Nový systém by měl lépe střežit, kdo vstupuje na území EU

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 13. 5. 2016 7:51

Otisky prstů a snímek obličeje by měla mimo jiné uchovávat nová technologie pro lepší správu hranic Evropské unie. S návrhem o zavedení takzvaného systému vstupů/výstupů přišla Evropská komise, která tak chce zlepšit a zrychlit hraniční kontroly. „Nové technologie pomohou organizovat tok cestujících přijíždějících na naše vnější hranice a zároveň přispějí k potírání nelegální migrace a zvýšení vnitřní bezpečnosti,“ řekl komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

Nový systém bude kromě čtyř otisků a snímku tváře evidovat také jméno, druh cestovního dokladu, datum i místo vstupu a výstupu a týkat se bude všech občanů třetích zemí s povolením ke krátkodobému pobytu v schengenském prostoru, tedy maximálně na devadesát dní. Součástí systému budou i samoobslužné kiosky. V nich se důvěryhodná osoba zaregistruje oskenováním cestovního dokladu, vyfotí se a odpoví na několik otázek. Poté se přesune k hraniční kontrole, která už mezitím bude znát identitu cestujícího, délku jeho pobytu a další nezbytné informace. Kontrolor pak může položit cizinci doplňující dotazy a rozhodne o jeho vpuštění. Tento automatizovaný mechanismus má být přínosem jak pro cestující, kteří nebudou muset čekat v dlouhých frontách, tak pro pracovníky na hraničních přechodech, kterým systém ušetří až polovinu času. Současné ruční razítkování dokladů, které je zdlouhavé, neposkytuje o překračování hranic spolehlivé údaje a nedokáže odhalit osoby nedodržující dobu pobytu ani řešit ztrátu či odcizení cestovních dokladů. Čas ušetřený automatickou registrací budou moci kontroloři věnovat posuzování konkrétních jednotlivců. Kromě zkrácení front si Evropská komise od systému slibuje také zlepšení kvality a účinnosti kontrol na hranicích schengenského prostoru. Mechanismus bude poskytovat přehled o povolených krátkodobých pobytech a zlepší odhalování padělaných dokladů a případů zneužívání totožnosti. Upozorní také na to, pokud cizinec překročí maximální dobu krátkodobého pobytu. V případě, že neopustí EU nebo nezažádá o jinou formu dlouhodobého pobytu, bude označen za ilegálního.

INFORMACE UVIDÍ JEN POVOLANÍ

S konceptem vstupů/výstupů přišla Komise už v roce 2008 v důsledku teroristických útoků v USA, Londýně a Madridu a také kvůli prvním migračním krizím ve Španělsku a Itálii. Nedávné útoky opět otevřely diskuzi o důležitosti bezpečnosti v EU, a proto Evropská komise znovu předložila návrh s cílem dosáhnout shody mezi členskými zeměmi v Radě EU a Evropským parlamentem. Do systému vstupů/výstupů tak budou mít vstup i bezpečnostní složky zemí Schengenu a Europol, a to pro identifikaci podezřelých, pachatelů nebo obětí teroristických činů nebo jiných závažných trestných činů. Komise také navrhla, aby nový program využil současných možností a propojil se s databázemi, které v Schengenu už existují. Jde především o Eurodac, který registruje žadatele o azyl, VIS evidující žádosti o víza a SIS, tedy databázový systém obsahující jména a další základní identifikační údaje osob, překračujících hranice Schengenského prostoru. „Teroristické útoky na našem území ukázaly, že naše bezpečnost je ohrožena, a to v okamžiku, kdy se potýkáme s migrační krizí bezprecedentních rozměrů. Výměna informací má v obou situacích zásadní význam. Pohraniční stráž, celní orgány, policie a justice musí disponovat jak potřebnými informacemi, tak správnými prostředky k rychlé, účinné a účelné reakci,“ prohlásil komisař Dimitris Avramopoulos. Přesto Evropská komise slibuje, že k datům uloženým v novém systému budou mít přístup pouze pověřené osoby a údaje budou zcela chráněny proti zneužití. „Nejde o to vytvořit z EU „velkého bratra“, pohraniční a bezpečnostní orgány však potřebují rozumný, přiměřený a pečlivě regulovaný přístup ke všem nutným informacím, aby mohly plnit svůj úkol – chránit nás i svobody, které vyznáváme,“ prohlásil první místopředseda Komise Frans Timmermans.

Návrh o zavedení systému vstupů/výstupů je součástí diskuze Evropské komise o možnostech, jak by současné a budoucí informační systémy mohly zlepšit správu vnějších hranic a přispět ke zvýšení vnitřní bezpečnosti v EU. Vedle programu o přijímání cizinců Komise navrhuje zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže a směrnici o jmenné evidenci cestujících. Všechna tato opatření by měla zvýšit bezpečnost hranic EU, kterou v minulém roce překročilo více než padesát milionů cizinců z mimounijních zemí. Karolína Frýdová

Madrid pozabudol na kvóty, Brusel mu ich pripomína

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 10. 5. 2016 9:21

Horlivá snaha prijímať imigrantov zostala pri slovách. V rámci povinných kvót ich od septembra Španieli privítali zatiaľ len osemnásť.

Španielska vláda chce dobehnúť zameškané, marcový sľub sa však opäť splniť nepodarilo. Uvádza to správa Európskej komisie z polovice apríla. Podľa európskych inštitúcií je na príčine nedostatočná vôľa zo strany vlády Mariana Rajoya. Tá sa zaviazala prijať v priebehu marca 467 osôb. Madrid uisťuje, že časový sklz spôsobuje preverovanie žiadostí z dôvodu sprísnenej bezpečnostnej kontroly. 32 osôb malo prísť z Talianska, zlyháva však komunikácia s tamojšími úradmi. 150 ľudí má pricestovať z gréckych táborov, 138 žiadostí kompetentné úrady už posúdili. Vláda prisľúbila prijať tiež 285 Sýrčanov z Turecka a náležité dokumenty v polovici marca posunula mimovládnej organizácii Acnur, poverenej organizovanaím presunu. Mimovládka tvrdo skritizovala postupy vlády. Dovoláva sa administratívnej flexibility a väčšej zodpovednosti za vyslovené sľuby.

PODMIEŇOVACIE NE-SĽUBY

V predvolebnom období otázku prijímania utečencov španielski politici využívali ako bežnú rečnícku formulku. Bez upresňovania dát a konkretizovania postupu. Premotivované vyjadrenia, čo by sme mali my, ako občania, Európania a štáty urobiť, znejú príliš heslovito, aby sa dali hladko previesť do praxe. Do konca roka 2017 majú Španieli prijať 16 tisíc utečencov, ale akými cestami dôjde k naplneniu tohto čísla, vláda nevysvetlila. V týchto dňoch má do krajiny doraziť 87 osôb z gréckych táborov, presný dátum príchodu je opäť neznámy. Keďže od decembra sa Španielom nedarí zostaviť vládu a nové voľby nadobúdajú čoraz jasnejšie kontúry, migračná a azylová politika sa dostáva na vedľajšiu koľaj. Úradujúci premiér Mariano Rajoy sa vo vyjadreniach obmedzuje iba na skonštatovanie nehumánnych podmienok v utečeneckých táboroch.

PRÍLIŠNÁ OCHOTA NEVONIA

Chaotickú situáciu okamžite zúročila najneposlušnejšia zo španielskych autonómií. Na probléme azylantov si vlastnú polievočku prihrieva katalánska vláda, ktorá na túto tému vedie s Bruselom korešpondenciu a prejavuje veľkú snaživosť v napĺňaní kvót. Podľa denníka El País Komisia potvrdila pochvalnú odpoveď komisára pre migráciu, vnútorné záležitosti a občianstvo Dimitrisa Avramopoulusa katalánskemu šéfovi Carlesovi Puigdemontovi, ktorý sa ponúkol prijať 1800 osôb do konca roka a celkovo 4500 do roku 2017. Ubytovanie 600 osôb z prvej várky má prebehnúť pod taktovkou regionálnej vlády. Katalánci mesiace pracujú na systéme prijímania imigrantov. Za týmto účelom vytvorili špeciálny koordinačný výbor, s ktorým spolupracujú azylové domy, problémom sa však vyhnúť nedokázali. Komunikácia viazne medzi krajskou vládou a barcelonským mestským úradom. Zainteresované organizácie kritizujú skutočnosť, že obe inštitúcie, hoci sa pretekajú v ochote prijať čo najväčší počet utečencov, v skutočnosti zvádzajú boj kto z koho a nespolupracujú na riešení problému.

ĎALŠIE MÍNUS

Podľa denníka El País nepripravenosť, či neochota španielskych politikov riešiť migračnú krízu siaha ešte ďalej. Španielsko sa zaradilo ku krajinám, ktoré navrhli najmenej špecialistov potrebných pre programy vrátenia migrantov z Grécka do Turecka. Komisia požiadala členské štáty o vytvorenie takmer dva a po tisíc miest. Do konca marca bolo odoslaných tisíc tristo žiadostí, pričom zo Španielska pochádza púhych sedem.

Po Nemecku a Francúzsku je Španielsko treťou krajinou, ktorej podľa bruselských kvót prislúcha najväčší počet prijímaných utečencov. Do konca roka 2017 sa Španielsko zaviazalo prijať 14931 osôb plus ďalších 2749, o ktorých sa rozhodlo ešte v máji 2015.

Dana Miháliková

Administratívna záťaž je frapantný problém

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 4. 5. 2016 10:15

Operačný program Výskum a inovácie je práve ten kľúč, cez ktorý sa v Slovenskej republike realizuje podpora vedy, techniky a inovácií. Jeho riadiacim orgánom je Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu SR.

Program sa vykonáva v programovom období 2014 - 2020 v oblasti zameranej na vytvorenie stabilného prostredia najmä pre inovácie. Týkajú sa všetkých relevantných subjektov a podpory zvýšenia efektívnosti a výkonnosti systému výskumu, vývoja a inovácií. Celková alokácia OP VaI za zdroje EÚ predstavuje 2 266 776 537 eur. Viac ako tri štvrtiny všetkých finančných prostriedkov sú určené na posilnenie výskumu, technologického rozvoja a inovácií a zvyšnú časť verejní činitelia umiestňujú na podporu zvýšenia konkurencieschopnosti malých a stredných podnikov. Na príprave OP VaI spolupracovali MŠVVaŠ SR a MHSR s príslušnými orgánmi ústrednej štátnej správy, najmä s Úradom vlády SR a s ministerstvami, ktoré mali svojimi kompetenciami dopad na tvorbu OP VaI.

„Zásady štátnych politík reflektuje v oblasti vzdelávania, výskumu, vývoja a inovácií, ktoré sú obsiahnuté v Národnom programe reforiem SR. OPVaI je kľúčovým implementačným nástrojom stratégie Poznatkami k prosperite – Stratégia výskumu a inovácií pre inteligentnú špecializáciu Slovenskej republiky. Zatiaľ boli v rámci OPVaI vyhlásené štyri otvorené výzvy, o ktoré je zo strany tak vedecko-výskumnej obce, ako aj súkromného sektora veľký záujem. Jednou z priorít v rámci prioritnej osi Vzdelávanie OP Ľudských zdrojov je inovovať vyučovací proces a zvýšiť zručnosti žiakov a študentov, k čomu významnou mierou prispieva aj využívanie moderných technológií na slovenských školách,“ vyhlasuje rezort školstva.

KTO SA MÔŽE UCHÁDZAŤ O DOTÁCIU?

Ašpirovať o nenávratný finančný príspevok (NFP) smie sektor vysokých škôl, univerzít, Slovenská akadémia vied so svojimi ústavmi a pracoviskami, výskumné organizácie a aj podnikateľský sektor, ale ten už sporadicky. Na projektoch pri žiadaní NFP participujú aj partneri, ako napríklad výskumné organizácie, sektor vysokých škôl, neziskový sektor, podnikateľský sektor, či Slovenská akadémia vied. „Oprávnenými prijímateľmi pre prioritnú os Vzdelávanie OP ĽZ sú predovšetkým základné školy, stredné školy, vysoké školy a rôzne vzdelávacie inštitúcie, orgány štátnej správy, miestnej a regionálnej samosprávy, ale aj podniky z verejného sektora a podnikateľské subjekty,“ špecifikuje spomínaný rezort.

Podmienky čisto tematicky vychádzajú z OPVaI a pre jednotlivé výzvy ich zadávatelia koncipujú individuálne z pohľadu definovania ich zámeru, opatrení, cieľov a celkových podmienok. Keď ide o čerpanie finančných prostriedkov v rámci prioritnej osi Vzdelávanie, konkrétne body sú vypísané na webovej stránke MŠVVaŠ vo výzvach na predkladanie žiadostí o NFP. Zahŕňajú oblasť, výšku podpory a všetky potrebné podmienky na poskytnutie príspevku.

Ako pokračovali dotácie pre vedu a výskum za posledný rok? „V roku 2015 sa zazmluvňovali posledné projekty v rámci OPVaV, ktoré boli zamerané na vybudovanie infraštruktúry pre vedecké pracoviská. Zároveň sa nastavovali pravidlá pre OPVaI, pripravovali sa základné dokumenty, riadiaca dokumentácia a delegovali sa úlohy a právomoci,“ informuje rezort školstva.

PODPORA SLOVENSKEJ TECHNICKEJ UNIVERZITY

V rokoch 2007-2015 sa vybudovalo na Slovensku sedem univerzitných vedeckých parkov a päť výskumných centier, čím sa odstránilo najväčšie regionálne zaostávanie vo vybavenosti vedeckých pracovísk. „Medzi pozitívne príklady môžem uviesť pracovisko transmisnej elektrónovej mikroskopie s extrémnym rozlíšením 0,07 nm a bohatým analytickým vybavením vybudované na Slovenskej technickej univerzite v Bratislave, alebo 6MeV urýchľovač iónov pre materiálový výskum vybudovaný v Trnave v Slovenskom iónovom centre - SlovakION,“ poznamenáva rektor Robert Redhammer. Je si taktiež istý, že STU dnes ponúka kvalitné vzdelavanie s využitím nových moderných laboratórií aj zahraničným študentom. Rôzne unikátne pracoviská boli vybudované aj na partnerských univerzitách a ústavoch Slovenskej akadémie vied v Žiline, Košiciach a Nitre. Zameranie smerovalo najmä do troch oblastí. Patrí do nich nielen materiálový výskum dôležitého pre výrobný priemysel, ale aj biotechnológie a biomedicínske disciplíny s informačnými a komunikačnými technológiami vrátane nových aplikácií pre priemysel.

Priznáva tiež, že čerpanie eurofondov je zavše obtiažne. Administratívna náročnosť spomaľuje ich využitie, najmä zložité postupy verejného obstarávania. Napokon sa pre STU podarilo veľmi dobre využiť takmer celý finančný rámec programovaný pre výskum a vývoj v predošlom období. „V súčasnosti sa pripravujú projekty pre nové programovacie obdobie,“ dodáva R. Redhammer.

POHĽAD SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

SAV bola ako jedna z mála organizácií mimoriadne úspešná najmä v získavaní projektov - vysoko nad priemerom Slovenska. Dokázala so svojimi partnermi z univerzít, ale aj z podnikateľského sektora vyčerpať osemdesiatpäť percent prostriedkov. Kalkulovalo sa so sumou štyristopäťdesiat miliónov eur. Nebyť zdržania, odkladov na začiatku a kladenia administratívnych prekážok, toto číslo by bolo ešte vyššie.

„Za problém pri získavaní a čerpaní fondov považujeme nadmernú byrokraciu, ktorá je čiastočne dielom Bruselu, čiastočne dôsledkom činnosti výskumnej agentúry ASFEU. Ďalším problémom je nízka flexibilita projektov. Je veľmi ťažké čokoľvek meniť už po začatí projektu, hoci by si to situácia vyžadovala,“ vylíčil Stanislav Ščepán zo SAV. Zásadným problémom bolo zdržanie čerpania eurofondov hneď na začiatku programovacieho obdobia, upravovanie podmienok počas chodu a vynucovanie zmien v organizácii SAV, ktoré nie vždy rešpektovali reálne potreby výskumu. V podobnej situácii sme podľa neho aj teraz, keď začína meškať vyhlasovanie výziev, čo spôsobuje problém napríklad i v udržateľnosti už vybudovaných infraštruktúr.

ČO SI MYSLIA EUROPOSLANKYNE?

Väčšina z týchto finančných prostriedkov je, ako hovorí europoslankyňa za Slovensko Monika Flašíková-Beňová, určená práve na rozvoj a efektívne využívanie moderných technológií, čo činí tento operačný program na Slovensku za najvýznamnejší podporný finančný nástroj. Za užitočné považuje získanie výnimky na ročné predĺženie čerpania európskych fondov prostredníctvom určitého pravidla N+3. „Aktivity, ktoré sa aj mojou zásluhou podarilo ešte v roku 2013 na pôde Európskeho parlamentu presadiť, zachránili pre Slovensko približne tristopäťdesiat miliónov eur. Tie mohli byť do konca roku 2015 využité aj na podporu rozvoja moderných technológií či inovácií,“ zakončila členka Skupiny progresívnej aliancie socialistov a demokratov v Európskom parlamente.

Ako výzvu vytýčila administratívnu a časovú náročnosť prípravy projektov. Samostatnú kapitolu údajne predstavuje aj komplikovaný proces verejného obstarávania, v ktorého postupoch sa má mnoho žiadateľov o nenávratný finančný príspevok problém zorientovať. Problémy sú však aj na strane samotných žiadateľov. Viacerí podávajú zle pripravené projekty, ktoré sú podľa Moniky Flašíkovej-Beňovej finančne nereálne.

Za dôležitý míľnik v oblasti moderných technológii považuje na druhej strane europoslankyňa Jana Žitňanská zverejnenie návrhu smernice o prístupnosti - European Accessibility Act. Znamená to, že rôzne typy digitálnych tovarov a služieb budú musieť byť dostupné aj pre osoby so zdravotným postihnutím v celej EÚ. „V praxi to znamená, že osoby so sluchovým postihnutím budú mať lepší prístup k otitulkovaným filmom, nevidiaci a slabozrakí budú môcť lepšie využívať mobilné telefóny, počítače, nakupovanie cez internet a webové stránky prepravných spoločností a bánk. Automaty na kúpu cestovných lístkov a bankomaty na výber hotovosti budú zase musieť obsahovať prvky ako napríklad prispôsobené klávesnice a porty na slúchadlá, ktoré umožnia nevidiacim samostatne ich používať,“ špecifikuje politička vo frakcii Európskych konzervatívcov a reformistov.

Nakoľko je podľa nej Slovensko úspešné v čerpaní peňazí? Hoci sa na Slovensku postavili nové cesty, zrekonštruovali niektoré nemocnice, školy, obecné úrady alebo sa do obcí zaviedla kanalizácia, tvrdí, že v Európskej únii sme známi dvoma vecami: pomalým a často neefektívnym čerpaním prostriedkov z európskych fondov.

Na margo najväčších prekážok upozornila na nasledovné problémy: komplikované riadenie a byrokraciu, nedostatočnú podporu zo strany štátu pri vyžadovanom spolufinancovaní a slabé vyhodnocovanie pridanej hodnoty podporených projektov. Tieto problémy podľa Jany Žitňanskej pretrvávajú napriek tomu, že viacerí odborníci opakovane poskytli riešenia, ktoré by mohli tieto nedostatky napraviť.

Petra Vörösová

Kvůli daňovým únikům přichází EU o miliardy. Navrhuje proto nový systém DPH

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 12. 5. 2016 17:08

Ztrátám ve výši zhruba padesáti miliard eur ročně chce učinit přítrž Evropská komise zavedením jednotných pravidel v systému DPH, které navrhuje v novém akčním plánu. Daně jsou pro Evropskou unii podstatným a stále důležitějším zdrojem příjmů. Současná pravidla týkající se DPH z roku 1993 měla být pouze přechodná a podle Komise neberou v úvahu technologický vývoj, změny v obchodních modelech a globalizaci ekonomiky. Plán tak prezentuje způsoby, jak stávající systém zmodernizovat a zabránit podvodům. Konkrétní návrhy má Komise předložit až během letošního a příštího roku, už teď ale ví, že bude chtít zavést definitivní pravidla pro přeshraniční obchod a zjednodušit DPH v případě elektronického obchodování, zavést opatření proti podvodům a dát členským státům více samostatnosti v oblasti sazeb.

V případě přeshraničního obchodu by se nadále uplatňovaly sazby členského státu určení, jak je tomu nyní, ale DPH by vybraly daňové úřady země původu zboží a následně předaly daňovým úřadům země určení. To vše by mělo fungovat prostřednictvím on-line internetového portálu. Cílem Komise je také usnadnit elektronické obchodování mezi členskými státy, které je v současné době pro podniky finančně náročné. Pro společnosti, které zaplatí na DPH za rok kolem osmi tisíc euro, je v současné době výše daně jednou z největších překážek přeshraničního elektronického obchodu. Tímto krokem chce Evropská komise podpořit růst malých a středních podniků. Do té doby, než vypracuje konkrétní legislativní návrhy, chce na toto téma získat široké spektrum názorů přímo od podnikatelů. „Slíbili jsme, že podpoříme společnosti, a to především ty menší, a snížíme zátěž vyplývající z různých systémů DPH. V současné době žádáme podniky a další zainteresované subjekty, aby pomohly najít nejefektivnější a smysluplnou cestu, jak dostát tohoto slibu,“ uvedl místopředseda Evropské komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip. „Tato konzultace představuje skutečnou příležitost k zajištění toho, aby budoucí příjmy z DPH z digitální ekonomiky byly rozdělovány spravedlivě a účinně. Zároveň chceme, aby to bylo tak snadné, jak jen to bude možné v souladu s pravidly,“ prohlásil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii Pierre Moscovici. Dalším bodem v návrhu jsou také opatření proti daňovým únikům, kvůli kterým státy EU ročně přicházejí o nemalé sumy. Proto chce Komise posílit spolupráci mezi členskými státy, zlepšit dodržování daňových předpisů prostřednictvím spolupráce s podniky a podporovat modernizaci daňových správ. EU doufá, že díky opatřením, která by měla eliminovat daňové podvody, by mohla zredukovat roční ztráty až o 80 %, tedy zhruba čtyřicet miliard eur. V novém akčním plánu se také objevuje návrh na modernizaci uplatňování sazeb DPH jednotlivými státy EU, aby měly v budoucnu více flexibility. Komise navrhuje dvě možnosti, jak toho dosáhnout. První z nich je zachovat minimální základní sazbu 15 % a pravidelně na základě informací z členských států přezkoumávat seznam zboží a služeb, na které lze uplatnit snížené sazby. Druhou možností je tento seznam zrušit. To by však vyžadovalo zavést záruky, jak na jednotném trhu předcházet podvodům a vyhnout se nekalé daňové soutěži. Podnikům by navíc mohly vzrůst náklady na dodržování nových pravidel. Podle obou možností by zůstala zachována aktuálně použitelná nulová i snížená sazba.

REPORTY OD NADNÁRODNÍCH FIREM

Těmito návrhy, které mají za cíl zavést sdílení informací mezi daňovými orgány, však boj Evropské unie proti neplatičům daní nekončí. Komise chce od nadnárodních společností působících v EU, jejichž celosvětové příjmy přesahují 750 milionů eur ročně, vyžadovat, aby zveřejňovaly základní informace o tom, kde v EU vytvářejí zisky a kde platí daně podle jednotlivých zemí. Měl by to být další krok ke zvýšení daňové transparentnosti právnických osob. Tato povinnost by se nevyhnula ani mimoevropským nadnárodním společnostem, které podnikají v Evropě. Všechny velké společnosti by pak musely zveřejňovat údaje o celkových daních zaplacených mimo EU v souhrnném reportu. Na malé a střední podniky tento návrh mít vliv nebude. „Fungování našich ekonomik a naší společnosti závisí na tom, aby byl daňový systém spravedlivý, což je zásada, jež platí jak pro jednotlivce, tak pro podniky. Dnes ovšem může za pomoci složitých daňových režimů docházet k tomu, že některé nadnárodní společnosti platí téměř o třetinu nižší daně než podniky, které působí pouze v jedné zemi. Náš návrh na posílení transparentnosti pomůže zvýšit odpovědnost společností a podpoří spravedlivější hospodářskou soutěž mezi podniky bez ohledu na jejich velikost,“ řekl komisař pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálový trh Jonathan Hill. Velké skupiny budou muset každoročně zveřejňovat zprávu o ziscích i daních, která bude k dispozici dalších pět let. Komise ujišťuje, že koncipovala návrh tak, aby žádné důvěrné obchodní informace nemohly uniknout. Plán nové směrnice, kterou nyní musí schválit ještě Evropský parlament a Rada EU, by měla podpořit úsilí EU o získání lepšího vhledu do daňových systémů členských států a pomoci identifikovat stávající mezery a neshody, které vedou k vyhýbání se daňovým povinnostem.

Karolína Frýdová

Estónci podporia malé a stredné podniky cez nový fond

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 9. 5. 2016 10:53

Tallinn je o krok vpred. S Európskym investičným fondom podpísal dohodu o vytvorení nového fondu, cez ktorý potečú investície do estónskych firiem.

Európsky investičný fond je finančným orgánom EÚ a bol založený v roku 1994 s cieľom zabezpečovať financovanie rizikového kapitálu pre malé a stredné podniky. Pôsobí prostredníctvom bánk a finančných sprostredkovateľov cestou poskytovania záruk na krytie pôžičiek pre malé podniky. Nový estónsky fond rizikového kapitálu s názvom EstFund počíta s objemom 60 miliónov eur a estónske firmy z neho budú môcť získať investície v troch líniách. Fond rizikového kapitálu bude mať k dispozícii 30 miliónov eur, Fond rozšírenia kapitálu 15 miliónov a Fond dodatočných investícií rovnako 15 miliónov eur.

FINANČNÁ NOVINKA

Európsky investičný fond (EIF) bude z celkovej sumy spravovať čiastku 48 miliónov eur cez estónske ministerstvo ekonomiky. Zdrojom financovania je operačný program integrovaných fondov 2014-2020 s podporou Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Zvyšných 12 miliónov eur Tallinn získa na základe spolufinancovania cez EIF z Európskeho fondu štrukturálnych investícií. Portál Rus.errl.ee uvádza, že zástupca generálneho riaditeľa EIF Roger Havenith označil EstFund za prvý fond svojho druhu v európskom prostredí, ktorý spolu s regionálnymi fondami rizikového kapitálu pod záštitou estónskej vlády pomôže vytvoriť silný investičný ekosystém. EstFund spolupracuje so súkromnými investormi a podľa expertov sa v priebehu najbližších rokov jeho objem zvýši na 100 miliónov eur.

DOPLNKOVÝ NÁSTROJ

Podľa estónskej ministerky Lisy Oviir bude EstFund doplnkovým nástrojom fondu fondov - Baltického inovačného fondu. Ten bol založený v roku 2012 a podľa dohody medzi Európskym investičným fondom a jednotlivými baltickými krajinami má za štyri roky zastrešiť investície v objeme sto miliónov eur. Každá krajina doň vložila po 20 miliónov eur, zvyšok poskytol Európsky investičný fond. Na rozdiel od Baltického inovačného fondu bude EstFond zabezpečovať kapitál potrebný pri prvotných podnikateľských zámeroch a v menších sumách. Spolufinancovanie zo strany EIF má dodať odvahu súkromným investorom pri doplnkových vkladoch do čiastkových fondov. Do investičného mechanizmu Estónci plánujú zakĺbiť tiež penzijné fondy a uľahčiť im prístup k rozvoju. 

EstFund je označovaný ako fond fondov s celkovým objemom 60 miliónov eur. Estónske firmy budú môcť čerpať investície v troch líniách. Fond rizikového kapitálu počíta s objemom 30 miliónov eur, Fond rozšírenia kapitálu s 15 miliónmi eur a Fond dodatočných investícií s rovnakou čiastkou.

Dana Miháliková

Fiala z ODS: „Migranti by měli vědět, že tady je žádný ráj nečeká.“

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 4. 5. 2016 7:23

S redaktorem Evropských novin Petr Fiala hovořil na konci dubna po přednášce s názvem „Abychom se nemuseli bát“ v Pardubicích. Vysokoškolský pedagog, který společně s Markétou Pitrovou napsal učebnici Evropská unie, představoval například plán ODS na řešení migrační krize. „To co nabízí vláda a premiér Sobotka žádné řešení není. Nestačí jen odmítat kvóty rétoricky, je potřeba to udělat i konkrétně. Je také potřeba přestat s tím, aby se na úrovni EU rozhodovalo o věcech, které mohou jít proti zájmům České republiky,“ řekl v rozhovoru pro Evropské noviny předseda ODS Petr Fiala.

ODS vydala návrh na řešení imigrační krize. Mohl byste ho krátce představit?

Jsme především jediní, kdo nějaký návrh má. Náš plán jasně říká, co je potřeba dělat na evropské úrovni i na úrovni české vlády. Jsme pro to, aby se zastavil proud nelegální migrace, aby se začala důsledněji bránit hranice Schengenu, ale to by byly jen fráze, kdybychom k tomu nedodali více. To znamená: vyloučit ze Schengenského prostoru státy, které tu vnější hranici nemohou chránit, jsme pro to, abychom zlepšili návratovou politiku, ale ne tak, abychom o tom jen mluvili, ale abychom uzavřeli konkrétní smlouvy se zeměmi, odkud imigranti přicházejí a kde nehrozí žádný válečný konflikt. ČR by měla udělat to, že v místech, v nichž poskytuje mezinárodní rozvojovou pomoc, vyžadovat existování možnosti návratu těch, kteří sem přicházejí. Vyzvali jsme také vládu, aby podpořila informační kampaň EU zaměřenou na ty, kteří sem přicházejí, aby věděli, co znamená ilegální překročení hranic, že tady je žádný ráj nečeká a nenasedali na lep převaděčům. Je také potřeba zpřísnit tresty pro obchodníky s lidmi a převaděče. Důležité také je, že pokud u nás někdo získá azyl, tak bychom po něm měli požadovat, aby se do společnosti integroval. Aby se naučil jazyk, našel si tu práci, aby respektoval některé podstatné hodnoty, které se s životem tady pojí.

Vaše poslední výroky jsou vůči EU hodně kritické. Dá se tedy říci, že jste se zařadil do tábora euroskeptiků?

Neoznačil bych se za euroskeptika. Jsem člověk, který se EU věnuje od jejího vzniku odborně, a napsal jsem o ní spoustu knih a myslím si, že vím, co se v Evropě děje. Jsem přesvědčený Evropan, ale jsem kritický k současnému vývoji Unie, protože ta nenabízí žádné řešení. Dokonce si myslím, že pokud evropská integrace bude probíhat tímto způsobem, tak to dopadne špatně. A vidíme to ve všech zemích, nevidí to jen nějaká bruselská elita, která si myslí, že je to dobrý vývoj. Z tohoto hlediska jsem skutečně kritický. Jenže moje kritika nejde tak daleko, že bych říkal vystupme z EU, ale naopak prosazuji, abychom Evropskou unii reformovali. Abychom se nesoustředili na to, že budeme mít v Evropě všichni sjednocenou velikost stolu a výšku jeho nožiček, ale naopak se soustředili třeba na spolupráci v obranných a bezpečnostních záležitostech. Vytvořit prostor čtyř svobod ale ne na úkor národních států a jejich politických kompetencí. Zkrátka podle mě vývoj evropské integrace jde v posledních letech úplně opačně proti tomu, co by měla EU dělat, aby jednotlivé země byly silnější a dokázali bychom evropskou civilizaci chránit.

V pátek 15. dubna oficiálně odstartovaly kampaně k britskému referendu o setrvání v EU. Jak na Brexit nahlížíte vy a co byste případně britským kolegům poradil?

Není žádným tajemstvím, že Britové a David Cameron jsou velcí spojenci ODS v rámci frakce Evropských reformistů a konzervativců. Přirozeně si nepřejeme odchod Velké Británie, protože by to oslabilo nejen naši frakci, ale i pozici ČR. Představme si Evropskou unii bez Británie, to by znamenalo přece porušení jakési alespoň zdánlivé rovnováhy sil. Najednou by dominovalo Německo bez protiváhy hlasů, které představují Britové. Jejich hlasy jsou přeci jen trochu rozumnější z hlediska další integrace a najednou by chyběly. To není nic, co bychom si měli a mohli přát. Co bych radil Britům, to nevím, já bych mohl maximálně radit to, co je v zájmu České republiky. Britové se musí rozhodnout sami. Mám mezi jejich politiky některé známé nebo lidi, se kterými mám podobné názory a mohl jsem s nimi hovořit. Samotná konzervativní strana je rozdělená v pohledu na Brexit. Několikrát jsem se třeba sešel s Davidem Cameronem a ve spoustě věcí si rozumíme. Když jsem byl ještě jako ministr školství na návštěvě ve Velké Británii, tak jsem měl výborný rozhovor s tehdejším ministrem spravedlnosti Michaelem Govem a také jsme si ve spoustě věcí rozuměli, přitom on dnes stojí proti Cameronovi a chce Brexit. Je na Britech, aby se rozhodli, co je pro ně lepší. Pro nás je ale určitě lepší, aby Velká Británie v EU zůstala.

S Petrem Fialou mluvil: Lukáš Zitka

Ukrajina dostáva úvery, s reformami sa neponáhľa

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 11. 5. 2016 9:04

Pred rokom Medzinárodný menový fond podpísal s Kyjevom predbežnú dohodu o novej finančnej pomoci. Za cenu reforiem a istého rizika.

Ozbrojený konflikt, obchodné sankcie zo strany Ruska a spory o zemný plyn v Ukrajine prehĺbili hospodársku krízu, ktorá pramení z dlhodobých štrukturálnych problémov.   Kameňom úrazu je obrovská korupcia a práve tá sa stala leitmotívom v európskych očakávaniach a ukrajinských sľuboch. V rámci celého podporného balíka má od MMF a EÚ Ukrajina získať celkovo 40 miliárd dolárov na odvrátenie krachu domácej ekonomiky. V apríli 2014 MMF odklepol dvojročný program hospodárskej pomoci v hodnote 17,5 miliárd dolárov. Súčasťou odporúčaných reforiem bolo zavedenie pohyblivého kurzu hryvny a zníženie dotácií do energetiky. Ďalšie zmeny sa majú týkať daňovej správy, boja proti korupcii, obmedzenia byrokracie a zníženia štátnych výdavkov. Vo februári 2015 Európsky parlament schválil nový balík pomoci vo výške 1,8 miliardy eur. Ide o najväčšiu finančnú pomoc akú EÚ poskytla nečlenskej krajine, pričom európski lídri opäť zdôraznili podmienku zrealizovania rozsiahlych štrukturálnych reforiem a splatenia do 15 rokov. Pre Ukrajinu ide o tretí program európskej makrofinančnej pomoci od roku 2010. V rámci prebiehajúcich programov len v roku 2014 vyplatila Komisia Kyjevu 1,36 miliardy eur.

POHÁR TRPEZLIVOSTI PRETEKÁ

Vo februári šéfka MMF Christine Lagarde prehlásila, že úverový program môže byť Ukrajine pozastavený z dôvodu nedostatočného napredovania v reformách. Zároveň vyjadrila obavy zo zdĺhavých postupov Kyjeva v otázke zlepšenia spravovania verejných peňazí a zmenšenia vplyvu ziskuchtivých záujmov v politike. Šlo o najtvrdšiu kritiku za posledné dva roky. Toto dianie pozorne sleduje ruská strana. Týždenník Argumenty a fakty pripomína, že európski politici ignorujú ruskú skúsenosť s Kyjevom ako najzarytejším neplatičom záväzkov. Kvôli Ukrajine MMF zmenil jedno zo svojich najstriktnejších pravidiel o poskytovaní pomoci výlučne krajinám, ktoré svedomito splácajú svoje dlhy. Ukrajina nedodržala podmienky splácania trojmiliardového úveru voči Rusku, a MMF napriek tomu rozhodol o poskytnutí pomoci. V roku 2015 Kyjevu uvoľnil ďalších 6,7 miliárd dolárov v rámci dvojročného záchranného programu, no poskytnutie ďalšieho balíka zatiaľ zvažuje.

MÁRNY BOJ

Experti upozorňujú, že hoci Kyjev nasľuboval vykynožiť korupciu, získanie pomoci zo Západu spôsobilo presný opak. Podľa ruského týždenníka na Ukrajine funguje šesť protikorupčných úradov, menovite Štátny vyšetrovateľský úrad, Národný protikorupčný úrad, Národný úrad pre prevenciu korupcie, Národná agentúra pre odhalenie, vyšetrovanie a správu aktív získaných z podozrivej činnosti, Národný výbor protikorupčnej politiky a Špeciálna protikorupčná prokuratúra. Úvery zo zahraničia nedokázali dopomôcť k vytvoreniu účinných nástrojov voči javu, ktorý ukrajinskú ekonomiku stlačil na kolená. Zatiaľ nič nenasvedčuje tomu, že finančné injekcie z vonkajších zdrojov ju dokážu zregenerovať. 

Európsky parlament vo februári 2015 schválil nový balík pomoci pre Ukrajinu vo výške 1,8 miliardy eur. Ide o tretí program európskej makrofinančnej pomoci od roku 2010. Za rok 2014 vyplatila Komisia Kyjevu v rámci prebiehajúcich programov 1,36 miliardy eur. V rámci štvorročného programu má od MMF a EÚ Ukrajina získať celkovo 40 miliárd dolárov.

Dana Miháliková

Krajští silničáři měli sjezd

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 5. 2016 17:14

Poprvé po deseti letech se v Pardubicích konalo největší setkání krajských silničářů. A nebylo rozhodně poslední. Vedení Správy a údržby silnic Pardubického kraje i zřizovatel této organizace Pardubický kraj se totiž chtějí s lidmi potkávat častěji. Považují takové setkání za jedinečnou příležitost, jak zaměstnancům poděkovat. Ale taky jak je seznámit s detaily ze života společnosti.

CELÝ ČLÁNEK

EU a nové technologie? Stále je co zlepšovat

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 2. 5. 2016 8:11

Čtvrtá průmyslová revoluce. Tak mnozí vědci nazývají obrovský boom technologií schopných rychlého a bezpečného sdílení velkých objemů dat, který je údajně čtvrtou klíčovou změnou po páře, elektřině a výpočetní technice. Jenže ačkoliv Evropská unie se snaží držet krok a tyto technologie podporuje, stále je zde mnoho prostoru. Pravdou ale je, že jak pro osmadvacítku, tak pro naši zemi, jsou inovace a zavádění moderních technologií, stále důležitějším tématem.

Smartphony, ultrarychlý internet, nové medicínské přístroje, robotické technologie a tisíce nejrůznějších aplikací, výrobních inovací a metod. Digitální revoluce v Evropě, přechod na tzv. Průmysl 4.0, který přinese například digitalizované a automatizované továrny, je v plném proudu a je jednoznačné, že přímo ovlivňuje prakticky všechna odvětví průmyslu, který je klíčovou součástí ekonomiky. Vývoj a zavádění nových technologií se tak stává stále důležitější složkou hospodaření států, které se k tomu musí nějak postavit. Samotná osmadvacítka tak činí na několika úrovních. V první řadě je to samozřejmě grantová podpora výzkumu a vývoje. V rámci strategie Evropa 2020 je cílem investovat do výzkumu a rozvoje celkem tři procenta HDP Evropské unie. Ta se má během následujících čtyř let zaměřit ještě více na inovace tak, aby evropské podniky dokázaly konkurovat těm z jiných částí světa. Vedení osmadvacítky toho chce docílit mimo jiné skrze dotační podporu, která je v této oblasti největší v historii. Vedle mediálně nejviditelnějších strukturálních fondů je klíčovým programem zaměřeným na tuto oblast Horizont 2020. V něm jsou zahrnuty všechny dříve roztříštěné nástroje určené na podporu vědy a technologického rozvoje. Peníze z něj (na období 2014 – 2020 je v něm připraveno 70 miliard eur) pomáhají hlavně malým a středním podnikům a to ve všech zemích EU.

Do programu je zahrnuta i činnost Evropského inovačního a technologického institutu. Organizace, která má od svého vzniku v roce 2008 na starost propojení vzdělávání, vědy a podnikání. Podle nedávné zprávy se ale tato instituce s ročním rozpočtem v řádech desítek miliard korun potýká s problémy v řízení a nejasným rámcem, ve kterém se mohou peníze vynakládat neúčelně. „Pokud se EIT chce stát průlomovým inovačním institutem, jak bylo původním záměrem, je nutné provést výrazné legislativní a provozní úpravy, které lépe podpoří inovační potenciál Evropy,“ řekl Alex Brenninkmeijer z Evropského účetního dvora, který zprávu vydal. Podle něj by měla instituce naplno využít možnosti, které jí dává program Horizont 2020 a upravit grantové dohody či zefektivnit vykazování poskytnutých peněz a monitorování toho, na co byly určené.

ČESKO SE ROZJÍŽDÍ POMALU

A jak je na tom z hlediska inovací a technologií Česká republika? Podle posledních údajů Českého statistického úřadu se míra investic do produktových inovací nebo do nových technologií ve výrobě předloni vyšplhala na nejvyšší číslo od roku 2008. V porovnání s rokem 2012 vzrostly investice do technických inovací téměř ve všech oblastech. Firmy vyvíjejí produktové a procesní inovace převážně ve vlastní režii, třetina technicky inovujících podniků spolupracovala na inovacích s partnery z České republiky. Poměrné nízké je stále číslo ukazující spolupráci s vysokými školami. Takových firem bylo jen 12 procent. Přes poměrně pozitivní vývoj, který je z velké míry dán příznivou ekonomickou situací, není ani Česká republika žádnou hvězdou v zavádění nových technologií. Řada podniků se totiž nestíhá přizpůsobit rychle se měnícímu trhu.

I kvůli ještě rychlejšímu zavádění nových technologií se Česko společně se Slovenskem, Rakouskem, Maďarskem a Slovinskem pravděpodobně zapojí do vytvoření nového Středoevropského fondu, který se zaměří na investice do inovací. Fond, do kterého Česká republika přispěje částkou 600 milionů korun, bude podpořen Evropskou unií. Peníze v něm poslouží hlavně na rozvoj inovativních high-tech odvětví. „Jde o firmy s velkým potenciálem dalšího růstu, pro něž je standardní dluhové financování z hlediska jejich růstové fáze nedostupné či příliš zatěžující a neumožňuje efektivní expanzi,“ stojí ve zprávě předkladatelů návrhu. Jinými slovy – Fond bude podporovat hlavně začínající podnikatele a tzv. start-upy, které se nejčastěji snaží využívat moderní technologie.

DOTAČNÍCH PROGRAMŮ JE NĚKOLIK

Financování zavádění nových technologií do podniků je v České republice především v gesci dvou programů dotovaných ze strukturálních fondů EU. Tím prvním je OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Hned jeho první prioritní osa se zaměřuje na výzkum a vývoj pro inovace, ale tématu se dotýkají prakticky všechny. Především pro malé či začínající podnikatele je připravena hlavně podoblast Technologie pro mikropodniky. Jejich zástupci mohli v loňském roce podávat žádosti o dotaci na pořizování nových strojů a technologických zařízení a vybavení. Dohromady pak v rámci této první výzvy získají až 250 milionů korun. Součástí programu OPPIK jsou i finance určené na rozvoj vysokorychlostních sítí a informačních technologií. Už v prvních měsících loňského roku se ovšem ukázalo, že právě příprava na čerpání peněz na tuto problematiku, nebude probíhat hladce. Problémy nastaly po dubnovém schválení OPPIK ze strany Evropské komise. Jednotlivé rezorty se totiž poměrně dlouho dohadovaly, kdo z nich bude mít na starost rozdělování peněz určených na budování sítí vysokorychlostního internetu a problémová je i komunikace mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami. V sázce je přitom celkem 14 miliard korun z evropských dotací určených právě na výstavbu internetových sítí nové generace.

Důležitým programem je samozřejmě také OP Výzkum, vývoj a vzdělávání. V něm najdeme i výzvy zaměřené právě na výzkum nových technologií a například také na spolupráci škol a firem. V letošním roce je naplánováno několik výzev zaměřených především do školství. Žadatelé budou moci získat peníze například na budování či modernizaci výzkumné infrastruktury. V neposlední řadě mohou i čeští žadatelé čerpat peníze ze zmíněného programu Horizont 2020. Program je určen hlavně pro výzkumné ústavy, univerzity, průmyslové firmy či pro nevládní a neziskové organizace, které se věnují vědě či zaváděním nových technologií. V České republice se o chod tohoto programu stará Technologické centrum AV ČR, které zároveň pořádá pravidelné semináře, na kterých se lze o programu dozvědět víc.

DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE

V posledních letech se ukazuje, že aby evropský průmysl zůstal konkurenceschopný na celosvětové úrovni, musí se velmi aktivně zaměřit na inovace a digitální technologický pokrok. Ten se dosud totiž nedařilo nastartovat takovým způsobem, jak by si političtí lídři Unie přáli. Eurokomisař zodpovědný za digitální agendu Andrus Ansip dokonce loni prohlásil, že průmysl v Evropě je stále celkem pomalý ve využívání pokročilých digitálních technologií, jako jsou sociální média, chytré telefony a další. „Tyto technologie plně využívá méně než dvě procenta společností v EU. Kolem 40 procent nepoužívá vůbec žádné,“ uvedl. I z toho důvodu přijala v květnu loňského roku Evropská komise novou strategii, která má přispět k vytvoření jednotného digitálního trhu. „Předkládáme plány, jež unijnímu průmyslu, výzkumným pracovníkům a poskytovatelům veřejných služeb pomohou co nejvíce využívat digitálních příležitostí,“ vysvětluje Andrus Ansip s tím, že klíčová je mobilizace veřejných a soukromých investic. „Pracovní sílu v Evropě bychom také rádi vybavili digitálními dovednostmi, aby bylo možné obsazovat budoucí pracovní místa.“

I v České republice se o tzv. Průmyslu 4.0 naplno hovoří a mnohé firmy se na něj začínají aktivně připravovat. Překážky se příliš neliší od těch na celoevropské úrovni: byrokratická omezení, nedostatek peněz na investice a stále nízká podpora výzkumu a vývoje. Dalším nedostatkem, který může rozvoj čtvrté průmyslové revoluce v Česku brzdit, je prý nedostatečná podpora digitální ekonomiky ze strany české vlády. „Jde například o zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí nebo stanovení zodpovědné osoby či orgánu, který bude za digitální agendu a její koordinaci odpovídat,“ říká prezident Elektrotechnické asociace Jiří Holoubek. S mnoha dalšími odborníky se ale shoduje, že pokud se podaří všechny zmíněné problémy zmírňovat, české firmy mají všechny předpoklady, aby se přicházejícími změnami vypořádaly.

Filip Appl