Uprchlická krize mění Unii, najde se řešení?

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 3. 8. 2016 9:48

Ačkoliv se v posledních měsících a týdnech v médiích rozebírají hlavně jiné problémy a mohlo by se tak zdát, že je uprchlická krize minulostí, realita je trochu jiná. V prvním čtvrtletí letošního roku sice počet žadatelů o azyl poklesl, stále jich ale bylo téměř 300 tisíc. Je tedy zřejmé, že i touto situací se musí unijní i čeští politici stále zabývat a hledat to nejlepší možné řešení pro všechny strany. Daří se jim to?

„Uprchlíci překonávají Středozemní moře a přicházejí na pobřeží Evropy. Poselství, které přinášejí, je, že nebudete-li řešit problémy, pak problémy přijdou za vámi. Potřebujeme politický čin, který zastaví konflikty. To bude nejvýznamnější prevence přílivu uprchlíků,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi v souvislosti s nedávno zveřejněnými celosvětovými čísly ohledně migrace. Z nich vyplývá, že bylo v loňském roce v celém světě na útěku z domova 65,3 milionu lidí, což je ze všech pohledů rekordní číslo. Nejvíce běženců pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Burundi a Jižního Súdánu, miliony z nich míří v posledních letech do evropských zemí – především do Turecka a Německa. Česká eurokomisařka Věra Jourová dodává, že naši největší pomoc potřebují hlavně děti, kterých je mezi uprchlíky téměř polovina. „V roce 2015 požádalo o azyl v Evropě více než 250 tisíc dětí mladších 14 let a ve věkové skupině 14 až 17 let jich bylo 125 tisíc,“ říká s tím, že cesta, kterou musí často absolvovat, je skutečnou noční můrou. Podle Jourové je potřeba zkrátit dobu vyřízení žádostí o azyl, zamezit rozdělování rodin a pomoci dětem začlenit se do společnosti. „Je třeba jim umožnit chodit do školy a zprostředkovat jim naše společné evropské hodnoty – jde o nejlepší způsob, jak je začlenit do různých zemí,“ dodává Jourová.

Jenže v některých zemích už je situace tak daleko, že je snaha o začlenění sama o sobě nedostatečným řešením. Řeč je především o Švédsku, kam v roce 2015 přišlo přes 160 tisíc žadatelů o azyl a dalších 100 tisíc zřejmě přijde v letošním roce. Pro zemi o necelé desítce milionů obyvatel se celá situace stává nezvladatelnou. I zde tak šlapou na záchrannou brzdu. Šéf švédského přistěhovaleckého úřadu Anders Danielsson totiž nedávno oznámil, že nejméně polovinu žádostí země odmítne.

O ČR ZÁJEM NENÍ

Současná uprchlická krize není bezpochyby první, kterou Evropa zažívá. Rozhodně je ale jednou z největších a bezesporu i nejsložitějších. Dokazuje to i fakt, že do této doby nebylo potřeba měnit podmínky společného azylového systému, ke kterému se členské státy EU zavázaly v roce 1999. Svým vstupem do společenství se i Česká republika zavázala dodržovat řadu souvisejících pravidel - Směrnici o podmínkách přijímání, Směrnici o azylovém řízení nebo tzv. Dublinské nařízení, podle kterého vrací země zadržené uprchlíky do státu, přes který do EU vstoupili a v němž požádali o azyl.

Jenže současný příliv migrantů ukázal, že tato pravidla nejsou dostatečná. V uplynulých dvou letech proto evropské špičky hledaly řešení, jak se s celou situací vypořádat. Nejviditelnějším a nejkritizovanějším návrhem jsou uprchlické kvóty. Tedy rozložení části uprchlíků mezi všechny země Evropské unie. Podle posledního rozhodnutí, které ovšem naše země svým hlasem nepodpořila, by Česko mělo do konce roku přijmout 2691 lidí ze středomořských států nejvíce zasažených krizí. Faktem ovšem je, že většina uprchlíků do České republiky vůbec nechce. To se ostatně ukázalo už na začátku tohoto roku, kdy bylo do rekreačního zařízení v Okrouhlíku u Jihlavy přesunuto několik desítek křesťanských uprchlíků z Iráku v rámci projektu Generace 21. Ti sice prohlašovali, že považují Českou republiku za svou novou zemi, ve velmi krátké době se ale velká část z nich vydala do Německa, což z nich udělalo nelegální migranty. Začátkem července soud v Drážďanech rozhodl, že 25 z nich pošle zpět do ČR. Zde je čeká detenční zařízení a rozhodování, zda se vrátí do Iráku nebo zda zůstanou.

Ale ani uprchlíci, které by měla naše země přijmout na základě kvót schválených Evropskou unií, se k nám zřejmě nepohrnou. Dosud jich naše země měla přijmout sedm, tři z nich se ale přesunu do ČR vyhnuli. Do konce léta chce Česko přijmout 90 azylantů, do poloviny příštího roku pak přes 400. Že tomu tak ale opravdu bude, mnoho lidí pochybuje.

NA UPRCHLÍKY OSM MILIARD

Dalším důvodem pomalého a nejistého přijímání uprchlíků do ČR jsou přísné bezpečnostní standardy. „My říkali, že odmítáme jen ty, které nelze bezpečnostně prověřit. A žádáme Řeky a Italy, aby nám dávali žádosti včetně informací, z nichž jsme schopni dovodit, jestli ti lidé udávají pravou identitu a tak dále,“ prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec. Jeho rezort před časem vydal také zprávu o nelegálních migrantech. A ani těch na našem území není zdaleka tolik jako v některých jiných zemích. Od loňského června do května tohoto roku policie zadržela téměř 3,5 tisíce lidí bez povolení k pobytu. Pro srovnání – Jen od Itálie přijelo během prvních čtyř měsíců tohoto roku přes 24 tisíc uprchlíků.

Evropská komise proto v dubnu přišla se dvěma novými možnostmi řešení problémů s azylem pro migranty. Jednou z nich jsou nové kvóty, které by mezi členské země rozdělily další tisíce uprchlíků. Druhou variantou je pak zrušení systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. „Migranti by na základě ´distribučního klíče´ byli rovnou přerozdělováni po všech zemích unie,“ vysvětluje místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. V březnu tohoto roku navíc zřídila Rada Evropské unie mechanismus mimořádné podpory, který má pomoci Řecku a dalším členským států, které se především potýkají s vysokým počtem uprchlíků. Součástí tohoto opatření je zajišťování potravin, přístřeší, vody, léků a dalších základních potřeb. „Toto rozhodnutí Rady je důkazem, že EU stojí v tomto obtížném období po boku Řecka,“ uvedl po schválení tohoto opatření nizozemský ministr zahraničí a předseda Rady v době nizozemského předsednictví Bert Koenders. Jen v tomto roce by podle odhadů Evropské komise mělo jít na zajištění potřeb uprchlíků přes 8 miliard korun.

EVROPA NA KŘIŽOVATCE

Česká republika patří dlouhodobě v Evropské unii ke kritikům společné azylové politiky a další vlnu kvót odmítá. „Stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit,“ prohlásil český premiér Bohuslav Sobotka. A nejde rozhodně o ojedinělý názor. Stejnou pozici zastávají i ostatní státy visegrádské skupiny – Slovensko, Polsko a Maďarsko. Podle českého ministra vnitra Milana Chovance se EU musí zaměřit hlavně na ochranu vnějších hranic. „Jsme pro důslednou ochranu hranic EU a stoprocentně funkční hotspoty. Na experimenty s kvótami není čas,“ prohlásil. Kvóty dlouhodobě odmítá i prezident Miloš Zeman a velká část veřejnosti. Někteří lidé poukazují na to, že může Česká republika pomáhat i jinak. Do exponovaných míst odjíždí stovky dobrovolníků a desítky policistů a dalších expertů, kteří pak působí v hotspotech. V tomto směru patří naše země k těm nejaktivnějším v EU. Jenže to bohužel nestačí. Evropské země by si měly rozdělit desítky tisíc migrantů, což se dnes zdá jako naprosto nereálné.

Otázkou také zůstává, co se změní po odchodu Velké Británie, která vždy platila za euroskeptického spojence České republiky v osmadvacítce. Spekuluje se o tom, že brexit povede ještě k většímu odmítání unijních požadavků. Na druhou stranu dnes není ani jisté, jaké do budoucna ty unijní požadavky budou. V současnosti tak díky uprchlíkům stojí Evropa na křižovatce. Upustí evropští lídři od snahy o stále větší integraci, což znamená i konec kvót? Nebo k žádnému otočení kormidla nedojde a EU se začne štěpit na státy, které chtějí vytvořit jednotný celek a ty, které chtějí zůstat suverénní? Filip Appl

Brity má z EU vyvést Theresa May

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 21. 7. 2016 11:47

Po brexitu asi všichni čekali scénář, kdy Nigel Farage ruku v ruce s Borisem Johnsonem vyvedou Británii z Unie, první jmenovaný jako jeden z hlavních vyjednavačů, ten druhý jako britský premiér po odstoupení Davida Camerona. Nakonec však ani jeden z nich premiérem nebude. Novou premiérkou je Theresa May.

Nigelu Faragovi srazilo politickou hlavu přiznání, že nemůže zaručit, aby peníze ušetřené z příspěvků EU šly do státního systému zdravotnictví, nebo že brexit nezastaví migraci do Británie. Boris Johnson zase po komentářích o jeho osobě od důležitého muže Vote Leave kampaně Michaela Gova oznámil, že se nebude ucházet o post šéfa parlamentu, ani Konzervativní strany. Na oba se poté snesla sprcha výčitek, vžilo se pro ně označení „coward“, tedy zbabělec. Mnoho Britů si jejich krok vysvětlovalo tak, že vyděšeni situací, na kterou vůbec nebyli připraveni, raději utekli před odpovědností. „Nemyslím si, že by termín „zbabělec“ patřil do politologické analýzy. Farage a UKIP nejsou stranou, která by mohla obstát v britském systému. Mají příliš málo témat, navíc jsou vnímaní jako strana, co se zaměřovala na EU a problémy, jež se členstvím v EU souvisí. Pro Farage by ambice působit a uspět v britské politice byla sebevražda a tvrdý pád na zem – ostatně, UKIP nikdy v národních volbách neuspěla,“ zhodnotil Faragovu rezignaci Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Podle něj Farage skutečně odstoupil, jak sám říká, protože dosáhl svého – tedy brexitu. Je pravda, že současný europoslanec (na neplacenou funkci předsedy UKIP rezignoval, v europarlamentu ale bude sedět dál) věnoval propagaci vystoupení z EU de facto celou svoji kariéru. „Podle mého názoru jde spíše o pokus odejít se ctí. Koneckonců, Farage nikdy žádný alternativní program ve smyslu pozitivní vize nenabízel. Jedná se o typicky protestního politika, který oproti řadě jiných nejspíše pochopil, že lepší to pro něj v politice už nebude a proto se stahuje,“ doplnil svoji analýzu pro Evropské noviny Petr Kaniok.

BREXIT JAKO PŘÍLEŽITOST

David Cameron v pondělí 11. července nakonec přehodnotil svoje vyjádření, že v čele vlády a Konzervativní strany skončí v říjnu. Vzhledem k tomu, že velký favorit po odstoupení Borise Johnsona, ministr spravedlnosti Michael Gove, byl z kandidatury eliminován hlasy spolustraníků, před posledním kole bylo jasné, že do Downing street číslo deset se po Cameronovi nastěhuje žena. Poslední část souboje o předsednictví konzervativců a premiérský post se odehrál mezi ministryní energetiky Andreou Leadsome a ministryní vnitra Theresou May.

Andrea Leadsome vystudovala politickou vědu na univerzitě ve Warnwicku, poté více než 25 let pracovala ve finančním sektoru, pracovala třeba i pro známou anglickou banku Barclays, sponzora anglické fotbalové ligy. V parlamentu sedí od roku 2010 a nejdříve pracovala na ministerstvu financí, v současnosti je ministryní pro energetiku. Při referendu byla pro vystoupení Británie z EU. Podle ní je brexit „velký historický moment a příležitost pro Evropu a jedna z jejích nejdůležitějších událostí od pádu berlínské zdi,“ citoval z jejího kandidátského projevu deník The Guardian.

Její kandidaturu na lídra konzervativců podpořil i Boris Johnson, vzhledem ale k jeho „popularitě“ v Británii v posledních dnech se to zdálo být spíše polibkem smrti. Andrea Leadsome před posledním kolem volby, které se mělo uskutečnit v září, nakonec odstoupila. Theresa May má podle ní větší podporu a tudíž větší šanci na zvolení. „V našem národním zájmu je mít premiérku s velmi silnou podporou,“ zdůvodnila svůj krok Leadsome. Svoji kandidaturu složila, aby Theresa May mohla být co nejdříve ustanovena novou premiérkou po Davidu Cameronovi.

PO CAMERONOVI MAY

Kdo je vlastně nová premiérka Velké Británie a odkud pochází? Její jméno nebylo příliš známé před volbou nového šéfa vládní strany. V souvislosti s premiérským postem se nejdříve hlasitě hovořilo o jménu Michaela Gova či Borise Johnsona, Theresa May byla de facto mezi kandidáty řazena jako takový nenápadný černý kůň. Nečekané Johnsonovo odstoupení a vyřazení Gova ji však katapultovalo do čela Konzervativní strany a Downing street číslo 10. Premiér Cameron po odstoupení protikandidátky Theresy May poté změnil své rozhodnutí zůstat do října premiérem a post jí přepustil.

Devětapadesátiletá Theresa May studovala na Oxfordu, její první práce byla v Anglické národní bance. V britském parlamentu sedí od roku 1997. V posledních šesti letech byla ministryní vnitra, stala se tak nejdéle sloužícím politikem v této funkci za posledních sto let. Ačkoliv byla pro setrvání v Unii, po ohlášení výsledků referenda mluvila jasně. „Nesmí nastat žádné pokusy o setrvání uvnitř Unie. Žádné pokusy o znovuzačlenění zadními vrátky nebo pořádání dalšího referenda,“ vyjádřila svůj postoj Theresa May.

Ostatně vypsání druhého referenda i přes protesty v londýnských ulicích a peticím nevidí příliš reálně ani Petr Kaniok z Masarykovy univerzity. „Ačkoliv je referendum právně nezávazné, jelikož formálně je nejvyšší autoritou parlament, kampaň, očekávání a celá atmosféra byly tak závažné, že nevím, co by se muselo stát, aby někdo dokázal říct, že výsledek nebude respektovat a bude chtít další referendum. Snad teoreticky by to šlo, kdyby se lídr jedné ze dvou silných stran dopracoval k předčasným volbám se zřetelným poselstvím, že pokud vyhraje, chce Velkou Británii v EU,“ myslí si Petr Kaniok.

Deník The Guardian ocenil především velký klid, který May vyzařovala před uvedením do největší funkce své politické kariéry. Mayová je podle jeho úsudku posedlá kontrolou, při výkonu funkce ministryně se snažila kontrolovat každý krok svých podřízených, což podle Guardianu nyní nebude schopna dělat. Podle něj je nová britská premiérka „nepředvídatelná moralistka, jejíž klid a rozvaha však můžou být přesně tím, co nyní Británie potřebuje,“ psala komentátorka The Guardian Gaby Hinsliff.

I ostatní seriózní deníky považují Theresu May za správnou volbu na premiérku. Deník The Independent také kvitoval její uvážlivost. „Celá moje filosofie je založená na tom, že se snažím jednat, ne pouze mluvit,“ řekla Theresa May deníku The Telegraph.

VÝVOZ SE PRODAŽÍ

Británie se ihned po odhlasování vystoupení z EU musí potýkat s pádem hodnoty libry. Koncem června byla libra vůči dolaru na jednatřicetiletém minimu. Vůči libře posílila i česká koruna. Britské měně škodí především nejistota investorů, jaké podmínky vláda Spojeného království vyjedná se sedmadvacítkou. Podle ekonomky ze společnosti Next finance Markéty Šichtařové je současný propad libry způsobený „krátkodobými psychologickými efekty“. Zda libra skutečně dlouhodobě ztratí na své hodnotě, bude jasné až za delší čas. „Každému je jasné, že ode dneška za rok evidentně nebude možno mluvit o „panice v důsledku brexitu“. Čili dlouhodobě se bude kurz vracet k úrovni, která bude lépe odrážet makroekonomický stav britské ekonomiky, libra bude silnější k dolaru i euru,“ řekla Evropským novinám Markéta Šichtařová.

Měnový kurz s obavami sledují i mnozí Češi, kteří do Velké Británie přišli za prací. Trvalý pád hodnoty libry by výrazně pocítili na svých výdělcích. České ekonomiky se ale podle Šichtařové „panika důsledkem brexitu“ příliš netýká. „Může se to negativně dotknout Čechů pracujících v Británii, ale až čas ukáže, jakými smlouvami bude tato oblast řešena. Trochu se prodraží naše vývozy do Velké Británie, ale to není nic nového, protože libra slábla ke koruně už zhruba od listopadu 2015. Navíc naše vývozy do Spojeného království nejsou zásadní,“ zhodnotila pro Evropské noviny Markéta Šichtařová.

Odlivu zahraničních investic následkem brexitu se snažil zabránit bývalý britský ministr financí George Osborne. Ten začátkem července představil svůj plán na snížení korporátní daně na Ostrovech. Rád by srazil daň pro podniky ze současných 20 % na 15 %. Už v březnovém návrhu rozpočtu Osborne plánoval do roku 2020 snížit sazbu pro společnosti na 17 % do roku 2020. Podle bývalého šéfa Světové obchodní organizace Pascala Lamyho tím ale Británie nevykročila dobře do vyjednávání po vystoupení z Unie. Podle něj není moudré ještě před oficiálním startem jednání vyrukovat s tzv. daňovým dumpingem. Pokud by Osbornův návrh prošel, Británie by měla nejnižší korporátní daň ze velkých světových ekonomik.

Po brexitu se v některých zemích Unie zvedly protestní hlasy volající po dalších odchodech z Unie. V České republice tzv. czexit podporují především euroskeptičtí Svobodní europoslance Petra Macha. Ale i v ostatních členských zemích jsou stále hlasitěji slyšet zastánci referenda o setrvání v EU. Podle výzkumu agentury Ipsos chce vypsat hlasování o setrvání v osmadvacítce nadpoloviční většina Italů a Francouzů. Dlouhodobě je také pověst EU bičována v Řecku, ale vzhledem k tomu, že je Řecko v eurozóně, grexit není příliš pravděpodobný. Reálněji vypadá vypsání protestního referenda v Maďarsku, které dlouhodobě nesouhlasí se strategií EU při řešení migrační krize.

Lukáš Zitka

Interesse an Fördermitteln für Bildungsprojekte gewaltig

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 8. 7. 2016 14:03

Wenngleich Geld im Schulwesen vor allem Sache der einzelnen Mitgliedstaaten ist, sind zumindest in der Tschechischen Republik auch europäische Subventionsfonds von großer Bedeutung, aus denen jährlich Milliarden für sog. Soft- und Hard-Projekte in diesem Bereich fließen. Im abgelaufenen Programmzeitraum wurde sie vor allem aus regionalen operationellen Programmen sowie aus dem OP Bildung für Wettbewerbsfähigkeit unterstützt.

In der aktuellen Programmperiode können selbstverständlich EU-Mittel aus Strukturfonds genutzt werden. Zentrales Programm ist diesmal das OP Forschung, Entwicklung und Bildung, in dessen Rahmen bis 2020 insgesamt 93 Milliarden Kronen bereitstehen. Momentan läuft eine ganze Reihe von Aufforderungen, die auf eine breite Palette unterschiedlicher Projekte gerichtet sind. Die größten Beträge sind für die Entwicklung von Humanressourcen für Wissenschaft, Forschung und Innovation vorgesehen. Das OP Wissenschaft, Forschung und Innovation enthält hingegen keine Aufforderungen, die auf die Neuausstattung oder Modernisierung von Räumen einzelner Schulen gerichtet wären. Solche Projekte soll das Integrierte regionale operationelle Programm unterstützen, welches in diesem Programmzeitraum die aufgehobenen ROPs ersetzt. Kürzlich ergingen zwei Aufforderungen zur Verteilung von 1,5 Milliarden Kronen, die für die Infrastruktur von Mittelschulen und höheren Fachschulen gedacht sind. Unterrichtsräume werden instandgesetzt oder gebaut und neue Ausstattung wird anschafft, das alle mit dem Ziel, vor allem die Qualität der Unterrichtung naturwissenschaftlicher oder technischer Fächer sowie Handwerksfächer zu verbessern. Erste Projekte, die EU-Gelder aus dem IROP nutzen möchten, zeichnen sich bereits ab. In Brno, Plzeň, Ostrava und weiteren Städten werden Sanierungen von Kindergärten, Grund- und Mittelschulen vorbereitet. Geplant sind außerdem die Modernisierung von Computerkabinetten und der Bau von Sportplätzen.

Das Interesse an Fördermitteln ist langfristig groß. Bei vielen Aufforderungen übersteigt das Interesse der Antragsteller die verfügbaren Mittel. Bei einer auf Vorschulbildung gerichteten Aufforderung wurden beispielsweise über 240 Anträge für eine Subventionssumme von über drei Milliarden Kronen abgegeben.

Filip Appl

Zentralisierung als Problem bei Fördermitteln für das Schulwesen

Im Programmzeitraum 2007–2013 wurden über die Agentur des Ministeriums für Schulwesen, Wissenschaft, Forschung und Sport der Slowakischen Republik für EU-Strukturfonds 753 Projekte des Regionalschulwesens unterstützt, durch die zahlreiche Schulen wesentlich erneuert werden konnten. Grundschulen, die zusammen nicht rückzahlbare Mittel in Höhe von 53,7 Mio. EUR erhielten, nutzten die EU-Fonds für unterschiedliche Zwecke. Mittelschulen nahmen nicht rückzahlbare Fördergelder im Gesamtumfang von 94,2 Mio. EUR an. Das Ministerium hat im abgelaufenen Programmzeitraum 92,34 Prozent der Mittel beansprucht, das sind 501 164 822 EUR der Gesamtverpflichtung.

Die Unterstützung für das operationelle Programm Humanressourcen in der Programmperiode 2014–2020 soll sich auf die Verbesserung der Bildungsqualität und die Förderung von Humankapital beziehen. Als konkrete Punkte nannte das Ministerium für Schulwesen, Wissenschaft, Forschung und Sport der Slowakischen Republik gegenüber Evropské noviny nicht nur die Verbesserung mathematischer, naturwissenschaftlicher, technischer, fremdsprachlicher und IKT-bezogener Kompetenzen sowie Finanzwissen, sondern auch die breitere Durchsetzung des Modells inklusiver Bildung an Schulen. „Was den Umfang der Mittel anbelangt, sind wir meines Erachtens erfolgreich. Das Problem besteht eher darin, dass der Wert, den wir für diese Gelder erhalten, nicht den Beträgen entspricht, die auf diese Weise ins Schulwesen fließen. Die EU-Fonds waren bei der Instandsetzung von Schulen, der Verbesserung ihrer Ausstattung und Ähnlichem zweifellos hilfreich. Gleichzeitig bin ich aber skeptisch, was die Auswirkungen von Projekten wie fahrbarer digitaler Unterrichtsräume, Wissensplaneten oder die Vielzahl unterschiedlicher Lehrerportale, die größtenteils nicht einmal richtig funktionieren, anbelangt. Mittel werden dabei zwar aufgenommen, eine große Veränderung für das Schulwesen bewirken sie aber nicht“, bemerkte der Abgeordnete des Nationalrates der Slowakischen Republik für die Partei SaS, Martin Poliačik, gegenüber Evropské noviny und fügte noch hinzu, dass ihn die übermäßige Zentralisierung am meisten stört. Nationale Projekte an sich nehmen seiner Meinung nach einen Großteil der Mittel in Anspruch. Er würde es besser finden, wenn diese Mittel den Schulen direkt zugutekämen.

Petra Vörösová

Radě EU předsedá Slovensko. Chce pružnější a vnímavější Evropu

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 24. 7. 2016 13:54

Operní sólisté, hudební skupiny, folklorní představení i výstupy známých herců. Tak zahájilo 1. července Slovensko v Nové budově Slovenského národního divadla své předsednictví v Radě Evropské unie. Slavnostního večera se zúčastnil prezident Andrej Kiska, předseda vlády Robert Fico, předseda Národní rady Slovenské republiky Andrej Danko i předseda Evropské rady Donald Tusk. Zda bude v podobně veselém duchu předsednictví pokračovat i dalšího půl roku, se teprve uvidí.

Slovenská republika si na dobu svého „vládnutí“ stanovila několik priorit. Jednou z nich je hospodářsky silná Evropa založená na investicích, které přispějí k hospodářskému růstu a tvorbě nových pracovních míst. V tomto ohledu chce Slovensko podporovat kroky, které povedou k dobudování hospodářské a měnové unie. Rádo by také usilovalo o rozšíření investičního potenciálu Evropského fondu pro strategické investice a dobudování Unie kapitálových trhů, od které si slibuje zpřístupnění alternativních zdrojů financování pro malé a střední podniky. Výsledkem má být postupné odbourávání zbývajících bariér při přeshraničním toku kapitálu. Další klíčovou oblastí je pro slovenské předsednictví moderní jednotný trh. Cílem je především svobodný pohyb v digitálním prostoru. „Čtyři svobody pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu patří mezi největší úspěchy EU. Aby však jednotný trh dosáhl svého potenciálu, musí odrážet realitu světa, v kterém žijeme. Proto, pokud chceme držet krok s akcelerující digitalizací života, potřebujeme jednotný digitální trh,“ prohlásil Robert Fico. Tento trh by měl umožnit jednotlivcům i podnikům bezproblémově využívat elektronické služby a přeshraničně vykonávat online činnosti, to všechno s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů bez ohledu na to, jakou mají státní příslušnost. Vizí v oblasti jednotného trhu je pro Slovensko i rozvoj Energetické unie, ale zaměří se také na snižování množství odpadu a ochranu životního prostředí.

VÝZVY SI SLOVENSKO UVĚDOMUJE

V programu předsednictví nechybí ani migrační a azylová politika. Ta bude založená na ochraně vnějších hranic, která by měla být cestou, jak účinněji řídit migraci a zlepšit vnitřní bezpečnost. Slovenská republika je také pro návrat k plně fungujícímu schengenskému prostoru, který v současnosti zavedením dočasných kontrol neplní svoji základní funkci. Prioritou je i spolupráce s třetími zeměmi, především se zeměmi přepravy a původu migrantů.

Poslední prioritu si Slovensko nazvalo „globálně angažovaná Evropa“. Podle programu je právě zvýšená míra globální angažovanosti a politické jednoty Unie nevyhnutelná při podpoře míru a stability ve světe. Slovenské předsednictví tak chce klást důraz na politiku rozšiřování, evropskou politiku sousedství nebo posilování transatlantických vazeb.

Toto však nejsou jediné cíle. Slovenské předsednictví se také bude muset vypořádat s odchodem Velké Británie z EU. Podle předsedy vlády je nevyhnutelná diskuze o tom, jak udělat EU lepší a efektivnější pro všechny. „Unii se rozhodl opustit jeden z jejích klíčových členů. Odchod Britů není jen vyjádřením jejich postoje, ale reflektuje selhání EU srozumitelně komunikovat její konkrétní přínos pro občany. Toto nám dává jasný signál, že Evropská unie musí lépe poslouchat kritické hlasy. Musí být pružnější, méně byrokratická a vnímavější k různorodosti,“ okomentoval ve svém projevu Robert Fico, podle kterého se Unie musí také zbavit puncu elitářství a nesrozumitelnosti pro obyčejného člověka, který ji vnímá jako vzdálenou a odtrhnutou od jeho běžných problémů. „Evropská unie se musí vyrovnat s výsledkem britského referenda i s tím, že evropská myšlenka ztrácí svoji popularitu u občanů EU. Jsme si vědomi výzev,“ dodal k prvnímu slovenskému předsednictví v Radě EU ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák.

Karolína Frýdová

Boj s nezamestnanosťou je neefektívny, priznávajú Španieli

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 19. 7. 2016 16:12

Predvolebné plány padajú pod tiahou reality. Ani s pomocou európskych peňazí sa Španielom nedarí dostať nezamestnanosť pod kontrolu.  

Vláde Mariana Rajoya sa nepodarilo vytvoriť 3,5 milióna pracovných miest, ako líder Ľudovej strany prisľúbil pred voľbami v roku 2011. Dokonca nedošlo ani k efektívnemu využitiu prostriedkov z európskych zdrojov na naštartovanie zamestnanosti. Ekonómovia hovoria o zlyhaní na celej čiare a odôvodňujú neschopnosťou Madridu pružne zareagovať na zmeny po prasknutí realitnej bubliny.

MÁRNE SNAHY

Po rokoch strávených na úrade práce, s miliónmi nezamestnaných vyvstáva nový problém. Sú ním časovo limitované sociálne pomoci. V decembri 2014 vláda podpísala aktivačný plán, ktorým chcela tento problém aspoň krátkodobo preklenúť a dlohodobo nezamestnaným odklepla 426 eurovú pomoc vyplácanú po dobu šiestich mesiacov. Počas tohto obdobia si prácu našlo iba 14 tisíc osôb. V rovnakom roku EÚ prispela na riešenie problému s nezamestnanými mladými. Španielsku, kde nezamestnanosť osôb do 25 rokov dosahuje viac ako 46 percent, prináležalo 943 miliónov eur. Ku koncu roka 2015 krajina dokázala využiť približne iba 12 percent z tejto sumy. Tentokrát je na príčine byrokracia a neochota financovať počiatočné fázy projektov. Experti upozorňujú, že Madrid musí začať konať okamžite, aby sa vyhol možnej penalizácii v druhej fáze programu rozpočítaného do roku 2020. Budúci rok ho čaká ďalší audit, ktorý by mal odhaliť dôvody meškajúcich alebo nezrealizovaných projektov, ako aj preveriť efektivitu v narábaní s financiami zo spoločných zdrojov. Brusel postrehol, že zatiaľ nedochádza k dosiahnutiu očakávaných výsledkov a mladým nezamestnaným stále chýba motivácia zúčastňovať sa na vytvorených programoch.

PROBLÉMY NEKONČIA

Ekonómov sklamala tiež skutočnosť, že ani v rámci Junckerovho investičného plánu Madrid nevie profitovať z naskytnutej možnosti získať vyššie investície, aby mohol poriešiť jeden z najpálčivejších problémov domácej ekonomiky. Experti upozorňujú, že tieto skutočnosti dávno vyšli za rámec nedostatočnej sociálnej empatie zo strany politikov. Problém vidia v slabej zručnosti pri spravovaní verejných prostriedkov, čo v prípade krajiny poznačenej tridsať percentnou nezamestnanosťou pokladajú za netolerovateľné. Celkový kolorit paradoxne dotvára skutočnosť, že nakladanie s už získanými prostriedkami vzbudzujú obavy. Príkladom je Andalúzia. Tejto španielskej autonómii Brusel minulý rok zmrazil pomoci v objeme 468 miliónov z Európskeho sociálneho fondu kvôli podozreniam z kšeftovania s peniazmi. Do roku 2020 má z neho Andalúzia získať 1,190 miliardy eur. Či dostane prístup k odčerpaniu celého balíka, je zatiaľ otázne. 

 Európsky sociálny fond je hlavným finančným nástrojom EÚ vytvoreným na podporu zamestnanosti v členských štátoch a na propagáciu hospodárskej a sociálnej súdržnosti. Výdavky fondu predstavujú okolo desať percent celkového rozpočtu EÚ. V období 2014-2020 bolo pre Španielsko schválených 23 programov v sume 8,5 miliardy eur. Z tohto balíka má ísť 52 percent na rozvoj zamestnanosti, ďalších 23 percent na boj proti sociálnemu vylúčeniu a chudobe a zvyšok na podporné vzdelávacie programy. Dana Miháliková

L'intérêt pour les subventions à l'enseignement est énorme

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 7. 7. 2016 13:59

Bien que l'argent dans l'enseignement soit avant tout l'affaire de chaque pays membre, les fonds de subvention européens, desquels sont distribués chaque année des milliards pour les projets mous et durs dans ce secteur, sont aussi très importants, au moins en République tchèque. Dans la période programmatique passée, ce domaine a été soutenu principalement par les programmes opérationnels régionaux et le Programme opérationnel Education pour la compétitivité.

Mais il est bien entendu possible d'utiliser également les subventions européennes des fonds structurels dans la période programmatique actuelle. Le programme phare est cette fois le PO Recherche, développement et enseignement, dans lequel un total de 93 milliards de couronnes sont prêts jusqu'en 2020. A l'heure actuelle, de nombreuses demandes orientées sur une vaste palette de projets sont en cours. Le plus grand volume d'argent ira au développement des ressources humaines pour la science, la recherche et l'innovation. Par contre, dans le programme opérationnel Recherche, développement et enseignement, nous trouvons des demandes orientées sur l'acquisition de nouveaux équipements et la modernisation des locaux de toutes les écoles. Ces projets devraient être soutenus par le Programme opérationnel régional intégré, qui succède dans cette période aux programmes opérationnels régionaux annulés. Il y a peu ont été lancées deux demandes avec une allocation d'1,5 milliard de couronnes, orientées sur l'infrastructure des écoles secondaires et supérieures professionnelles. Des salles de classe seront réparées ou construites, de nouveaux équipements seront acquis, le tout avec l'objectif d'améliorer principalement la qualité de l'enseignement des sciences naturelles ou des disciplines techniques et artisanales. Les premiers projets voulant utiliser l'argent européen du Programme opérationnel régional intégré se dessinent déjà. A Brno, à Plzeň, Ostrava et dans d'autres villes se préparent des reconstructions d'écoles maternelles, d'écoles primaires et secondaires. La modernisation des salles d'apprentissage informatique et la construction de terrains de sport sont planifiées.

L'intérêt pour les subventions est important sur le long terme. Pour de nombreux objectifs, le demandeur de subventions dépasse les moyens alloués. Par exemple, pour les objectifs orientés sur l'enseignement préscolaire, plus de 240 demandes ont été déposées pour des subventions de plus de trois milliards de couronnes.

Filip Appl

Le problème dans les subventions pour l'école est la centralisation

Dans l'exercice programmatique 2007-2013 ont été soutenus par l'intermédiaire de l'Agence du ministère de l'Education, des Sciences, de la Recherche et des Sports de République slovaque pour les fonds structurels de l'UE 753 projets d'enseignement régional, avec lesquels les écoles ont grandement innové. Les écoles élémentaires, qui ont obtenu ensemble des contributions financières non restituables d'un montant de 53,7 millions d'euros, ont utilisé les fonds européens pour plusieurs objectifs. Les écoles secondaires ont reçu des subventions financières non restituables d'un volume global de 94,2 millions d'euros, le ministère ayant prélevé au cours de l'exercice passé 92,34 pour cent des fonds représentant 501 164 822 euros sur l'engagement final.

Le soutien pour le programme opérationnel Ressources humaines dans l'exercice programmatique 2014-2020 doit concerner l'augmentation de la qualité de l'enseignement et le soutien des ressources humaines. Le ministère de l'Education, des Sciences, de la Recherche et des Sports de République slovaque a indiqué comme points concrets pour Evropské noviny non seulement l'augmentation des connaissances mathématiques, en sciences naturelles, techniques, linguistiques et en technologies de l'information et de la communication et des connaissances financières, mais aussi une application plus importante du modèle de l'enseignement inclusif dans les écoles. "Je pense que s'agissant du volume des fonds, nous avons du succès. Le problème réside dans le fait que la valeur pour laquelle nous recevons cet argent ne correspond pas aux sommes qui vont, de la sorte, dans les écoles. Nous ne doutons pas que les fonds européens ont aidé lors des reconstructions des écoles, leur équipement, etc. Mais, dans le même temps, nous doutons des impacts des projets, comme la salle d'apprentissage digitale mobile, les planètes de connaissance, la quantité de divers portails pour les enseignants qui, pour la plupart, ne fonctionnent pas bien. Si les fonds sont ensuite bien utilisés, ils n'apportent toutefois pas de grands changements dans l'enseignement" a indiqué pour Evropské noviny le député du Conseil national de République slovaque pour le parti SaS, Martin Poliačik, tout en ajoutant que, de plus, une trop grande centralisation le gêne. Les projets nationaux eux-mêmes utilisent en effets selon Poliačik quantité de fonds. Il préférerait permettre que ces fonds soient directement prélevés par les écoles.

Petra Vörösová