Rok 2018: čerpání dotací čeká zrychlení

prosinec CZ fotoTÉMA EN - Na konci listopadu se na půdě Evropského parlamentu a Komise odehrála jedna z nejvýznamnějších událostí evropského politického dění tohoto roku. Po náročném mnohahodinovém jednání byl totiž schválen kompromisní rozpočet Evropské unie na rok 2018. Nakonec se v něm počítá se závazky překračujícími 160 miliard eur a platbami 144 miliard eur. Co jeho schválení ovšem znamená pro celou Evropu? A co pro samotnou Českou republiku?

V listopadu schválený evropský rozpočet přinesl mnohé. Například nižší předvstupní podporu Turecku, což je prý dáno tamním stavem demokracie, právního státu, lidských práv a svobody médií. Poměrně výrazné zvýšení (837 milionů eur) peněz, čeká bezpečnostní problematiku a v rozpočtu je také ještě více prostředků než dříve věnováno tvorbě pracovních míst či řešení nezaměstnanosti mladých v nejvíce zasažených regionech. Zajímavé i pro naši zemi může být například fakt, že byl posílen program výměny studentů Erasmus+ i řada výzkumných programů. Ovšem vůbec nejdůležitější pro Českou republiku je informace, že v příštím roce Unie významně navýší finanční prostředky na fondy politiky soudržnosti. Podle informací z ministerstva financí dokonce o 55 procent. „Akcelerace využití těchto prostředků se v roce 2018 očekává i v České republice, která by zejména díky zdrojům určeným na Evropské strukturální a investiční fondy měla i v příštím roce zůstat významným čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU,“ dodává náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek. Měl by tak pokračovat stav trvající prakticky už od našeho přistoupení do EU v květnu 2004. Ostatně stačí se podívat na čísla. Od vstupu Česká republika zaplatila do rozpočtu unie přes 473 miliard korun. Jenže získala přes 1,1 bilionu. „Kladné saldo ČR ve vztahu k evropskému rozpočtu tak od vstupu do EU do poloviny roku 2017 celkově dosáhlo 656 miliardy korun,“ dodává mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Vůbec nejúspěšnějším byl přitom rok 2015, kdy se naše čistá pozice vyšplhala na 150 miliard korun. Mohlo za to mimo jiné finišování z dočerpáváním programů zařazených do období 2007–2013. Také v příštím roce budou mít státní i soukromé subjekty, firmy a podnikatelé, vzdělávací či sociální zařízení a jejich zřizovatelé, organizace i fyzické osoby možnost, jak dosáhnout na evropské peníze pro své projekty. Dotačních programů je k tomu rozjeto hned několik a očekává se, že čerpání z nich díky navýšení rozpočtu EU podstatně zrychlí.

LETOS PŘIŠLO ZRYCHLENÍ

Jak to zatím s čerpáním dotací v současném období vypadá? Exministryně pro místní rozvoj (v současnosti už ministryně obrany) Karla Šlechtová letos v únoru prohlásila, že rok 2016 byl z hlediska čerpání velmi špatný. Na jeho konci prý měla Česká republika smluvně zajištěno jen 86,6 z 584,5 miliardy korun, což je asi 14,2 procenta z programového období 2014 – 2020. Nebylo tak divu, že opozice v podstatě celý letošní rok upozorňovala na problémy kolem čerpání. Podle nich je systém příliš složitý a získání dotace je zatíženo až příliš mnoha podmínkami. Nejvyšší kontrolní úřad dokonce v červnu upozornil na problémy informačního monitorovacího systému MS2014+. „Ten se ukázal jako komplikovaný, a to například kvůli množství specifických a individuálních požadavků ze strany poskytovatelů podpory,“ uvedli kontroloři. Přes všechny tyto problémy se však v průběhu roku podařilo nabrat rychlost a podpořených projektů s přidělenou dotací začalo rychle přibývat. Do konce listopadu 2017 byly s příjemci uzavřeny smlouvy ve výši přes 262 (tedy přes 45 procent) miliard korun. Proplaceno na účty příjemců bylo asi 15 procent prostředků a zvyšuje se i objem peněz, které naše země žádá k proplacení do Bruselu. Z hlediska operačních programů jich sedm překročilo 40 procent rozdělených prostředků. Nejdál je program Zaměstnanost, který má pod smlouvami rozděleno přes 72 procent prostředků z přidělených 55 miliard korun. Naopak nejhůř je na tom OP Praha – pól růstu, který má pouze 28 procent. Podle Šlechtové tak už v září ministerstvo splnilo cíl, který si dalo v úvodu roku: smluvně přidělit aspoň 40 procent prostředků.

Od roku 2018 očekávají politici i experti především pokračování zrychlujícího trendu čerpání dotací a celou řadu dalších důležitých výzev prakticky ve všech oblastech – dopravě, podnikání, školství či práci na venkově. Podívejme se ale na některé konkrétní programy. Co chystají?

PROGRAMY JEDOU NAPLNO

I v příštím roce bude na území České republiky fungovat celkem deset operačních programů. Své si v nich najdou žadatelé prakticky ze všech oblastí lidské činnosti. Když se na ně podíváme z hlediska největších finančních alokací, musíme začít od OP Doprava. Zde najdeme kontinuální podporu klíčových oprav a staveb na silniční a železniční síti. Za zmínku v oblasti dopravy stojí ovšem i fakt, že vedle peněz z tohoto programu získá ČR asi 30 miliard korun z fondu na propojení Evropy (CEF), které v příštím a dalších letech využije třeba na modernizaci železniční tratě z Prahy do Lysé nad Labem nebo na vznik sítě dobíjecích stanic pro elektromobily. Druhým největším programem je IROP, který nahradil regionální operační programy z minulého období. V jeho plánech zatím najdeme výzvy zaměřené na sociální služby. Klíčový je ale také pro kraje, kteří z něj každoročně čerpají finance kupříkladu na silnice II. a III. třídy. Příkladem za všechny může být Středočeský kraj. Ten plánuje na příští rok hned sedm dopravních staveb, na které chce využít peněz z tohoto programu. Bude mezi nimi oprava silnice mezi Kolínem a Týncem nad Labem za 80 milionů korun a další důležité silniční akce.

Velký důraz je v současném programovém období kladen hlavně na konkurenceschopnost a inovace. Programem, který se právě tomu tématu věnuje, je OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. V příštím roce přinese hlavně další výzvy cílené na podnikatele. Hned v lednu to bude třeba ta zaměřená na podporu výrobních technologií malých, středních i větších podniků. Pokračovat bude třeba i podpora inovačních voucherů pro začínající podnikatele, podpora úsporných opatřeních a všemožných technologických vylepšení zaměřených na zlepšování konkurenceschopnosti dané firmy.

Ve výčtu zajímavých programů a jejich aktivit v příštím roce bychom mohli pokračovat. OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, OP Životní prostředí a další nabízí žadatelům ještě desítky miliard korun z Evropské unie, které mají pomáhat s jejich různorodými projekty.

VELKÉ PROJEKTY MĚST

Se samotnými operačními programy se překrývá celá řada dalších aktivit a programů, které mohou české subjekty využívat. Specifická podpora napříč dotačními tituly poputuje na naše území například v rámci tzv. Integrovaných územních investic (ITI), což jsou strategické projekty realizované na území větších měst nebo jejich aglomerací. Mnohé dostaly zelenou už letos a v příštím roce se tak budou realizovat. To je třeba případ jedenácti akcí za 230 milionů korun, mezi kterými nechybí rekonstrukce Muzea východních Čech v Hradci nebo stavba cyklostezky z Hradce do Pardubic. „Fyzická realizace této části Labské cyklostezky by měla být zahájena v únoru či březnu 2018, a to v závislosti na klimatických podmínkách. O dalších úsecích jsou vedena intenzivní jednání,“ říká náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich. Olomouc zase předpokládá, že v příštím roce podá žádost o dotaci v rámci ITI z OP Životní prostředí na nové odpadové centrum za 100 milionů. „Záměr zahrnuje výstavbu haly s třídící linkou, manipulačních a odkládacích ploch i vybudování zázemí pro zaměstnance odpadového centra a úložiště odpadu,“ popsal ředitel Technických služeb města Olomouce Miroslav Petřík. 

Je zřejmé, že příští rok bude z hlediska dotací v současném období klíčový a hodně prozradí o tom, zda se naše země bude i tentokrát potýkat s problémy ohledně dočerpání všech prostředků. Odborná veřejnost však obrací pozornost ještě k jedné významné události, kterou rok přinese. V jeho závěru bude totiž Evropská komise hodnotit jednotlivé členské země, jejich programy a to, jak plní své závazky vůči dlouhodobé strategii Evropa 2020. V případě, že najde nějaké výraznější nedostatky nebo zjistí, že ČR strategii v některých částech neplní, může naše země přijít o šest procent z částky přidělené na aktuální programové období. Tedy o zhruba o 36,5 miliardy korun. A to by mohla být citelná ztráta. V současnosti se ale nic takového neočekává a politici předpokládají, že hodnocení proběhne bez problémů. Filip Appl

 

Aktuální číslo

Žádné obrázky

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

sus veltrh

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...