Všechno za Evropu Turci nevyřeší!

(Evropské noviny - 3/2016)V pátek 18. března se v Bruselu uzavřela jednání Evropské rady s tureckým premiérem Ahmetem Davutoglu o dohodě mezi EU a Tureckem, která má omezit (optimisté říkají zastavit) proud migrantů přes Egejské moře z Turecka na řecké ostrovy a dál do Evropy. Ještě téhož dne vydala evropská strana ALDE, (Aliance Liberálů a Demokratů pro Evropu) tiskovou zprávu (press release), s vyjádřením k výsledkům těch jednání. Nic neobvyklého. Takových press release mám v e-mailové poště každý týden několik od těch evropských politických stran, kterým jsem si řekl o jejich pravidelné zasílání. (Mám stále co mazat.) Ale tohle tiskové komuniké Aliance Liberálů a Demokratů obsahovalo vyjádření, které vydal šéf poslaneckého klubu ALDE, Guy Verhofstadt, prakticky pár minut po té, co se seznámil s obsahem dohody Evropské rady s premiérem Davutoglu. Verhofstadt je zanícený "evropan". Jeho názor na to co evropské instituce dělají, je ale bez ohledu na to často velmi břítký. Verhofstadt kandidoval proti Jeanu-Claudu Junckerovi před dvěma lety na post předsedy Evropské komise. Možná je škoda, že nevyhrál. Oproti Junckerovi se vyznačuje vervou, dynamičností. Pozorní diváci televize, měli už vícekrát možnost si to ověřit v televizních záběrech z jeho plamenných vystoupení na plénu Evropského parlamentu.

K právě uzavřené dohodě Evropské rady s tureckým premiérem napsal: "Můžeme jen doufat, že sníží počet utopených běženců v Egejském moři. (...) Povinností Evropského parlamentu, který má právo spolurozhodovat v otázkách migrace a azylu, bude teď zjistit, zda je dohoda plně v souladu s našimi mezinárodními závazky." Poznámka na okraj: kdy to bude EP zjišťovat, když se ta dohoda už 20. března začala uskutečňovat! S křížkem po funuse? Možná právě na ukvapenost té dohody jen jednoho z rozhodujících orgánů Unie - Evropské rady - s Turky chtěl bývalý belgický premiér tou větou upozornit. Verhofstadt ve svém vyjádření také hned varuje, že ujednání s Tureckem snad pomůže omezit příval migrantů do Evropy přes Řecko, ale nebude kouzelným proutkem, který vyřeší celou migrační krizi. "Evropa selhává v jejím řešení proto, že nebyla dosud schopná se sjednotit na opravdu evropské azylové a imigrační politice. Teď by neměla být tak naivní a uvěřit tomu, že si pašeráci lidí nenajdou jiné cesty, než je balkánská trasa. Měla by uznat, že hlavní prioritou je z tohoto důvodu budování Pohraniční a pobřežní stráže," říká Verhofstadt. Já pro jistotu zopakuji tu jeho poslední větu slovy, která se v této souvislosti používají u nás: Zpevnění schengenské hranice je základním předpokladem jakéhokoli opravdového a dlouhodobého řešení problému ilegální imigrace. I když pravda je, že u nás se hovoří rovnou o obraně té hranice. Migranti ale nejsou nepřátelská armáda. Spíš než o umístění vojenských sil na evropské hranici, jde tedy o vybudování registračních středisek - hotspotů. Ale ne jenom řeckých nebo jenom italských. Evropských hostpotů s evropským kvalifikovaným personálem. Proud běženců by se měl zadržet, registrovat, třídit, vracet neoprávněné a oprávněným poskytnout azyl. Ne postavit uprchlíkům do cesty hráz. To zbaví Evropu prestiže, které se zatím těší jako nositel demokratických idejí, respektu k lidským právům a solidarity se slabšími.

Verhofstadta pohoršuje liknavost, ale i pouhá pomalost evropských řídících orgánů: "Jsme ve stavu nouze a je nepochopitelné že vybudovat tyto mechanismy může trvat za této situace tak dlouho! Jsme kvůli tomu pořád dva kroky za pašeráky lidí. Přitom Evropská komise už vypracovala plán (na zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže) a stačilo by jen začít ho realizovat." Ano, šnečí pomalost je skutečně vrozená vlastnost řídících mechanismů sjednocené Evropy. Nicméně není "fair", že u nás ji povrchní pozorovatelé hned nazývají neschopností Evropské komise. Přitom už nejde o selhání Komise, ale o selhání vlád členských států při realizaci zadání či návrhů Komise. Ta nemá kompetence k nařizování ani k provádění potřebných kroků. Vypracovává ale jejich návrhy a sleduje realizaci těch, které odsouhlasí Evropská rada a případně i Evropský parlament. Achillovou patou Evropské unie není ve většině případů EK, ale nefungující součinnost vlád členských zemí.

Tak je tomu i v migrační krizi. Pro její řešení patrně nebude dohoda s Tureckem stoprocentním receptem, jak na to upozorňuje Verhofstadt. Ta dohoda se týká jen uprchlíků, kteří počínaje dneškem dorazí v budoucnu k řeckým břehům. Možnost legální cesty za vidinou azylu v Evropě dává jen Syřanům, kteří o něj požádají v Turecku. Evropě dává dohoda naději na odlehčení situace na balkánské trase v budoucnu. Ale migrantům, kteří se na ní právě teď nacházejí v pasti, nenabízí řešení. Spíš je staví do bezvýchodné situace v extrémně těžkých podmínkách. Minimálně těch asi deset tisíc lidí při makedonské hranici potřebuje pomoc zcela akutně. I v tomto případě je klíčem k řešení součinnost vlád členských zemí EU. Tak vážnou humanitární krizi na evropské půdě nemohou státy Unie nechat na starosti jen svým nevládním organizacím, dobrovolníkům a vládě Řecka. Zejména když na Řecko teď padá také celá tíha realizace vracení nových migrantů do Turecka. A to přesto, že o tomhle plánu se s Tureckem dohodla CELÁ osmadvacítka, a ne jen Řecko! (Zde, přiznávám, cituji pro změnu sám sebe. Přibližně těmito slovy jsem na ČT 24 v pořadu Horizont upozorňoval na humanitární aspekt současného (ne)řešení migrační krize ve chvíli, kdy dohoda s Řeckem vstupovala v platnost, tedy 20. března. Bylo to už podruhé - předtím jsem se k tomu odhodlal o týden dříve). Uvidíme, zda se dohoda s Tureckem Evropské unii osvědčí, ale v téhle záležitosti to nebude. U řecko-makedonské hranice musí vyvinout iniciativu vlády členských zemí. Proč by to nemohly být právě ty vlády, které jsou dnes hrdé na to, že s návrhem uzavření makedonské hranice přišly jako první? Vlády V- čtyřky. (psáno 20. března 2016)