodexu.

Lukáš Zitka

 

V červnu se začne stavět terminál

Nový terminál pardubického mezinárodního civilního letiště se začne stavět letos v červnu. Vedení společnosti East Bohemian Airport, které letiště provozuje, dnes podepsalo smlouvu s firmami Strabag a Chládek & Tintěra, jejichž úkolem bude terminál vybudovat. „Na to máme čas šestnáct měsíců, to znamená, že 30. září 2017 bychom měli ukončit stavební práce a montáž technologického zařízení,“ uvedl k tomu Petr Kafka, technický ředitel Strabag. 

Oproti původnímu plánu nebude mít terminál druhé nadzemní podlaží, kde měly být umístěny kanceláře vedení a nebude před terminálem postaveno parkoviště. „To bylo ve druhé fázi z projektu odstraněno, nicméně parkování máme zajištěno, vzhledem k tomu, že máme k dispozici betonovou plochu, která se pro parkování vozidel dá bez problémů využít. Nadále budeme parkování poskytovat zdrama,“ konstatovala výkonná ředitelka East Bohemian Airport Hana Šmejkalová.

Pomyslný start budování nového letištního terminálu si pochvaluje předseda představenstva East Bohemian Airport Pavel Svoboda. „Jsem rád, že po dvaceti letech přešlapování můžeme konečně udělat, řečeno fotbalovou terminologií, výkop,“ prohlásil Svoboda. „Doufám, že díky novému terminálu budeme z pardubického letiště létat nejen do zprofanovaného Ruska nebo do letních destinací.“

Quelle est l’aide apportée aux entrepreneurs ?

De l’aide pour plus de deux cent mille entrepreneurs. Tel est l’effort déclaré chaque année par l’Union européenne, et qui prend la forme de la fourniture d’une enveloppe pour les entrepreneurs et les entreprises. Le choix porte sur un vaste nombre de programmes de l’UE, avec l’aide desquels elle apporte des financements passant par les institutions locales. Les fonds sont à disposition des entreprises qui démarrent, des entrepreneurs et des entreprises de toutes tailles et de tous secteurs. L’aide passe par exemple par des instruments tels que les prêts, garanties, financement en capital et autres.

CELÝ ČLÁNEK

Tento rok Lotyši získajú menej peňazí z eurofondov

Rok 2016 Lotyši nezačali najlepšie. Z európskych fondov dostanú o 140 miliónov eur menej.

Europoslanec Andrej Mamykin v októbri 2015 pre portál EADaily vyslovil, že lotyšská ekonomika je úplne odkázaná na peniaze z eurofondov, ktoré jej pomáhajú dosiahnuť vyše dvojpercentný rast HDP. Lotyšsko každoročne získava z fondov EÚ okolo 700 miliónov eur. Tento rok sa toto číslo scvrkne na 562 miliónov eur. V médiách zazneli informácie, že na vine sú ministerstvá, ktoré spôsobujú administratívne prieťahy. Spolu s ďalšími štátmi však Lotyšsko pripomína, že pri žiadaní o subvencie chýbajú jasne definované pokyny. Experti dodávajú, že v etape plánovania Komisia potrebuje definitívne záruky o nevyhnutnosti projektu, a tým pádom detailnejšie spracovanie prípravných materiálov. Na lotyšskom príklade vidno, že ide do tuhého. Ministerstvo financií upozorňuje, že ak k dosiahnutiu cieľov z predchádzajúceho programového obdobia nedôjde do konca roka 2018, krajina môže celkovo prísť o 260 miliónov eur.

OHROZENÉ MILIARDY

V programovom období 2014-2020 môžu Lotyši získať 4,4 miliardy eur. Plánujú ich vložiť do rozvoja infraštruktúry, vytvorenia pracovných miest, boja s nezamestnanosťou, výskumu, zlepšenia sociálnej pomoci. Za uplynulé dva roky dokázali zrealizovať projekty približne za 284 miliónov eur. Pre túto skutočnosť vládu kritizuje prezident Raimonds Véjonis, ktorý získavanie peňazí z fondov pokladá za prioritnú úlohu a každé meškanie vníma ako zamedzovanie vstupu peňazí do domácej ekonomiky. Ministerstvo financií upokojuje, že spomalenie procesu neznamená definitívnu stratu európskych peňazí. Experti z agentúry pre investície však upozorňujú, že expresná realizácia dlhodobých projektov z dôvodu nutného prečerpania peňazí sa môže vypomstiť v podobe predraženia. Problém vidia v nekompaktnej spolupráci ministerstiev a prichádzajú s návrhom o reformovaní administrácie fondov.

NIČ NIE JE STRATENÉ?

V období 2007-2013 sa krajine podarilo vyčerpať fondy stopercentne. Napríklad poľnohospodárstvo a rybné hospodárstvo získalo až 2,8 miliárd eur, ktoré investovalo do modernizácie stoviek fariem, nákupu strojov, opravy ciest a pomoci farmárom. Ministerstvo financií priznáva, že do nového programového obdobia nevykročilo pružne. Mnohé projekty meškajú z dôvodu sprísnených požiadaviek. Zároveň upresňuje, že hoci krajina v tomto roku dostane menej peňazí, zvyšok prejde do rozpočtu v budúcom roku. Novinkou bude oživenie malých prístavov a rozvoj infraštruktúry rybolovu. Do konca roku 2020 Lotyši plánujú takto investovať 24 miliónov eur. Deväť rybolovných prístavov nezodpovedá súčasným požiadavkám a o prostriedky žiadajú Európsky námorný a rybársky fond. Ten sumu vypláca postupne v ročných intervaloch po 4 miliónoch eur.

VČERA A DNES

Riga uvádza, že v období 2007-2013 pomocou eurofondov podporila vyše tisíc nových firiem, 153 výskumných projektov, vzniklo sto tisíc pracovných miest. Zabezpečená bola rekvalifikácia 150 tisícom nezamestnaných, kvalifikáciu si zvýšilo 22 tisíc pedagógov, boli vyplatené štipendiá vyše 70 tisícom študentov. Najviac peňazí, až 1,3 miliardy eur pohltila sféra dopravy. Peniaze šli na rekonštrukciu 785 kilometrov ciest a vyše 50 kilometrov železníc. V aktuálnom programovom období chcú Lotyši v tomto tempe zotrvať. Podobná suma pôjde na udržateľný systém dopravy. Prioritami sa stanú najväčšie prístavy v krajine, modernizácia letiska v Rige a prepojenie miest s európskou dopravnou sieťou TEN-T. K ďalším kľúčovým záujmom sú investície do výskumu, rozvoja technológií a inovácií. Podľa údajov Eurostatu Lotyšsko patrí ku krajinám, ktoré do tejto oblasti investujú najmenej. V roku 2012 to bolo len 0,7 percenta, pokým európsky priemer predstavoval 2 percentá. Do konca roka 2020 chcú Lotyši toto číslo zvýšiť na 1,5 percenta.

V programovom období 2014-2020 môžu Lotyši získať 4,4 miliardy eur. Peniaze budú vynaložené na rozvoj infraštruktúry, vytvorenie pracovných miest, boj proti chudobe, rozvoj konkurencieschopnosti malých a stredných podnikov, rozvoj a sprístupnenie informačných technológií, mobilitu pracovnej sily a vzdelávanie.

Dana Miháliková

 

Administratívna záťaž je frapantný problém

slovenský otvírák dun 16Operačný program Výskum a inovácie je práve ten kľúč, cez ktorý sa v Slovenskej republike realizuje podpora vedy, techniky a inovácií. Jeho riadiacim orgánom je Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu SR.

Program sa vykonáva v programovom období 2014 - 2020 v oblasti zameranej na vytvorenie stabilného prostredia najmä pre inovácie. Týkajú sa všetkých relevantných subjektov a podpory zvýšenia efektívnosti a výkonnosti systému výskumu, vývoja a inovácií. Celková alokácia OP VaI za zdroje EÚ predstavuje 2 266 776 537 eur. Viac ako tri štvrtiny všetkých finančných prostriedkov sú určené na posilnenie výskumu, technologického rozvoja a inovácií a zvyšnú časť verejní činitelia umiestňujú na podporu zvýšenia konkurencieschopnosti malých a stredných podnikov. Na príprave OP VaI spolupracovali MŠVVaŠ SR a MHSR s príslušnými orgánmi ústrednej štátnej správy, najmä s Úradom vlády SR a s ministerstvami, ktoré mali svojimi kompetenciami dopad na tvorbu OP VaI.

„Zásady štátnych politík reflektuje v oblasti vzdelávania, výskumu, vývoja a inovácií, ktoré sú obsiahnuté v Národnom programe reforiem SR. OPVaI je kľúčovým implementačným nástrojom stratégie Poznatkami k prosperite – Stratégia výskumu a inovácií pre inteligentnú špecializáciu Slovenskej republiky. Zatiaľ boli v rámci OPVaI vyhlásené štyri otvorené výzvy, o ktoré je zo strany tak vedecko-výskumnej obce, ako aj súkromného sektora veľký záujem. Jednou z priorít v rámci prioritnej osi Vzdelávanie OP Ľudských zdrojov je inovovať vyučovací proces a zvýšiť zručnosti žiakov a študentov, k čomu významnou mierou prispieva aj využívanie moderných technológií na slovenských školách,“ vyhlasuje rezort školstva.

KTO SA MÔŽE UCHÁDZAŤ O DOTÁCIU?

Ašpirovať o nenávratný finančný príspevok (NFP) smie sektor vysokých škôl, univerzít, Slovenská akadémia vied so svojimi ústavmi a pracoviskami, výskumné organizácie a aj podnikateľský sektor, ale ten už sporadicky. Na projektoch pri žiadaní NFP participujú aj partneri, ako napríklad výskumné organizácie, sektor vysokých škôl, neziskový sektor, podnikateľský sektor, či Slovenská akadémia vied. „Oprávnenými prijímateľmi pre prioritnú os Vzdelávanie OP ĽZ sú predovšetkým základné školy, stredné školy, vysoké školy a rôzne vzdelávacie inštitúcie, orgány štátnej správy, miestnej a regionálnej samosprávy, ale aj podniky z verejného sektora a podnikateľské subjekty,“ špecifikuje spomínaný rezort.

Podmienky čisto tematicky vychádzajú z OPVaI a pre jednotlivé výzvy ich zadávatelia koncipujú individuálne z pohľadu definovania ich zámeru, opatrení, cieľov a celkových podmienok. Keď ide o čerpanie finančných prostriedkov v rámci prioritnej osi Vzdelávanie, konkrétne body sú vypísané na webovej stránke MŠVVaŠ vo výzvach na predkladanie žiadostí o NFP. Zahŕňajú oblasť, výšku podpory a všetky potrebné podmienky na poskytnutie príspevku.

Ako pokračovali dotácie pre vedu a výskum za posledný rok? „V roku 2015 sa zazmluvňovali posledné projekty v rámci OPVaV, ktoré boli zamerané na vybudovanie infraštruktúry pre vedecké pracoviská. Zároveň sa nastavovali pravidlá pre OPVaI, pripravovali sa základné dokumenty, riadiaca dokumentácia a delegovali sa úlohy a právomoci,“ informuje rezort školstva.

PODPORA SLOVENSKEJ TECHNICKEJ UNIVERZITY

V rokoch 2007-2015 sa vybudovalo na Slovensku sedem univerzitných vedeckých parkov a päť výskumných centier, čím sa odstránilo najväčšie regionálne zaostávanie vo vybavenosti vedeckých pracovísk. „Medzi pozitívne príklady môžem uviesť pracovisko transmisnej elektrónovej mikroskopie s extrémnym rozlíšením 0,07 nm a bohatým analytickým vybavením vybudované na Slovenskej technickej univerzite v Bratislave, alebo 6MeV urýchľovač iónov pre materiálový výskum vybudovaný v Trnave v Slovenskom iónovom centre - SlovakION,“ poznamenáva rektor Robert Redhammer. Je si taktiež istý, že STU dnes ponúka kvalitné vzdelavanie s využitím nových moderných laboratórií aj zahraničným študentom. Rôzne unikátne pracoviská boli vybudované aj na partnerských univerzitách a ústavoch Slovenskej akadémie vied v Žiline, Košiciach a Nitre. Zameranie smerovalo najmä do troch oblastí. Patrí do nich nielen materiálový výskum dôležitého pre výrobný priemysel, ale aj biotechnológie a biomedicínske disciplíny s informačnými a komunikačnými technológiami vrátane nových aplikácií pre priemysel.

Priznáva tiež, že čerpanie eurofondov je zavše obtiažne. Administratívna náročnosť spomaľuje ich využitie, najmä zložité postupy verejného obstarávania. Napokon sa pre STU podarilo veľmi dobre využiť takmer celý finančný rámec programovaný pre výskum a vývoj v predošlom období. „V súčasnosti sa pripravujú projekty pre nové programovacie obdobie,“ dodáva R. Redhammer.

POHĽAD SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

SAV bola ako jedna z mála organizácií mimoriadne úspešná najmä v získavaní projektov - vysoko nad priemerom Slovenska. Dokázala so svojimi partnermi z univerzít, ale aj z podnikateľského sektora vyčerpať osemdesiatpäť percent prostriedkov. Kalkulovalo sa so sumou štyristopäťdesiat miliónov eur. Nebyť zdržania, odkladov na začiatku a kladenia administratívnych prekážok, toto číslo by bolo ešte vyššie.

„Za problém pri získavaní a čerpaní fondov považujeme nadmernú byrokraciu, ktorá je čiastočne dielom Bruselu, čiastočne dôsledkom činnosti výskumnej agentúry ASFEU. Ďalším problémom je nízka flexibilita projektov. Je veľmi ťažké čokoľvek meniť už po začatí projektu, hoci by si to situácia vyžadovala,“ vylíčil Stanislav Ščepán zo SAV. Zásadným problémom bolo zdržanie čerpania eurofondov hneď na začiatku programovacieho obdobia, upravovanie podmienok počas chodu a vynucovanie zmien v organizácii SAV, ktoré nie vždy rešpektovali reálne potreby výskumu. V podobnej situácii sme podľa neho aj teraz, keď začína meškať vyhlasovanie výziev, čo spôsobuje problém napríklad i v udržateľnosti už vybudovaných infraštruktúr.

ČO SI MYSLIA EUROPOSLANKYNE?

Väčšina z týchto finančných prostriedkov je, ako hovorí europoslankyňa za Slovensko Monika Flašíková-Beňová, určená práve na rozvoj a efektívne využívanie moderných technológií, čo činí tento operačný program na Slovensku za najvýznamnejší podporný finančný nástroj. Za užitočné považuje získanie výnimky na ročné predĺženie čerpania európskych fondov prostredníctvom určitého pravidla N+3. „Aktivity, ktoré sa aj mojou zásluhou podarilo ešte v roku 2013 na pôde Európskeho parlamentu presadiť, zachránili pre Slovensko približne tristopäťdesiat miliónov eur. Tie mohli byť do konca roku 2015 využité aj na podporu rozvoja moderných technológií či inovácií,“ zakončila členka Skupiny progresívnej aliancie socialistov a demokratov v Európskom parlamente.

Ako výzvu vytýčila administratívnu a časovú náročnosť prípravy projektov. Samostatnú kapitolu údajne predstavuje aj komplikovaný proces verejného obstarávania, v ktorého postupoch sa má mnoho žiadateľov o nenávratný finančný príspevok problém zorientovať. Problémy sú však aj na strane samotných žiadateľov. Viacerí podávajú zle pripravené projekty, ktoré sú podľa Moniky Flašíkovej-Beňovej finančne nereálne.

Za dôležitý míľnik v oblasti moderných technológii považuje na druhej strane europoslankyňa Jana Žitňanská zverejnenie návrhu smernice o prístupnosti - European Accessibility Act. Znamená to, že rôzne typy digitálnych tovarov a služieb budú musieť byť dostupné aj pre osoby so zdravotným postihnutím v celej EÚ. „V praxi to znamená, že osoby so sluchovým postihnutím budú mať lepší prístup k otitulkovaným filmom, nevidiaci a slabozrakí budú môcť lepšie využívať mobilné telefóny, počítače, nakupovanie cez internet a webové stránky prepravných spoločností a bánk. Automaty na kúpu cestovných lístkov a bankomaty na výber hotovosti budú zase musieť obsahovať prvky ako napríklad prispôsobené klávesnice a porty na slúchadlá, ktoré umožnia nevidiacim samostatne ich používať,“ špecifikuje politička vo frakcii Európskych konzervatívcov a reformistov.

Nakoľko je podľa nej Slovensko úspešné v čerpaní peňazí? Hoci sa na Slovensku postavili nové cesty, zrekonštruovali niektoré nemocnice, školy, obecné úrady alebo sa do obcí zaviedla kanalizácia, tvrdí, že v Európskej únii sme známi dvoma vecami: pomalým a často neefektívnym čerpaním prostriedkov z európskych fondov.

Na margo najväčších prekážok upozornila na nasledovné problémy: komplikované riadenie a byrokraciu, nedostatočnú podporu zo strany štátu pri vyžadovanom spolufinancovaní a slabé vyhodnocovanie pridanej hodnoty podporených projektov. Tieto problémy podľa Jany Žitňanskej pretrvávajú napriek tomu, že viacerí odborníci opakovane poskytli riešenia, ktoré by mohli tieto nedostatky napraviť.

Petra Vörösová

 

Les subventions européennes ? Principalement pour les petites entreprises

Ce n’est que l’année dernière que l'utilisation des fonds européens alloués à la période de programmation 2014-2020 a vraiment démarré. Dans ce cadre, les entreprises et les travailleurs indépendants bénéficient cette fois encore d’une aide. Le programme clé et principal intermédiaire pour la fourniture des subventions européennes visant à soutenir l’entrepreneuriat est sans aucun doute le programme opérationnel (PO) Entreprises et innovation pour la compétitivité. Pour la période 2014-2020, il dispose de plus de 116 milliards de couronnes tchèques. L'aide accordée dans le cadre de ce programme ira à la modernisation des processus de production, à la création, à l’entretien et à l'amélioration de la qualité des savoir-faire et, bien sûr, à la simplification de la situation pour les entrepreneurs qui démarrent. Un programme important pour les entreprises tchèques est aussi le PO Recherche, développement et formation, placé sous la tutelle du ministère de l’Éducation. Ce programme dispose d'un budget total de 93 milliards, dont une partie sera allouée cette année et au cours des prochaines années à la coopération entre les institutions de formation et les entreprises, ainsi qu'à la recherche appliquée.

CELÝ ČLÁNEK

Brusel tlačí na Madrid kvôli zadlženosti autonómií

španělsko autonomieA je to tu. Európska komisia si ide posvietiť na Španielov kvôli veľkému deficitu. Pred možnými sankciami posiela zoznam odporúčaní.

Brusel vychádza v ústrety a Španielom chce poskytnúť ďalší rok, ktorý majú využiť na korekcie. Nebude to zadarmo. Komisia požaduje pravidelné správy o úsporných opatreniach, plán reforiem a aplikáciu zákona o rozpočtovej stabilite pre autonómne kraje. Denník El País píše, že sankcie zatiaľ nehrozia napriek tomu, že deficit sa stále nedarí dostať na povolenú hranicu. Brusel prižmúril oko berúc do úvahy špecifickú situáciu v krajine, ktorá po decembrových voľbách stále nemá zostavenú vládu. Tým sa dobré správy končia.

NIEČO ZA NIEČO

Španielsko patrí k “neposlušným” krajinám, nedarí sa mu plniť záväzky vyplývajúce z paktu stability. Okrem sankcií mu hrozí sprísnený dohľad, periodické kontroly a dozor nad finančnou politikou. Rok 2015 Španieli uzavreli so 4,5 percentným dlhom HDP. Nie sú v tom sami. Pre južné krajiny sú typické rozkývanou politickou situáciou, vysokou zadlženosťou a krehkou ekonomikou. Neschopnosť stlačiť deficit na tri percentná HDP Brusel tiež pripisuje predvolebným náladám. Efektívnosť doteraz prijatých opatrení vláda Mariana Rajoya zbrzdila znížením dane pre fyzické osoby. Oveľa vážnejšie problémy však spôsobuje zatiaľ neaplikovaná striktná kontrola výdavkov jednotlivých autonómií, najmä Katalánska a Valencie. A práve tu Brusel odporúča konať tvrdou rukou.

AUTONÓMIE NA MUŠKE

Odhady z Bruselu hovoria, že v tomto roku Španieli stlačia deficit maximálne na 3,6 percenta HDP, pričom povolený limit predstavujú tri percentá. Kritiku Komisie zožalo ministerstvo daní, za ignorovanie preventívnych nástrojov v súlade so zákonom o stabilite autonómnych krajov. Ich spoločný deficit pre rok 2015 predstavuje 1,3 percenta HDP napriek povolenému 0,7 percenta. Španielský zákon o rozpočtovej stabilite zahŕňa širokú škálu nástrojov od dennej kontroly účtov cez sankcie až po priamy zásah. Madrid ich môže využiť v prípade sústavného prekračovania povoleného limitu. Komisia preto žiada upresnenie aké opatrenia budú použité na splnenie odporúčaní v aktualizovanej verzii rozpočtu pre tento rok.

EXTRA OPATRENIA

Brusel slovami príliš neplytvá. Začiatkom marca Komisia poslala Madridu list, ktorý podľa slov podpredsedu Komisie Valdisa Dombrovskisa môže byť pokladaný za prvé varovanie. Dodal, že Španielsko má dosť času, aby podniklo potrebné kroky. Popri štandardnom zavádzaní úsporných opatrení Brusel odporúča reformy v autonómnych krajoch. Hoci dočasná vláda má zviazané ruky, Komisia nástojí na doplnkových reformách a žiada, aby ich Madrid tlmočil v podobe “aktualizovaného rozpočtu” a “plánu národných reforiem” do konca apríla. Brusel žiada aplikáciu zákona o rozpočtovej stabilite, ktorý určuje korigujúce, ale tiež preventívne prostriedky na využitie v najkritickejších regiónoch, čiže v Katalánsku a vo Valencii. Minister Luis de Guindos vyslovil, že Madrid urobí všetko čo bude potrebné na splnenie záväzku týkajúceho sa deficitu. Komisia nezabúda, že Španielom sa podarilo znížiť deficit z 9,5 percent HDP a smeruje k povolenej hranici. Chce však presondovať všetky dôvody, aby sa situácia nevymkla spod kontroly.

Dana Miháliková

 

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...