Zadlžení Portugalci pribrzdili, chcú vyhovieť Bruselu

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 21. 3. 2016 9:35

Z rebelských prísľubov sa portugalská vláda rýchlo spamätala. Návrat k sociálnym istotám ohrozuje štátny rozpočet pre tento rok.

Novým návrhom na rozpočet dostali vládnuci socialisti od Bruselu zelenú. Horúci zemiak však zostal v rukách premiéra Antónia Costu. Musí oddialiť na neurčito niektoré sociálne reformy, a urobiť to tak, aby nestratil dôveru koaličných strán. Návrh na rozpočet totiž obsahuje opatrenia, ktorými chce vláda ušetriť 845 miliónov eur. Gro nástrojov na zredukovanie deficitu vytvorila na báze nepriamych daní. Zvýšila ceny za tabak, alkohol, palivá, motorové vozidlá, porastú bankové poplatky a tiež poplatky obchodníkov. Vo vzduchu zostali visieť príplatky pracovníkom, obnovenie kontraktov štátnych zamestnancov a nedôjde ani k zníženiu DPH na nápoje. Od júla klienti v reštauráciách zaplatia 13-percentnú namiesto súčasnej 23-percentnej DPH, avšak zníženie nepostihne alkoholické, ani nealkoholické nápoje. Na niektoré druhy chleba zostane aplikovaná 23 percentná daň, ktorá pred pár mesiacmi podskočila zo 6 percent.

VÍZIE TROJKY

Začiatkom mesiaca predstavitelia Trojky preverili verejné účty a v Lisabone zanechali pachuť pesimizmu. Za posledný rok šlo o tretiu kontrolnú previerku, ktorá potvrdila decembrové odhady. MMF kalkuluje, že v tomto roku deficit krajiny dosiahne 3,2 percenta, čiže až o osem desatín viac ako počíta vláda. Ekonomika má rásť menej ako vlani, teda iba 1,4 percenta, a zároveň o desatinu viac ako v roku 2017. Za prehnane optimistické MMF označil vízie socialistov, ktorí plánujú naštartovať kúpyschopnosť domácností. Experti zdôrazňujú, že hoci sa Portugalci doteraz príkladne snažili, musia v tomto trende naďalej zotrvať. Pálčivými problémami naďalej zostáva zadlženosť súkromného sektora, ktorá komplikuje prístup k investíciám, ako aj kolísanie bankového sektora a nestabilita pracovného trhu.

TREBA PRIBRZIŤ

Na odhady Trojky, vzdialené od vízií domácich politikov, vláda okamžite zareagovala s pripomienkou, že analýza nevzala do úvahy zmeny v rozpočte, ktoré zrealizovala na požiadanie Európskej komisie. Októbrové parlamentné voľby vzbudili v občanovi nádej, že krajina sa bude uberať novým, sociálnejším smerom. V januárových prezidentských voľbách zvíťazil Marcelo Rebelo de Sousa, ktorý avizoval zmiernenie úsporných opatrení prijatých vládou a tiež vyriešenie politickej krízy, ktorá krajinu zasiahla po parlamentných voľbách. V povolebnom období sa vláda rozšupla v schvaľovaní reforiem, ktoré mali viesť k náprave predošlých úsporných opatrení. Počas dvoch mesiacov socialisti vrátili do kalendára štyri dni pracovného pokoja, zvýšili minimálnu mzdu, upravili skrátené platy štátnym zamestnancom a zaviedli im 35 hodinový pracovný týždeň, došlo tiež k aktualizovaniu penzií, približne pol miliónom pracovníkov, zarábajúcim menej ako 422 eur, boli schválené kompenzácie a DPH na niektoré druhy tovaru bola zredukovaná z 23 na 13 percent. Po týchto novinkách vláda Antónia Costu Bruselu prisľúbila, že v tomto roku zníži deficit o štyri desatiny zo súčasných troch percent.

Dana Miháliková

Komentáře k čerpání z IROP

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 12. 3. 2016 10:44

(Evropské noviny - 2/2016) Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Programové období 2014 – 2020 se začalo skutečně realizovat (vyhlašování výzev, přijímání žádostí o podporu apod.) až v polovině roku 2015, a IROP je tedy v počátku svého působení. Je třeba doplnit, že v současné chvíli nedisponujeme takovými daty, abychom mohli zhodnotit jeho efektivitu a úspěšnost. V otázce srovnání IROP s ROP dominuje teritoriální charakter, kdy IROP je realizován na celém území ČR, kdežto v předchozím programovém období byly v jednotlivých územních jednotkách NUTS II (sdružených krajích) realizovány samostatné ROPy. Na druhou stranu v novém programovém období v centrálně řízených operačních programech je akcentována tzv. územní dimenze, při níž by měly být zohledňovány specifické potřeby jednotlivých regionů. Významným rozdílem je postavení řídícího orgánu - IROP je v současnosti přímo řízen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR prostřednictvím zprostředkujícího subjektu, což je Centrum pro regionální rozvoj s regionálními pobočkami. Naproti tomu ROPy byly řízeny příslušnými Regionálními radami jako samostatnými řídícími orgány, což se dle mého názoru neosvědčilo jako správná cesta (zejména s ohledem na nedostatečné legislativní řešení). Z hlediska věcné působnosti IROP nabízí širokou škálu podporovaných aktivit: od podpory dopravní infrastruktury přes sociální inkluzi až po efektivní řízení veřejné správy. Citelně však postrádáme podporu aktivit, které jsou pro města a obce v České republice vysoce prioritní, např. investice do místních komunikací, podpora cestovního ruchu a lázeňství, péče o seniory apod. Naopak v oblasti čerpání evropských dotací obecně vítáme snahu Ministerstva pro místní rozvoj ČR snahu o zavedení jednotného monitorovacího systému a sjednocování metodického prostředí. Vyzdvihl bych aktivitu měst a obcí společně komunikovat s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a ostatními řídícími orgány operačních programů.

Petr Kulhánek, primátor Statutárního města Karlovy Vary a místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti

Samosprávy vítají existenci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Na jednom místě totiž sdružuje někdejších sedm dotačních možností. Logicky se tak nabízí, že by orientace v systému evropské podpory měla být jednodušší. Ve Svazu měst a obcí ČR doufáme, že to tak skutečně bude, nicméně říkáme: „Pozor, už teď je jasné, že dotace z nového programového období začíná Česká republika čerpat výrazně později. Je rok 2016 a Evropské strukturální a investičních fondy (ESIF) jsou určeny na období 2014 – 2020.“ IROP si dle informací z Ministerstva pro místní rozvoj zakládá na jednotnosti metodického prostředí, která má zajistit stejná pravidla napříč systémem. Také přináší rozšířený monitorovací systém, jehož podstatou by měla být jednodušší administrativa, kdy žadatel už nebude muset tisknout žádné dokumenty. Bohužel v něm ale chybí financování některých klíčových oblastí, které jsou pro města a obce naprosto zásadní: místních komunikací, cestovního ruchu, volnočasové infrastruktury a veřejného prostranství. Proto intenzivně jednáme s příslušnými resorty, aby se tyto potřeby pokryly z národních zdrojů. Jednoduše: aby tuzemské rozpočtové prostředky doplnily tam, kde je to třeba, výpadek evropských zdrojů a obráceně: tam, kde je možné čerpat dotace z EU, aby je Česká republika maximálně využila. Jsme si vědomi toho a jsme za to rádi, že by podstatná část z 24 miliard eur vyčleněných na tuzemské projekty - na základě Dohody o partnerství schválené Evropskou komisí - měla jít právě do samospráv. S vlastním čerpáním dotací by přitom území měla pomoci publikace „Evropské dotace - Nové možnosti, příležitosti a zkušenosti měst a obcí", kterou Svaz měst a obcí ČR nedávno vydal v rámci projektu "Podpora aktivního zapojení měst a obcí ČR do rozhodovacích procesů EU a účinná obhajoba zájmů samospráv ČR na úrovni Evropské unie a dalších evropských zemí". Dotace na projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj.

Mgr. František Lukl, MPA, Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova

Z dosud vypsaných výzev v rámci IROP je největší objem peněz alokován na opravu a budování vybraných úseků silnic II. a III. tříd – ve výzvě je alokováno přes 10 miliard korun. Na deinstitucionalizaci sociálních služeb a vysoce specializovanou lékařskou péči je nyní alokováno dalších více 3 miliardy korun. Další více než dvě miliardy korun jsou připraveny pro významná česká muzea a jejich sbírky, opravu, zatraktivnění nebo například zvýšení jejich bezpečnosti.

Platí, že IROP nemá žádné předběžné alokace pro jednotlivé kraje České republiky a ty tedy budou soutěžit kvalitou jednotlivých projektů. Zároveň ale IROP akcentuje svůj regionální charakter a proto jsou schváleny předběžné alokace pro nositele 7 integrovaných teritoriálních investic v největších městských aglomeracích České republiky. Pro těchto 7 nositelů strategií napříč ČR je připraveno přibližně 18 miliard korun až do roku 2020.

Vedle toho jsou připraveny speciální výzvy pro další městské aglomerace zahrnuté do integrovaných plánů rozvoje území, a v neposlední řadě podporuje IROP též bezmála 200 místních akčních skupin.

IROP je kvalitním nástrojem pro čerpání evropských dotací i díky silnému regionálnímu zastoupení zprostředkujícího subjektu. Centrum pro regionální rozvoj má své pobočky napříč republikou v každém krajském městě a je otevřeno žadatelům, zájemcům i laické veřejnosti s nabídkou relevantních informací pro úspěšné podávání projektů. Všichni žadatelé budou mít díky tomu rovné podmínky a budou se řídit stejnými pravidly.

Zdeněk Semorád, náměstek ministryně pro místní rozvoj

Slovensko pokračuje v boji proti daňovým únikom

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 4. 3. 2016 14:08

Ministerstvo financií SR podniklo ďalší významný krok v boji proti daňovým únikom. Európskej Komisii zaslalo vo februári žiadosť o zavedenie tzv. reverse charge mechanizmu, teda samozdanenia na mäso.

Európska komisia (EK) potvrdila, že žiadosť prijala a má mesiac na preskúmanie jej úplnosti. Táto iniciatíva prišla po spoločných rokovaniach s Českou republikou. V oboch krajinách sú identifikované daňové úniky v obchode s mäsom v desiatkach miliónov eur.

Žiadosť o výnimku sa vzťahuje na daň z dodania bravčového, hovädzieho a hydinového mäsa a živých zvierat, chovaných na tieto účely. Podstatou je, že v prípade schválenia výnimky Radou EK by malo dôjsť k rýchlemu a predovšetkým účinnému eliminovaniu podvodného správania platiteľov, ktoré je v sektore s mäsom veľmi rozšírené. „Identifikujeme oblasť podnikania, kde je trend využívania daňových podvodov a časti tohto reťazca sa obohacujú na úkor štátu. V minulosti, pri obchodovaní s obilím, po zavedení reverse charge tento typ daňových podvodov zmizol zo sveta zo dňa na deň“, uviedol štátny tajomník ministerstva financií Radko Kuruc.

V súčasnosti sú v tejto oblasti identifikované podvody v objeme zhruba 60 miliónov eur, ktoré by mali byť príjmom štátneho rozpočtu.

Systém samozdanenia sa od januára tohto roka používa v stavebníctve a je to jedno z opatrení boja proti daňovým únikom.

Zdroj: Ministerstvo financií SR

Litva zažíva prvú skúsenosť s utečencami, Lotyši špekulujú s kvótami

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 19. 3. 2016 13:43

Prví imigranti, ktorých Litva prichýlila na základe povinnej kvóty, sa idú súdiť. Chcú viac, ako im hostiteľská krajina ponúka.

Od vypuknutia migračnej krízy ide o medzník, ktorý predpovedali kritici európskych kvót v povinnom prijímaní imigrantov. Prvý kontakt Litvy s prisťahovalcami nedopadol najšťastnejšie. Nespokojnosť prisťahovalcov prerástla do konfliktu, ktorý vyrieši až súd. Pobaltské krajiny nikdy netajili, že nebudú poskytovať VIP služby, a imigranti naopak počítajú s výhodnejšími podmienkami. Prvej rodine Litva namiesto statusu utečencov, poskytla dočasnú právnu ochranu, teda žiadne finančné výhody, ale povinnosť vrátiť sa o dva roky do Iraku, hoci s možnosťou predĺženia tejto lehoty. Rodina plánovala zostať v Litve natrvalo a čerpať náležité dávky prislúchajúce azylantom. Namiesto toho bude dostávať 510 eur, teda o niečo menej ako je priemerná mzda v krajine, a jednorazovú dávku zníženú zo 456 na 204 eur.

POBALTIE V POZORE

Litovskú skúsenosť s napätím sledujú aj ďalšie dve pobaltské krajiny, očakávajú však podobný scenár. Do dvoch rokov má Litva prichýliť 1106, Lotyšsko 776 a Estónsko okolo 500 cudzincov. Krajiny žili v presvedčení, že cudzinci u nich istý čas požijú a poberú sa kade ľahšie. Brusel však sprísňuje migračnú politiku a voľný pohyb po Európe pravdepodobne nezostane samozrejmosťou. Litovská prezidentka Dalia Grybauskaite sa chystá predložiť pripomienky k zákonom o zabezpečení poriadku a bezpečnosti. Plánuje zaviesť pravidlo, že v prípade ich narušenia dôjde k vyhosteniu z krajiny. Litovci tiež sprísňujú podmienky pre prisťahovanie rodinných príslušníkov. Rolu budú zohrávať kritériá ako prostriedky na prežitie, miesto pobytu, zdravotné poistenie a minimálne dvojročný pobyt v Litve. Toto obdobie vláda potrebuje na overenie, či ide o dôveryhodnú osobu, ktorá neohrozuje občanov a nepredstavuje nebezpečenstvo ani pre ďalšie európske krajiny.

POD HROZBOU BRUSELU

Pred pol rokom, keď Lotyši usporiadali protestné akcie so sloganmi o genocíde bielej rasy, EÚ pohrozila pobaltským krajinám zastavením financovania kvôli neochote prichýliť utečencov. Lotyšsko bolo jediné, ktoré sa od začiatku radikálne stavalo proti kvótam. Od svojho postoja však postupne upustilo. Lotyšská spoločnosť sa rozdelila na dva názorovo znepriatelené tábory. Domáci politici ale nemôžu ignorovať verejnú mienku. Podľa niektorých prieskumov sa proti prijatiu utečencov vyslovujú až štyri pätiny Lotyšov a za posledný polrok sa v Rige konalo šesť demonštrácií proti migrantom. Podobné nálady vládnu v Litve a Estónsku. Napokon, silnenie nacionalizmu sa dalo očakávať. Pobaltské krajiny nesúhlasia s európskou politikou a miestni politici ju pokladajú za nelogickú.

LOTYŠI ŠPEKULUJÚ

Splniť kvóty, a nebabrať sa s utečencami. Lotyši skúšajú, kam až siaha trpezlivosť Bruselu. Téme sa najnovšie venuje BBC. Experti tvrdia, že utečenecké rodiny v Lotyšsku dlho nevydržia a príčinou je politika nastavená proti imigrantom, presnejšie nízke sociálne dávky a znalosť jazyka, ktorú miestne zákony vyžadujú pri uchádzaní sa o zamestnanie. Znalosť štátneho jazyka na minimálnej úrovni zákon žiada od poľnohospodárskych robotníkov a upratovačiek. Od čašníkov, či kaderníčok vyžaduje ovládanie lotyštiny na strednej úrovni a najvyšší stupeň musia spĺňať napríklad manažéri. V prípade obídenia zákona hrozí pokuta zamestnávateľovi.

Dana Miháliková

Dohoda je na světě. Brexit zažehnán?

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 8. 3. 2016 16:26

Únorový summit osmadvacítky přinesl velký průlom v otázce Brexitu, možného vystoupení Velké Británie z Unie. David Cameron nakonec dokázal přesvědčit evropské lídry o oprávněnosti svých požadavků a domohl se změny vztahu své země s Unií. Po dohodě s představiteli členských států také konečně oznámil datum referenda o setrvání Velké Británie v Unii. Uskuteční se 23. června.

Cesta k dohodě však nebyla jednoduchá. Británie získala výjimku z dohody „o stále těsnější Unii“, která by Spojené království nutila do větší integrace. Stejně tak na něj evropské špičky nebudou tlačit kvůli přijetí eura, libra zůstane platidlem na Ostrovech i nadále. Podle Camerona také nové podmínky umožňují Británii účastnit se pouze takových unijních projektů, který jí vyhovují. Špičky osmadvacítky tak nemohou počítat s účastí Britů třeba v projektech otevřených hranic či různých záchranných programů. Důležitým bodem byla i otázka sociálních výhod pro cizince pracujících ve Spojeném království. Nové ujednání dává Britům možnost pozdržet o čtyři roky benefity pracujícím z ostatních států Unie. Opatření bude platit pro nově příchozí migranty a od roku 2020 i pro všechny ostatní zahraniční pracovníky, kteří v současnosti už dávky využívají. Z premiéra Camerona, soudě podle jeho vyjádřeních bezprostředně po jednáních, čišela spokojenost. Měl dojem, že vyjednal, co si předsevzal, a tak veřejně prohlásil, že v červnovém referendu bude podporovat setrvání své země v Unii.

Jenže Cameronovu slávu a především místo na stránkách britského tisku po summitu vzal londýnský starosta Boris Johnson. Rotačky s denním tiskem v pondělí po ohlášení konsenzu s Unií jely na plné obrátky. Téměř všechny deníky měly ale na titulní stránce fotku starosty Londýna, ne premiéra. Boris Johnson se totiž veřejně přiklonil k opuštění osmadvacítky. Velmi vlivná a oblíbená osobnost může v předreferendové kampani pořádně zamávat s hlasy voličů. Průzkumů veřejného mínění se v Británii uskutečnilo do napsání tohoto článku (22. 2.) celkem sedmnáct. Jedenáct z nich vyšlo lépe pro zastánce setrvání v Unii, šest pro jeho odpůrce. Průzkumy jsou ale často nespolehlivé, lepší přehled můžete získat z toho, jak sami Britové sází a jaké kurzy vypsali bookmakeři. Zatím to podle nich vypadá, že Spojené království zůstane v evropském společenství a Brexit tak skončí jen nesplněným snem Nigela Farage, jeho strany UKIP a dalších britských euroskeptiků.

VELKÁ POSILA TÁBORA EUROSKEPTIKŮ

Cameron však musel prakticky ihned po oznámení dohody řešit nepříjemný problém. Šest z dvaceti jeho ekonomických poradců se odmítlo podepsat pod premiérův dopis vyjadřující souhlas s novými pravidly pro Británii. Nejvíce však Cameronovi uškodilo veřejné podpoření Brexitu Borisem Johnsonem. Podle průzkumů patří totiž Johnson k nejpopulárnějším politikům v zemi. „Teď je pro Británii čas, aby ukázala kuráž. Aby dala jasně najevo, že se nebude schovávat pod sukni Bruselu a nebude přenášet veškerá rozhodnutí na někoho jiného,“ uvedl pro deník Daily Telegraph starosta Londýna.

K Brexitu se přihlásil i další člen Konzervativní strany a kandidát na místo londýnského starosty po Johnsonovi Zac Goldsmith. „Je pro nás nesmyslné nechat se svazovat politickým společenstvím, které je na ústupu. Měli bychom být svobodní při obchodu s rychleji rostoucími trhy, než je EU,“ napsal do svého vysvětlení, proč se rozhodl podpořit euroskeptiky, Zac Goldsmith.  

David Cameron odhodlaně obhajoval nové „výsadní postavení“ Británie vůči Unii. Nejen Johnsonovi, ale všem příznivcům britského odchodu vzkázal. „Věřím, že v následujících týdnech bude důležité ukázat ekonomické následky opuštění Unie. Británie bude silnější, když zůstane v reformované Evropské unii. Pokud odejdeme z EU, možná budeme mít větší suverenitu, ale nebudeme mít možnost tolik ovlivňovat světové dění,“ nechal se slyšet premiér při projevu k poslancům.

Lukáš Zitka

Premiér Sobotka diskutoval s německými investory

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 4. 3. 2016 14:00

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka se na pozvání velvyslance Spolkové republiky Německo zúčastnil 3. března 2016 pracovního oběda s představiteli německých společností, které působí v České republice.

Diskuse premiéra s německými investory se zaměřila především na systém investičních pobídek v ČR, aktuální ekonomickou situaci a výhled pro letošní rok či priority české vlády v oblasti infrastrukturních projektů.

Dalším tématem diskuse bylo také strategické partnerství v podobě probíhajícího česko-německého strategického dialogu. Ten se soustředí mimo jiné na prohloubení a podporu spolupráce v obchodně-ekonomické oblasti, profesní vzdělávání či zavádění principů Průmyslu 4.0 do české ekonomiky. Jedním z témat strategického dialogu je také spolupráce ve vědě a výzkumu s důrazem na aplikaci v podnikatelském sektoru.

Rozvoj česko-německé obchodní spolupráce bude rovněž jedním z hlavních témat pracovní cesty premiéra Bohuslava Sobotky v Bavorsku, která proběhne 10. a 11. března 2016.

Spolková republika Německo je dlouhodobě nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, který se aktuálně podílí 29,4 procenty na celkovém obratu našeho zahraničního obchodu. SRN je největším odbytištěm zboží vyrobeného v ČR. Ze Spolkové republiky Německo do ČR míří také nejvíce přímých zahraničních investic. V letech 1993 – 2014 investovaly německé firmy v ČR celkem 19,5 mld. EUR, což představuje podíl 21,9 procent všech zahraničních investic v ČR.

Zdroj: Úřad vlády ČR

Francie: Recyklace a plastová polévka

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 16. 3. 2016 15:36

Vyhodit igelitový sáček nebo plastovou láhev s klidným svědomím na ulici či v přírodě bylo příliš dlouho tolerováno. Dnes tento bezstarostný akt patří k vrcholně nezodpovědným a sobeckým. Neziskové organizace v čele s Greenpeace France, Surfrider a řadou dalších ve spolupráci s vědci varovali před blížící se ekologickou katastrofou. Nadešel okamžik pravdy: příroda začíná vracet lidskou lhostejnost a pokud státy nenajdou řešení na efektivní správu a recyklaci plastového odpadu, v našich mořích a oceánech bude plavat do roku 2050 více plastu a smetí než ryb (studie Ellen Mac Arthur představená v Davosu na Světovém ekonomickém fóru letos v lednu).

CELÝ ČLÁNEK

Predvolebné obdobie finišuje

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 3. 2016 21:54

Do akej miery vplýva marketing na úspešné zvolenie tej - ktorej politickej strany? Na Slovensku sa húfne začínajú diskusie s lídrami strán o parlamentných voľbách, ktoré nás čakajú piateho marca. Vládu si budeme zostavovať po Nežnej revolúcií deviaty krát. Z toho vyplýva, že nerozhodnutí oprávnení voliči, ktorých je takmer štyri a pol milióna, majú na výber spomedzi dvadsiatich troch subjektov už iba pár dní. Volebné moratórium okresal zákon o volebnej kampani na lehotu štyridsať osem hodín pred vhadzovaním obálok do schránky. Dovtedy sa logicky musia skončiť všetky debaty a prieskumy. Zverejňovanie výsledkov volebných prieskumov bude zakázané štvrnásť dní pred dňom konania volieb a v deň konania volieb až do skončenia hlasovania.

Vo verejnoprávnom RTVS sa po vzore predvlaňajších prezidentských volieb chystajú dve série diškurzov. Podľa zákona RTVS bude mať každý kandidát za svoju stranu vyhradených desať hodín. Pod túto dĺžku spadá vysielanie v rozhlase i v televízií, čiže dovedna dvadsaťšesť minút a päť sekúnd. Informáciu vylíčil šéf spravodajstva RTVS Lukáš Diko. Meračom časového priestoru a vymedzených hraníc bude digitálny časomer, ako potvrdil Lukáš Diko.

V prvej fáze dostanú predstavitelia strán možnosť diskutovať v rozhlase, pričom Rádio Slovensko bude debaty vysielať od deväťtnásteho do dvadsiatehosiedmeho februára desať minút pred pol jednou každý deň okrem nedele. Počas tej je, ako sa vyjadril generálny riaditeľ Václav Mika pri televíznych prijímačoch asi o dvadsaťpäť percent viac divákov ako cez pracovné dni. V každom vydaní budú diskutovať tri strany, okrem jednej diskusie so zástupcami dvoch strán. Prime-time v televízií využije Jednotka na druhé kolo diskusií, pričom simultánne vysielanie bude i na Rádiu Slovensko.

Pre RTVS zhmotňujú predvolebné prieskumy agentúry Median a Focus. Od ich výsledného zrátania v mesiacoch január a február sa bude odvíjať i nasadenie do záverečnej debaty.

DIŠKURZY V SÚKROMNÝCH TELEVÍZIACH

Súkromná televízia Markíza poskytuje diškurzy s predstaviteľmi strán tiež svojským spôsobom. Štrnásteho februára odvysielala prvú debatu z celkových piatich. Stretli sa v nej lídri preferenčne najslabších politických strán - Priama demokracia, Koalícia spoločne za Slovensko, Maďarská kresťanskodemokratická strana, Vzdor - strana práce, Odvaha - Veľká národná a prorurská koalícia.

Ďalšie štyri diskusie Markíza naplánovala na víkendy - vždy v sobotu a v nedeľu. Ako objasnil PR manažér televízie Markízy Lukáš Kočišek: „V politických diskusiách bude vyhradený rovnocenný priestor pre všetkých lídrov kandidujúcich strán.“

Jednu početnú politickú diskusiu z historickej budovy Národnej rady Slovenskej republiky na Župnom námestí v Bratislave plánuje spravodajská televízia TA3. V televíznych prijímačoch bude k vzhliadnutiu v nedeľu dvadsiateho ôsmeho februára so začiatkom približne o jedenástej hodine. Ako avizovala PR manažérka televízie Martina Mečiarová: „V prvej časti sa stretnú predstavitelia strán Smer-SD, Most-Híd, KDH, #Sieť a SNS.“ Následne sa uskutoční diskusia predstaviteľov strán, ktoré sú v prieskumoch verejnej mienky na ďalších pozíciách. Vzhľadom na technické, časové a personálne možnosti TA3 boli podľa Mečiarovej zoznamy pozvaných diskutujúcich zúžené na predstaviteľov politických strán, ktoré sa v prieskumoch verejnej mienky dlhodobo umiestňujú na najvyšších pozíciách.

NOVÉ VOLEBNÉ ZÁKONY

Tohtoročné parlamentné voľby budú mať v niečom aj prvenstvo. Zavádzajú sa do praxe totiž nové volebné zákony. TASR o tom informoval Tlačový odbor Kancelárie ministra vnútra SR. Týkajú sa nielen unifikácie základných pravidiel pre všetky druhy volieb, ale i vedenia volebnej kampane a zabezpečenia väčšej transparentnosti financovania politických strán a ich volebných kampaní. Má vzniknúť Štátna komisia pre voľby a kontrolu financovania politických strán. Presadila sa ako jedna z najrelevantnejších zmien. Inštitúcia bude nezávislým orgánom na kontrolu financovania politických strán a politických hnutí, riadenia volieb a zisťovania ich výsledkov.

Úprava hlasovacích lístkov sa stmelí - realizovať sa bude „krúžkovanie“. Oznámenie o čase a mieste konania volieb sa bude doručovať systémom jednej zásielky do domácnosti - čiže nie každému voličovi. Zavádza sa i možnosť vyhotovenia zápisníc okrskových volebných komisií v elektronickej forme. Po novom sa upravuje odkladanie nepoužitých alebo nesprávne upravených hlasovacích lístkov do osobitnej schránky, ktorá musí byť zapečatená, aby sa manipulácií s nimi zabránilo.

ŠTYRI KRÚŽKY

Tlačový odbor MV SR aj pripomenul, že hlasovací lístok bude platný i v prípade, ak ho volič odovzdá natrhnutý, zašpinený alebo pokreslený. Musí byť predovšetkým zjavné, ako človek hlasoval. Buď ho treba vložiť do obálky bez úprav, alebo zakrúžkovať preferovaných kandidátov z listiny určitej strany. Najvyšší povolený počet sú štyri preferenčné krúžky. Do hlasovacej obálky nie je povinné vložiť akýkoľvek lístok. Smieme ju odovzdať i prázdnu. Hoci takto nikomu nedáme hlas, zvýšime volebnú účasť. „Ak nevložíte žiaden lístok, zvýši sa percento účasti vo voľbách, avšak hlas, keďže ste ho nikomu nedali, sa nedá započítať,“ znie stanovisko rezortu vnútra, ktorý však upriamuje pozornosť na ešte jednu aktivitu. Ide o vyhnutiu sa priestupku, za ktorý je možné uložiť pokutu vo výške tridsaťtri eur. Nepoužité alebo zle upravené hlasovacie lístky musí volič odložiť do zapečatenej schránky na odloženie nepoužitých, prípadne nesprávne upravených hlasovacích lístkov.

Petra Vörösová

Týden Ukrajiny: „Bezprecedentní úzká spolupráce a hluboká společná reflexe“

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 3. 3. 2016 15:06

„Náš parlament by se měl stát přední demokratickou, legislativní a evropskou institucí na Ukrajině,“ řekl Volodymyr Groysman, předseda ukrajinského parlamentu, na závěr třídenní konference v Evropském parlamentu. Tento týden diskutovali v Bruselu poslanci evropského a ukrajinského parlamentu a formulovali návrhy jak zlepšit kvalitu legislativního procesu v parlamentu v Kyjevě a také efektivnost a transparentnost vedení evropských záležitostí a asociačních vyjednávání.

Průběh a výsledky jednání Týdne Ukrajiny rekapituluje naše video - viz výše.

Dva roky střetů a válčení, které následovaly po demonstracích na Euromajdanu a svržení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, si dosud vyžádaly více než 9000 životů a vyhnaly z domovů více než milion Ukrajinců. Zároveň ale Ukrajina učinila několik důležitých kroků směrem k Evropě. Poslední z nich byl 1. ledna 2016, když vstoupila v platnost zóna volného obchodu mezi EU a Ukrajinou. Jedním z klíčů k dalšímu postupu transformace jsou reformy, které závisí na parlamentu v Kyjevě. Proto se třídenní konference se čtyřicetičlennou delegací z ukrajinského parlamentu soustředila na to, jak zlepšit proces přípravy zákonů na Ukrajině.

„Týden Ukrajiny“ zahájil v pondělí bývalý předseda Evropského parlamentu Pat Cox představením zprávy o reformách a budování kapacit ukrajinského parlamentu. Chorvatský lidovecký poslanec Andrej Plenković a předseda delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina pak ve středu konferenci zhodnotil jako ukázku „bezprecedentní úzké spolupráce a hluboké společné reflexe“ mezi oběma parlamenty.

Zdroj: Evropský parlament / Zpravodajství

Federica Mogherini

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 15. 3. 2016 14:53

(Evropské noviny - 2/2016) V prosinci jsme začali novou pravidelnou rubriku Evropských novin představením baronky Catherine Ashton. Britka působila dříve v pozici Vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V únorovém vydání představíme její nástupkyni, která v současnosti šéfuje sboru evropských diplomatů, Italku Federicu Mogherini. V současnosti je kromě Vysoké představitelky Unie také místopředsedkyní Evropské komise. Několik měsíců také byla italskou ministryní zahraničí.

CELÝ ČLÁNEK

Čeští a polští silničáři budou spolupracovat na výzkumu nových technologií

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 4. 3. 2016 14:44

Dohodu o partnerství v příhraničí podepsali silničáři Pardubického kraje a Dolnoslezského vojvodství. Spolupracovat budou v rámci výzkumu nových technologií ve výstavbě, modernizaci a údržbě silniční infrastruktury. Dotací se na projektu podílí program s oficiálním názvem Interreg V-A Česká republika – Polsko.

Cílem projektu je zpracovat studii možností, jak zavést nové technologie ve společném příhraničním území a jak dosáhnout potřebné kvality a životnosti komunikací při významné úspoře nákladů na jejich výstavbu, modernizaci i údržbu. A také zlepší ekologické parametry. „Oblast česko-polského pohraniční patří dlouhodobě mezi naše priority a to nejen v rozvoji cestovního ruchu, ale s tím i nezbytné dopravní infrastruktury. Vítám tedy jakoukoliv formu spolupráce mezi sousedícími regiony, která bude mít za následek zlepšení a zkvalitnění dopravní infrastruktury v pohraniční oblasti,“ komentoval spolupráci hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Konkrétním výstupem projektu má být nejen navázání odborné a vědecké spolupráce v této oblasti, ale také příprava společného projektu modernizace konkrétních komunikací s využitím nových technologií na obou stranách hranice. „Celkové náklady na studii jsou 19 milionů korun. Pardubický čerpá dotaci 10, polská strana 9 milionů korun. Společně také vypíšeme výběrové řízení,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek s tím, že v rámci studie budou přesně definovány doporučené postupy, rozsah potřebného technického vybavení i zdroje financování. „Projekt má ověřit možnost využití georadaru a laser scaneru v předprojekční přípravě, technologie reprofilace a recyklace i využití asfaltových směsí s přísadou kevlarových a jiných vláken, geotextilií a modifikací asfaltogumou,“ vyjmenoval konkrétní cíle studie ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Silničáři budou také ověřovat systém zimní údržby pomocí termálního mapování vozovek, na základě kterého mohou zvolit nejvhodnější způsob údržby a použití posypových materiálů. „Zajímavé jistě bude i prověření možnosti nasazení vozidel zimní údržby s pohonem na zemní plyn,“ dodal Němec.

Na projektu se podílí Pardubický kraj a jeho partnerský region Dolnoslezské vojvodství a jimi zřizované organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje a Dolnoslezská služba silnic a kolejí. Vedoucím projektu je pardubická organizace. „Dohodu jsme podepsali na lodi Arnošt z Pardubic a jsem tomu rád. Právě tady jsme totiž už jeden partnerský projekt stvrdili a byl to projekt úspěšný. Proto jsem přesvědčen, že i tato spolupráce dozraje k dobrému konci,“ prozradil ředitel Dolnoslezské služby silnic a kolejí Leszek Loch.

Krize na Ukrajině: časová osa událostí

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 2. 3. 2016 15:05

Již víc než dva roky od svržení tehdejšího prezidenta a masových demonstrací na Majdanu osciluje Ukrajina mezi válkou a mírem a mezi reformami a korupcí.

Nový rok přinesl nový milník ve vztazích mezi EU a Ukrajinou: 1. ledna 2016 se začala uplatňovat zóna volného obchodu. Po ratifikování dohody o přidružení v roce 2014 je to další zásadní krok. Naše časová osa sleduje hlavní události posledních dvou let od anexe Krymu, přes sestřelení letounu MH17 až k mírovým dohodám Minsk II.