Komentáře k uplatnění Čechů a Slováků v institucích EU

(Evropské noviny - 4/2015) Je obecně známo, že občané členských států EU působící v evropských institucích nepracují pro své země, nýbrž pro společný, tedy celoevropský, zájem. Vnímám  samozřejmě především činnost Čechů či Češek, kteří jsou v unijních strukturách na viditelných místech. Jako předseda Sněmovny nejsem povolaný k tomu, abych hodnotil jejich práci, vím však o dobré reputaci, kterou si již v Bruselu vytvořila například naše eurokomisařka Věra Jourová. Sleduji aktivity našich europoslanců, hlavně těch z ČSSD. Dosud jsem se nesetkal s kritikou nikoho z Čechů, kteří ve strukturách EU působí, proto usuzuji, že věci jsou v takovém stavu, v jakém mají být. Věřím, že v EU máme lidi na svých místech, kteří nám nejen nedělají ostudu, ale především přispívají k upevňování prestiže a pověsti  ČR jako spolehlivého  člena EU.

Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Ve své práci se zabývám především legislativou, proto se soustředím na ni a nebudu hodnotit české úředníky Evropské centrální banky apod.
Brát kolegy v Evropském parlamentu jako jeden celek by bylo vůči nim trochu nefér, lidi je vždycky potřeba hodnotit individuálně. Nejsem si navíc jist, že mám dostatek informací o práci jednoho každého europoslance za Českou republiku. Jsem samozřejmě ve styku s europoslanci zvolenými za ČSSD, čili o jejich činnosti představu mám. O práci evropského poslance obecně jsem také v minulosti často a detailně diskutoval s dnes už bývalým europoslancem Richardem Falbrem. Je ale hlavně věcí voličů, aby tyto věci sledovali a při každých volbách znovu vyhodnocovali, co pro ně kdo udělal, jak se účastnil práce ve výborech, v komisích a na plénu, jak často byl k dispozici voličům ve své kanceláři, co konkrétně navrhoval a prosadil atd.
Samozřejmě ve srovnání se Senátem Parlamentu ČR má Evropský parlament jednu nevýhodu - volby do něj probíhají v rámci jednoho celorepublikového obvodu, takže vazba volič-politik je tím trochu rozředěná. U Senátu je tomu opačně, volí se v 81 jednomandátových obvodech, takže třeba lidé na Pelhřimovsku a Jindřichohradecku si mohou snadno zjistit, co pro ně jejich senátor Štěch dělá nebo nedělá, kde má regionální kancelář atd. Ten přímý kontakt tam je tedy těsnější.
Málo se ví, že náš Senát patří v celé Evropě na špici v počtu projednaných evropských tisků. Čili i z tohoto pohledu mám o výsledcích práce Evropského parlamentu velmi slušný přehled a domnívám se, že většina, kterou tam tvoří sociální demokraté a křesťanští demokraté, prosazuje vcelku rozumná opatření, hlavně v oblasti sociální a pracovně-právní, kterými se především zabývám.

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu České republiky

V európskych inštitúciách si našlo uplatnenie zhruba 650 občanov Slovenska. Napríklad v Európskej komisii si buduje kariéru približne 330 našich ľudí, v Európskom parlamente je ich vyše 170 a v Rade EÚ vyše 70. Na prvý pohľad sa to nemusí zdať veľa. V prípade stredného a vyššieho manažmentu Európskej komisie je to však porovnateľné s krajinami, s ktorými sme pred 11 rokmi vstupovali do únie. Starší členovia EÚ majú, pochopiteľne, náskok – aj preto, že spomínané pozície sú spravidla výsledkom kariérneho postupu a nie nominácií.   
Hoci nie všetci sú na špičke, v spomínanom približne 650-člennom zástupe Slovákov v Bruseli by sme, nepochybne, našli viacero úspešných príbehov. S týmito odborníkmi v európskych inštitúciách aktívne spolupracujeme počas celého nášho členstva v únii, pričom vzájomné kontakty a komunikácia sú užitočné tak pre Slovensko, ako aj pre samotné inštitúcie.
Azda najznámejšou tvárou Slovenska v Bruseli je dvojnásobný podpredseda Európskej komisie Maroš Šefčovič, ktorý má dnespod palcom budovanie energetickej únie – ambiciózny projekt a jednu z politických priorít bruselskej exekutívy. Za zmienku stojí aj fakt, že Slovensko je spolu s Estónskom jediným novším členom únie, ktorému sa podarilo obsadiť podpredsednícke kreslo v predošlej i súčasnej Komisii.
Nepochybným úspechom je aj obsadenie postu generálneho riaditeľa Európskej komisie Slovákom. Reč je o Vladimírovi Šuchovi a Spoločnom výskumnom centre, ktoré je akýmsi vedomostným zázemím Komisie v oblasti vedy. Inými slovami, stará sa o to, aby politiky, ktoré vzídu z Bruselu, stáli na solídnej vedeckej báze.
O cennú expertízu a know-how našich občanovsa plánujeme – tam, kde je to možné – oprieť aj počas nášho predsedníctva v Rade EÚ v druhej polovici budúceho roka. Už teraz ich pozývame na pôdu Národného konventu, kde sme rozbehli diskusiu o možných obsahových prioritách.

Peter Javorčík, štátny tajomník Ministerstva zahraničných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky

Členství ČR v EU vytvořilo podmínky pro zajištění stability, bezpečnosti a ekonomického růstu naší země a posílilo její mezinárodněpolitické postavení, což je zásluhou každodenní práce stovek českých občanů působících v české administrativě i v orgánech a institucích EU.

Na prvním místě jsou to členové vlády a další nejvyšší političtí představitelé země, kteří jménem ČR v Evropské radě a Radě přijímají zásadní rozhodnutí EU. Je nutné vyzdvihnout, že osobní účast ministrů této vlády na Radách je ve srovnání s předchozími vládami vyšší. Stejně tak jsou aktivnější čeští europoslanci hájící zájmy ČR v Evropském parlamentu.

Na předním místě mezi zástupci ČR v EU je třeba uvést eurokomisařku Věru Jourovou, která dle mého názoru odvádí velmi dobrou práci. Dále sem bez pochyby patří dva soudci Soudního dvora EU či první český generální advokát EU, který se zanedlouho ujme funkce. Samozřejmě musím ocenit také české členy Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, kterým při plnění jejich úkolů napomáhá dohromady na 30 odborníků z ČR.  

Mnoho našich expertů získalo dobré jméno na diplomatických pozicích v Evropské službě pro vnější činnost, kam je v současné době „zapůjčeno“ kolem 20 diplomatů, z toho čtyři dokonce působí jako velvyslanci a vedoucí delegací EU v zahraničí. Dočasné pracovní zařazení více než 40 českých odborníků v Evropské komisi a dalších institucích EU umožňuje poznávat práci unijních orgánů „zevnitř“ a zároveň je příležitostí zvyšovat úroveň vlastní státní správy, do níž se tito experti po čase vracejí.        

Neméně důležitá je práce občanů ČR, kteří byli do institucí EU přijati na základě otevřeného výběrového řízení. Vedle desítek překladatelů a administrativních pracovníků je na důležitých odborných pozicích zaměstnáno v Evropské komisi celkem 318, v Radě EU 7 a v Evropském parlamentu 32 občanů. Jejich úlohou je prosazovat hodnoty a cíle celé EU a dbát na dodržování práva EU.

Jakkoli občané ČR v institucích EU nepracují „pro nás“, je přirozeným zájmem této země mít v těchto institucích silné zastoupení. Podpora občanů ČR na posty v EU byla předchozími vládami podceňována, stejně jako nebyly dostatečně využity znalosti a zkušenosti odborníků získané během předsednictví ČR. Dnes proto pozorujeme relativně malé zastoupení Čechů na vyšších manažerských pozicích v EU. Vláda se nyní snaží tento trend zvrátit, a proto v únoru letošního roku přijala Strategii podpory Čechů v institucích EU, jejímž cílem je posílit spolupráci s Čechy v institucích EU a podporovat jejich působení na strategicky důležitých místech. Stejně tak chce touto cestou napomáhat profesnímu rozvoji státních zaměstnanců a využívat všech možností, které se v rámci EU nabízejí.    

Závěrem mohu konstatovat, že aktivní práce českých občanů ve strukturách EU a srozumitelné postoje země ke stěžejním tématům EU tvoří nedílnou část obrazu ČR jako plnohodnotného a respektovaného člena společné evropské rodiny.  

Ivo Šrámek, náměstek pro řízení sekce evropské Ministerstva zahraničních věcí ČR