Ten, který nahnal Brity umírat do Iráku - Tony Blair

Bezpochyby patřil k nejvýraznějším politikům začátku nového milénia. Labouristický předseda britské vlády Tony Blair dokázal za svůj mandát mnohé. Tábor jeho příznivců, kteří na něj vzpomínají jako na schopného premiéra, je přibližně stejně velký jako tábor těch, kteří mu nikdy nezapomenou jeho lži, které přivedli vojáky Spojeného království do války v Iráku.

Tony Blaír je jediným labouristickým vůdcem, který dokázal vyhrát troje volby. V nejvyšší funkci ve státní správě působil celkem deset let od roku 1997 až do roku 2007, poté ho vystřídal spolustraník Gordon Brown. Za Blairova předsednictví zažila Británie rekordní ekonomický růst. Prosadil například ustanovení minimální mzdy a dosáhl toho, že Londýn získal pořadatelství letní olympiády v roce 2012. Účastnil se mírových jednání v Severním Irsku. Představil také první britský program na ochranu životního prostředí.

Kritizovaný byl za svoji podporu vojenských intervencí v Kosovu, Sieře Leone, Afganistánu a Iráku.

ZŮSTAT V UNII

Svoji autobiografii z roku 2010 nazval Blair „A Journey“, tedy cesta. Líčí v ní svoji politickou kariéru od smrti princezny Diany, přes 11. září a válku v Iráku až po konec svého funkčního období a spory se svým nástupcem Gordonem Brownem. Svěřil se v ní také, že často používal alkohol jako prostředek, jak zmírnit stres, který s sebou přinášel výkon funkce ministerského předsedy. Nikdy ale podle svých slov nebyl schopen rozlišit, zda to pro něj bylo dobře nebo špatně. „Nikdy jsem si nebyl jistý. Věřil jsem, že mám své pití pod kontrolou. Ale musím být upřímný – je to droga,“ napsal ve svých pamětech někdejší premiér Velké Británie. Například The Guardian si s ohledem na jiného slavného premiéra Británie, Winstona Churchilla, nemyslí, že by půl lahve vína nebo whisky denně, jak uvedl někdejší premiér ve své knize, nějak narušilo vykonávání úřadu premiéra. Oproti Chruchillovi, který prý za večer dokázal vypít dvě nebo tři skotské, půl lahve šampaňského a pár brandy, je to asi skutečně jen slabý „odvar“.

Po konci v politice zaměřil své snahy na Střední východ a Afriku. Snaží se otevřeně vystupovat proti náboženskému extrémismu. Zabývá se především napravením vztahu Arabů a Izraelců. Africkým zemím se zase snaží pomáhat prostřednictvím své nadace Africa Governance Initiative. Založil také nadaci na boj s extrémismem Tony Blair Faith Foundation, která v současnosti působí ve dvaceti zemích světa.

A jaký je Blairův názor na Brexit? „Evropská unie získala v poslední době další opodstatnění. Globální vláda se stěhuje na východ, společně s novými mocnostmi, které na něm povstaly či povstávají. Čína a Indie mají obě populaci, která je dvojnásobná oproti celé Unii. Počet obyvatel Spojených států je více než 300 milionů a stále roste. Pokud chtějí jednotlivé evropské země včetně Británie mít nějaký vliv na dění ve světě, mohou toho dosáhnout jen prostřednictvím osmadvacítky,“ zmínil se Tony Blair pro časopis Newsweek v lednu letošního roku. Blair vyzdvihnul například způsob, jakým Unie za francouzského předsednictví v loňském roce prosadila plán akcí na ochranu životního prostředí. Skeptický pak je ohledně budoucnosti společné měny. Podle něj jsou potřeba radikální opatření. „I přes krizi eura zůstal společný evropský trh největším na světě. Je však pravdou, že evropské státy urgentně potřebují reformy. Některé z nich budou obzvláště bolestivé,“ doplnil pro časopis Newsweek Tony Blair. Lukáš Zitka