Sledujete norskou kauzu rodiny Michalákových? Co si o případu myslíte a jak se v něm angažujete?

(Evropské noviny - 10/2015) Řešení teto smutné kauzy nespadá do působnosti poslance EP, který nemá prostředky, jimiž by mohl být na půdě EP nápomocen. Jistě, kauza dává prostor k mimoparlamentním aktivitám spíše PR charakteru. Seriózní politiku však nevnímám v PR rovině, nesklouznu do roviny zviditelňování se, která může navíc být pro rodinu Michalákových kontraproduktivní.  Proto jsme s kolegou Ježkem v počátcích neformálně a bez pozornosti médii využili diplomatické kanály s cílem apelovat na norskou stranu. Ostatní je na právních zástupcích paní Michalákové a příslušných českých orgánech. Podstatu si nedovolím hodnotit, protože nemám přístup do spisu. To, co jsem si za komunikaci mezi rodiči Michalákovými přečetl na internetu, nebudu komentovat, nechci negativně ovlivňovat šance matky. Je však zřejmé, že kauza není tak jednoznačná, jak je někdy komentována. Držím palce, aby kauza dopadla co nejlépe jak pro děti, tak i matku.

Pavel Telička, poslanec Evropského parlamentu

Se zmíněnou kauzou jsem měl možnost seznámit se už krátce po svém zvolení europoslancem. Případ jsem studoval několik měsíců, než jsem s ním přišel na veřejnost. Zpočátku jsem byl šokován a nechtělo se mi věřit, že by v Norsku mohlo docházet k takovému bezpráví v podobě odebrání dětí bez jakéhokoli závažného důvodu a nařízení výchovy sourozenců odděleně ve dvou odlišných rodinách. Lidí, kteří se vyjadřovali k případu Evy Michalákové, je bezpočet.  Řada z nich však bohužel nebyla schopná obstarat si relevantní informace, a proto slýcháme bezpočet nepřesností či vyložených nepravd. Kauzu je nutné vnímat v celkovém kontextu, tedy ne jako jediný izolovaný případ, ale jako jeden z mnoha. Chyba totiž leží v nastavení celého systému, který nedovoluje, aby měla norská sociálka, tzv. Barnevernet, jakoukoli kontrolu zvenčí. Vše prý v nejlepším zájmu dětí. Na základě toho, co jsem si o případu nastudoval, mi ale bylo jasné, že Barnevernet se opravdu dopouští závažného porušování práv dětí i rodičů a problém je nutné řešit.  Rozhodl jsem se proto s několika dalšími politiky na kauzu upozorňovat na veřejnosti, vyzývat české i evropské představitele k aktivitě a jednat také s norskou stranou. Nedávným nařízením krajské sociálky o adopci se sice věc nesmírně zkomplikovala, nicméně boj stále pokračuje. 

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu

Před rokem jsem inicioval veřejnou sbírku na právníky pro paní Michalákovou, v níž se nakonec vybralo přes půl milionu korun. Naposledy jsem s kolegou poslancem Tomášem Zdechovským vyzval norskou vládu ke sjednání dohody s Českou republikou o vydání dětí Michalákových do České republiky. Základním východiskem mého postoje v kauze je ctění principu presumpce neviny. Žádné obvinění či podezření proti paní Michalákové se neprokázalo, veškerá řízení proti ní byla zastavena, tak musíme hájit její právo na péči o vlastní děti.

Petr Mach, poslanec Evropského parlamentu

Cela kauza je určitě velmi bolestná pro všechny aktéry, už proto ze se jedna o osud dvou malých děti. Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici všechny informace o celém případu, netroufla bych si v teto věci kohokoli soudit či odsuzovat. Doufám a věřím, že celý případ bude uzavřen právě s ohledem na zájmy obou kluků, to považuji za naprosto nejpodstatnější.

Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu