Účet za velkou vodu na silnicích: 30 milionů
Letošní červen byl nejdeštivějším za posledních šedesát let. Přívaly vody zasáhly výrazně hned několik částí Pardubického kraje. Kromě zatopených sklepů při lokálních povodních způsobily také poškození silniční infrastruktury. Škody se podle odhadů vyšplhají ke třem desítkám milionů korun.
Silniční síť Pardubického kraje je rozsáhlá a tvoří ji více než tři tisíce kilometrů silnic II. a III. třídy. Rozmary počasí na ní způsobily stovky nejrůznějších závad, od těch drobných jako jsou rozlámané stromy až po poškození propustů mostů nebo opěrných zdí. A nestalo se to bohužel jenom jednou, velká voda byla tématem vlastně celé druhé poloviny měsíce.
„Zaznamenali jsme tři nebo čtyři povodňové vlny v různých částech kraje,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Kalkulace škod se zatím upřesňuje. Prvotní byly na osmnáct milionů korun, ovšem bude to rozhodně více.“
SILNIČÁŘI VYJELI OKAMŽITĚ
Drobné škody řešila Správa a údržba silnic Pardubického kraje průběžně, jejíž pracovníci vyjížděli na desítky míst regionu. Mezi nejpostiženější části patřily Holice a Horní Roveň, dále okolí Nasavrk, zejména obec Libkov, případně také lokalita Třemošnicka, tedy Vápenný Podol či Heřmanův Městec. „Jsme ze zákona povinni jednat, když na silnici vznikne rušení provozu nebo dokonce závada ve sjízdnosti. To jsme začali činit okamžitě ve chvíli, kdy začala voda opadat,“ popsal ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Silničáři tak obratem rozjeli úklid bahnem a nánosy znečištěních vozovek, jejichž menší poškození zároveň opravovali. Zároveň také z důvodu bezpečnosti silničního provozu označovali závady ve sjízdnosti dopravním značením.
DESÍTKY MILIONŮ KORUN
Sčítání škod pokračovalo ještě v červenci. „Začali jsme už na konci června, těch případů je celá řada nejrůznějšího druhu poškození. Pokud vše sečteme dohromady, budeme se blížit celkové částce skoro třicet milionů korun,“ konstatoval náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu Michal Kortyš. Pro tyto peníze naštěstí samospráva nebude muset pravděpodobně sahat do vlastní pokladny. „Přes Asociaci krajů jsme dostali požadavek na vyčíslení škod, kraje je pak budou předkládat kvůli profinancování vládě,“ vysvětlil Kortyš. Finance by měl krajům prostřednictvím dotačního titulu poskytnout Státní fond dopravní infrastruktury. „Ten počítá, podle informací, které máme k dispozici, s částkou 250 milionů korun pro celou Českou republiku, do poměrné částky pro Pardubický kraj bychom se tedy měli vejít. Započítatelné výdaje přitom budou všechny, které souvisí s červnovou velkou vodou,“ dodal hejtman Netolický s tím, že pro škody na obecním majetku existuje zase dotační titul vypsaný Ministerstvem pro místní rozvoj.
OPRAVY CO NEJDŘÍVE
Krajští silničáři škody vzniklé při červnové velké vodě katalogizovali a fotograficky zdokumentovali, což je podmínka žádosti o jejich náhradu. Dokladovat bude nutné i to, že poškození vznikla právě v důsledku přívalových dešťů. Jakmile bude k dispozici memorandum na finanční plnění, obratem se rozjedou opravy. „Jednoduché práce jsme připraveni provést v rámci vlastní činnosti, náročné a složité opravy pak budeme řešit dodavatelsky. To se týká zejména mostů, propustů, opěrných zdí nebo například stržené silnice z Libkova na Krásné,“ vysvětlil postup ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Němec.
Letošní rok patří z hlediska krajských investic do silniční sítě mezi rekordní, na místě je tedy obava, zda stavební firmy další zakázky doslova přinesené velkou vodou zvládnou. „Musíme tyto větší projekty poptat a souhlasím, že může dojít ke kapacitním problémům, ovšem domnívám se, že vzhledem k dobrým vztahům nám dodavatelé vyjdou vstříc,“ konstatoval náměstek hejtmana Michal Kortyš.
PR
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 17. 8. 2020 12:44
Inzerce v Evropských novinách
Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.
Více info zde.
Rozhovory
-
Ochrana zvířat ve Francii
O ochraně zvířat ve Francii jsme si povídali s tiskovou zástupkyní organizace La Spa Muriel...
-
„Být Michalákovi občany Spojených států, tak jsou kluci už dávno ve své vlasti,“
tvrdí v rozhovoru o českých dětech odebraných v Norsku rodičům europoslanec Tomáš Zdechovský ...
-
„Evropská unie měla dávno přestat řešit hlouposti jako jednotné zásuvky a měla se zabývat problémem svojí bezpečnosti. To zanedbala,“ tvrdí bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR, bezpečnostní expert Andor Šándor
(Evropské noviny - 6/2015) K evropským břehům míří plavidla plná lidí z Afriky, azyl na starém...
Evropské instituce
-
Evropský účetní dvůr
Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...