Evropské horizonty Zdeňka Velíška
Americký konvoj ve světle nepříjemných faktů
(Evropské noviny - 3/2015) Ta fakta budou nepříjemná z jiného důvodu, než který na těchto řádcích možná čekáte. A začít musím hezky zeširoka: V roce 2015 počítá čínská ekonomika se sedmiprocentním růstem. Ten údaj u Číny nepřekvapí, růst v Číně spíš klesá, než že by zajímavě poskočil. Nepřekvapuje ani jeho srovnání s růstem v Evropě, který je prostě s tím čínským nesrovnatelný už dlouho. Nicméně ta čínská cifra vyvolává mrazení. Čínská ekonomika je už nyní druhá největší na světě. Pokud ovšem nebereme v úvahu součet ekonomik členských zemí Evropské unie, který objemem předstihuje jak Čínu tak Ameriku. Kdo chce brát Evropskou unii jako jeden ekonomický celek, může ji rovnou přiřknout první místo ve světě. Z toho mi vyplývá, že nechtít v rámci Evropské unie udělat z ekonomik jejích členských zemí jeden homogenní, kompaktní celek, znamená být také proti umístění Evropy mezi klíčovými hráči ve světové politické aréně jednadvacátého století.
Č...
Není to lehká doba pro náš kontinent
(Evropské noviny - 2/2015) Řecko, Ukrajina a Rusko, imigrace, islamistický teror na prahu Evropy, nezaměstnanost... Evropská unie má z čeho vybírat, kdykoli se chce soustředit na to, co ji zrovna nejvíc sužuje. Není to lehká doba pro náš kontinent. Tahle myšlenka a s ní obavy se vkrádají do mysli nejen politikům ale i široké veřejnosti. Jen hlavní důvod se mění: někde je to blízkost války, která už se rozhořela na evropské půdě, jinde některá z těch dalších vyjmenovaných příčin. Nejtísnivější pocit vzniká - zatím snad ještě ne v každém - z toho, že dohromady by ty současné útrapy, které Evropu sužují, mohly její společný organismus, Evropskou unii udolat; a pak i jednotlivé izolované země, jednu po druhé. Ale je záhodno si všimnout také toho, že ten rostoucí pocit neurčité obavy má jednu kladnou stránku. Začíná probouzet vědomí, že žádnému z těch bacilů, které Evropu napadly, se nedá odolat izolovaně, v každé zemi zvlášť, takže stojí za to záplatovat ve společné lodi díry, nenech...
Proč bylo na čase hovořit o továrně na smrt
(Evropské noviny - 1/2015) Už sedm desetiletí uplynulo od osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Pro dnešní mladou generaci jen kousek evropských dějin, který na první pohled už současnost kontinentu neovlivňuje a v jeho dějinách je kapitolou, na kterou je příjemnější nemyslet. V učebnicích dějepisu nezaujímá Osvětim místo naléhavého mementa varujícího před fenoménem, který bychom měli znát, abychom ho včas identifikovali, až se znovu objeví. Továrna na smrt, na "průmyslové" zlikidování příslušníků nenáviděné rasy ne po stovkách či tísících nepohodlných jedinců, ale po milionech, se naopak dostala do klamné kategorie děsivých legend, které mnozí už nedokáží chápat jako pravdivou součást dějin našeho kontinentu.
Mezinárodnímu fóru konanému 26 a 27. ledna na Pražském hradě se ale přesto podařilo oživit pro naši současnost memento totálního vyhlazování nepohodlných etnik, náboženských obcí, prostě těch, kteří nikoli jako jednotlivci, ale jako komunity překážejí, nebo ...
Aktuální číslo
Inzerce v Evropských novinách
Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.
Více info zde.
Rozhovory
-
Ochrana zvířat ve Francii
O ochraně zvířat ve Francii jsme si povídali s tiskovou zástupkyní organizace La Spa Muriel...
-
„Být Michalákovi občany Spojených států, tak jsou kluci už dávno ve své vlasti,“
tvrdí v rozhovoru o českých dětech odebraných v Norsku rodičům europoslanec Tomáš Zdechovský ...
-
„Evropská unie měla dávno přestat řešit hlouposti jako jednotné zásuvky a měla se zabývat problémem svojí bezpečnosti. To zanedbala,“ tvrdí bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR, bezpečnostní expert Andor Šándor
(Evropské noviny - 6/2015) K evropským břehům míří plavidla plná lidí z Afriky, azyl na starém...
Evropské instituce
-
Evropský účetní dvůr
Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...