Osobnosti k podpoře živnostníků

Pokud se týká dotaz toho, zda bude mít EU dostatek peněz na podporu živnostníků a malých firem, odpovídám, že zcela určitě. Jinou otázkou je jak se dostanou k našim živnostníkům. Administrace jakéhokoliv projektu je tak náročná, že to český živnostník již předem, vzdává a dostanou se k tomu divní agenti, kteří to umějí napsat a dále „prodat“ spřáteleným firmám…
A dál to není třeba komentovat, neb mám již 26 letou zkušenost jako živnostník a v životě jsem se nedostal k žádné dotaci, ač jsem u toho setsakramenstky blízko.

Bedřich Danda, předseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR

V prvé řadě je nutné říci, že z dlouhodobého hlediska systém dotací deformuje tržní prostředí. Nyní je ale třeba stávající stav přijmout jako skutečnost a podnikatelé by měli možnostem podpory věnovat náležitou pozornost. Zorientovat se v oblasti řady dotačních titulů není dnes jednoduchý úkol. Pro právě rozběhnuté programové období 2014 – 2020 bude v rámci ČR rozvoj podnikatelských aktivit podpořen zejména prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Tento program byl, oproti svému předchůdci z programového období 2007 – 2013 (program OP PPP), finančně posílen a pro podporu podnikání je zde vyčleněno téměř 120 mld. Kč. Zaměření podpory z fondů EU navazuje na cíle stanovené na úrovni EU ve strategii Evropa 2020, která klade důraz na inteligentní a udržitelný růst podporující začleňování. Větší důraz je kladen na koncentraci prostředků na zvolené cíle. Z toho vyplývá i směřování podpory z OP PIK zejména na oblast rozvoje inovačního potenciálu, spolupráci s vědeckovýzkumnou sférou, podporu nových podnikatelských aktivit a zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Další oblastí je vzdělávání zaměstnanců v rámci Operačního programu zaměstnanost (OP Z). Podnikatelé by měli postupovat obezřetně a přípravě projektů věnovat náležitou pozornost. Ukazuje se, že projekty, které v rámci svého nastavení korespondují s celkovou vizí společnosti, tj. nejde jen o čerpání pro čerpání, dokáží přinést skutečné pozitivní efekty pro svůj rozvoj. Ať už se jedná o oblast inovací, spolupráce s vědeckovýzkumnou sférou, expanze na zahraniční trhy nebo vzdělávání zaměstnanců. Na druhé straně je třeba zvážit rizika spojená s poskytnutím dotace. Kromě administrativních nákladů se jedná zejména o dodržení všech podmínek, ke kterým se příjemce zaváže. Zde v některých aspektech poskytovatel dotace přenáší nepřiměřenou odpovědnost na příjemce. Příkladem mohou být rozdílná vyjádření kontrol různých subjektů (např. stanovisko poskytovatele a finančního úřadu). Mnoho podnikatelů tak dotace považuje za velmi rizikovou záležitost.

Kromě operačních programů na národní úrovni je nutné poukázat na další možnosti financování. Na důležitosti nabývají zejména finanční nástroje, kde bude hrát důležitou roli Evropský investiční fond (EIF). Podnikatelské prostředí by se tak postupně mělo připravit na ústup dotací a zvýšené využívání finančních nástrojů jako jsou zvýhodněné úvěry, záruky a kapitálové vstupy.

Vladimír Dlouhý, prezidenta Hospodářské komory ČR

Alokace pro období 2014-2020 je sice nižší než v předcházející sedmiletce, ale po Evropské unii nepožadujeme větší objemy peněz ze strukturálních fondů. Chtěl bych ovšem zdůraznit, že podpora podnikání není rozhodně jen o prostředcích z evropských fondů, i když řada programů jednoznačně umožňuje rozvoj podnikatelského prostředí. Jedním z pro nás klíčových programů je OP PIK, kde ministr financí přislíbil, že v případě dostatečného čerpání (dostatku kvalitních projektů) doplní po příštím roce 15 % ze státního rozpočtu.
Samozřejmě existují výzvy, kde podniky mají kvalitní projekty, ale výše alokace je omezují. Příkladem je výzva v OP ŽP zaměřená na snižování emisí stacionárních zdrojů znečišťování. Zde jsme potřebu navýšení vyjádřili.
V tuto chvíli považujeme za hlavní zajištění efektivního čerpání a nastavení výzev a mít o čerpání průběžné informace. Vláda tento na náš požadavek akceptovala a dokonce na každé tripartitě předkládá situační zprávu. Stav totiž není optimální. Ne vždy jsou hodnotící kritéria či administrativní podmínky nastaveny tak vhodně, aby umožnily snazší předkládání projektů a zajistily motivaci pro kvalitní projekty. Řada výzev má zpoždění a zájem v jednotlivých výzvách není rovnoměrný. Hned od počátku je třeba jednotlivé výzvy vyhodnocovat a případně kritéria upravit či zvažovat možnosti realokace, ale tak aby nebyly poškozeny cíle v oblastech, jako je výzkumu, vývoj a inovace, energetika, digitální ekonomika, Průmysl 4.0 či doprava.
Problém může nastat při plnění některých energetických a environmentálních cílů EU, kde je limitujícím faktorem alokace 20 % pro velké podniky, což může ohrožovat čerpání a naplnění cílů. Budeme požadovat odstranění této nelogické limitace. Dalším problémem je oblast dopravy a (ne)platnost EIA (posuzování dopadů na životní prostředí), kde je řada projektů vážně ohrožena.

Jaroslav Hanák, Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR