Doprava a fondy EU

Podrobnosti:

Kategorie: Komentáře

Zveřejněno 5. 2. 2016 12:19

(Evropské noviny - 12/2015) Státní fond dopravní infrastruktury připravil rozpočet na rok 2016 v celkovém objemu 65,651 mld. Kč, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v prosinci 2015. Podíl evropských zdrojů směřovaných do dopravní infrastruktury je 13,548 mld. Kč z Operačního programu doprava 2014-2020 a z programu CEF 798 mil. Kč, tedy celkově 14,346 mld. Kč, což představuje celkový podíl cca 22%.

Z pohledu celkové distribuce finančních zdrojů rozpočtu mezi jednotlivé hlavní dopravní módy – tedy jak prostředků národního charakteru, tak i evropských zdrojů, je nadpoloviční část, téměř 58%, směřováno do silniční infrastruktury (37,958 mld. Kč) a do železniční infrastruktury je naplánováno přibližně 39% (25,515 mld. Kč). Na ostatní dopravní investice tak připadá cca 3% celkových finančních prostředků rozpočtu roku 2016.

Z pohledu prioritních os Operačního programu doprava na období 2014 až 2020 je na první prioritní osu – tedy infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu plánováno v celém období vynaložit cca 2,395 mld. EUR, na druhou prioritní osu - silniční infrastrukturu na sítit TEN-T – se počítá s 1,327 mld. EUR, a na třetí prioritní osu – tedy silniční síť mimo TEN - pak 0,902 mld. EUR. Dalším významným nástrojem je Nástroj pro propojení Evropy - Connecting Europe Facility (CEF). Alokace tzv. kohezního CEF (národní obálky pro léta 2014-2016) pro ČR činí 1,1 mld. EUR a její čerpání se předpokládá z 90 % na projekty železniční infrastruktury a z 10% případně na projekty vodní dopravy (pro ČR podmíněno splněním dalších podmínek, především získání kladného posouzení EIA na plavební stupeň Děčín).

Mimo objemově významných finančích prostředků směřovaných do oprav a údržby současné sítě či rekonstrukcí, které jsou plánovány pro realizaci v letošním roce, je možné zmínit, že bude finanocváno na silniční síti například dokončení dálnice D8, pokračování výstavby silnice I/11 Nebory – Oldřichovice – Bystřice, modernizace dálnice D1 na několika úsecích, předpokládáme pokračování realizace dálnice D3 a na železnici finanacování Modernizace trati Rokycany – Plzeň, Optimalizace Praha Hostivař - Praha hl.n. či Rekonstrukce žst. Olomouc. Bližší přehled financovaných akcí je zveřejněn na stránkách SFDI.

Ing. Zbyněk Hořelica, ředitel SFDI

Významným zdrojem prostředků na obnovu vozidlového parku Českých drah jsou fondy EU. V minulých letech jsme čerpali zejména peníze z Regionálních operačních programů a také díky nim jsme pořídili 88 nových nebo modernizovaných vozidel pro dopravu objednanou kraji za celkovou částku 7,4 miliardy korun. Příspěvek EU přitom činil necelých 40 % z této částky. Nyní se zaměřujeme na dálkové spoje. Příkladem může být pořízení šesti InterPanterů pro linku Brno – Břeclav – Přerov - Olomouc, kde jsme od prosince loňského roku tyto  zcela nové jednotky nasadili. Využili jsme k tomu i peníze z OPD 1, z něhož jsme získali 85% dotaci a zbývající prostředky poskytl stát. Smyslem Strategie obnovy vozidlového parku národního dopravce je posílení konkurenceschopnosti poskytnutím vyšší kvality služeb cestujícím, zajištění bezbariérovosti spojů v rámci závazku veřejné služby a v neposlední řadě také zvýšení bezpečnosti provozu. I tady nám evropské peníze významně pomohly, například při osazení vozidel komunikačním systémem GSM-R. Aktuálně se zabýváme také vybavením mobilní částí ETCS do hnacích vozidel vlaků vedených po tratích, kde SŽDC instaluje tento zabezpečovací systém. Pro firmu naší velikosti, která zajišťuje dopravu v celé zemi a denně vypraví přes 7000 spojů, to představuje ohromnou sumu peněz, v první fázi určitě převyšující 6 miliard korun. I tady proto bude nutné získat co největší podíl dotace z evropských fondů.

Pavel Krtek, předseda představenstva a generální ředitel ČD

SSC má k dispozícii finančné prostriedky zo štátneho rozpočtu a tiež aj z eurofondov. V minulom roku sme úspešne ukončili niekoľko veľkých stavebných akcií, ktoré mali spolufinancovanie z eurofondov /Stavebné a bezpečnostné opatrenia na cestách I. tried v niekoľkých krajoch/.
V tomto roku budú najväčšími investíciami tieto projekty: I/77 Bardejov, juhozápadný obchvat 2. fáza, oprávnené výdavky s DPH 16 807 004,59 €; Rekonštrukcia betónových vozoviek v Trnavskom regióne 2. fáza, oprávnené výdavky s DPH 5 019 466,58 €; I/66 Brezno – obchvat, I. etapa 2. fáza, oprávnené výdavky s DPH 27 512 268,47 €; I/68 Prešov, odb. Škultétyho – ZVL  2. fáza, oprávnené výdavky s DPH 25 025 935,39 €; I/77 Smilno – Svidník, rekonštrukcia cesty 2. fáza, oprávnené výdavky s DPH 19 429 525,06 €; Stavebné a bezpečnostné opatrenia na zníženie nehodovosti medzinárodného cestného ťahu E371 na ceste I/73 Š. Štiavnik – Hunkovce 2. fáza, oprávnené výdavky s DPH 10 225 997,27 €. Jedná sa o fázované projekty.

Roman Žambera, generální ředitel Slovenské správy ciest

Stanoviska k uprchlické krizi

Podrobnosti:

Kategorie: Komentáře

Zveřejněno 5. 2. 2016 11:52

(Evropské noviny - 9/2015) Dění okolo současné migrační krize připomíná bohužel nejvíce ze všeho kroniku selhání a zmateného kličkování. Na dodržování platných pravidel nejprve rezignovaly státy, které nesou odpovědnost za jižní hranici schengenského prostoru. Následnou krizi pak jako obvykle zneužila Evropská komise, která přispěchala s návrhem na povinné přerozdělování uprchlíků. Následovala řada zmatených prohlášení z Německa a vynucené hlasování o kvótách, které celou situaci nebývale vyhrotily, aniž by nabídly skutečné řešení.

 
 Je příznačné, že teprve po dlouhých měsících bezradnosti a vzájemného osočování se Evropa konečně propracovala k řešením, která ODS i její frakce v Evropském parlamentu navrhovaly od začátku. Zvýšená pomoc zemím sousedícím s oblastmi konfliktu, důsledná ochrana vnějších hranic a efektivní návratová politika - opatření, která dnes navrhuje Evropská rada, byla ještě nedávno označována za xenofobii a nedostatek solidarity.

 V České republice je debata tradičně vyhrocená a téma migrace zneužíváno nejrůznějšími populisty, čemuž se ale nelze divit. Ve světle případů nezvládnuté imigrace v některých západoevropských zemích nemůžeme českou opatrnost štítivě ignorovat, jak to ráda dělá pokroková městská levice. Namísto obecných prohlášení nebo předem plánovaných proher v Bruselu by měla vláda jasně říci, kolik a jakých uprchlíků může Česká republika přijmout, na jak dlouho, jak si hodlá poradit s jejich integrací do společnosti a jak se hodlá vyrovnat s bezpečnostními riziky, která po pařížských útocích nemůže zpochybňovat ani největší optimista.

Jan Zahradil, europoslanec

Väčšina Slovákov si uvedomuje, že problémy s imigrantmi spôsobila zahraničná politika Severoatlantickej aliancie, motivovaná najmä mocenskými záujmami USA. Ich politika má značný podiel na eskalácii napätia, devastácii a novej vlne utečencov z krajín severnej Afriky, Blízkeho a Stredného východu. Slovenská republika nenesie zodpovednosť za rozpútanie týchto vojnových konfliktov a revolúcií, a preto nie je našou povinnosťou prijať ani jedného imigranta. Nech idú príkladom USA a otvoria svoje hranice pre imigrantov, pretože súčasná kríza je výsledkom ich agresívnej politiky. Náš postoj v otázke ilegálnych imigrantov je pevný a nemenný. Slovenské Hnutie Obrody je zásadne proti prijímaniu imigrantov, ktorých Slovenskej republike nanucuje Európska únia. V prvom rade máme na zreteli ochranu a rozvoj Slovenskej republiky. Slováci nebombardovali štáty z ktorých sa k nám valia vlny imigrantov. Slováci nerozpútali rôzne „demokratické“ revolúcie, ktorých cieľom bolo zvrhnutie legitímnych vlád v štátoch, v ktorých teraz nie je centrálna vláda, štáty sú pred rozpadom a vládne v nich chaos a násilie.

Pokiaľ ide o teroristické útoky, ktoré sa odohrali 13. novembra v Paríži, tak ak niekto čakal, že niečo také ako sa stalo v Paríži sa nestane, tak sa veľmi mýlil. Útoky v Paríži sú výsledkom politiky otvorených dverí pre imigrantov z celého sveta, ktorú presadzujú Angela Merkelová a bruselskí byrokrati. Buď európske elity po 13. novembri už konečne pochopia, že ich projekt otvorených dverí pre imigrantov z celého sveta stroskotal a podľa toho začnú konať, alebo celá Európa zhorí v ohni multikulturalizmu.

Za dvadsaťdva rokov od obnovenia slovenskej štátnosti udelila Slovenská republika iba šesťstopäťdesiat azylov. Je dôležité, aby takáto prísna azylová politika existovala aj naďalej a bola v našich slovenských rukách.

Róbert Švec, SHO

Problém imigrácie je pre Európu a pôvodné európske národy doslova existenčným problémom. Skúsenosti zo západnej Európy hovoria jasnou rečou. Imigranti prichádzajúci z Afriky či Ázie sa nevedia a ani nechcú prispôsobiť našim zákonom, spoločenským a kultúrnym normám. Spôsobujú vysokú kriminalitu, sociálne a etnické nepokoje a sú ohromnou záťažou pre pôvodných obyvateľov. Postupne vytláčajú kresťanskú vieru a kultúru pôvodných európskych národov a menia na svoj obraz spoločnosť a štáty, ktoré ich prijali. V situácii, keď naši vlastní obyvatelia nemajú prácu, keď čoraz viac rodín trpí chudobou, je celkom zvrátené živiť cudzincov. Čo je však najhoršie svojim nekontrolovaným prílivom, masívnou pôrodnosťou a agresívnym náboženským fanatizmom imigranti postupne prečíslia a ovládnu pôvodných Európanov. Bude len otázkou času, kedy európska kresťanská civilizácia zanikne a nahradí ju cudzia – invázna moslimská civilizácia. História je plná podobných prípadov, keď mnohé silné národy a vyspelé civilizácie zanikli preto, že v ich vlastných krajinách ich prečíslili cudzinci!

Európu a naše národy môžeme ubrániť len tak, že začneme dôsledne a prísne chrániť naše štátne hranice. Akékoľvek ilegálne prekročenie štátnych hraníc musí byť trestným činom. Na ich ochranu musíme nasadiť aj armádu, ktorá dnes neslúži vlasti, ale cudzím záujmom, napr. v Afganistane. Musíme si totiž uvedomiť, že Európa je dnes vo vojne, v ktorej čelí systematickej a organizovanej invázii imigrantov, siahajúcich na samotné základy našej civilizácie. V situácii, keď nám ide doslova o prežitie, preto nemôžme ľutovať žiadne prostriedky. Každý európsky štát (zvlášť Nemecko) tiež musí prestať pomáhať imigrantom, poskytovať im zadarmo ubytovanie, stravu a vreckové. Nelegálnych imigrantov treba bezpodmienečne a bezodkladne vyhostiť, nie im umožňovať žiť či pracovať v našich krajinách. A napokon treba ukončiť akúkoľvek podporu politike USA, NATO a Izraela, ktoré rozvracajú domovské štáty utečencov.

Mgr. Rastislav Schlosár
podpredseda ĽS Naše Slovensko

Česká veřejnost je naprosto jednotná v tom, že odmítá přijímat islámské imigranty. Televizní záběry různých demonstrací mohou vytvářet dojem rozdělené společnosti, ale výsledky výzkumů jsou jednoznačné. Proimigrační skupiny jsou početně v zásadě zanedbatelné. Nedokázalo to změnit ani několik měsíců intenzivní propagandy na všech televizních stanicích a ve velkých médiích. Proč tak jednoznačný konsensus vznikl a proč se v tom české prostředí tak liší od západní Evropy? Faktorů je celá řada, ale můžeme z nich vybrat následující:na rozdíl od západoevropských zemí, v České republice je možné vést svobodnou diskuzi a obhajovat i ta stanoviska, která neodpovídají požadavkům multikulturalismu a politické korektnosti; obyvatelé Českých zemí se velmi neradi smiřují s omezením svobody projevu; zatímco v západní Evropě byla islámská přítomnost postupně budována během desítek let, v ČR vzniká v podstatě skokově. Lidé mají tedy lepší možnost všimnou si změny a reagovat; zatímco třeba ve Francii a Německu je atmosféra formována strachem z dalších útoků, takže se lidé neodvažují formulovat myšlenky kritické vůči islámu, česká diskuze toto omezení nemá.
A tím asi nejdůležitějším faktorem je, že v českém prostředí se našli lidé, kteří projevili dost odvahy a odhodlání a udělali z islámské imigrace politické téma. To nás spojuje s Nizozemím, Saskem a v poslední době i Rakouskem, ale odlišuje třeba od Francie či Velké Británie.

Petr Hampl, sociolog

Debata o uprchlické krizi ukazuje, jak brutálně se v posledních týdnech a měsících posunuje ochota veřejného prostoru akceptovat dříve neakceptovatelné. Možná nejsme daleko od okamžiku, kdy se atmosféra v naší společnosti přiblíží tomu, co zde bylo před druhou světovou válkou. Jen židovské nepřátele a uprchlíky jako zdroje všeho zla nahradí muslimové.

Odpovědnost za to mají jak politici, tak další vlivné osobnosti veřejného života. A to nejen ti, kteří vystupují na demonstracích se šibenicemi. Pokud nebudou politické či kulturní elity radikální názory jasně odsuzovat a namísto snahy zmírňovat napětí a obavy české společnosti budou mlčet, pak to množství lidí, kteří se začnou nejen verbálně, ale i dalšími kroky přidávat k čistě rasistickým a násilnickým skupinám, bude růst.

Stejně jako někteří politici, i média se snaží touto vlnou přiživit; nakonec mnohá jsou v krizi. Již léta postupující bulvarizace zejména soukromých masmédií dostala nový zásobník munice a tam kde nestačí tradiční média, pomůže síla sociálních sítí a internetu. Přidáme-li si k tomu prokázané proputinovské propagandistické nástroje, je výsledkem hořký koktejl, který může každou chvíli vybuchnout. Pak ovšem budeme mít asi jiné problémy, než zkoumat, kdo a jak přispěl do vyeskalované debaty.

Michal Berg, člen představenstva Strany zelených

Komentáře politiků k uprchlické krizi

Podrobnosti:

Kategorie: Komentáře

Zveřejněno 5. 2. 2016 10:45

(Evropské noviny - 7/2015) V posledných týždňoch a mesiacoch sa akosi neviem ubrániť pocitu, že svet a Európa v ňom (a Slovensko v nej) sa stále rýchlejšie krúti vo víre udalostí, na ktoré – namiesto adekvátneho reagovania – len neustále hľadáme odpovede. Absolútne nepripravených nás zastihli udalosti na Kryme a na Ukrajine, zaskočili nás obludnosti extrémistov v Iraku a Sýrii, trápime sa s Gréckom, váhame, čo si počať s desaťtisícami utečencov z Afriky. Kým v minulosti nás udalosti postavili v danom čase zväčša pred riešenie jednej krízy, maximálne dvoch, teraz žonglujeme vo vzduchu s piatimi - šiestimi horúcimi zemiakmi. A – ako to už býva – priamo úmerne s pribúdajúcimi problémami rastie aj nervozita, čo sa odráža nielen v horlivosti diskusií za rokovacími stolmi v Bruseli, Ženeve, New Yorku a inde, ale aj v nastavení bežných ľudí. Skutočne si nepamätám, že by sa verejná mienka niekedy v minulosti tak rýchlo, s takými vášňami a tak rezolútne dokázala rozdeliť na dva vzájomne protichodné póly, ako to bolo a je pri Ukrajine alebo pri téme migrantov. Za a proti. Za Rusov, za Ukrajincov. Za utečencov, proti utečencom.Faktom je, že s obrovskou vlnou migrantov do Európy si nevieme rady. Návrh na kvótové prerozdeľovanie migrantov medzi jednotlivé štáty EÚ nie je liekom na choroby Afriky, pred ktorými títo migranti utekajú. Je len náplasťou, flajstrom, pod ktorým bude pokožka – bez lekárskeho zásahu – odumierať. Rany nemožno liečiť tak, že zachránite zopár zdravých buniek (ktoré sa chcú uchytiť inde na tele) a postihnutú končatinu zanecháte napospas osudu. Problém je potrebné riešiť tam, kde vzniká: lokalizáciou poškodenia, aplikáciou liečiva, novým epitelom. Inými slovami: migráciu musíme pomôcť zastaviť v krajinách, kde sa rodí: poskytnutím finančnej, materiálnej, lekárskej a inej humanitárnej pomoci v Sýrii či Jemene; ochranou národnostných a náboženských menšín v Líbyi či Iraku; nátlakom na vlády Eritrey či Južného Sudánu; zapojením Africkej únie a ďalších regionálnych združení a organizácií do úsilia o zastavenie masívneho exodu; osvetovými kampaňami a ďalšími nástrojmi, ktoré má medzinárodné spoločenstvo k dispozícii. Jedným z nich je myšlienka zriadiť záchytný utečenecký tábor na africkej pôde, v niektorom zo štátov, v ktorých nezúri vnútorný konflikt (napríklad v Nigeri), kde by sa nielen filtrovali azylanti od ekonomických migrantov, ale kde by utečenci dostávali aj neskreslené a reálne informácie o svojich vyhliadkach.Európa nemôže vyriešiť všetky problémy sveta. A nemôže sa stať ani „zemou zasľúbenou“ tak ako kedysi Amerika. Na Starom kontinente je miesta málo a tenzií priveľa. To ale neznamená, že sa máme mlčky pozerať ako inde ľudia umierajú. Len naše reakcie by mali byť uvážlivé a s ohľadom na trvalú udržateľnosť. Aby nás ten vír nestrhol niekam, odkiaľ už nebudeme vedieť nájsť cestu naspäť.

Miroslav Lajčák, minister zahraničných vecí a európskych záležitostí SR

Povinné kvóty o prerozdelení 40-tisíc migrantov neriešia samotný problém prílivovej južnej vlny migrantov ale len dôsledok. Ide o nebezpečný a najmä pokrytecký návrh a precedens. V prvom rade južné štáty rezignovali na ochranu svojej hranice, neplnia si domácu úlohu, dlhodobo podfinancovaná je aj agentúra Frontex a práve tieto atribúty zapríčinili súčasnú prílivovú vlnu migrantov cez Stredozemní more. Ak Európa takýto návrh schváli - dá zelenú na semafore pre ďalšiu, ešte väčšiu vlnu migrácie z Afriky a prípadné ďalšie ľudské tragédie v Stredozemnom mori a podpíše zmluvu s organizovaným zločinom a prevádzačmi. Bude to signál, že nemáme problém prijať ďalších a ďalších migrantov. A možno tu o niekoľko týždňov nebudeme bojovať s prílivom 40-tisíc migrantov, ale 200 000 alebo 1 milión ľudí. Európska komisia na jednej strane chce urobiť z nelegálnych migrantov zo Severnej Afriky legálnych, na druhej strane Bulharsko a Rumunsko odmietli vpustiť do Schengenského priestoru a to napriek tomu, že splnili všetky potrebné kritéria. Dôvodom je strach s balkánskych Rómov. Je preto neúprimné, keď nemáme problém so 40-tisícmi nelegálnych migrantov z Afriky ale máme problém s legitímnymi občanmi Európskej únie a ich voľným pohybom, ktoré patrí medzi základné práva v rámci Únie.

Slovensku ale ani susedným krajinám pri odmietaní kvót nejde o počty. Ale o to, aby sa problém vyriešil systémovo, aby sa predišli ďalšími migračným vlnám a tragédiám už v krajinách, odkiaľ sa títo migranti snažia dostať do Európy.

Ak nezmeníme náš prístup k ochrane morskej hranice EÚ, tak nemôžeme očakávať, že sa situácia zlepší. Návrh EK na relokáciu migrantov hovorí v tejto chvíli o pomoci 785 ľuďom v rámci Slovenska. Toto číslo ale nemusí byť konečné. Tieto osoby budú mať nárok na zlúčenie rodiny a tak ich budú nasledovať ich rodinní príslušníci, o ktorých sa tiež bude musieť postarať SR. Naša vláda je často kritizovaná za prísnu azylovú politiku. Slovenská azylová politika je pritom štandardná, rovnako ako v iných krajinách EÚ. Sme viazaní medzinárodnými a európskymi záväzkami, tak v oblasti azylovej politiky, ako aj boja s nelegálnou migráciou a ochrany vonkajšej hranice. Azylový systém má chrániť osoby, ktoré hľadajú útočisko v prípade vojnového konfliktu, tu skôr vidím ekonomickú motiváciu. Na tú je úzko naviazaný nelegálny obchod s migrantmi, kedy prevádzači riskujú životy týchto ľudí. My ale nepoznáme ich zvyky, nevieme ako sú vybavení jazykovo, aké majú vzdelanie, či sa budú vedieť zaradiť do života v našich podmienkach. A odhaliť, či sa medzi nimi nenachádzajú osoby napojené na teroristické skupiny, je nemožné. Je treba uvedomiť si, že takéto osoby by mali ostať na Slovensku a vôbec v celej Európe natrvalo.

Nejde len o SR a Českú republiku, pretože rovnaký názor zastávajú aj Poľsko, Bulharsko a Rumunsko, tiež pobaltské štáty a Španielsko. Nové výhrady predniesli na poslednom stretnutí ministrov vnútra aj Rakúsko a Maďarsko. Niektoré krajiny dokonca spochybnili, či je kľúč na prerozdelenie migrantov spravodlivý.

Robert Kaliňák, minister vnútra SR

Uprchlíci se stali v posledních týdnech žhavým tématem evropské politiky a diskusí na všech možných fórech. Obrázky z pláží, na kterých jsou uprchlíci, reportáže o tom, jak se snaží přesouvat Evropskou unií, úvahy o tom, kolik mezi nimi může být teroristů, kteří způsobí v Evropě Armagendon, změní EU na jakýsi islámistán, či vezmou práci všem dobrým Evropanům, jsou každodenní realitou.

Výsledkem je tlak na politiky, aby hlavně něco udělali, našli řešení a to pokud možno, co nejrychleji. Problém je však v tom, že žádné rychlé řešení neexistuje, že všichni uprchlíci nejsou stejní a že migrace je z historického hlediska přirozeným stavem. Kvóty navrhované Evropskou komisí jsou typickou ukázkou zoufalství kombinovaného s nesmyslnou představou, že všechno se dá řídit předpisy a omezeními.

To, co se odehrává nyní na jihu Evropské unie, je výsledkem souběhu několika zcela negativních trendů. Arabské jaro a nestabilita na severu Afriky je jedním z nich, válka v Sýrii, vzestup Islámského státu dalším a nesmí se zapomínat třeba ani na déletrvající nedostatek vody a dopady na úrodu. To, co ovšem významně přispívá současné migrační vlně do Evropy je organizovaný zločin. Ten využívá lidí toužících po lepším životě a zoufalství těch, kteří chtějí jen vydělat nějaké peníze pro svou rodinu.

Tento problém je mozaikou, takže neexistuje jedno univerzální řešení. Je nutné použít různé nástroje a obrnit se trpělivostí. Vzhledem ke geografii a přitažlivosti Evropské unie se nepodaří vybudovat jakousi pevnost Evropa, jak navrhují někteří, tzv. australský model zase narazí morální zábrany, nejednotnost a problémy při hledání obdoby většího Ellis Islandu.

Pomohla by ale například obdoba protipirátské operace a tvrdý postup proti organizátorům pašeráctví, což je kriminální část mozaiky. Určitě by určitý efekt přineslo i zvýšené patrolování ve Středozemním moři a obecně zvýšení financí do kontroly hraničních oblastí EU, respektive vyšší spoluúčast členských zemí na ní a vracení ekonomických uprchlíků. Vhodný je pragmatický přístup a snaha zachytávat uprchlíky na druhé straně Středozemního moře. To ovšem vyžaduje stabilizaci Severní Afriky, nebo alespoň jejích částí, což je nyní více než problematické, nicméně alespoň omezená angažovanost Evropanů je nevyhnutelná. Ale hlavně je nutné si uvědomit, že tyto kroky, ani postavení zdí migraci do Evropy zcela nezastaví.

František Šulc, bezpečnostní expert

Komentáře k využívání evropských fondů

Podrobnosti:

Kategorie: Komentáře

Zveřejněno 5. 2. 2016 12:03

(Evropské noviny - 11/2015) Rok 2016 bude v praxi prvním celým rokem, kdy bude moci Česká republika čerpat evropské peníze z programového období 2014-2020. První výzvy totiž řídicí orgány vyhlašovaly zpravidla až v polovině roku 2015. S počátkem letošního listopadu bylo - podle dostupných informací - vyhlášeno celkem 113 výzev za cca 140 mld. Kč. Pro místní samosprávu je přitom jedním z nejvhodnějších zdrojů Integrovaný regionální operační program (IROP), obsahuje totiž pestrou skladbu podporovaných aktivit. Bohužel nastavení Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) nenaplňuje očekávání starostů, není totiž možné financovat některé z klíčových potřeb měst a obcí. V současném programovém období není možné čerpat dotace z Evropské unie například na místní komunikace, veřejné prostranství, volnočasovou infrastrukturu, kulturní památky drobnějšího významu či cestovní ruch. Proto je třeba už v roce 2016 intenzivně zapojit národní zdroje a včas připravit plán financovaní potřeb České republiky poté, co se tok evropských peněz ještě více omezí. Zda a jak se bude dařit prostředky z EU alokované pro období 2014-2020 využívat, je obtížné předjímat. Roli hraje celá řada faktorů včetně včasného vyhlašování potřebných výzev.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova

Kdybych znal odpověď na otázky, které mi Evropské noviny položily, zasloužil bych si uznání jako výborný prognostik. Musíme si uvědomit, že za čtyři týdny skončí rok 2015, tedy druhý rok nového programového období a Česká republika zatím žádné dotace z evropských fondů reálně nečerpala. Na konci roku 2015 se realizace programů v období 2014 – 2020 nachází ve fázi vyhlašování výzev, jednotlivé řídící orgány přijímají žádosti o podporu a v některých případech probíhá i jejich hodnocení. Podpisy právních aktů (smluv o dotaci) proběhly pouze v řádu jednotek u některých programů, žádost o platbu na Evropskou komisi ještě nebyla zaslána ani jedna. Hlavní nástroj pro celý tento proces, tedy monitorovací systém, známý pod zkratkou MS2014+, zatím nebyl stoprocentně zprovozněn. Probíhá příprava na zahájení takzvaného auditu designace, horizontální audit designace MS2014+ by měl být zahájen v prosinci 2015. Je třeba říci, že bez plně funkčního monitorovacího systému a bez výhrad dokončeného auditu designace nebude možné v některých případech realizovat všechny kroky nutné pro zasílání žádostí o platbu Evropské komisi. Ve prospěch MMR a jednotlivých řídících orgánů hovoří to, že k začátku prosince byly vyhlášeny výzvy již ve všech operačních programech s celkovým objemem podílu EU ve výši přes 260 miliard Kč. Jako poslední vyhlásil výzvu operační programu Doprava v celkovém objemu přes 84 miliard Kč, týkající se železniční a silniční infrastruktury, která je součástí evropské dopravní sítě TEN-T. Hrozí však to, že podle nového zákona o EIA se budou muset u projektů z tohoto operačního programu znovu projednávat již platná posouzení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA), což může celý proces zdržet o roky. Podle mého odhadu by tedy k prvnímu reálnému čerpání prostředků z evropských fondů (ve formě žádostí o platbu předložených EK) mohlo dojít nejdříve ve druhém pololetí roku 2016 a to ještě pouze v omezeném rozsahu. Podvýbor pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci se v této složité situaci snaží být jakýmsi komunikačním kanálem mezi MMR a ostatními zainteresovanými subjekty. Na leden roku 2016 chystá náš Podvýbor spolu se sněmovním Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj již druhý Kulatý stůl, na který chceme pozvat paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou a její spolupracovníky z MMR, zástupce Úřadu vlády, představitele všech řídících orgánů a rovněž zástupce Asociace krajů, Svazu měst a obcí, Sdružení místních

Jan Zahradník, předseda Podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci

Komentáře o obraně EU

Podrobnosti:

Kategorie: Komentáře

Zveřejněno 5. 2. 2016 11:07

(Evropské noviny - 8/2015) Armáda České republiky je v této rovině velmi aktivní. Nejviditelnější formou je v souladu se schváleným mandátem zapojení příslušníků Armády České republiky do probíhajících operací Evropské unie. Početně nejvýznamnější je výcviková mise EU TM Mali, kde čeští vojáci zajišťují ochranu velitelství mise a podílejí se jako instruktoři i na výcviku malijské armády. Dále se pak čeští vojáci účastní operace na podporu výstavby schopností a výcviku ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny EUFOR ALTHEA. Své zástupce máme i ve štábu námořní operace EU NAVFOR ATALANTA a také v nedávno zahájené operaci v centrální části jižního Středomoří EU NAVFOR MED, která má za cíl narušení struktur organizujících ilegální tranzit uprchlíků z oblasti severní Afriky.
V rámci společné obranné a bezpečnostní politiky EU je AČR zapojena do vojenského štábu EU a rovněž se aktivně podílí na rozvoji vojenských schopností EU ve vybraných oblastech. Mezi stěžejní patří oblast protichemické ochrany, zdravotnictví, společného výcviku pilotů
a oblast kybernetické ochrany. K těmto aktivitám pochopitelně nepřistupujeme izolovaně, ale v co nejširší míře využíváme spolupráci s dalšími členskými státy EU, především pak na regionální úrovni v rámci visegrádské skupiny (V4). Příkladem v tomto formátu je i aktuální budováni společného bojového uskupení tzv. V4 EUBG, která bude v pohotovosti v první polovině příštího roku.
Opomenout nelze ani další bilaterální a multilaterální spolupráci především orientovanou na nejbližší sousedy České republiky, ale i další evropské státy, ať už se jedná o společný výcvik jednotek, nebo, jak už jsem dříve uvedl, při rozvoji specifických vojenských schopností.

generálporučík Josef Bečvár, náčelník Generálního štábu AČR 

Efektivní obrana Evropské unie je závislá na NATO, a to i přesto, že ne všechny státy Evropské unie jsou jeho členy. Současně je nutné si uvědomit, že náklady na fungování NATO nesou převážně Spojené státy americké. Komisařka Mogheriniová zodpovědná za zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU má v příštím roce představit novou obrannou a bezpečnostní strategii. Ta musí zahrnovat důraz na navýšení finančních prostředků na obranu jednotlivých zemí. Ze šesti států NATO jen dva, USA a Francie, totiž dodrží slib ze summitu ve Walesu a nebudou snižovat výdaje na obranu pod 2% HDP. Ostatní členské země naopak letos omezování obranných výdajů předpokládají. Česká republika plánuje postupné navýšení výdajů do roku 2025 na 1,4 % HDP.Vzhledem k dnešní bezpečností situaci je toto číslo nedostatečné. Obecně je Česká republika aktivním členem v rámci NATO. Velmi úzce spolupracuje s Armádou SR (např. protivzdušná obrana, společný výcvik, speciální síly). Plánuje se i rozšiřování spolupráce v rámci celé V4. V současné době ve Sněmovně projednáváme významné zákony ve vztahu k obraně ČR (tzv. branný zákon, zákony o aktivních zálohách a ozbrojených silách ČR). Tyto reagují na aktuální bezpečnostní situaci. Je dobré vědět, že na obranyschopnosti ČR, ale i celého NATO se výrazně podílejí firmy z Pardubického kraje, např. RETIA, ERA, SVOS, Excalibur Army a ELDIS.

Jiří Skalický, poslanec a člen Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny