Datum brexitu se blíží. Jaké budou dopady?

26. června 2016 probíhalo ve Velké Británii jedno z nejdůležitějších hlasování za několik posledních dekád. Obyvatelé Spojeného království totiž rozhodovali o tom, zda jejich země ukončí své členství v Evropské unii. Výsledek byl pro mnoho lidí obrovským šokem. Pro vystoupení z EU se totiž vyslovilo 51,9 procent lidí, což odstartovalo náročný proces, který v těchto dnech a týdnech vrcholí. Co bude brexit znamenat pro Británii, pro Evropu a v neposlední řadě pro Českou republiku?

Na úvod malé shrnutí toho, co se ve Velké Británii odehrálo a odehrává. Krátce po zveřejnění konečného výsledku referenda rezignoval tehdejší premiér David Cameron. V premiérském křesle ho nakonec vystřídala Theresa Mayová, nová předsedkyně Konzervativní strany. A začala rázně. Ohlásila tvrdé vyjednávání s Evropskou unií o tom, jak bude vypadat rozvodová dohoda a prosadila také předčasné volby, které měly upevnit její pozici v dolní komoře parlamentu. Jenže k tomu nedošlo. Ve volbách posílili opoziční labouristé a celá situace se začala výrazně komplikovat. 29. března Mayová aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy, který říká, že země vystoupí z EU do dvou let od aktivace. Přes mnohá komplikovaná jednání nakonec světlo světa spatřila dohoda o brexitu, kterou však 15. ledna letošního roku britský parlament jasnou většinou odmítl. Hlavním problémem se stala tzv. irská pojistka, tedy koncept, který má zabránit vytvoření pevné hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem, pokud dojde k opuštění celní a obchodní unie. Následovala série hlasování. Poslanci Spojeného království zamítli nejen všechny pozměňovací návrhy dohody, ale i návrhy opozice či možnost, že by Británie opustila EU bez dohody. Záhy došlo k odložení brexitu na 31. října 2019, což je datum, které v současnosti platí a během kterého by měla Británie z Evropské unie vystoupit. V emotivním prohlášení pak Theresa Mayová oznámila rezignaci a v červenci stanul v čele Konzervativní strany a v čele vlády velký zastánce brexitu Boris Johnson. I on vstoupil do úřadu s nemalým sebevědomím a oznámil, že k 31. říjnu Brexit proběhne s dohodou nebo bez ní. Dodal však, že jednoznačně preferuje odchod z EU s dohodou. „Chceme dojednat lepší dohodu, která maximalizuje možnosti Británie. Věříme, že se nám to v 99denní lhůtě podaří,“ řekl při svém nástupu do úřadu. Svá slova však zatím nenaplnil.

CELÉ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ EVROPSKÝCH NOVIN.

EVROPSKÉ NOVINY SI MŮŽETE PŘEDPLATIT TADY