SLOVO: Věra Jourová, eurokomisařka

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 4. 2017 8:30

Hlavní téma aktuálního vydání Evropských novin se točí kolem kvality potravin. Země Visegrádské čtyřky začaly tento problém intenzívně řešit a chtějí docílit toho, aby se kvalita potravin v našich státech srovnala se západními zeměmi. K tématu se na stránkách Evropských novin vyjádřila ve svém komentáři i eurokomisařka Věra Jourová.

CELÝ ČLÁNEK

Češi v EU: Kdo nás zastupuje v Bruselu?

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 16. 3. 2017 9:48

V souvislosti s Evropskou unií se dnes hovoří hlavně o migrační krizi, o odchodu Velké Británie, případně o čerpání dotací. Odpůrci osmadvacítky přitom argumentují, že Česká republika má na tyto oblasti jen minimální vliv už proto, že v Bruselu, Štrasburku a na dalších místech, kde sídlí unijní instituce, pracuje jen málo Čechů. Je to pravda? Nebo se o naše zástupce v EU prostě jen nezajímáme?

Z loňského výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR vyplývá, že důvěra v evropské instituce stále pomalu klesá. Zatímco v roce 2004, kdy naše země do EU vstoupila, jim věřily dvě třetiny lidí, loni to bylo už pouze nějakých 37 procent lidí. Politici a úředníci navíc poukazují na to, že většinu Čechů Evropská unie ani moc nezajímá. Velká část nezná ani ty, kteří stojí v jejím čele, natož potom jednotlivé europoslance a další Čechy, kteří nás v evropských institucích zastupují. Přitom jich vzhledem k velikosti naší země není zas tak málo. Jen v Bruselu, pracuje podle hrubých odhadů několik stovek Čechů. 

Nejvyšším českým postem v evropské hierarchii se pyšní Věra Jourová. Ta se v listopadu 2014 stala eurokomisařkou pro oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázek rovnosti pohlaví. V uplynulých letech se věnovala hlavně práci na nové dohodě o ochraně dat z EU ve Spojených státech nebo postupnému prosazování změn za účelem zvyšování zaměstnatelnosti žen a snižování schodku v jejich odměňování. Letos jí čeká agenda ještě složitější, a totiž plánované zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl mimo jiné pomoci s kontrolou evropských peněz rozdělovaných členským státům. „Doufám, že se mi podaří to prosadit v tomto pololetí,“ dává si jasný cíl eurokomisařka. Chce také pokračovat v práci na dobudování jednotného digitálního trhu či v posilování ochrany spotřebitele. „Dělám nyní revizi veškeré spotřebitelské legislativy. Chtěla bych se zbavit složitostí, zastaralostí, chtěla bych zjednodušit legislativu i v tom smyslu, aby byla čitelná pro normálního občana. Spotřebitelé jsme všichni, nejsou to jenom právníci, kteří čtou složité smlouvy,“ vysvětluje Jourová. V EK přitom není zdaleka jedinou Češkou. Pod hlavičkou tohoto orgánu pracuje až 400 českých asistentů, úředníků a dalších zaměstnanců.

EUROPOSLANCE LIDÉ NEZNAJÍ

Dalším důležitým orgánem EU je Evropský parlament, který tvoří celkem 751 poslanců rozdělených do několika frakcí. V zatím posledních volbách do EP uspělo hnutí ANO, které vyslalo do Štrasburku, případně do Bruselu a Lucemburku, čtyři své zástupce, z nichž nejznámější je bezpochyby Pavel Telička. Společně se svými kolegy se v EP přidal do liberální frakce ALDE, která klade důraz na svobodu jednotlivce, podporu podnikání a snaží se o reformu orgánů a institucí EU. Telička, který se podílel už na vyjednávání podmínek vstupu ČR do EU, se nedávno stal jedním ze čtrnácti místopředsedů EP. „Kromě toho, že budu ve vedení EP zastupovat naši liberální frakci ALDE, budu také pracovat na tom, aby byl více slyšet hlas střední a východní Evropy,” prohlásil ke svému zvolení do vedení EP. 

Čtyři mandáty v Evropském parlamentu získala ve volbách také ČSSD. Z jejích zástupců zařazených do sociálnědemokratické frakce (S&D) je často vidět především sociolog Jan Keller. Trojici prvních míst uzavírá koalice TOP 09 a STAN, která také získala čtyři mandáty. V EP ji dnes, v rámci frakce středopravicové Evropské lidové strany (EPP) zastupuje mimo jiné i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ten tak spolupracuje i se třemi zástupci KDU-ČSL, ze kterých se v médiích nejčastěji objevuje Tomáš Zdechovský, a to především kvůli angažování se v kauze Evy Michalákové, které norské úřady odebraly děti. Tři mandáty mají v EP také komunisté, u kterých zesnulého Miloslava Ransdorfa nahradil Jaromír Kohlíček, dvě křesla obsadila ODS a jedno Strana svobodných občanů. 

Bohužel mezi českými občany nejsou naši europoslanci příliš známí a jejich jména si vybaví nejčastěji v souvislosti s jejich předchozím působením (tak je tomu například u Jiřího Pospíšila) nebo v souvislosti s konkrétními kauzami (jako u Tomáše Zdechovského). Ještě „neviditelnější“ jsou pak desítky dalších českých zaměstnanců Evropského parlamentu, kteří vykonávají administrativní úkony, jako je překladatelství, komunikace s médii a zajišťování chodu parlamentu jako takového i jednotlivých poslaneckých frakcí. 

ČEŠI NA SOUDU I V EUROPOLU

Mnoho toho u nás nevíme ani o zaměstnancích Rady Evropské unie a Evropské rady, která je jinak orgánem tvořeným vládními představiteli jednotlivých členských zemí. V kancelářích tzv. Generálního sekretariátu Rady pracuje na jednom z nejvyšších ředitelských postů Petr Bližkovský, který má zkušenosti i z české politiky. Působil jako asistent někdejšího ministra zemědělství Josefa Luxe.

A ani u něj výčet výše postavených Čechů v evropských institucích nekončí. Své zástupce máme například v oblasti evropského soudnictví. Jedním ze soudců Evropského soudního dvora je Jiří Malenovský, v tzv. Tribunálu, který plní funkci soudu prvního stupně, působí Irena Pelikánová a nově také Jan Passer. V pozici generálního advokáta tam najdeme zase právníka Michala Bobka. Naše země má svého zástupce i v Účetním dvoře EU. V závěru roku 2015 se jím stal exnáměstek ministra financí Jan Gregor. „Pevně věřím, že se mi v evropském Účetním dvoře podaří zúročit téměř dvacetileté zkušenosti z oblasti rozpočtu EU,“ komentoval Gregor svůj nástup na tuto pozici. 

A jak je to s Čechy v dalších pomocných institucích, které nějakým způsobem spadají pod Evropskou unii? Kvůli značné roztříštěnosti neexistují relevantní statistiky o jejich počtu. Některá jména si ale velká část veřejnosti vybaví. Například na pozici zástupce ředitele Europolu najdeme bývalého policejního prezidenta Oldřicha Martinů, v Eurostatu ekonoma Aleše Čapka a v pozici generálního tajemníka Výboru regionů manažera Jiřího Buriánka.

Naše zástupce ovšem najdeme i v institucích, které nejsou přímo orgánem Evropské unie. Češi jsou od roku 2008 velmi aktivní třeba v Evropské kosmické agentuře a české zaměstnance najdeme také v pražském sídle Agentury GSA, která pracuje na spuštění navigačního satelitního systému Galileo. 

OCEŇOVANÍ ČEŠTÍ VĚDCI

Samostatnou kapitolou je také česká účast v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). V Ženevě dlouhodobě pracuje 10 až 15 českých vědců, na různých projektech se ale více či méně průběžně podílí až 200 lidí z České republiky. Spolupráce přitom probíhala dlouho předtím, než naše země vůbec vstoupila do EU, Česká republika se na fungování tohoto vědeckého centra podílí už od svého vzniku v roce 1993. Sám ředitel instituce Rolf Heuer v minulosti prohlásil, že se Češi významně podílejí jak na vývoji technologií, tak při experimentech samotných. Významně přispěli třeba do výzkumu ve fyzice částic, který CERN proslavil asi nejvíce. „Na výzkumu Higgsova bosonu bylo ze tří tisíc autorů 63 z ČR, přičemž spolupracujících laboratoří je 180,“ uvedl Heuer. Velký projektem CERNu je například ten s názvem ALICE, který se zaměřuje na podrobné zkoumání základních vlastností částic a hmoty obecně. Z Čechů, kteří se na něm dlouhodobě podílí, lze jmenovat Jiřího Krále, Davida Bělohrada nebo Stanislava Němečka, který v CERNU bádá už od 80. let.

Ačkoliv z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že na evropské scéně naše země určitou stopu zanechává, politici i komentátoři se shodují, že by to mohlo být ještě mnohem lepší. Za vzor je čas od času dáváno menší a chudší Bulharsko, které má v Bruselu, Lucembursku a Ženevě víc lidí a na vyšších postech. Mnozí komentátoři poukazují na to, že se v Bruselu nepodařilo vytvořit dostatečně silnou českou komunitu úředníků, která by cítila, že se o ni náš stát zajímá. To pak vede ke snížené schopnosti ovlivňovat evropské dění a obecně i evropskou agendu. Před dvěma lety přitom vláda schválila strategii, která by měla přispět řešení tohoto problému. Pomoci mají například semináře, které připraví uchazeče na výběrová řízení nebo vysílání expertů podporujících výměnu informací mezi českými a evropskými institucemi. Zda bude tato strategie úspěšná, se ale teprve uvidí. Filip Appl

Krajští silničáři za uspořené peníze koupili nové radlice

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 27. 2. 2017 10:57

Krajská Správa a údržba silnic Pardubického kraje rozšířila svůj vozový park. Nakoupila dvě nákladní vozidla, která v současném počasí posílí zimní údržbu. Prostředky na jejich pořízení silničáři získali díky dobrému hospodaření v loňském roce, kdy z provozních prostředků uspořili přes deset milionů korun.

CELÝ ČLÁNEK

Muzea získají více než půldruhé miliardy

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 4. 4. 2017 10:00

Ministerstvo pro místní rozvoj dokončilo hodnocení kolové výzvy z Integrovaného regionálního operačního programu, která byla zaměřená na podporu muzeí zřizovaných krajem nebo státem, jejichž průměrná návštěvnost za poslední tři roky překročila třicet tisíc návštěvníků. Ze 44 předložených projektů bylo podpořeno 39 projektů celkovou částkou 1,646 miliard korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

CELÝ ČLÁNEK

Práca Slovákov v štruktúrach EÚ je dôležitá pre obe strany

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 16. 3. 2017 9:46

Jedným z hlavných dôvodov vzniku a významným prínosom Európskej únie je vzájomné zblíženie krajín Európy a ich spolupráca, ktorá má zabezpečiť blaho národov. Jedná sa však o blaho všetkých členských národov, preto sa v Európskych štruktúrach zväčša nepozerá na pôvod alebo štátnu príslušnosť.

V súčasnosti azda najvýznamnejším Slovákom v štruktúrach Európskej únie je Maroš Šefčovič, podpredseda Európskej komisie pre Energetickú úniu, ktorý sa dlhodobo venuje medzinárodným vzťahom. „Chcem v Komisii vytvoriť moderné, dynamické, profesionálne a motivujúce pracovné prostredie, v ktorom je možné dosahovať výborné výsledky. Komisia musí prilákať, formovať a udržať vo svojich radoch vysokokvalifikovaných a motivovaných pracovníkov, aby bola schopná napĺňať svoje politické ciele využitím správnych zdrojov na správnom mieste a v správnom čase,“ hovorí Maroš Šefčovič o svojej práci. Okrem neho v Európskej komisií pôsobí ďalších 336 občanov Slovenskej republiky – z toho 115 žien a 119 mužov.

Podľa výročnej správy o členstve Slovenskej republiky v Európskej únií však v európskych štruktúrach pracuje až 625 slovenských občanov. Najčastejšie videní sú naši eurposlanci, ktorých má Slovensko aktuálne 13. 

KOREKTNÉ VZŤAHY EUROPOSLANCOV

„Skupina slovenských europoslancov patrí k tým početne menším. Aj napriek tomu je však pomerne unikátne, že sa dokážeme raz za mesiac v Štrasburgu všetci, bez ohľadu na politickú príslušnosť, stretnúť pri spoločnom obede. Tam v neformálnej atmosfére diskutujeme o aktuálnych európskych a domácich problémoch. Túto milú tradíciu nám závidia aj kolegovia z iných krajín. Myslím si, že v ľudskej komunikácii nie je medzi nami žiaden problém,“ vysvetľuje vzťahy medzi slovenskými poslancami europoslanec Ivan Štefanec. Slováci sú často kritizovaní za to, že ich vlastenecká hrdosť je neprimerane nízka. Zdá sa však, že to platí len pokiaľ nevyjdú za hranice našej krajiny.

„Nie sme homogénna skupina, máme 13 poslancov z ôsmich politických strán, ale máme korektné vzťahy. Nemáme medzi sebou extrémistov, ako mnohé iné národné delegácie, a preto je diskusia medzi nami otvorenejšia,“ dodáva ďalší slovenský zástupca v Europarlamente Eduard Kukan.

Európsky parlament funguje na trochu iných princípoch ako národné parlamenty. Poslanci sa tam združujú do frakcií nie podľa národnosti, ale podľa hodnotových orientácií a politických názorov. „Národnosť však nie je hlavným určujúcim faktorom spolupráce medzi kolegami v EP. Mám mnoho kolegov, ktorí sú mi názorovo blízki, hoci pochádzajú z inej časti Európy. Pokiaľ máme jednotný názor na problematiku, vtedy nezáleží na tom z akej krajiny alebo z akej politickej frakcie kolegovia pochádzajú,“ vysvetľuje Eduard Kukan. 

Poslanci vo frakciách sú teda povinní zastávať jej politické záujmy a nie priamo záujmy štátu, z ktorého pochádzajú. Napriek tomu je práca slovenských Europoslancov prínosná aj pre Slovensko, príklad uvádza aj Ivan Štefanec: „Prednedávnom mi zástupcovia slovenských malých a stredných podnikateľov povedali, že v Európskom parlamente im pomáhame oveľa viac a schvaľujeme praktickejšie a potrebnejšie zákony. Práca v Európskom parlamente je o nastavovaní spoločných štandardov a odbúravaní bariér. Z nich sa nám naposledy podarilo odstrániť roaming, takže občania Slovenska už tento rok ušetria na dovolenke. Pravidlá sú nastavené tak, že výsledky naše práce sa prejavia o čosi neskôr, no o to významnejší majú dosah.“

Prínos pre rodnú krajinu je teda pre zástupcov jednotlivých národov veľmi dôležitý. „Vždy sa snažím odpovedať si na otázku či riešenie problému, o ktorom diskutujeme, je prínosom pre Slovensko a či je prínosom pre Úniu ako celok. Ako príklad uvádzam tohto týždňové hlasovanie za Komplexnú a hospodársku dohodu s Kanadou. Myslím, že je rovnako prospešná pre EÚ a pre Slovensko, a preto som ju podporil,“ zdôrazňuje poslanec Kukan.

ŠTUDENTI AKO ASISTENTI

Okrem Europoslancov v Európskych štruktúrach Slovensko reprezentujú aj národní nominanti, teda zástupcovia v Európskych výboroch, ktorých schvaľuje a nominuje vláda Slovenskej republiky. Ďalej slovenskí experti a administratívni pracovníci, resp. asistenti. 

Osobitú skupinu tvoria stážisti – študenti, ktorí strávia určitý čas ako asistenti konkrétneho poslanca Európskeho parlamentu. Takúto stáž absolvoval aj študent práva Dominik Drdul. „Už nejaký ten rôčik sa venujem obhajovaniu práv ľudí so zdravotným postihnutím na lokálnej, národnej, aj medzinárodnej úrovni. Tieto moje aktivity zahŕňajú veľa cestovania, stretnutia s rôznymi ľuďmi, často s významnými politikmi. Jedným z nich bola aj pani europoslankyňa za Slovensko Jana Žitňanská, s ktorou sme už vtedy mali, a stále máme, nadštandardnú spoluprácu. Je jedným z mála slovenských politikov, ktorý sa aktívne zasadzujú za práva ľudí so zdravotným postihnutím.“ 

Europoslankyňa Jana Žitňanská navrhla Dominikovi stáž v jej kancelárií a tak sa na dva mesiace stal jej asistentom. „Moja pracovná doba trvala od deviatej hodiny ráno do šiestej hodiny večer, v piatky len do trinástej. Úlohy mi zadávali dve asistentky pani poslankyne. Išlo prevažne o ľahšiu kancelársku prácu spravodajského charakteru, nakoľko som nebol v tom čase kompetentný na plnenie zložitejších úloh, pretože som tak dôkladne nepoznal agendu pani Žitňanskej,“ spomína stážista. 

Okrem administratívnej práce sa študenti počas stáže zúčastňujú na meetingoch, ktoré sa venujú rôznym témam. Každý europoslanec má vyčlenený vlastný rozpočet na organizáciu svojich meetingov. Asistent europoslanca sa musí zúčastniť nie len meetingov, ktoré sa zhodujú s hodnotovou a politickou orientáciou konkrétneho europoslanca, ale aj na tých, ktoré sú proti nej, aby sa tak vedel voči nim efektívne brániť a presadzovať vlastné ciele. „Raz som bol aj ja na jednom takom, ktorý bol organizovaný holandským liberálnym europoslancom a týkal sa morálne aj politicky kontroverznej témy surogátneho materstva. Tento meeting bol mojim najťažším, pretože na ňom panovala nepriateľská a neúctivá atmosféra voči konzervatívnym poslancom a názory na ňom prezentované boli pre mňa absolútne neprijateľné,“ vysvetľuje študent práva.

O SLOVÁKOV NIE JE NÚDZA

„Stáž v Európskom parlamente by som odporučil študentov, ktorí sa zaujímajú o politiku, Európsku úniu, našu krajinu, jej obyvateľov a tiež tým, ktorým nie je jej budúcnosť ukradnutá,“ dodáva Dominik Drdul. „V Europarlamente som nebol zo Slovenska jediný. So Slovákmi som prichádzal do kontaktu dennodenne. Okrem pani Žitňanskej som stretol aj ďalších europoslancov, ktorých asistenti boli tiež zo Slovenska. O Slovákov som teda v Bruseli núdzu nemal. Mnohí pomocní pracovníci ,dôležitý pre chod Európskeho parlamentu, sú tiež zo Slovenska.“

Aj napriek tomu, že Slováci sú všeobecne vnímaní ako neveľký a nie príliš významný národ v srdci Európy, majú v štruktúre Európskej únie zaslúžené miesto. K zlepšeniu ich postavenia nepochybne prispelo aj minuloročné predsedníctvo v Rade EÚ.

Tamara Peterková

Možnosti Bratislavy sú obmedzené

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 4. 1. 2017 11:20

Bratislava je hlavným mestom Slovenska a zároveň je jeho politickým, kultúrnym aj ekonomickým centrom. Úlohou hlavného mesta je, okrem iného, reprezentovať krajinu v čo najlepšom svetle. Po vstupe Slovenskej republiky do Európskej únie, Bratislava nie je len „vizitkou“ Slovenska, ale celého spolku. Preto Európska únia v každom programovom období vyčleňuje špeciálne finančné prostriedky na rozvoj a zveľadenie hlavných miest.

CELÝ ČLÁNEK

Díky dotacím přibyde více elektrobusů a CNG autobusů

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 3. 4. 2017 8:38

20. výzva Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), která byla zaměřena na podporu nákupu nízkoemisních a bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu se setkala s mimořádným ohlasem žadatelů z řad městských i regionálních dopravců zajišťujících dopravní obslužnost.

CELÝ ČLÁNEK

EU proti terorismu: Více peněz i nové útvary

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 16. 3. 2017 9:42

Bezpečnost a boj proti terorismu. V posledních dvou letech snad nejčastěji skloňovaná hesla na území Evropské unie. A jak se zdá i v roce 2017 půjde o zásadní témata, která velkou měrou přispějí do diskuse o dalším směřování Evropské unie. Dokáže se budoucí sedmadvacítka semknout a vytvořit novou podobu evropské integrace? Nebo vše, i kvůli neshodám v oblasti střežení vnitřních a vnějších hranic, povede k rozvolnění a možná až postupnému rozpadu společenství? 

Boj proti terorismu se v posledních patnácti letech stává stále důležitější agendou Evropské unie. Větší měrou se touto oblastí začala EU zabývat především po útocích v USA v roce 2001. Rada EU pro spravedlnost a vnitřní věci tehdy přijala Akční plán boje proti terorismu a začal se sestavovat seznam osob, skupin a subjektů zapojených do teroristické činnosti v EU i mimo ni. Od té doby v podstatě neuplynul rok, aby nedošlo k nějakému posunu. Zásadní strategické dokumenty přišly v letech 2005, 2010 a 2014. Loňský rok přinesl také řadu důležitých kroků. Koncem ledna zahájil Europol činnost Evropského protiteroristického centra, které pomáhá sdílet informace mezi členskými státy a poskytuje podporu při vyšetřování teroristických činů. 

Rostoucí význam agendy dokládají i výdaje, které jdou každý rok v EU na bezpečnost a občanství. Zatímco v roce 2015 to bylo něco přes dvě miliardy eur, o rok později už byla tato částka dvojnásobná a pro tento rok se zvýšila o dalších zhruba 200 milionů. 

Dnes je v centru pozornosti schválení nové směrnice o boji proti terorismu, která vznikla v reakci na teroristické útoky v Paříži. Je v ní mimo jiné i návrh na větší tresty za přípravu teroristických útoků či za jejich podporu na internetu. Český europoslanec Tomáš Zdechovský, který se na přípravě směrnice také podílel, poukazuje na řadu opatření, které už Unie v této oblasti učinila. „Už v dubnu 2016 jsme schválili vyčlenění 2 milionů eur pro nábor do Evropského protiteroristického střediska Europolu a přijali stanovisko pro globální strategii EU, v níž byla zdůrazněna nutnost posílení obrany EU a vzájemné spolupráce,“ říká Zdechovský s tím, že směrnice řeší mimo jiné i problematiku zahraničních bojovníků. Právě to je jeden z problémů, které stále více pálí členské země. Podle odhadů totiž do Sýrie nebo Iráku odjelo válčit na straně Islámského státu přes pět tisíc Evropanů. A někteří z nich se vrací a mohou se dokonce stát tzv. osamělými vlky. Teroristy, které je velmi těžké vysledovat. 

VĚTŠÍ SPOLUPRÁCE S NATO

Boj proti terorismu s sebou nutně nese řešení bezpečnosti jako takové. A právě bezpečností se zabývali na své listopadové schůzi ministři zahraničí a obrany Evropské unie. Podle nich má osmadvacítka pokračovat nejen v posilování spolupráce mezi jednotlivými členskými státy, ale zaměřit se větší měrou i na vztah EU a Severoatlantické aliance. „Jde o to, aby NATO a EU při vzájemné spolupráci dokázaly dobře plánovat a organizovat. Základní ideou však nadále zůstává, že silnější evropská bezpečnost samozřejmě znamená silnější NATO,“ zdůraznil český ministr obrany Martin Stropnický. Odborníky na podzim loňského roku zaujala také zpráva, že Unie posílí svá bojová uskupení zvané battlegroups. Skupiny, které tvoří kolem 1500 vojáků, tvoří v současnosti v podstatě jedinou vojenskou sílu EU určenou k rychlému nasazení v případě nějaké vážné krize. Na posílení těchto jednotek a obecně na větší spolupráci členských států tlačí hlavně vůdčí tandem EU – Německo a Francie. Chystané změny podporuje podle vládních představitelů i Česká republika. „Mluví se o plánovacím a organizačním centru, zpřesnění velikosti Battle Groups či způsobu jejich případného nasazení. Hovoří se o lepším plánování, společném výcviku, o více financích,“ uvedl Martin Stropnický. 

Téma obrany a bezpečnosti bylo zásadní i na následném prosincovém summitu politických špiček Unie, který probíhal v Bruselu. Předseda Evropské rady Donald Tusk po schůzi oznámil, že EU chce větší měrou řešit bezpečnost svých občanů. Pro tento účel bude EU více investovat do vojenského výzkumu a zřídí společný obranný fond, který by měl poskytnout ročně asi 135 miliard korun na výzkum a rozvoj vojenských schopností členských zemí. „Podařilo se prosadit návrhy, které směřují k posílení schopnosti plánovat společné zahraniční mise, ke zjednodušení financování těchto misí, k navýšení investic do obrany, k podpoře obranného výzkumu a průmyslu,“ shrnul závěry summitu český premiér Bohuslav Sobotka. 

POTENCIÁLNÍ HROZBA EXISTUJE

Ačkoliv velká část protiteroristických aktivit probíhá na úrovni Evropské unie, i Česká republika sama o sobě podniká řadu kroků, které slouží jako prevence případných útoků. Hlavní teze týkající se této oblasti shrnuje Strategie České republiky pro boj proti terorismu. V ní se klade důraz na prevenci a předcházení útokům a na spolupráci při přípravě či zvládnutí případné krizové situace. Praktickou stránku celé prevence pak zajišťují v první řadě tajné služby. Ze zprávy BIS ze září loňského roku přitom vyplývá, že i u nás existuje potenciální hrozba útoku islamistů. V zemi prý krátkodobě pobývalo sedm lidí, kteří se chtěli v Sýrii přidat k teroristům. „I na území ČR existuje potenciální hrozba teroristického útoku islamistických džihádistů napojených na takzvaný Islámský stát, případně na skupinu Džabha an Nusra,“ stojí ve zmíněné zprávě. Zároveň ale ministerstvo vnitra uklidňovalo a stále uklidňuje, že o žádném bezprostředním nebezpečí tajné služby nemají informace.

Plné ruce práce má s protiteroristickou agendou samozřejmě i armáda. V jejím případě jde především o zapojování se do mezinárodních misí. V tomto ohledu mají Češi i podle zahraničních kolegů velmi dobré renomé. Potvrzuje to nejen řada zvládnutých misí, ale v některých případech i konkrétní ocenění. Nedávno například udělily špičky EU českému četaři vyznamenání za zneškodnění teroristy při obraně hotelu v maliském hlavním městě Barmaku, kde sídlí velení výcvikové mise Unie. 

V neposlední řadě se na prevenci a potírání terorismu zaměřují speciální útvary policie, od roku 2009 především Národní kontaktní bod pro terorismus spadající po centrálu proti organizovanému zločinu. Osm let staré pracoviště se dlouhodobě zabývá především sběrem, analýzou a vyhodnocováním informací. 

NOVÉ CENTRUM TERČEM KRITIKY

Vůbec největší diskuse ale dnes vzbuzuje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které od ledna zřídilo ministerstvo vnitra vedené Milanem Chovancem. Nový útvar vznikl v reakci na další teroristické útoky v Evropě a na základě auditu národní bezpečnosti, který v polovině prosince schválila vláda. „Mezi těmi hrozbami, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, jsou právě hrozby, které souvisí s kybernetickou bezpečností, s dezinformačními kampaněmi a nové hrozby jsou samozřejmě v oblasti typu aktivit teroristů,“ prohlásil k auditu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tím, že je potřeba hledat nové způsoby, jak těmto výzvám čelit. Podle zástupců ministerstva vnitra bude činnost centra spočívat hlavně v monitorování a analyzování situace. Zaměří se vedle dezinformačních kampaní na terorismus, útoky na takzvané měkké cíle či bezpečnostní aspekty migrace. Jenže část politiků považuje nově zřízený útvar a především jeho činnost v oblasti dezinformací za pokus o cenzuru internetu. „Nepotřebujeme cenzuru, ideovou policii, nový Úřad pro tisk a informace, pokud máme i nadále žít ve svobodné a demokratické společnosti,“ prohlásil například prezident Miloš Zeman. Milan Chovanec se proti jeho slovům ale ostře vyhranil. Podle něj nejde o žádný druh cenzury, pouze o snahu pomoci lidem rozlišovat podložené zprávy od informací s neověřeným nebo záměrně lživým základem. „Centrum nebude mít ‚tlačítko‘ na vypínání internetu. Centrum nebude vnucovat lidem pravdu ani provádět cenzuru,“ prohlásil ministr. Pravdou je, že zakládání specializovaných útvarů je v poslední době v Evropě celkem časté. Loni ho zřídil již zmíněný Europol, nová agentura se formuje ve Francii a v lednu vzniklo nové centrum i v německém Mnichově. Tato instituce má hlavně sbírat informace a pomáhat s vymáháním práva v případech, které s terorismem souvisí.

Filip Appl

Dotace v Praze? Parky, doprava a inovace

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 4. 1. 2017 10:56

Je neoddiskutovatelné, že je Praha mezi českými regiony ve zcela unikátním postavení. Ostatně vypovídají o tom i ekonomické ukazatele, které řadí naše hlavní město mezi nejbohatší oblasti v Evropě, což je i důvodem, proč má poměrně omezené možnosti co do čerpání evropských dotací. Na druhou stranu to neznamená, že by Praha neměla nárok na žádné peníze z EU. Dosavadní průběh čerpání ukazuje, že i zde se realizuje s pomocí dotací řada zajímavých akcí. 

CELÝ ČLÁNEK

Brno se stále zlepšuje v třídění odpadů

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 21. 3. 2017 15:19

Brno se postupně zlepšuje v třídění odpadů. Za rok 2016 občané Brna vytřídili a odevzdali k recyklaci více než 16,7 tis. t papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů. Meziroční nárůst tříděného sběru je v posledních dvou letech přes 800 t každým rokem. Ukazuje se, že obyvatelům jihomoravské metropole není třídění odpadů a životní prostředí lhostejné.

CELÝ ČLÁNEK