Komentáře k využívání evropských fondů

(Evropské noviny - 11/2015) Rok 2016 bude v praxi prvním celým rokem, kdy bude moci Česká republika čerpat evropské peníze z programového období 2014-2020. První výzvy totiž řídicí orgány vyhlašovaly zpravidla až v polovině roku 2015. S počátkem letošního listopadu bylo - podle dostupných informací - vyhlášeno celkem 113 výzev za cca 140 mld. Kč. Pro místní samosprávu je přitom jedním z nejvhodnějších zdrojů Integrovaný regionální operační program (IROP), obsahuje totiž pestrou skladbu podporovaných aktivit. Bohužel nastavení Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) nenaplňuje očekávání starostů, není totiž možné financovat některé z klíčových potřeb měst a obcí. V současném programovém období není možné čerpat dotace z Evropské unie například na místní komunikace, veřejné prostranství, volnočasovou infrastrukturu, kulturní památky drobnějšího významu či cestovní ruch. Proto je třeba už v roce 2016 intenzivně zapojit národní zdroje a včas připravit plán financovaní potřeb České republiky poté, co se tok evropských peněz ještě více omezí. Zda a jak se bude dařit prostředky z EU alokované pro období 2014-2020 využívat, je obtížné předjímat. Roli hraje celá řada faktorů včetně včasného vyhlašování potřebných výzev.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova

Kdybych znal odpověď na otázky, které mi Evropské noviny položily, zasloužil bych si uznání jako výborný prognostik. Musíme si uvědomit, že za čtyři týdny skončí rok 2015, tedy druhý rok nového programového období a Česká republika zatím žádné dotace z evropských fondů reálně nečerpala. Na konci roku 2015 se realizace programů v období 2014 – 2020 nachází ve fázi vyhlašování výzev, jednotlivé řídící orgány přijímají žádosti o podporu a v některých případech probíhá i jejich hodnocení. Podpisy právních aktů (smluv o dotaci) proběhly pouze v řádu jednotek u některých programů, žádost o platbu na Evropskou komisi ještě nebyla zaslána ani jedna. Hlavní nástroj pro celý tento proces, tedy monitorovací systém, známý pod zkratkou MS2014+, zatím nebyl stoprocentně zprovozněn. Probíhá příprava na zahájení takzvaného auditu designace, horizontální audit designace MS2014+ by měl být zahájen v prosinci 2015. Je třeba říci, že bez plně funkčního monitorovacího systému a bez výhrad dokončeného auditu designace nebude možné v některých případech realizovat všechny kroky nutné pro zasílání žádostí o platbu Evropské komisi. Ve prospěch MMR a jednotlivých řídících orgánů hovoří to, že k začátku prosince byly vyhlášeny výzvy již ve všech operačních programech s celkovým objemem podílu EU ve výši přes 260 miliard Kč. Jako poslední vyhlásil výzvu operační programu Doprava v celkovém objemu přes 84 miliard Kč, týkající se železniční a silniční infrastruktury, která je součástí evropské dopravní sítě TEN-T. Hrozí však to, že podle nového zákona o EIA se budou muset u projektů z tohoto operačního programu znovu projednávat již platná posouzení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA), což může celý proces zdržet o roky. Podle mého odhadu by tedy k prvnímu reálnému čerpání prostředků z evropských fondů (ve formě žádostí o platbu předložených EK) mohlo dojít nejdříve ve druhém pololetí roku 2016 a to ještě pouze v omezeném rozsahu. Podvýbor pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci se v této složité situaci snaží být jakýmsi komunikačním kanálem mezi MMR a ostatními zainteresovanými subjekty. Na leden roku 2016 chystá náš Podvýbor spolu se sněmovním Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj již druhý Kulatý stůl, na který chceme pozvat paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou a její spolupracovníky z MMR, zástupce Úřadu vlády, představitele všech řídících orgánů a rovněž zástupce Asociace krajů, Svazu měst a obcí, Sdružení místních

Jan Zahradník, předseda Podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci