Zrušení Schengenu by firmy v Česku stálo 200 milionů eur ročně

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 15. 4. 2016 9:46

Schengenský prostor se pod návalem uprchlíků otřásá v základech. Nejsilnější hlasy, které volají po urychleném řešení problému Schengenského prostoru, mají maďarský premiér Orbán a slovenský premiér Fico. Evropská komise začátkem března představila plán pro rok 2016, jak znovu postavit Schengenský prostor na nohy. Návrh se zabývá ochranou jak vnitřních, tak především vnějších hranic.

V Schengenu to vře. Pod náporem uprchlíků, kteří utíkají před válkou či za lepší životní úrovní, selhává vnější ochrana hranic Evropy. Poslední dobou se tak objevují hlasy, že například Řecko kvůli své neschopnosti zadržet migranty by mělo být vyloučeno ze Schengenského prostoru. To ale podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska není na pořadu dne. Podle něj by to nic nevyřešilo. „Řecko je jednou z nejpostiženějších zemí touto krizí. Řecko ale nezpůsobilo tuto krizi, ani Evropa,“ řekl Tusk po únorovém jednání s řeckým premiérem Tsiprasem.

Maďaři se proti migrantům mířícím do Evropy tzv. Balkánskou stezkou od loňska snaží bránit plotem. Od začátku krize bylo vyhoštěno z Maďarska přes dva tisíce lidí za ilegální vstup do země. V půlce března dokonce Maďarsko zavřelo přijímací střediska pro uprchlíky. Do té doby poskytovalo přístřeší zhruba jednomu a půl tisíci osob.

Evropská komise hledala způsob, jakým zajistit bezpečné fungování Schengenu a požívání výhod, které občanům a firmám členských států přináší. „Schengen je jedním z nejcennějších výdobytků evropské integrace a cena za jeho ztrátu by byla obrovská. Naším cílem je ukončit všechny kontroly na vnitřních hranicích co nejdříve, nejpozději však do prosince 2016,“ vysvětlil motivy jednání první místopředseda Komise Frans Timmermans. Že Schengen prochází krizí napovídá třeba i listopadový průzkum veřejného mínění v Česku, kdy se 55 % Čechů vyjádřilo, že by bylo pro trvalé obnovení hranic mezi členskými státy. Pro dočasné kontroly na hranicích na území Schengenu bylo dokonce 88 %. V srpnu na sebe v souvislosti s Schengenem z českých politiků asi nejvíce upozornil ministr financí Andrej Babiš, který veřejně prohlásil, že je pro okamžité uzavření hranic Schengenu. Podobný názor poté vyslovil i prezident Zeman.

BEZ SCHENGENU BUDE HŮŘ

Dočasné hraniční kontroly omezují volný pohyb osob a navíc podle zprávy Evropské komise přináší i velké ekonomické náklady. Komise odhaduje, že obnovení plné ochrany hranic v schengenském prostoru by znamenalo okamžité přímé náklady od pěti do osmnácti miliard eur ročně. Ačkoli by tyto náklady nesli především někteří aktéři a regiony, nevyhnutelně by zasáhly celé hospodářství EU. Komisaři přinesli i přímo konkrétní čísla.

Polsko, Nizozemsko nebo Německo by pocítily zvýšení nákladů na silniční přepravu zboží v hodnotě více než 500 milionů eur. České a španělské firmy by kvůli zrušení Schengenu na dodatečných nákladech zaplatily přes 200 milionů eur ročně. Hraniční kontroly by stály okolo 1,3 až pěti miliard eur každý rok. „Klesal by zájem turistů o cestování a rostly by administrativní náklady pro úřady,“ dále vypočítává zpráva Komise.

Jedním z hlavních bodů návrhu Evropské komise je ochrana vnějších hranic. V prosinci loňského roku proto její členové přišli s nápadem na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže. Komisaři tlačí na Radu a parlament, aby její zřízení schválily nejpozději do června letošního roku. Ochrana hranic Schengenu by tak touto novou službou mohla být zahájena už v létě. Ve své březnové výzvě Komise požádala členské státy a agenturu Frontex, aby již zahájily přípravy na postupné zavedení nového systému, zejména pokud jde o identifikaci potřebných lidských a technických zdrojů. Dále Komise požaduje větší podporu ze strany členských států pro operace, které Frontex již provádí.

„Za prvé, všechny členské státy se musí řídit pravidly – propouštění osob do dalších zemí musí skončit a členské státy musí zaručit přístup žadatelům o azyl, ale odepírat vstup osobám, které chtějí pouze procházet. Za druhé, je nutné odstranit závažné nedostatky na našich vnějších hranicích, protože se ukázalo, že prostor bez vnitřních hranic může fungovat pouze tehdy, jsou-li vnější hranice silně chráněny,“ uvedl k požadavkům Evropské komise Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

VÍCE NEŽ OSM STOVEK MRTVÝCH

Svoji pozornost ve svém doporučení Komise zaměřila především na Řecko. Vnější hranice Řecka je pod obrovským tlakem, a proto se nedostatky ve správě hranic musí neprodleně řešit. Od začátku roku 2016 do Řecka po moři zamířilo, podle údajů UNHCR (odnoží OSN zabývající se migrací), skoro 145 tisíc lidí. Za celý loňský rok se přes Řecko dále do Evropy snažilo dostat přes 800 tisíc lidí. Podle údajů britské BBC loni při plavbě z Turecka do Řecka zahynulo přes osm stovek lidí.

Podle Komise je potřeba zajistit 100% identifikaci a registraci všech vstupů na území Řecka. To by mělo také předložit akční plán, jak hodlá naplnit doporučení plynoucí ze schengenského hodnocení, a potřebuje také vypracovat posouzení potřeb, aby členské státy, agentury EU a Komise dokázaly poskytnout včasnou pomoc. V případě potřeby by Frontex měl neprodleně připravit další vyslání evropských jednotek pohraniční stráže a vydat další výzvy k poskytnutí příspěvků. Ostatní členské státy by měly převzít odpovědnost a do deseti dnů od těchto výzev poskytnout lidské zdroje a technické vybavení. Evropská komise také klade důraz na plnění dohody s Tureckem, což by mělo přinést rychlý pokles počtu osob přijíždějících do Řecka. Tlak na Řecko by se také měl omezit díky účinnějšímu provádění nouzových mechanismů pro relokaci a intenzivnějšímu navracení osob do Turecka a zemí původu.

Zpráva se také zmiňuje o uzavírání vnitřních hranic Schengenského prostoru. Dočasné obnovení kontrol na vnitřních hranicích by podle Komise mělo být přiměřeného charakteru a mělo by k nim docházet jen výjimečně. Od září 2015 zavedlo kontroly z důvodů souvisejících s uprchlickou krizí osm zemí, které doposud jednaly na základě jednostranných rozhodnutí podle článků 23 až 25 Schengenského hraničního kodexu.

Lukáš Zitka

O titul nejzdařilejší silniční stavba se utkalo sedmadvacet projektů

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 6. 4. 2016 14:48

Sedmý ročník soutěže Nejzdařilejší stavba silničního hospodářství v Pardubickém kraji za rok 2015 zná své vítěze. O titul nejlepší stavby se utkalo sedmadvacet projektů napříč celým regionem. Porota hodnotila ve čtyřech kategoriích a nebylo to jednoduché. Kritérií bylo hodně.

CELÝ ČLÁNEK

EU chce mít větší přehled o nadnárodních firmách

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 31. 3. 2016 0:39

Větší přehled o penězích, které proudí byznysem v členských zemích. To je hlavní cíl dohody, kterou na začátku března představila Evropská unie. Návrh Evropské komise, který počítá s automatickou výměnou výkazů činnosti nadnárodních společností, schválili evropští ministři financí. Nová pravidla budou povinná pro všechny firmy, které působí ve více státech EU. Mělo by se tak předejít daňovým únikům a vést k většímu přehledu o činnosti velkých firem.

Přeshraniční spolupráce mezi státy osmadvacítky by měla platit i ve finančním sektoru. Kvůli větší ochraně před daňovými úniky se ministři financí členských států na začátku března rozhodli podpořit návrh Komise na větší transparentnost a automatickou výměnu informací o činnosti nadnárodních společností, známá pod zkratkou CbCR. Firmy, které podnikají ve více zemích Evropy by tak nyní neměly uniknout placení daní v zemi, ve které vytvořily svůj zisk. „Automatická výměna informací poskytne státům lepší přehled v boji s agresivními technikami vyhýbání se placení daní,“ uvedl k dohodě evropský komisař pro ekonomiku Pierre Moscovici.

Současný návrh je zpracován podle směrnic a návrhů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V současnosti je v evropském parlamentu v připomínkovém řízení a jeho schválení a následné včlenění do legislativy EU se očekává zhruba v květnu letošního roku. CbCR by především mělo pomoci při vytipovávání cílů auditů. Až začne zákon platit, nadnárodní firmy budou mít povinnost poskytovat daňovým úřadům v každé zemi, kde působí, zprávy o svých příjmech a zaplacených daních. Navíc by měly v těchto podkladech uvádět třeba i počty svých zaměstnanců. Tyto zprávy si pak budou moci jednotlivé státy mezi sebou automaticky předávat. Pravidlo by mělo platit už v letošním fiskálním roce. Týkat se bude společností, které mají nejméně 750 milionů eur ročně konsolidovaných příjmů. Podklady komise uvádí, že změny nastanu u zhruba 10 až 15 % společností, které však tvoří až 90 % veškerých korporátních zisků. V dubnu by pak Evropská komise měla vydat studii o dopadech těchto změn na občany.

KDY SE ROZHODNE BRITÁNIE?

Návrh se zamlouvá například českému ministru financí Andreji Babišovi. Pro firmy to podle něj bude výhodné proto, že budou mít lepší podmínky pro vypočítávání svých daňových základů. Opatření by měla být začleněna do balíku právních předpisů proti daňovým únikům, který představila Komise na konci ledna. „Společnosti musí zaplatit svůj spravedlivý podíl daní tam, kde probíhá jejich skutečná hospodářská činnost. Evropa se může v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem stát celosvětovým lídrem. To vyžaduje koordinovanou akci na evropské úrovni, abychom se vyhnuli situaci, kdy bude ve 28 členských státech existovat 28 různých přístupů,“ řekl na konci ledna místopředseda Komise odpovědný za euro a sociální dialogValdis Dombrovskis.

Víceméně všechny členské státy přijaly tyto návrhy bez výhrad. Velký otazník je ale v otázce přijímání nových evropských zákonů u Velké Británie z toho důvodu, že se Británie bude koncem června rozhodovat o tom, zda v osmadvacítce zůstane, nebo z ní vystoupí. Premiér Cameron už loni v červnu slíbil, že zásadní reformy EU by měly být včleňovány do britské legislativy až po referendu. „Spojené království bude velmi opatrně a pozorně zkoumat návrhy předložené Evropskou komisí. Se stanoviskem by vláda ráda počkala na zveřejnění studie o dopadech těchto opatření. Avšak chceme uvést, že rozhodně nepodepíšeme nic, co by narušovalo naši daňovou suverenitu,“ uvedla v půlce února britská vláda.

Přesto se nezdá příliš pravděpodobné, že by Britové tyto návrhy zablokovali. Už při svém předsednictví skupiny G8 v roce 2013 hrála britská vláda hlavní roli při přesvědčování ostatních zemí pro zvýšení transparentnosti ve vybírání daní. Podle britského parlamentu je nyní až 90 zemí ochotno zapojit se do systému výměn informací o tzv. off-shore účtech od let 2017 nebo 2018. Britové také byli iniciátory jednání o CbCR a první zemí, která se formálně zavázala k implementaci těchto opatření do své legislativy. Vše ale může změnit případný negativní výsledek červnového referenda, který všechna opatření může výrazně zdržet. Po schválení návrhu v evropském parlamentu budou mít země dvanáct měsíců na implementaci nových opatření do své legislativy. Komise předpokládá, že jejich koncept nabyde platnost na jaře letošního roku.

Lukáš Zitka

Tento rok Lotyši získajú menej peňazí z eurofondov

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 13. 4. 2016 11:40

Rok 2016 Lotyši nezačali najlepšie. Z európskych fondov dostanú o 140 miliónov eur menej.

Europoslanec Andrej Mamykin v októbri 2015 pre portál EADaily vyslovil, že lotyšská ekonomika je úplne odkázaná na peniaze z eurofondov, ktoré jej pomáhajú dosiahnuť vyše dvojpercentný rast HDP. Lotyšsko každoročne získava z fondov EÚ okolo 700 miliónov eur. Tento rok sa toto číslo scvrkne na 562 miliónov eur. V médiách zazneli informácie, že na vine sú ministerstvá, ktoré spôsobujú administratívne prieťahy. Spolu s ďalšími štátmi však Lotyšsko pripomína, že pri žiadaní o subvencie chýbajú jasne definované pokyny. Experti dodávajú, že v etape plánovania Komisia potrebuje definitívne záruky o nevyhnutnosti projektu, a tým pádom detailnejšie spracovanie prípravných materiálov. Na lotyšskom príklade vidno, že ide do tuhého. Ministerstvo financií upozorňuje, že ak k dosiahnutiu cieľov z predchádzajúceho programového obdobia nedôjde do konca roka 2018, krajina môže celkovo prísť o 260 miliónov eur.

OHROZENÉ MILIARDY

V programovom období 2014-2020 môžu Lotyši získať 4,4 miliardy eur. Plánujú ich vložiť do rozvoja infraštruktúry, vytvorenia pracovných miest, boja s nezamestnanosťou, výskumu, zlepšenia sociálnej pomoci. Za uplynulé dva roky dokázali zrealizovať projekty približne za 284 miliónov eur. Pre túto skutočnosť vládu kritizuje prezident Raimonds Véjonis, ktorý získavanie peňazí z fondov pokladá za prioritnú úlohu a každé meškanie vníma ako zamedzovanie vstupu peňazí do domácej ekonomiky. Ministerstvo financií upokojuje, že spomalenie procesu neznamená definitívnu stratu európskych peňazí. Experti z agentúry pre investície však upozorňujú, že expresná realizácia dlhodobých projektov z dôvodu nutného prečerpania peňazí sa môže vypomstiť v podobe predraženia. Problém vidia v nekompaktnej spolupráci ministerstiev a prichádzajú s návrhom o reformovaní administrácie fondov.

NIČ NIE JE STRATENÉ?

V období 2007-2013 sa krajine podarilo vyčerpať fondy stopercentne. Napríklad poľnohospodárstvo a rybné hospodárstvo získalo až 2,8 miliárd eur, ktoré investovalo do modernizácie stoviek fariem, nákupu strojov, opravy ciest a pomoci farmárom. Ministerstvo financií priznáva, že do nového programového obdobia nevykročilo pružne. Mnohé projekty meškajú z dôvodu sprísnených požiadaviek. Zároveň upresňuje, že hoci krajina v tomto roku dostane menej peňazí, zvyšok prejde do rozpočtu v budúcom roku. Novinkou bude oživenie malých prístavov a rozvoj infraštruktúry rybolovu. Do konca roku 2020 Lotyši plánujú takto investovať 24 miliónov eur. Deväť rybolovných prístavov nezodpovedá súčasným požiadavkám a o prostriedky žiadajú Európsky námorný a rybársky fond. Ten sumu vypláca postupne v ročných intervaloch po 4 miliónoch eur.

VČERA A DNES

Riga uvádza, že v období 2007-2013 pomocou eurofondov podporila vyše tisíc nových firiem, 153 výskumných projektov, vzniklo sto tisíc pracovných miest. Zabezpečená bola rekvalifikácia 150 tisícom nezamestnaných, kvalifikáciu si zvýšilo 22 tisíc pedagógov, boli vyplatené štipendiá vyše 70 tisícom študentov. Najviac peňazí, až 1,3 miliardy eur pohltila sféra dopravy. Peniaze šli na rekonštrukciu 785 kilometrov ciest a vyše 50 kilometrov železníc. V aktuálnom programovom období chcú Lotyši v tomto tempe zotrvať. Podobná suma pôjde na udržateľný systém dopravy. Prioritami sa stanú najväčšie prístavy v krajine, modernizácia letiska v Rige a prepojenie miest s európskou dopravnou sieťou TEN-T. K ďalším kľúčovým záujmom sú investície do výskumu, rozvoja technológií a inovácií. Podľa údajov Eurostatu Lotyšsko patrí ku krajinám, ktoré do tejto oblasti investujú najmenej. V roku 2012 to bolo len 0,7 percenta, pokým európsky priemer predstavoval 2 percentá. Do konca roka 2020 chcú Lotyši toto číslo zvýšiť na 1,5 percenta.

V programovom období 2014-2020 môžu Lotyši získať 4,4 miliardy eur. Peniaze budú vynaložené na rozvoj infraštruktúry, vytvorenie pracovných miest, boj proti chudobe, rozvoj konkurencieschopnosti malých a stredných podnikov, rozvoj a sprístupnenie informačných technológií, mobilitu pracovnej sily a vzdelávanie.

Dana Miháliková

ROP Jihozápad již téměř vše proplatil

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 4. 2016 20:32

ROP Jihozápad patří nejen mezi nejúspěšněji čerpané operačních programy v období 2007 až 2013, ale zaujímá rovněž první místo mezi regionálními operačními programy v objemu vyplacených peněz. Úspěšným příjemcům evropských dotací proplatil již většinu financí. V lednu měl proplaceno už 98,5 procenta z celku.

Nejvíce finančních prostředků, plných 45 % z celku, bylo přiděleno prioritní ose 1 – Dostupnost center. Tato osa zahrnuje pět oblastí podpory z nichž nejvýznamnější je OP 1.1 Modernizace regionální silniční sítě, kde bylo příjemcům proplaceno téměř šest a půl miliardy korun. V rámci této oblasti bylo vystavěno, rekonstruováno nebo modernizováno více než 970 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Další výraznou oblastí je OP 1.5 Rozvoj místních komunikací, kde došlo k výstavbě, rekonstrukci nebo modernizaci 208 kilometrů místních komunikací. Proplacené prostředky v OP 1.5 činí k začátku letošního března necelé dvě miliardy.

Nemalá finanční podpora byla vyhrazena také na rozvoj cestovního ruchu, kde v oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu byly vystavěny nebo rekonstruovány turistické cesty, jak ty pěší, tak cyklotrasy, a rozšířeny kapacity pro volnočasové aktivity a kulturní vyžití. Rekonstruována či budována tak byla kina, divadla, muzea, sportovně-rekreační areály, přírodní biotopy i rozhledny. V této oblasti bylo příjemcům proplaceno již o něco více než dvě a půl miliardy korun.

Dále bylo příjemcům rozděleno více než 1,5 miliardy na rozvoj zdravotnické péče a v oblasti školství získali částku převyšující 1,4 miliardy.

STAVĚLY SE SILNICE I NEMOCNICE

Finančně nejnáročnějším projektem byla stavba městského okruhu Domažlická – Křimická v Plzni, který si vyžádal podporu přesahující 445 milionů Kč. „V oblasti zdravotnictví putovalo na dostavbu klatovské nemocnice více než 410 milionů korun a 218 milionů korun podpořilo výstavbu pavilonu dětského oddělení v Českých Budějovicích,“ vyjmenovává další velké projekty Lenka Březinová z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. Dalšími významnými projekty jsou pak projekty výstavby známé „zanádražní komunikace“ v Českých Budějovicích, kde bylo proplaceno více než 1,9 miliard korun. Převedením dopravy z Novohradské a Ledenické/Dobrovodské ulice na novou zanádražní komunikaci souběžnou se železniční tratí a ústící na propojení okruhů na I/34 se ulehčilo přednádražnímu prostoru a snížila se hustota dopravy kromě již jmenovaných ulic také v Mánesově, Nádražní a na viaduktu v Rudolfovské.

Přes 273 milionů korun si vyžádala výstavba nové přeložky silnice II/145 Husinec –Běleč, díky níž došlo k odstranění několika bodových závad a k odstranění úrovňového křížení silnice druhé třídy se železniční tratí novým mostním objektem.

ROP JIHOZÁPAD JE V ČELE

Celkově bylo v rámci ROP Jihozápad proplaceno více než 16 miliard korun a zbývá proplatit již jen něco málo přes 323 milionů. „V objemu proplacených prostředků byl k začátku ledna ROP Jihozápad na prvním místě ze všech regionálních operačních programů s 98,5 procenty,“ říká Lenka Březinová. Jen pro srovnání, druhý ROP Severovýchod proplatil 96,7% a třetí ROP Střední Čechy 96%. Nejhůře si vede ROP Moravskoslezsko, který doposud proplatil jen 83,3%. Z operačních programů jako takových patří absolutně první místo Operačnímu programu Podnikání a inovace, který proplatil 106,3%, druhým je Operační program Životní prostředí, jenž dosáhl již 99,6%. Třetí místo pak patří právě ROP Jihozápad.

Jana Bartošová

Evropské dotace? Hlavně pro malé firmy

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 30. 3. 2016 0:36

Teprve v loňském roce se naplno rozjelo čerpání evropských peněz vyhrazených pro programové období 2014 – 2020. Své místo v něm má opět i podpora podnikatelského sektoru a živnostníků. Především zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků je totiž jedním z hlavních cílů celé Evropské unie. Cílů, který je u nás naplňován nejen přes hlavní dotační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, ale nepřímo i přes některé další.

Informační a komunikační technologie, zlepšování schopností zaměstnanců, výzkum a inovace nebo snižování dopadů podnikání na životní prostředí. To všechno jsou oblasti, které se také týkají podpory podnikání a na které je možné získat v letošním roce dotaci. A nejen u nás. Podpora podnikání je důležitá pro celou osmadvacítku. V ekonomice totiž platí, že počty podnikatelů a podnikatelských záměrů svým způsobem odrážejí vyspělost a kondici hospodářství. O dostatečné množství stabilních firem se EU snaží především prostřednictvím finanční podpory, která každoročně dosahuje miliard eur. Ostatně jen pro malé a střední podniky je v rozpočtu EU vyhrazeno pro současné období přes 57 miliard eur (tedy kolem 1,5 bilionu korun), což je asi 20 procent prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Není se čemu divit. Pokud se řekne podpora podnikání, má se v naprosté většině na mysli právě pomoc mikrofirmám, kterých je na území Evropské unie drtivá většina. Podle průzkumu evropského statistického úřadu Eurostat má 90 procent všech podniků v EU méně než desítku zaměstnanců. U nás je to dokonce 96 procent firem (vyšší číslo už má pouze Řecko a Slovensko), které dávají práci téměř třetině všech zaměstnanců. Co víc, většina z této většiny je tvořena dokonce jen jedním živnostníkem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Zatímco mikropodniků je u nás naprostá většina, v počtu malých a středních firem jsme naopak hluboko pod průměrem EU. Je jich u nás jen necelá čtyři procenta, oproti například sousednímu Německu, kde je to kolem 18 procent. Velkých podniků je u nás podle statistik také poměrně málo, ale oproti jiným evropským zemím zaměstnávají velký počet lidí, kolem 30 procent. Navzdory tomu ale většina dotací míří právě do malých a začínajících firem.

CZECHINVEST SE ROZDĚLÍ

Klíčovým programem a stěžejním zprostředkovatelem evropských dotací zacílených na podporu podnikání je bezpochyby OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Program se v mnohém podobá svému předchůdci. Má podobnou strukturu, podobný objem prostředků i zaměření, jen s mírným posunutím směrem k inovacím a rozvojovým projektům. Pro období 2014 – 2020 je v něm připraveno přes 116 miliard korun. Podpora z tohoto programu půjde na modernizace výrobních procesů, na vytváření, udržování a zkvalitňování know-how a samozřejmě na ulehčení situace začínajícím podnikatelům. V tomto směru počítá OP PIK také s podporou formou finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky či specializované poradenství pro startující podnikatele. V hledáčku jsou hlavně tzv. startupy. „Startupy jsou pro českou ekonomiku velmi důležité. Mají rychlý start a ještě rychlejší růst, mají potenciál v budoucnu generovat zisk a vytvářet nová pracovní místa,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s tím, že cílem je povzbudit zájem obyvatel ČR o podnikání a to nejlépe v high-tech oborech a oblastech s vysokou přidanou hodnotou. „To by významně přispělo i k celkovému zvýšení diverzifikace české ekonomiky.“Ačkoliv OP PIK odstartoval se zpožděním, zájem o něj byl prý obrovský. V současnosti už bylo zaregistrováno několik tisíc žádostí o podporu. V letošním roce mohou žadatelé očekávat dvě velké vlny výzev – v květnu a v srpnu.

Velkou novinkou na pozadí programu je změna jeho koordinátora, kterým byla doposud agentura CzechInvest. V březnu rozhodla Poslanecká sněmovna o vzniku Agentury pro podnikání a inovace, která vznikne rozdělením CzechInvestu. Nově vzniklá organizace se 130 zaměstnanci bude mít na starost administraci fondů EU spadajících pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Zároveň bude nabízet poradenství a pomoc všem zájemcům o dotace.

PODPORA PODNIKÁNÍ NAPŘÍČ PROGRAMY

U OP Podnikání a inovace však rozsah podpory českého podnikatelského prostředí nekončí. Důležitým programem pro české podnikatele je také OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, který má na starosti ministerstvo školství. V něm je k dispozici celkem 93 miliard, z nichž část půjde v průběhu tohoto a následujících let i na spolupráci vzdělávacích institucí a firem a na aplikovaný výzkum. „V oblasti vysokých škol budeme z operačního programu podporovat větší provázání výuky s praxí,“ vypichuje jeden z bodů podpory, který se právě týká i podniků, tisková mluvčí ministerstva školství Jitka Ježková.

Velmi dobrý start a první rok zaznamenal další důležitý zprostředkovatel evropských peněz - Operační program Zaměstnanost, který se podpory podnikání také týká. Dosud v něm bylo vyhlášeno přes 47 výzev, ve kterých je nabídnuto 46 miliard korun. „Ke konci ledna jsme evidovali 2 231 registrovaných projektových žádostí v celkovém objemu skoro 31 miliard korun. Řadíme se tak mezi řídicí orgány jednotlivých operačních programů, které vyhlásily největší počet výzev. Jsem ráda, že se nám podařilo program úspěšně rozběhnout,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Právě její rezort čerpání tohoto programu zajišťuje. Podpory podnikání se týká především první prioritní osa programu, ve které najdeme i nabídky dotační podpory podnikového vzdělávání a konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů. Loni v srpnu byla například vyhlášena výzva zaměřena právě na další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli. Program přitom cílí především na podnikatele v sociální oblasti.

Podpora podnikání se jako červená nit vine samozřejmě i dalšími operačními programy. Ať už je to Integrovaný regionální program, OP Životní prostředí, OP Doprava nebo Program rozvoje venkova, ve kterém jsou miliardy připravené pro zemědělské podniky a další podnikatele, kteří pracují na využití a oživování českého venkova. „Rozpočet PRV je srovnatelný s předchozím obdobím v letech 2007 až 2014. Peníze podpoří podnikání, péči o krajinu a vznik nových pracovních míst na venkově,“ prohlásil již dříve ministr zemědělství Marian Jurečka.

POSVÍTÍ SI NA DAŇOVÉ RÁJE?

Samozřejmě součástí celé obsáhlé agendy s názvem podnikání není jen finanční podpora a neustálý tlak na zvyšování konkurenceschopnosti s ostatními podniky uvnitř i vně Evropskou unii. Naprosto zásadní úlohu hraje osmadvacítka v nastavování legislativních pravidel, které do značné míry určují podobu celého podnikatelského prostředí na kontinentě. Jejich cílem je dávat dostatečný prostor pro svobodné podnikání ve všech oblastech lidského života, ale zároveň firmy a živnostníky udržovat v jasně nastavených mantinelech, které ztěžují případné daňové úniky a jiné problémy. Jde tak o nesnadné vyvažování mezi snižováním bariér pro úspěšné podnikání a naopak zavádění jasných předpisů. Že se to občas nedaří, ukazuje dlouhodobý spor mezi Evropskou unií a firmou Google, který vyvrcholil letos v lednu. To Evropská komise představila soubor návrhů, které mají členským zemím EU usnadnit boj s daňovými úniky v nadnárodních firmách. Nechybí mezi nimi možnost, aby členských stát danil i zisky, které mateřská společnost přesunula do dceřiné společnosti v nějakém daňovém ráji. Návrhy mají navíc zalepit díry využívané firmami k neplacení daní z dividend či kapitálových zisků. I kvůli nim podle eurokomisaře Pierra Moscovici každoročně Evropské unii utíká až 70 miliard eur, tedy skoro dva biliony korun. „To jsou peníze, které by mohly být použity na veřejné služby, jako jsou školy a nemocnice, nebo na podporu pracovních míst a růstu. Evropští občané a podniky, které hrají férově, v důsledku toho nakonec platí vyšší daně. To je nepřijatelné,“ řekl eurokomisař. Jenže podnikatelé se samozřejmě hned ozvali s varováním, že navrhované změny narušují konkurenceschopnost a zvyšují administrativní náklady. Zda tomu tak opravdu bude, ukáže až čas.

Filip Appl

Brusel tlačí na Madrid kvôli zadlženosti autonómií

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 8. 4. 2016 20:38

A je to tu. Európska komisia si ide posvietiť na Španielov kvôli veľkému deficitu. Pred možnými sankciami posiela zoznam odporúčaní.

Brusel vychádza v ústrety a Španielom chce poskytnúť ďalší rok, ktorý majú využiť na korekcie. Nebude to zadarmo. Komisia požaduje pravidelné správy o úsporných opatreniach, plán reforiem a aplikáciu zákona o rozpočtovej stabilite pre autonómne kraje. Denník El País píše, že sankcie zatiaľ nehrozia napriek tomu, že deficit sa stále nedarí dostať na povolenú hranicu. Brusel prižmúril oko berúc do úvahy špecifickú situáciu v krajine, ktorá po decembrových voľbách stále nemá zostavenú vládu. Tým sa dobré správy končia.

NIEČO ZA NIEČO

Španielsko patrí k “neposlušným” krajinám, nedarí sa mu plniť záväzky vyplývajúce z paktu stability. Okrem sankcií mu hrozí sprísnený dohľad, periodické kontroly a dozor nad finančnou politikou. Rok 2015 Španieli uzavreli so 4,5 percentným dlhom HDP. Nie sú v tom sami. Pre južné krajiny sú typické rozkývanou politickou situáciou, vysokou zadlženosťou a krehkou ekonomikou. Neschopnosť stlačiť deficit na tri percentná HDP Brusel tiež pripisuje predvolebným náladám. Efektívnosť doteraz prijatých opatrení vláda Mariana Rajoya zbrzdila znížením dane pre fyzické osoby. Oveľa vážnejšie problémy však spôsobuje zatiaľ neaplikovaná striktná kontrola výdavkov jednotlivých autonómií, najmä Katalánska a Valencie. A práve tu Brusel odporúča konať tvrdou rukou.

AUTONÓMIE NA MUŠKE

Odhady z Bruselu hovoria, že v tomto roku Španieli stlačia deficit maximálne na 3,6 percenta HDP, pričom povolený limit predstavujú tri percentá. Kritiku Komisie zožalo ministerstvo daní, za ignorovanie preventívnych nástrojov v súlade so zákonom o stabilite autonómnych krajov. Ich spoločný deficit pre rok 2015 predstavuje 1,3 percenta HDP napriek povolenému 0,7 percenta. Španielský zákon o rozpočtovej stabilite zahŕňa širokú škálu nástrojov od dennej kontroly účtov cez sankcie až po priamy zásah. Madrid ich môže využiť v prípade sústavného prekračovania povoleného limitu. Komisia preto žiada upresnenie aké opatrenia budú použité na splnenie odporúčaní v aktualizovanej verzii rozpočtu pre tento rok.

EXTRA OPATRENIA

Brusel slovami príliš neplytvá. Začiatkom marca Komisia poslala Madridu list, ktorý podľa slov podpredsedu Komisie Valdisa Dombrovskisa môže byť pokladaný za prvé varovanie. Dodal, že Španielsko má dosť času, aby podniklo potrebné kroky. Popri štandardnom zavádzaní úsporných opatrení Brusel odporúča reformy v autonómnych krajoch. Hoci dočasná vláda má zviazané ruky, Komisia nástojí na doplnkových reformách a žiada, aby ich Madrid tlmočil v podobe “aktualizovaného rozpočtu” a “plánu národných reforiem” do konca apríla. Brusel žiada aplikáciu zákona o rozpočtovej stabilite, ktorý určuje korigujúce, ale tiež preventívne prostriedky na využitie v najkritickejších regiónoch, čiže v Katalánsku a vo Valencii. Minister Luis de Guindos vyslovil, že Madrid urobí všetko čo bude potrebné na splnenie záväzku týkajúceho sa deficitu. Komisia nezabúda, že Španielom sa podarilo znížiť deficit z 9,5 percent HDP a smeruje k povolenej hranici. Chce však presondovať všetky dôvody, aby sa situácia nevymkla spod kontroly.

Dana Miháliková

Mezinárodní páry budou mít rozvody jednodušší

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 4. 4. 2016 18:32

Mezinárodní manželské páry některých členských států Evropské unie včetně České republiky získají větší právní jistotu pro případ rozvodu. Evropská komise totiž přijala návrh na vyjasnění pravidel týkající se majetkových poměrů párů, které uzavřely mezinárodní svazek.

Už v roce 2011 přijala Komise návrhy nařízení, které upravovaly majetkové poměry jak mezinárodních manželských párů, tak registrovaných partnerství. Protože se jednalo o návrhy týkající se rodinného práva, musely být v Radě přijaty jednomyslně. To se nestalo, a tak sedmnáct členských států Evropské unie v prosinci minulého roku požádalo v této věci Komisi o povolení navázání takzvané posílené spolupráce, která umožňuje provádět opatření i přesto, že se nepodařilo dosáhnout dohody na úrovni všech států Evropské unie. Posílená spolupráce by tak měla občanům v případě rozvodu přinést například ošetření majetkových poměrů párů jedním zákonem i orgánem a zvýšit právní jistotu párů. Měla by také umožnit řešit různé procesy jedním soudem a vyhnout se tak souběžně probíhajícím soudním řízením nebo dokonce protichůdným rozhodnutím nebo zlepšit předvídatelnost pro páry zjednodušením postupů. Jedním z hlavních důvodů nových pravidel jsou často odlišné právní úpravy rozvodů v různých zemích. V České republice soud rozhoduje o rozvodu na základě návrhu jednoho z manželů a zjišťuje, zda došlo k rozvratu manželství. To považuje za rozvrácené, pokud manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí. Na rozdíl od České republiky, například na Maltě nebo v Irsku musí žít manželé odděleně nejméně poslední čtyři roky. Ve Velké Británii musí žadatel o rozvod poskytnout důkaz o jedné z pěti skutečností, kterými je nevěra partnera, jeho nerozumné chování, dlouhodobá separace manželů nebo dezerce, tedy že druhý z manželů opustil žadatele nejméně dva roky před podáním žádosti o rozvod. Naopak v Německu je jediným důvodem pro rozvedení rozpad manželství a rozvod na základě zavinění jednoho z partnerů neexistuje. „Tisíce evropských párů, ať už jde o manžele nebo o registrované partnery, mají právo vědět, co je a jejich rodiny čeká v případě, že se jejich sny o společném životě zhroutí,“ nechal se slyšet první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Dodal také, že ho mrzí, že pro tuto myšlenku Komise nezískala všechny členské státy, jak původně zamýšlela. „Přijaté návrhy usnadní život v nelehkých chvílích alespoň některým osobám, kterých se tento problém týká,“ uvedl Frans Timmermans. Ročně Evropská unie právě na paralelní soudní řízení vedená v různých zemích, složité případy a související právní poplatky vynaloží zhruba 1,1 miliardy eur.

MANŽELSTVÍ UBÝVÁ, ROZVODŮ PŘIBÝVÁ

Česká republika se do posílené spolupráce zapojila také. „V případě rozvodu nebo úmrtí partnera se může osoba žijící v mezinárodním svazku ocitnout v nelehké situaci, kdy se potýká se složitými administrativními postupy a nejistou právní situací: například co bude s mým domem, když se rozvedu se svým partnerem, který je z jiného státu? Na jaký soud se mám obrátit?,“ řekla eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová a uvedla, že nově navržená pravidla pomohou zajistit právní jasnost a zjednodušit složitý postup rozdělování společného majetku bez ohledu na to, kde se nachází. „To párům usnadní život a ušetří dodatečné náklady, které ročně dosahují výše 400 milionů eur. Dáváme zelenou těm členským státům, které chtějí tuto významnou iniciativu dotáhnout do konce,“ dodala Věra Jourová.

Mezinárodních svazků je v současní době v Evropské unii zhruba šestnáct milionů. Například z necelých dvou a půl milionu uzavřených manželství v roce 2007 bylo více než 300 tisíc mezinárodních. Ve stejném roce v celé Evropské unii páry uzavřely také 211 tisíc registrovaných partnerství, z čehož mělo více než čtyřicet tisíc mezinárodní charakter. Podle statistického úřadu Evropské unie však počet uzavíraných manželství v Evropské unii dlouhodobě klesá, naopak stoupá rozvodovost. Například v roce 2011 páry v EU uzavřely 2,1 milionu manželství, ale téměř 990 tisíc párů se ve stejném roce rozvedlo. Podle Eurostatu od roku 1965 klesla míra uzavírání manželských svazků téměř o 50 %. Zatímco v roce 1965 lidé v Evropské unii uzavřeli 7,8 sňatku na tisíc obyvatel, v roce 2011 už to bylo pouze 4,2 sňatku. V případě rozvodů číslo naopak roste. Z 0,8 rozvodu na tisíc obyvatel v roce 1965 se v roce 2011 staly celé dva rozvody. Zvýšení během tohoto období způsobila mimo jiné také legalizace rozvodů v některých členských státech, jako je například Itálie, Španělsko, Irsko nebo Malta. Karolína Frýdová

Brusel sa pýta na korupciu vo Valencii

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 29. 3. 2016 0:36

O korupcii v španielskej Valencie už čvirikajú aj vrabce na streche. Brusel kladie otázku za milión: sú zatiahnuté do škandálov aj projekty spolufinancované z eurofondov?

Španielske ministerstvo financií má mesiac na to, aby na priamu, a zároveň ošemetnú otázku odpovedalo. Akákoľvek odpoveď znamená nepríjemné následky. Za potvrdenie domnienky budú nasledovať sankcie, a zahmlievanie sa časom môže vypomstiť dvojnásobne. V oficiálnom liste adresovanom generálnemu riaditeľovi Sekcie európskych fondov José María Piňerovi, sa uvádza, že európske autority znepokojili informácie v tlači o možnom zneužití eurofondov vo Valencii. Presnejšie ide o možné “účtovanie” trojpercentnej provízie firmám realizujúcim štátne zákazky.

KOMISIA ŽIADA INFORMÁCIE

Záležitosť momentálne prešetrujú španielske orgány. Komisia však nástojí na predbežnom vysvetlení, do akej miery mohli byť eurofondy zneužité. Žiada poskytnutie všetkých doteraz zistených skutočností v prípade, že súčasťou vyšetrovania sú projekty financované z eurofondov, zoznam všetkých vyšetrovaných inštitúcií a firiem, ako aj inkriminovaných projektov spolufinancovaných z Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Z každého projektu žiada správu o celkových nákladoch a faktúry. Chce ich poskytnúť na prešetrenie náležitým európskym orgánom. Brusel pripomína, že náklady vyšetrovaných projektov bude môcť Madrid predložiť na vyúčtovanie až po uzavretí vyšetrovania.

POHÁR TRPEZLIVOSTI PRETEKÁ

Nedávno Brusel sankcioval Madrid za neustriehnutie situácie a ten si žiada preplatenie pokuty od vinníka. Vláda schválila vymáhanie pokuty v sume 18,9 milióna eur, ktorú Brusel vyrúbal za manipuláciu údajov o deficite a verejnom dlhu zo strany valencijskej vlády v rokoch 1988 až 2011. Madrid sumu uhradil koncom januára a účet spolu s navŕšenými úrokmi posunie Valencii. Rada ministrov ich vyčíslila takmer na 58 tisíc eur. Podľa správy Komisie šlo o hrubé porušenie pravidiel. Valencijská vláda nezaznamenala výdaje zdravotníctva, ani splatné čiastky na čiastkových účtoch, a v roku 2012 Eurostatu poskytla skreslené dáta o zadlženosti. Brusel výšku pokuty zredukoval po tom, čo Madrid okamžite zareagoval a Eurostatu poslal opravené údaje.

NA ROVÁŠI

Súčasná valencijská vláda sa snaží záležitosť urovnať, no zároveň si umýva ruky nad praktikami svojich predchodcov. Radca Vicent Soler uistil, že Valencia bude vzorne spolupracovať s EÚ, aby zistila, či došlo k nezrovnalostiam, a Komisii sprístupní všetky potrebné dokumenty. Radca tiež vyzval, aby v prípade dokázania zneužitia eurofondov platili vinníci, a nie daňoví poplatníci.

V období 2014-2020 Valencia získa 2,259 miliardy eur z európskych fondov. Je to o 4,3 percenta viac ako v predošlom programovom období. 568 miliónov dostane z Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Peniaze poputujú do sedemnástich primárnych odvetví. Najviac, 163 miliónov, pôjde na podporu výskumu, 139 miliónov – na skvalitnenie informačných technológií, 111 miliónov na zvýšenie konkurencieschopnosti malých a stredných podnikov, 58 miliónov na životné prostredie a na technickú asistenciu poputuje 27 miliónov eur.

Dana Miháliková

Stejná odměna pro vyslané i místní

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 6. 4. 2016 20:37

Změnu pravidel o vysílání pracovníků do zahraničí navrhla Evropská komise, která tak chce zajistit spravedlivější evropský trh práce. „Již od prvního dne svého mandátu prohlašuji, že musíme usnadnit mobilitu pracovních sil, ovšem tato mobilita musí fungovat na spravedlivém základě,“ řekla eurokomisařka pro sociální věci Marianne Thyssenová, která dodala, že návrh vytvoří jasný, spravedlivý a snadno prosaditelný právní rámec pro vysílání pracovníků. Revize směrnice by se měla týkat odměňování vysílaných pracovníků, včetně případů subdodávek, pravidel týkajících se zaměstnanců agentur práce i dlouhodobého vysílání pracovníků.

První směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí Evropská unie přijala v roce 1996. V roce 2014 pak schválila revizi, která upravila pravidla tak, aby nedocházelo k podvodům a nařídila snadnější přístup k informacím pro zaměstnance i podniky, tím, že firmy musí informace o vysílání pracovníků prezentovat na internetu v několika jazycích.

Nová revize především navrhuje, aby vysílaní pracovníci měli stejné platové podmínky jako ti místní. Podle stávající směrnice totiž zaměstnavatelé nejsou povinni vyslaným pracovníkům platit více než minimální mzdu stanovenou v hostitelské zemi. Podle vyjádření Evropské komise členské státy budou muset upřesnit, z jakých složek se skládá odměna na jejich území. Kromě minimální mzdy tak musejí přesně specifikovat nejrůznější bonusy, příspěvky nebo to, jak se zvyšuje mzda podle odpracovaných let. Tyto prvky by pak firmy, které svého pracovníka vyslaly do zahraničí, musely brát v úvahu při jeho odměňování. Například pracovník, kterého firma vyšle na stavbu do Belgie, tak musí kromě minimální mzdy dostat také složky odměny stanovené v univerzálně platné kolektivní smlouvě pro stavebnictví, tedy příspěvek na špatné počasí, na mobilitu, na speciální práci a na opotřebení nářadí. Pravidla stanovená v právních předpisech nebo kolektivních smlouvách by byla závazná nejen ve stavebnictví, jako tomu bylo doposud, ale ve všech hospodářských odvětvích. Stejná pravidla by platila i v případě subdodávek, kdy subdodavatel musí svým pracovníkům poskytovat stejnou odměnu jako hlavní dodavatel. To ale musí fungovat způsobem, který není diskriminační: pro vnitrostátní a přeshraniční subdodavatele musí platit totéž pravidlo.

NEJVÍCE PRACOVNÍKŮ VYSÍLÁ POLSKO

Změna v odměňování by měla platit i v případě personálních agentur. Pokud agentura vyšle pracovníka z jedné země, musí mu zajistit takové podmínky, které by mu poskytla agentura v hostitelské zemi. Upravená pravidla se týkají i pracovních pobytů delších než dva roky. V těchto případech se budou muset uplatňovat pracovněprávní podmínky hostitelských členských států, je-li to pro vyslaného pracovníka výhodné. V současné době jsou všichni vysílaní pracovníci chránění řadou opatření hostitelského státu například v oblasti zdraví, bezpečnosti a hygieny nebo rovného zacházení pro muže i ženy. Třeba v případě ochrany proti nespravedlivému propuštění však platí právní předpis domovského státu. Například zaměstnanec vyslaný do Německa na více jak dvacet čtyři měsíců by podle nových pravidel byl pod ochranou německé právní úpravy, která poskytuje ochranu proti nekalé výpovědi, i přesto, že ve své domovské zemi taková ochrana neexistuje.

POČET VYSLANÝCH STOUPL

Cílem Evropské komise je usnadnit poskytování služeb přes hranice a přitom zajistit rovné podmínky pro zaměstnance od domácích i hostitelských společností. Mzdové rozdíly mezi místními a vyslanými pracovníky, kteří jsou často hůře odměňováni, můžou vést podle Komise k nekalé soutěži mezi společnostmi. Pracovníků, které zaměstnavatel poslal do zahraničí, byly v roce 2014 téměř dva miliony, z čehož 43,7 % tvořili pracovníci vyslaní v sektoru stavebnictví. Od roku 2010 do roku 2016 počet vyslaných zaměstnanců vzrostl o 44,4 %. Nejvíce cizích zaměstnanců ve své zemi přijímá Německo, Francie a Belgie. Německo a Francie se zároveň řadí k zemím, které také vysílá nejvíce pracovníků, na první příčce se však v počtu vysílaných zaměstnanců drží Polsko. Česká republika před dvěma lety poslala do zahraničí necelých třicet dva tisíc pracovníků a přijala zhruba sedmnáct tisíc.

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nepovažuje revizi směrnice za šťastnou a prohlásilo, že návrh Komise je nesystémový, ještě více zkomplikuje pohyb na vnitřním trhu EU a nerovnoměrně dopadá na různé členské státy. Ministerstvo také uvedlo, že se vynasnaží minimalizovat negativní dopady na české podnikatele, neboť považuje stávající regulační rámec, který zajišťuje pracovníkům adekvátní ochranu jejich sociálních práv s ohledem na rozdílnou ekonomickou situaci mezi členskými státy, za dostatečný.

Karolína Frýdová

Portugalsko chce prekročiť kvótu v prijímaní imigrantov

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 3. 4. 2016 11:23

Vláda Antónia Costu srší optimizmom. Prečo inak by predstavila plán na prijatie dvojnásobného počtu imigrantov?

Portugalský premiér chce odľahčiť európske krajiny od náporu imigrantov a byť príkladom pre ostatné členské štáty. S iniciatívou o prijatí dvojnásobného počtu utečencov prichádza aj napriek tomu, že jeho predchodca Pedro Passos Coelho ešte v máji 2015 protestoval proti zavedeniu kvót. Ako hlavný argument spomenul trinásť percentnú nezamestnanosť v krajine a vyzval, aby pri určovaní čísel Komisia zvažovala ekonomickú situáciu štátov. Súčasný premiér záležitosť vidí inak. O príchode imigrantov hovorí ako o možnosti prekonania demografickej krízy.

V TIENI EMIGRÁCIE

Predošlá vláda upozornila, že krajina je pripravená priniesť obete, aby prichýlila utečencov, ale bez ohrozenia úsilia vynaloženého na splácanie dlhu a naštartovanie ekonomiky. Portugalsko je totiž často označované ako krajina, z ktorej obyvateľstvo emigruje za prácou. Novodobú vlnu emigrácie experti prirovnávajú k vysídľovaniu počas diktatúry v období 60-tych a 70-tych rokov minulého storočia. Dôvodom sú reštrikčné opatrenia, ktoré vláda zavádza od prijatia záchranného úveru v roku 2011. Za posledné desaťročie krajinu opustilo 485 tisíc osôb. V roku 2014 z krajiny odišlo 110 tisíc ľudí. Štatistické úrady upozorňujú, že berúc do úvahy počet obyvateľov, práve Portugalsko postihuje najsilnejší exodus v EÚ. Cieľovými krajinami zostáva Veľká Británia, Švajčiarsko, Francúzsko a Nemecko.

ZAĽUDNÍME VIDIEK?

Podľa premiéra je Portugalsko schopné prijať viac ľudí ako stanovujú kvóty. Na oplátku žiada, aby Brusel dôkladne posúdil, či imigranti reálne hľadajú v Európe útočisko pred vojnou. V oficiálnych listoch rozposlaných do krajín najviac postihnutých imigračnou vlnou premiér vyhlásil, že do konca apríla má pripravených 500, do júla tisíc a do konca júla ďalších 1500 miest. Z Viedne padol návrh, aby o logistike presunu osôb Lisabon rokoval priamo s Aténami. Ešte predtým vláda nechala situáciu zmapovať. Polytechnické inštitúty vraj zvládnu ubytovať okolo tisíc ľudí, učňovky môžu poskytnúť 850 miest a ďalšie sú k dispozícii na univerzitách. V súvislosti s pracovnými miestami sa premiér odvoláva na poľnohospodárstvo, kde môže nájsť uplatnenie okolo 3000 pracovníkov. Pravda, šlo by o prácu v odľahlých regiónoch s nízkym počtom obyvateľov, no záujem o príchod imigrantov prejavila až stovka obcí.

LISABON VYCHÁDZA V ÚSTRETY

Portugalsko nepatrí ku štátom, kde by si imigranti chceli splniť svoj európsky sen. Južania sa teda o pozornosť rozhodli zabojovať. V talianskych a gréckych utečeneckých centrách pracujú na propagácii možností, ktoré môžu potenciálnym prisťahovalcom poskytnúť. Agenti apelujú kurzami portugalčiny, ubytovaním a pracovnými príležitosťami. Za posledné mesiace Portugalci pripravili motivačné opatrenia, ktoré majú zjednodušiť integráciu do spoločnosti. Mladým chcú poskytnúť možnosť štúdia spojeného s ubytovaním. Lisabon vytvoril fond s dvomi miliónmi eur za účelom nakúpenia potravín, zabezpečenia vzdelávania a vybudovania dočasných azylových centier. Vláda pripomenula, že štát utečencom garantuje prístup k zdravotným službám, vzdelanie maloletých osôb a právo na bývanie. Začiatkom marca do Portugalska prišla ďalšia skupina 64 osôb väčšinou zo Sýrie a Iraku. Úrady ich majú rozmiestniť v pätnástich obciach. Dana Miháliková

Gruzínci budou moci do Schengenu bez víz

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 27. 3. 2016 22:34

Gruzínci budou moci už zanedlouho cestovat do Evropské unie bez víz. Zatímco občané osmadvacítky tuto možnost při cestě do Gruzie mají už od roku 2006, obyvatelé státu na jihozápadě Asie na ni dosud čekají. Začátkem března ale Evropská komise doporučila zrušení vízové povinnosti vůči Gruzíncům. Vyjednávání začala už v červnu 2012.

Gruzie je stát, který leží na rozhraní Evropy a Asie, někteří odborníci její část zařazují do Evropy. Země s necelými čtyřmi a půl miliony obyvatel se v roce 1991 odtrhla od Sovětského svazu, ačkoliv poprvé se jako samostatný stát objevila na mapě už v roce 1918. Počet turistů, kteří přijíždějí do Gruzie, v posledních letech významně roste. Podle údajů Gruzínské národní turistické agentury v roce 2009 přijelo do země něco málo přes 1,5 milionů turistů, o čtyři roky později bylo toto číslo už více než dvojnásobné – přes 5,3 milionu turistů za rok. Největší počet návštěvníků byl z evropských zemí. Turismus představuje pro Gruzii 6,5 % HDP a zaměstnává okolo 10 procent lidí.

I na základě pozitivních zkušeností návštěvníků proto Unie v březnu obdržela návrh Komise pro zrušení víz pro osoby z Gruzie. Podmínky, které musí splnit, aby měli bezvízový vstup do Schengenu, znali Gruzínci od února 2013. Osmadvacítka si přála třeba zavedení různých legislativních změn. Evropská komise pak sledovala vývoj těchto změn a vydávala podrobné zprávy o pokrocích gruzínské vlády.

PODMÍNKY SPLNĚNY

První takovou zprávu Evropská komise vydala v listopadu 2013 a zatím poslední v prosinci loňského roku. „Komise zvážila, že Gruzie splnila všechny podmínky, které po nich EU vyžadovala. Na začátku roku 2016 tedy navrhne změnu směrnice o vízech pro občany Gruzie,“ znělo nejdůležitější sdělení prosincové zprávy.

Návrh Komise bude nyní projednávat evropský parlament. Bez víz by se po přijetí zákona do Schengenského prostoru dostali všichni Gruzínci, kteří vlastní pas s biometrickými údaji. Speciální povolení nebudou potřebovat, pokud se v zemích EU nezdrží více než tři měsíce. Víza budou potřebovat pouze do Velké Británie a Irska. „Bezvízový vstup umožní lepší mezilidský kontakt a posílí byznys, sociální a kulturní vazby. Návrh Komise zohledňuje úsilí gruzínské vlády, která musela projít náročným procesem schvalování reforem, které měly zásadní dopad na zákony a právní systém v zemi,“ uvedl k návrhu evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.

MOLDAVANÉ BEZ VÍZ, UKRAJINCI ČEKAJÍ

Podobným procesem schvalování reforem navržených úředníky Unie prošlo v minulých letech Moldavsko. O bezvízovém vstupu Moldavanů začala EU vyjednávat s vládou v roce 2010. Evropská komise pak vydala celkem pět zpráv, které hodnotily pokrok Moldavska při zavádění potřebných zákonů. Poslední, která vyšla v prosinci 2013, doporučila Moldavsko jako zemi, jejíž občané při cestě do Unie nepotřebují vízum. Od 28. února 2014 tak Moldavané vlastnící moderní pasy s biometrickými údaji nepotřebují pro vstup do zemí Schengenu žádné speciální povolení.

Stejně jako Gruzie by se v příštích letech mohli dostat do Schengenu bez víz i občané Ukrajiny. Debaty o zrušení cestovního povolení pro Ukrajince začala dokonce už v říjnu 2008. V šesté finální zprávě Evropská komise zhodnotila, že i Ukrajina splnila požadavky EU a v nejbližších měsících se tak dá očekávat oznámení, že i Ukrajinci budou moci využívat bezvízového vstupu do Unie.

Lukáš Zitka