Brusel navrhuje škrty, Lisabon protestuje
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 9. 6. 2016 12:06
V tomto roku majú Portugalci stlačiť deficit na 2,3 percenta HDP. Ako, to sa ešte nevie.
V roku 2014 Portugalsko vystúpilo zo záchranného programu EÚ a Medzinárodného menového fondu a po troch rokoch zavádzania tvrdých reštrikčných opatrení začalo ekonomicky rásť. Minulý rok zaznamenalo rozpočtový schodok na úrovni 4,4 percenta HDP. Hoci ide o výrazný pokles zo 7,2 percenta v roku 2014, opäť to bolo viac, ako Európska komisia predpokladala. Experti upozorňujú, že krajina naďalej zaostáva v plnení pravidiel Európskej únie, ktoré vyžadujú, aby rozpočtový schodok neprekročil tri percentá HDP. Za neplnenie rozpočtových cieľov chce Brusel zvýšiť na krajinu tlak. Premiér António Costa ale odmieta najnovší plán odporúčaní z Bruselu. Znížiť deficit chce bez zavedenia ďalších škrtov.
DÔVERA VO VLASTNÉ SILY
Lisabon verí vo vlastné odhady. V tomto roku očakáva zvýšenie domácej spotreby o 2,4 percenta vďaka zrušeniu úsporných opatrení v štátnej správe a zníženiu DPH v hotelierstve. Brusel však nepočíta s vyšším nárastom ako 1,8 percenta, pretože porastú ceny za energie a nepriame dane na palivá a tabak. K tomuto scenáru sa rozhodla prispieť staronovou iniciatívou Sociálno-demokratická strana. Parlamentu predložila návrh o dvadsať percentnom znížení počtu poslaneckých kresiel. Ústava zakotvuje ich najnižší počet na 180, v súčasnosti ich je o päťdesiat viac.
HROZBA SANKCIÍ
Portugalské ministerstvo financií sľubuje, že v roku 2017 deficit ustáli na hranici 1,4 percenta. Zo strany Bruselu zožína kritiku, pretože nekonkretizuje akými cestami plánuje toto ambiciózne číslo dosiahnuť. Experti vyslovili pochybnosti, že k naplneniu vízie dôjde, nakoľko situáciu v nasledujúcom roku ovplyvnia nedávno zavedené vyššie spomenuté zmeny. Komisia varuje, že trpezlivosť má svoje hranice, hoci na splnenie rozpočtového cieľa Brusel poskytol krajine ďalší rok. Sankcie sa môžu vyšplhať na 0,2 percenta HDP, čo by v prípade Portugalcov znamenalo 359 miliónov eur. Kritériá sú drsné. Štáty nesmú mať rozpočtový schodok vyšší než tri percentá, alebo dlh vyšší ako 60 percent HDP. Krajina musí zároveň znižovať svoj štrukturálny deficit, čo znamená schodok štátnych financií vyčíslený bez ohľadu na to, v akej fáze hospodárskeho cyklu sa domáca ekonomika nachádza.
Dana Miháliková
Vliv dopravních staveb na životní prostředí – ústřední téma pro dopraváky
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 8. 6. 2016 8:02
Nová EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí, zablokovala všechny módy dopravy. Alespoň tak by se daly jednoduše shrnout výstupy dalšího pravidelného pracovního jednání organizací a firem pracujících v oboru dopravy. To svolal náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek ve spolupráci se Správou a údržbou silnic Pardubického kraje.
Self-made man je novým starostou Londýna
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 6. 6. 2016 7:03
Nejmocnější muslimský politik v západní Evropě. To je Sadiq Khan, nástupce Borise Johnsona v úřadu starosty hlavního města Velké Británie. Syn přistěhovalců z Pákistánu zvítězil v květnových volbách. Velkým tématem jeho kampaně byly především sociální témata.
Po osmi letech labouristé zvítězili ve volbách o londýnského starostu. Posledním labouristou v čele hlavního města Spojeného království byl Ken Livingstone v roce 2008. Následující dvě volební období uzmul opratě Londýna konzervativec Boris Johnson. Nyní na Livingstona navázal muslim Sadiq Khan. Do křesla ho vynesl rekordní zisk 44,2 % hlasů, čímž o dvě desetiny překonal dosavadní maximum Borise Johnsona z předchozích regionálních voleb. Čím si to Sadiq Khan zasloužil?
Jason Beattie z The Telegraph například konstatoval, že Khan porazil svého úhlavního rivala Zaca Goldsmithe pomocí „hořké“ kampaně. Jeho protějšek, miliardář Goldsmith byl například při kampani osočen, že používá rasistické metody a stereotypní zobrazování menšin.
Pětačtyřicetiletý Sadiq Khan se stal prvním muslimem, kterému se podařilo uzmout pro sebe křeslo starosty hlavního města státu západní Evropy. Z londýnských 8,6 milionů obyvatel tvoří muslimové zhruba osminu.
Sadiq Khan se narodil v Londýně ve čtvrti Tooting na jihu hlavního města. Jeho otec, který do Británie přišel v šedesátých letech, byl řidičem autobusu a matka si z domova přivydělávala šitím oblečení. Khan má sedm bratrů a jednu sestru. Sedm z jeho sourozenců vystudovalo vysokou školu. Nový starosta je vášnivým fanouškem fotbalového FC Liverpool. „Moje první zkušenost s fotbalem byla, když se dva mí známí šli podívat na fotbal na stadionu Stamford Bridge (stadion londýnského klubu Chelsea pozn. red) a byli vyhnáni rozzuřenými příznivci Národní fronty, kteří je rasisticky uráželi,“ vzpomínal později Sadiq Khan. Dětství prožité jako příslušník etnické menšiny v osmdesátých letech nebylo zrovna pohádkové. Londýn rozhodně nebyl multikulturní metropolí s vysokou mírou snášenlivosti, jako působí dnes. „Když jsme vyrůstali, výprasky byly na denním pořádku. Často nás nazývali „Pakoši“. Vědět, jak zasadit ránu bylo nezbytnou dovedností,“ vybavil si Khan pro bulvární deník Mirror.
GORDONŮV MINISTR
Na univerzitě v Londýně získal Sadiq Khan titul z práv. Při své praxi se specializoval na lidská práva a založil společně se svým společníkem Louisem Christianem právní kancelář Christian Khan. Od roku 2005 zasedal v britském parlamentu za Tooting. V roce 2008 byl jmenován ministrem pro komunity, o rok později se stal labouristickým ministrem dopravy ve vládě Gordona Browna. „Pracoval jsem s lidmi všech náboženských vyznání. Prosazoval jsem větší porozumění a snažil se bojovat proti antisemitismu a islamofobii,“ popsal svoji první vládní funkci Sadiq Khan. Po vítězství v regionálních volbách na svoje křeslo v dolní sněmovně rezignoval.
S manželkou vychovává dvě dcery a před dvěma lety běžel londýnský maraton. Při své kampani hodně zdůrazňoval oblast sociálních výhod. Nikdy nezapomněl, jak britský sociální systém pomohl jeho rodině. Jeho rodiče, když přišli z Pakistánu, dostali sociální byt. Díky tomu ušetřili na nájmu a mohli si časem pořídit vlastní bydlení. On a jeho sourozenci pak díky systému stipendií mohli získat kvalitní vzdělání na státních školách.
Podle něj je současný Londýn příliš drahý. „Chci, aby všichni Londýňané měli stejné výhody, které naše město nabídlo mně. Dům, který si mohou dovolit, práci za obstojnou mzdu, dostupný a moderní dopravní systém a čisté a zdravé životní prostředí,“ představil svoji londýnskou vizi nový starosta hlavního města.
Lukáš Zitka
Estónsko pokračuje v organizovaní prijímania utečencov
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 5. 6. 2016 14:18
Tallin získal z Turecka prvú správu s údajmi o osobách, ktoré požiadali o presun kvôli bezpečnosti a svedomito napreduje v prípravách.
V rámci povinných kvót má Estónsko prijať 550 migrantov. Podľa najnovších údajov, ktoré poskytli grécke úrady, z ďalších 27 utečencov odmietlo presun do Estónska osem osôb. Napriek skutočnosti, že táto pobaltská krajina nepatrí k vytúženým cieľovým krajinám migrantov, jej politici pochopili, že bez precíznej organizácie môže presun migrantov nevyliečiteľne skomplikovať celú situáciu. Estónski predstavitelia od začiatku pracovali na tom, aby utečenci získavali o ich krajine reálne informácie a aby neboli presúvaní proti svojej vôli. Chcú tým predísť novej vlne migrácie z Pobaltia, a nárazníkom by sa ako prvé mohlo stať Švédsko.
PRÍPRAVA A CIELE
K ďalším estónskym iniciatívam patrí vytvorenie špeciálneho koordinačného výboru, ktorý pracuje na zosúladení činnosti štátnych orgánov. Z gréckych táborov bolo do Estónska presunutých 19 vojnových utečencov. Turci plánujú vypočuť ďalších 16 osôb pred odovzdaním do Estónska. K najaktuálnejším témam vládnych rokovaní v Estónsku teda patria otázky súvisiace s komunikáciou so zahraničnými úradmi a nové iniciatívy Európskej komisie v oblasti medzinárodnej bezpečnosti. Na jeseň vo všetkých estónskych okresoch prebehnú informačné dni, ktoré organizuje Policajná akadémia. Cieľom má byť oboznámenie prednostov a predsedov samosprávnych krajov ako postupuje štát a mimovládne organizácie pri presune utečencov. Ďalšou témou má byť dialóg s predstaviteľmi regiónov o možnosti prijímať tieto osoby.
ESTÓNCI NEZAHÁĽAJÚ
Estónske ministerstvo sociálnych vecí našlo partnera, ktorý bude zabezpečovať výučbu estónčiny. Na základe výsledkov tendra zvolí tiež koordinátora, ktorý bude mať na starosti bytovú otázku a poplatky za nájom. Rovnako vypísalo tender na partnera, ktorý migrantom zabezpečí základné služby a už čoskoro dôjde k podpísaniu zmlúv. Ministerstvo školstva a vedy koncom apríla zorganizovalo v hlavnom meste konferenciu, kde účastníci besedovali o možnostiach ako deti z utečeneckých rodín pružne začleniť do estónskeho vzdelávacieho systému. Z várky migrantov, ktorí do krajiny prišli v marci deti už niekoľko týždňov navštevujú materské školy a školy. Deti z rodín presunutých v apríli začnú so školskou dochádzkou v tomto školskom roku napriek tomu, že do prázdnin zostáva iba pár týždňov. Dana Miháliková
Rakušané mají nového prezidenta, který je Zelený
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 1. 6. 2016 11:03
Rakušané si zvolili nového prezidenta. Po šokujícím výsledku prvního kola prezidentské volby nakonec voliči nepřipustili, aby do čela Rakouska nastoupil Norbert Hofer, jenž kandidoval za pravicovou populistickou stranu FPÖ. Alexander Van der Bellen svého konkurenta nakonec porazil o šest desetin procenta.
Už před druhým koleb volby se čekal velice těsný výsledek. Hoferův úspěch z prvního kola mnozí politologové přičítali protestním hlasům, kterými lidé dávali najevo svůj nesouhlas s dosavadním řízením země. Koncem dubna se konalo první kolo prezidentského klání. Norbert Hofer v něm oslovil přes 35 % voličů. Pozdější vítěz Van der Bellen získal přes 21 %. Třetí skončila bývalá předsedkyně nejvyššího soudu Irmgard Grissová s 19 procenty. Protože žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů, druhé kolo se 22. května uskutečnilo jako rozstřel mezi Hoferem a Van der Bellenem.
Hoferovi přitom předvolební průzkumy přisuzovali okolo 24 procent. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache označil tento výsledek za začátek „politicky zcela nových časů“. Evropou se začala šířit panika, že do čela Rakouska usedne populista.
TĚSNÝ ROZDÍL
Druhé kolo probíhalo značně dramaticky. Vše rozhodly až korespondenční hlasy. Novým prezidentem Rakouska se stal Alexander Van der Bellen kandidující jako nezávislý, ačkoliv je členem strany Zelených. Po svém zvolení dvaasedmdesátiletý politik oznámil, že vystoupí ze strany Zelených. Prezident by podle něj měl být nadstranický. Rád by prý působil jako konstruktivní protějšek vlády a parlamentu. Rozdíl mezi oběma kandidáty byl nakonec „pouhých“ 31 tisíc hlasů. Přepočítáno na procenta, nová hlava státu získala 50,3 procent hlasů a populista Hofer 49,7 procent. Po neděli byl přitom ve vedení Hofer. Misky vah na stranu Van der Bellena nakonec převážilo více než 744 tisíc voličů, kteří hlasovali prostřednictvím korespondenčních lístků. Van der Bellen zvítězil ve čtyřech spolkových zemích včetně Vídně, zatímco Hofer v pěti. Volební účast ve druhém kole se blížila 73 %.
Alexander Van der Bellen se narodil ve Vídni, dětství prožil v Tyrolsku. Jeho otec byl ruského původu a matka Estonka. Do Rakouska se dostali, když prchali před Rudou armádou. Vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku. Politickou dráhu začínal u sociálních demokratů (SPÖ), k Zeleným se přidal v roce 1992. Nový rakouský prezident je vášnivým kuřákem a je od loňska podruhé ženatý. Svůj šestiletý mandát by chtěl podle svých slov strávit spojováním rozdělené rakouské společnosti. Také už prohlásil, že nechce dopustit, aby někdo ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) dostal do čela vlády. Jejich euroskeptický pohled by prý poškodil Rakousko. Jenže předvolební průzkumy zatím staví FPÖ do čela.
VÝHRA ROZUMU
„Těším se na pokračování dobré sousedské spolupráce mezi našimi zeměmi. Jeho zvolení je dobrá zpráva pro střední Evropu a pozitivní signál otevřenosti a tolerance, demokraticky vyslaný většinou rakouských občanů. Klidný a věcný způsob, kterým Van der Bellen vedl volební kampaň, ukázal, že i v nesnadné době, kterou Evropa prochází, je možné uspět, aniž by politik podléhal populismu a nacionalismu,“ napsal Bohuslav Sobotka k výsledku rakouského prezidentského klání.
Stejně jako premiér i český ministr zahraničí doufá v pokračování spolupráce obou sousedních zemí. „Doufám, že se bude se stejnou chutí jako jeho předchůdce věnovat renesanci našich vztahů. Přeji mu, aby se mu dařilo v tom, co teď všichni potřebujeme - zasypávat příkopy ve společnosti a nacházet co nás spojuje,“ uvedl na Twitteru k Van der Bellenově zvolení ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Našly se ale i varovné hlasy. Petr Fiala z ODS sice vítal zvolení Van der Bellena, zvedal ovšem varovný prst. „Volby celkově ukázaly nespokojenost rakouských voličů s politikou tradičních vládních stran a jsou signálem hlubších změn v rakouské společnosti. Věřím, že vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem se budou nadále dobře rozvíjet,“ uvedl k výsledku rakouských voleb předseda ODS a politolog Petr Fiala.
Podobně rozpačitý byl z výsledku voleb i předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček.„Van der Bellen je dobrá zpráva. Nesmíme ale přehlížet důvody, které vedly polovinu Rakouska k volbě kandidáta krajní pravice,“ upozornil na Twitteru předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Lukáš Zitka
Komentář Pavla Bělobrádka k podpoře výzkumu a vědy
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 24. 5. 2016 15:38
Pokud budu hovořit za oblast výzkumu a vývoje, pak je význam evropských fondů v zavádění moderních technologií nesporný. Například v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a inovace bylo v letech 2007 – 2013 vynaloženo více než 60 miliard korun do budování nových vědecko-výzkumných center spolu s jejich vybavováním špičkovými přístroji a technologiemi. Dnes tyto investice pomáhají rozvoji výzkumu a inovací v oblastech jako biotechnologie, nanotechnologie, IT, genetika nebo medicína, v nichž Česká republika patří ke světové elitě. Navíc mezi žadateli o dotace byly vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, které díky financím z evropských fondů mohly dále modernizovat svou technickou a přístrojovou vybavenost. A bez využívání moderních technologií dnes není možné dělat špičkovou vědu a výzkum.
Na zavádění moderních technologií do výroby a podpory inovací nebo do rozjezdu podnikání byly investovány desítky miliard korun z evropských fondů také v programech Ministerstva průmyslu a obchodu. Stejně tak evropské fondy napomohly k zavádění moderních technologií do výuky a vzdělávání v rámci operačního programu Ministerstva školství (OP VK). Pokud totiž chce být naše republika do budoucna konkurenceschopná, musíme moderní technologie nejen zavádět, ale hlavně je správně využívat kvalifikovanou pracovní silou.
O efektivitě čerpání v této oblasti už můžeme vést spory, protože je obecně známý problém administrativní náročnosti řízení projektů financovaných z Bruselu. Po jejím snížení se dlouhodobě volá a já jsem na toto téma v březnu hovořil s eurokomisařem pro výzkum, vědu a inovace Carlosem Moedasem. Obecně platí, že velmi záleží na kvalitní přípravě projektů, ale také na následné kontrole jejich realizace a udržitelnosti.
Pavel Bělobrádek, místopředseda Vlády ČR pro vědu, výzkum a inovace
Krajské správy silnic jsou připraveny modernizovat silnice II. a III. třídy za stamiliony
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 3. 6. 2016 10:06
Pracovní setkání všech krajských správ a údržeb silnic hostily Pardubice. Do krajské metropole se sjeli ředitelé organizací z celé České republiky. Témat k řešení bylo hned několik, nejdiskutovanější otázkou bylo čerpání dotací ze státních zdrojů a zimní údržba silnic.
Výstavba odbavovacího terminálu na letišti v Pardubicích konečně dostala zelenou
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 31. 5. 2016 11:17
Akcionáři společnosti East Bohemian Airport a.s. (EBA) a dodavatelé stavby dnes poklepali základní kámen nové odbavovací haly. Terminál by měl na zelené louce vyrůst během 18 měsíců. Po několikaletých dohadech se tak snad blýská pardubickému letišti na lepší časy.
Francie řeší práva a ochranu zvířat
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 21. 5. 2016 10:15
Ve Francii by se problematika ochrany zvířat mohla přirovnat ke žhavému uhlíku, který koluje z jedné dlaně do druhé. Od loňského roku vášnivé diskuse o právech zvířat a jejich ochraně nabobtnaly do nevídaných rozměrů a dnes v zemi představují jednu z priorit. Co ale všechno muselo předcházet, aby se „trnem v patě“ začala vláda seriózně zabývat?
Na začátku roku se provalil případ laboratoře Biotral v Rennes, provádějící klinické testy pro mezinárodní farmaceutické laboratoře. V rámci testování nového léku proti potlačení bolesti a úzkostem angažovala 84 dobrovolníků, přičemž přišla o život jedna osoba a dalších pět muselo být hospitalizováno. Tím došlo na varování tří nejvýznanějších organizací na ochranu zvířat v zemi, La Spa, Fondation Brigitte Bardot a 30 Millions d'amis, které vedou boj proti experimentům na zvířatech. Klinické testy s pozitivním výsledkem na zvířatech nemusí mít stejný účinek na lidech.
Poslední kapkou byly odhalené případy nerespektování zákona v jatečních závodech v Alès, Vigan a Mauléon-Licharre (Pyrénées-Atlantique). Nadace na ochranu zvířat bojující proti týrání a neetickému zacházení L214 zveřejnila realitu jatek, informovala na internetu, sociálních sítích a kontaktovala média. Snímky o brutalitě a krutostech obletěly celou Francii a lidé jsou doteď šokováni. Jatka v Mauléon-Licharre jsou nositelem červeného labelu bio kvality a s roční produkcí 3000 tun masa zásobují 460 klientů v zemi, včetně nejprestižnějších restaurací v Paříži vedených světově proslulými gastronomickými šéfy jako Alain Ducasse. Zákon z dubna 1997 nařizuje před porážkou zvíře omráčit, což se bohužel ukázalo za zřídka dodržované. V období Velikonoc porážky připomínají práci na běžícím páse, když během dvou týdnů k uspokojení poptávky usmrtí 15 tisíc jehňat. Podle šokujících důkazů organizací a nadací na ochranu zvířat dochází k porážce mláďat mladších 45 dní a ještě neodstavených. Snímky a záznamy ukazují nelegání porážky zvířat při plném vědomí, brutálně zápasící o přežití, zavešené a rozkrájené zaživa.
KROKY VLÁDY
Francouzská vláda v čele s ministerstvem zemědělství byla vyzvána organizacemi a nadacemi k rychlému a efektivnímu jednání a vytvoření politiky angažující se v boji proti týrání zvířat. Vyzvala k povinné instalaci kamerových zařízení, vyškolení zaměstnanců jatek a spuštění okamžitých inspekcí všech jatečních podniků ve Francii. Tyto připady nejen že umožnily informovat širokou veřejnost o tom, co a za jakých podmínek lidé mají na talíři, ale spustily lavinu stížností na další jatka a chovatelství, kde nedochází k respektování důstojných podnímek zvířat a etickému zacházení. Ministr zemědělství Stéphane Le Foll rozjel hloubkové kontroly všech jatek do jednoho měsíce, v případě nerespektování zákona nařídil okamžité ukončení činnosti a soudní stíhání. Zaručil ruku v ruce s profesionály a organizacemi na ochranu zvířat zavést ambiciózní strategii na vylepšení podmínek a blaha chovných i domácích zvířat, zvířat k vědeckým účelům a v oblasti zábavy. Na Národním zasedání orientace zdravotní politiky a vegetariánství CNOPSAV vymezill strategické osy pro akční období 2016 – 2020.
Teprve v loňském roce občanský zákoník zmodernizoval právní statut zvířete, uznal je za živé citlivé bytosti vnímající bolest a tím došlo k jejich vyjmutí z kategorie movitých věcí a nábytku. Reforma pomohla k všeobecnému uvědomění statutu zvířete a figuruje v zemi jako výhra intenzivních bojů a nekonečných jednání s vládou. Aktuálně tíživou problematikou zůstávají zemědělské chovy a všeobecná nerovnost mezi zvířaty. Některé druhy jsou chráněné a hýčkané, některé chovány pro smrt. Připoměňme situaci v chovech a podmínkách zvířat, etické a hygienické podmínky jatek, dopad na ekologii, kvalitu masa a rostoucí ceny, zvyšující oblibu pro vegetariánství a veganství. Podtrženo a sečteno, informovanost uvědomělých Francouzů vyústila v delikátní otázku: Kde je pravidlo pro rozdělení zvířat do kategorií a kdo o nich rozhoduje?
Zlomek odpovědi bychom našli v dávné minulosti. Člověk se vyvinul z lovce-sběrače na zemědělce-chovatele. Chov dobytka a ochočování zvířat začalo v roce 8500 před n. l. na blízkém Východě, chov prasat v Číně a slepic v jihovýchodní Asii. Mezi hlavní důvody antropologé považují usazování člověka, primární motivaci nebo chápání božstva, tj. převzetí moci od Boha a dominovat zvířatům.
O existenci nerovnosti mezi druhy zvířat se v zemi čím dál častěji debatuje a vydavatelství chrlí jednu publikaci za druhou. Psi a kočky „patří“ do domácích zvířat, ale dochovalé spisy z 18. století dokazuj, že Gálové konzumovali psí maso. Ve Francii do první poloviny 19. století existovala psí řeznictví a v sousedním Německu bylo poslední řeznictví uzavřeno teprve v roce 1940. V Asii především v Indonésii, Filipínách, Vietnamu, Laosu, Kambodži, Mexiku a na některých místech v Africe dochází k pojídání masa ze psů a koček. Celkem v Asii roční konzumace dosahuje 800 tisíc psů. V některých kantonech v Číně dodnes trvají kontroverzní tradice spojené s vírou a tradiční čínskou medicínou. Město Yulin například každoročně organizuje festival, při němž během pár dnů čeká na smrt v otřesných podmínkách 10 tisíc psů a 4 tisíce koček.
Letos v lednu vstoupila v platnost reforma ministerstva zemědělství k vylepšení bezpečnosti zvířat, zajištění ochrany a zdraví v chovatelstvích, transparence původu a celkového stavu zvířete. Paralelně právní úprava zabrání opustit zvíře, nelegálnímu obchodu, přepravě a intenzivnímu množení. Aby mohlo být zvíře prodáno, osoba musí mít statut chovatele, být deklarována od prvního vrhu a vybavena číslem SIREN (IČO), které musí povinně uvádět u inzerátů. V případě nedodržení podmínek hrozí pokuta ve výši 7500 eur. Povinná je rovněž identifikace psů a koček patnáctimístným číslem.
EXPANZE DOMÁCÍCH MAZLÍČKŮ
Obliba domácích mazlíčků je ve Francii v plné expanzi a představuje nový lukrativní trh s částkou 4 miliardy eur. Země se s počtem 63 milionů zvířat řadí na druhou pozici hned za Anglii. V každé druhé domáctnosti bychom tudíž našli zvířecího společníka. Proč? Moderní technologie sice zjednodušují každodenní život, ale degradují mezilidské vztahy a lidé se izolují do vlastního světa. Přestávají spolu mluvit, všímat si ostatních, vedou vztahy přes displej a dříve či později pociťují osamělost.
Oblibu pro domácí mazlíčky můžeme vypozorovat i v dějinách franouzského dvora. Tak třeba Jindřich III. miloval procházky s košíkem plným pejsků a ročně utrácel stovky tisíc za jejich luxus a komfort. Ludvíka XV. doprovázela na každém kroku oblíbená smečka psů, dokonce i na hodinu pokrmu. Psům stanovil vlastní etiketu, protokol a přídělil služebnictvo. Měl slabost pro milou fenku Filou plemene King Charles španěl, kterou zdobil nejkrásnějšími obojky se vzácnými kameny a měla nejhezčí polštářky (portréty ke zhlédnutí na zámcích Versailles, Compiegne, Fontainebleau, Vendeuvre). O kardinálu Richelieu, ministru Ludvíka XIII. se vědělo, že neměl nikoho rád, až na 14 koček, které s ním sdílely život. V královském paláci nechal sousední místnost své pracovny přeměnit na kočičí pokoj. Byly jeho vášní a aby bylo postaráno o jejich blaho, platil dvě chůvy na plný úvazek a po své smrti zanechal pro roztomilé šelmičky tučnou penzi. Samotářský Alexandre Dumas uznával zvířecí společnost a trávil čas nedaleko Paříže v luxusním zámku Monte Christo u Port Marly. Obsazenstvem evokoval Noemovu archu, který popisuje v díle Histoire de mes betes z roku 1867.
Dnes patří na stupnici nejoblíbenějších zvířat Francouzů rybičky s rekordním počtem 35 milionů. Koček bychom napočítali 12 milionů a psů 7 milionů. Zvířecí mánie vyústila v trendový obor s novými a originálními nápady - široký výběr krmiva včetně bio kvality, doplňky, chovatelské potřeby a produkty, zvířecí psychologové a specializovaní veterináři, salony a expozice zvířat, hotely a penziony, chůvy na hlídání a pojištění zvířat. Podle výsledků ankety TNS Sofres-FAACO na výlohy zdravotní péče zvířecích společníků padne ročně 495 milionů eur. Za posledních 10 let vzrostly tarify veterinářů o 72 % a paradoxně pouze 4 % zvířat je pojištěno (ve Švédsku 85 %, v Anglii 40 %). Přitom běžná konzultace přijde na 30-50 eur, sterilizace 100-180 eur, laboratorní vyšetření 60-90 eur, rentgenové vyšetření, terapie nebo chururgický zákrok 800 – 1500 eur.
Ilona Mádrová
Turistů přibývá, dotací je ale méně
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 3. 6. 2016 8:36
Letiště a nádraží, turistické značení a cyklostezky, památky či podpora malých a středních podniků. To všechno zahrnuje odvětví cestovního ruchu, které rok od roku nabývá na důležitosti. Počty turistů stoupají v Evropě i v naší zemi, a to i přesto, že kvůli politické situaci ubylo návštěvníků z Ruska. Jak na rostoucí význam oblasti reaguje EU a jaké možnosti podpory najdeme na území České republiky?
Cestovní ruch nikdy nepatřil ke stěžejním oblastem evropské správy. Zároveň ale v žádném případě nejde o zanedbatelnou agendu. Ostatně podle statistik za rok 2014 působí na území osmadvacítky v odvětví cestovního ruchu kolem 1,8 milionů společností, většinu z nich tvoří malé a střední podniky. „V roce 2014 vytvořil cestovní ruch přímo či nepřímo 24 milionů pracovních míst. Kromě toho téměř 20 procent zaměstnanců v tomto odvětví je ve věku pod 25 let. Cestovní ruch tak může pomoci řešit nepřijatelnou míru nezaměstnanosti mladých lidí, kterou vidíme v celé Evropě.“ Vysvětluje důležitost odvětví eurokomisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowská s tím, že cestovní ruch je zásadní pro oživení ekonomiky a budoucí prosperitu evropských zemí. Proto se podle ní EU snaží postupně navyšovat svou podporu pro toto odvětví. Nejde ale pouze o snahu přilákat na území Unie co největší počet turistů. Společenství se musí zaměřit na digitalizaci a především na zajištění dostatku kvalifikovaných lidí. To lze například skrze nejrůznější programy, které EU hlavně pro malé a střední podniky zajišťuje. Nechybí mezi nimi například Evropský fond pro strategické investování, program COSME zaměřený na konkurenceschopnost podniků a v neposlední řadě samozřejmě i strukturální fondy, které se u nás prezentují známými operačními programy.
V únoru letošního roku přednesla eurokomisařka poslancům Evropského parlamentu připravovaný akční plán pro oblast cestovního ruchu, který by měl ještě více pomoci řešit některé problémy oblasti. Jeho součástí budou programy zaměřené na posílení schopností zaměstnanců, narovnání podnikatelského prostředí v oblasti cestovního ruchu a samozřejmě také nová strategie v propagaci Evropy jako turistické destinace. V plánu je větší spolupráce centrálních evropských orgánů s členskými zeměmi a zacílení hlavně na trhy, jako jsou Čína, USA, Jižní Amerika, Indie a Rusko.
POČTY TURISTŮ STOUPAJÍ
Pravdou je, že Evropa je důležitou turistickou destinací i z hlediska celosvětového cestovního ruchu. V roce 2014 do ní přijelo kolem 582 milionů turistů, což je skoro 51 procent celosvětového trhu. Dlouhodobá předpověď přitom odhaduje, že do roku 2030 se toto číslo zvedne až na 744 milionů turistů, v případě že bude podpora ze strany EU dostatečně efektivní, by toto číslo mohlo být ještě podstatně vyšší a ekonomický význam oblasti dále poroste. Z hlediska zemí je největším tahounem nejen EU, ale i celého světa, Francie. Na špici žebříčku se ovšem drží i přímořské státy, jako je Itálie, Španělsko, na severu Velká Británie a ve střední Evropě Německo.
Česká republika se z hlediska příjezdového cestovního ruchu drží v první polovině tabulky členských států Evropské unie. V posledních letech se počet turistů na našem území navíc neustále zvyšuje. V loňském roce přijelo rekordních 27,8 milionů turistů, z toho téměř 11 milionů ze zahraničí. „Rostly jak počty zahraničních turistů, tak jednodenních návštěvníků, a to i přes výrazný pokles turistů z Ruska. Jejich nepříznivý vývoj pomohly vyvážit především výrazné nárůsty turistů z Asie a USA,“ uvedla ředitelka Institutu turismu agentury CzechTourism Markéta Vogelová s tím, že největší zájem o dovolenou u nás mají již tradičně turisté z Německa. Podle odhadů agentury utratili v ČR návštěvníci v loňském roce přes 206 miliard korun, což znamená jediné: Důležitost odvětví pro českou ekonomiku pomalu ale jistě roste a potvrzuje se i trend rostoucího významu segmentu služeb v celkové ekonomice. V tuto chvíli tvoří cestovní ruch kolem tří procent našeho HDP.
IROP? HLAVNĚ OPRAVY A CYKLOSTEZKY
Faktem je, že zatímco v minulých letech v České republice zásadním způsobem pomáhaly s podporou oblasti cestovního ruchu evropské fondy, v současném programovacím období už to tak slavné nebude. Pro roky 2014 – 2020 totiž došlo v rámci operačních programů k poměrně významnému poklesu podporovaných aktivit. Hlavním rozdílem je, že už nejsou podporovány marketingové aktivity a mnohými kritizované projekty typu megalomanských aquaparků, luxusních golfových hřišť a hotelů. To je i případ Integrovaného regionálního operačního programu, který navazuje na ROPy, nejdůležitější programy pro podporu cestovního ruchu. Na druhou stranu, přestože cestovní ruch není rozhodně jedním z hlavních cílů programu, i dotace, které jdou částečně tímto směrem, v něm najdeme. V dubnu kupříkladu skončila výzva zaměřená na výstavbu cyklostezek s alokací téměř půl miliardy korun. Chystá se například trasa, která propojí Kadaň s Chomutovem nebo cyklostezka mezi Litoměřicemi a Lounkami, také v Ústeckém kraji. Velký zájem je i o dotace zaměřené na revitalizaci kulturních památek. Ve výzvě ukončené v březnu se sešlo celkem 63 žádostí s objemem výdajů kolem 4,4 miliard korun. Celkem je na tuto oblast vyčleněno v programu 11,4 miliardy. Jihočeský kraj kupříkladu plánuje opravit část strakonického hradu a vybudovat v něm muzeum maltézských rytířů. Vše za 56 milionů korun. Projekt realizovaný Muzeem středního Pootaví usiluje o získání dotace z výzvy, kterou MMR vyhlásí v srpnu. Opravy muzeí a nové expozice za evropské peníze chystá i Středočeský kraj a jedním z největších projektů se stane záchrana libereckého Liebiegova paláce. Stát bude přes 200 milionů korun. „Osobně stále věřím tomu, že se v budoucnu podaří získat do vlastnictví města i liberecký zámek s přilehlým parkem a vznikne tak jeden ucelený areál. Prvotní je ale nyní oprava bývalé galerie, která již v majetku města je, a dotace na její rekonstrukci je předjednaná,“ uvedl náměstek libereckého Jan Korytář.
TURISMUS JAKO VEDLEJŠÍ EFEKT
Podporu cestovního ruchu najdeme okrajově i v mnoha dalších operačních programech, zpravidla ale jen jako vedlejší přidanou hodnotu, nikdy jako hlavní cíl. To platí, ať už jde o Program rozvoje venkova, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo OP Zaměstnanost. Stále významnější pro odvětví jsou programy přeshraniční spolupráce. Právě ty totiž poskytují prostor projektům posilujícím turismus mezi naší zemí a našimi sousedy. Například v Pardubickém kraji, konkrétně v Žamberku by mělo vzniknout unikátní technické muzeum za 67 milionů korun. Projekt chce získat dotaci z OP přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. „Žadatelé mohou z tohoto operačního programu získat dotaci až do výše 90 procent všech uznatelných nákladů. Projekt by měl být podán v květnu s tím, že na podzim letošního roku by měl být znám výsledek,“ uvedl hejtman kraje Martin Netolický. Není to navíc jediný projekt kraje. V plánu je i investice do dělostřelecké tvrze Bouda, která by se v budoucnu měla stát velkým turistickým tahákem regionu.
Strukturální fondy nejsou ovšem jediným zdrojem financí. Cestovní ruch je okrajově podporován i z tzv. Programu spolupráce Interreg Central Europe a především z tzv. projektu EDEN. V rámci něj hledá Evropská komise méně známou oblast ve všech členských zemích, kterou následně ocení a doporučí ji jako lákavý turistický cíl. V roce 2015 byla tématem lokální gastronomie, vítězem se nakonec staly Jeseníky. „To, že jsme vyhráli tuto evropskou kategorii u odborné poroty, je asi největším dosavadním oceněním naší práce. Jeseníky jsou tak mezi 20 nejlepšími destinacemi celé Evropy!“ řekla po vyhlášení výsledků ředitelka organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Andrea Závěšická. Letošní rok bude ze strany agentury CzechTourism, která projekt koordinuje v České republice, ve znamení zviditelnění vítězných destinací z minulých let.
Filip Appl
Cielená podpora aktivít v cestovnom ruchu sa už nepředpokladá
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 30. 5. 2016 7:40
V predošlom období vzťahujúcom sa na vedenie rezortu dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja od Ľubomíra Vážneho cez Jána Figeľa až po Jána Počiatka vyčerpalo Slovensko z peňazí Európskej únie do tridsiateho prvého januára tohto roka 3,167 miliard Eur. Predstavuje to v prepočte 100,22 percent zo záväzku 3,16 miliardy eur. Z údajov o čerpaní eurofondov uplynulého programového obdobia je taktiež zjavné, že oproti koncu minulého roka využívanie európskych zdrojov v tomto programe pumpovanie vzrástlo o 69,21 milióna eur a miera sa zvýšila o 2,19 percentuálneho bodu.
Malá Úpa má hattrick v třídění odpadů!
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 19. 5. 2016 15:09
V jubilejním 10. ročníku soutěže obcí v třídění odpadů jednoznačně kralovala obec Malá Úpa. Už potřetí v řadě si z vyhlášení výsledků odvážela titul „Čistá obec“. A nejen že zvítězila ve své kategorii obcí do 300 obyvatel, ale je také opakovaně Absolutním vítězem.
Komise přišla s novým azylovým systémem
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 2. 6. 2016 12:07
Evropská unie chce ulevit státům, které přijímají nejvíce běženců. Komise proto přišla s návrhem, jak vylepšit evropský azylový systém, aby břímě největšího návalu migrantů nenesly jen některé země. Cílem je vytvořit spravedlivější, účinnější a udržitelnější systém pro rozdělování žádostí o azyl mezi členské státy.
V současné době funguje v EU mechanismus zvaný dublinský systém. Ten dobře funguje pouze při běžné úrovni migrace, ale za současné krize je neudržitelný, protože nebyl navržen pro případy rozsáhlých neřízených příjezdů běženců a nemůže tak zajistit spravedlivé rozdělení odpovědnosti žadatelů o azyl v celé Unii. To vede k situacím, kdy se omezený počet členských států musí postarat o drtivou většinu běženců, což způsobuje problémy s kapacitami azylových systémů a oddálení zpracování dalších žádostí. Dublinský systém chce Evropská komise doplnit o „korekční mechanismus“, který automaticky upozorní, pokud se nějaký stát bude potýkat s neúměrným množstvím žádostí. Jaký počet žádostí může země zpracovat, se bude posuzovat na základě její rozlohy a ekonomické situace. V případě, že jeden stát dostane nepřiměřený počet žádostí – tedy více než 150 % normálně zvládnutelného počtu, všechny nové žadatele bude systém přidělovat do jiných zemí EU, dokud se počet žádostí opět nedostane na zvladatelnou úroveň. Nový systém by měl být spravedlivější a také by měl předcházet zneužívání, protože zavede jasné povinnosti pro žadatele. Ti budou muset žádat o azyl ve státě prvního vstupu nebo ve státě, kde už osoba legálně pobývala. Povinností bude také poskytovat veškeré relevantní informace pro určení členského státu, který bude odpovědný za jejich žádost. Konkrétní stát pak zkontroluje, zda žadatel přichází z bezpečné země původu nebo představuje nějaké bezpečnostní riziko. V takovém případě bude muset žádost urychleně přezkoumat. Vylepšený systém bude ale lépe chránit i zájmy běženců. Celý proces by díky němu měl být rychlejší, zkrátí se lhůta, kterou může být žadatel zadržen, a mělo by se posílit i právo na sloučení rodin.
Každý členský stát bude mít také možnost sdílení zátěže za vyřizování žádostí o azyl a hoštění uprchlíků odmítnout. Bude muset však zaslat 250 tisíc eur zemím, které ponesou největší zátěž. Částka vychází z reálných nákladů na stravování, ubytování, vzdělání a integraci uprchlíka po dobu pěti let, což je standardní doba trvaní azylu.
NĚKTEŘÍ VSTOUPILI DVAKRÁT
Migrace není na území Evropy novým jevem. V roce 2001, kdy měla EU patnáct členů, žádalo o azyl více jak 424 000 migrantů, mimo jiné kvůli válce v Kosovu. V té době vznikl také Europol nebo Eurodac, který porovnává otisky prstů žadatelů o azyl. V dalších letech se počet žádostí snižoval, v roce 2006 jich bylo asi 197 000. Od roku 2006 však žádosti o azyl opět narůstají. V průběhu roku 2014 jejich počet výrazně stoupl a vzrostl také počet nelegálních překročení hranic. Právě v tomto roce vyřizovaly 72 % žádostí o azyl čtyři země EU, 90 % všech žádostí řešilo pouze deset členských států. V minulém roce vstoupilo na území Evropské unie nelegálně 1,8 milionu migrantů. Někteří však vstoupili dvakrát, nejprve do Řecka a potom do Maďarska, Chorvatska či Slovinska. Odhaduje se tedy, že reálně do EU vstoupilo něco přes 1,1 milionu běženců. Proto se členské státy v dubnu zavázaly přijmout rychlá opatření k záchraně životů a ke zvýšení aktivity EU v oblasti migrace. Loni v květnu předložila Komise evropský program pro migraci a první balíček prováděcích pravidel, který mimo jiné obsahoval návrhy týkající se relokace a přesídlení, zřízení takzvaných ohniskových přístupů a také akční plán EU proti převaděčům migrantů. V září pak Komise předložila další komplexní balíček prováděcích pravidel, který mimo jiné obsahoval návrh mimořádně relokovat 120 000 lidí. Na konci listopadu se Evropská unie dohodla na spolupráci při hledání řešení migrační krize s africkými zeměmi a Tureckem a v prosinci Komise přijala návrhy důležitých opatření ke správě vnějších hranic a k ochraně schengenského prostoru. Mezi hlavní body patřil například návrh na vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže. Migrační krize je jedním z hlavním evropských témat i v letošním roce. Toto téma bylo v březnu hlavním bodem programu summitu EU-Turecko, kde se evropští lídři s Ankarou dohodli na plánu, jehož cílem je narušení kriminálního byznysového modelu pašeráků. Pro posílení kontroly hranic EU a politiky boje s nelegální migrací a terorismem Komise letos také navrhla elektronický systém kontroly vstupu-výstupu nebo hraniční a pobřežní stráž.
Karolína Frýdová
Komise tlačí na Washington kvůli vízům
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 26. 5. 2016 10:34
Kanaďané a Američané víza pro cestu do Schengenského prostoru nepotřebují. To se však může změnit. Evropská komise v prosinci vydala zprávu, kde hodnotila, jak si Unie stojí v otázce víz a jak se jí v této oblasti daří naplňovat princip reciprocity. A právě USA s Kanadou nedopadly v hodnocení dobře. Někteří politici se bojí, aby tento spor nenarušil podepsání obchodní smlouvy TTIP mezi osmadvacítkou a Spojenými státy.
O vízum na krátkodobý turistický nebo pracovní pobyt (tzn. do 90 dnů) v USA musí nyní ještě žádat Poláci, Rumuni, Chorvati, Kypřané a Chorvati. Češi nemusí žádat před cestou o vízum od roku 2008, kdy je Spojené státy zařadily Visa Waiver program. Ten čítá nyní celkem 38 států. Komise si přeje, aby do něj byly zařazeny i zbývající členové osmadvacítky. EU totiž přijala v lednu 2014 deklaraci, která po členských státech vyžaduje společnou reakci v otázce víz, zvláště pokud jsou některé ze členských zemí znevýhodněny třetím státem.
Spojené státy se bojí po několika nedávných teroristických útocích v Evropě pouštět lidi ze států, kterými vede tzv. Balkánská stezka. Na konci roku by měly Spojené státy představit další pokračování bezvízového programu ve stejné podobě, jako dosud.
Podle vlády USA Bulharsko a Rumunsko nesplňují potřebná kritéria k volnému cestování. V nich se pohlíží třeba na bezpečnost cestování a ochranu hranic. Evropská komise o dalších krocích jednala v polovině dubna. Konečné rozhodnutí, zda znovu požadovat po občanech USA vízum však nepadlo. Komise vyzvala Radu a evropský parlament, aby do 12. června sdělily svůj pohled na možná řešení.
„Reciprocita víz je stěžejním bodem společné vízové politiky EU. Komise zvažovala ekonomické, právní a politické důsledky možného pozastavení bezvízové politiky. Plná reciprocita zůstává jedním z hlavních bodů, o kterých budeme dále jednat,“ vyjádřil se po dubnovém jednání komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.
Pokud některá země nevyhoví principu vízové reciprocity do dvou let od upozornění, Komise následně musí přezkoumat okolnosti a případně navrhnout roční omezení bezvízového vstupu.
I kdyby se však Evropská komise rozhodla doporučit zrušit vízovou povinnost, ta by nevstoupila ihned v platnost. V příštích šesti měsících by tento krok měla možnost zavrhnout většina evropských vlád a evropský parlament. Velká Británie a Irsko mají vyjednanou výjimku, co se týče vízové politiky, takže by se případným rozhodnutím nemusely řídit.
UTRPÍ TTIP?
Barack Obama koncem dubna začal svoje cesty po Evropě ve Velké Británii. Na starém kontinentě měl jednat především o Transatlantické obchodní dohodě (TTIP). Na dosažení konsenzu obě strany pracují již deset let, v posledním roce svoje úsilí značně zvýšily. Současná diplomatická roztržka by mohla jednání výrazně zpomalit a je možné, že Obama by tak její podepsání už nezažil v pozici amerického prezidenta. Kandidáti na příštího prezidenta se vyjadřovali kriticky vůči Obamově obchodní politice, šance na podepsání TTIP by se tak mohla výrazně snížit. „Ať už se v otázce víz stane cokoliv, neovlivní to vyjednávání s USA o TTIP. Migrace v nich totiž nehraje žádnou roli,“ řekla začátkem dubna v interview pro New York Times holandská europoslankyně Marietje Schaake
Dalším problémovým bodem je také lednové opatření americké vlády. Od 21. ledna letošního roku Američané změnili podmínky pro cestování do USA v bezvízového styku Visa Waiver progam. Změny se dotkly všech občanů členských států Unie i třetích zemí, kteří v posledních pěti letech cestovali do Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu, nebo mají dvojí občanství Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu.
Pokud občan ČR cestoval kdykoliv po 1. březnu 2011 do Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu, nemůže k cestě do USA využít Visa Waiver Program, ale musí na Velvyslanectví USA požádat o vízum. „Uvedené omezení se netýká zaměstnanců státní správy ČR a příslušníků Armády, pracovníků humanitárních organizací a osob, které do uvedených zemí cestovaly prokazatelně za účelem služební nebo obchodní cesty. Tyto výjimky budou posuzovány individuálně při vyhodnocování žádosti o ESTA,“ uvedlo Ministerstvo vnitra ČR na svých internetových stránkách.
Lukáš Zitka
Co zatím přinesly Panama Papers?
- Podrobnosti:
- Kategorie: Publicistika
- Zveřejněno 18. 5. 2016 17:32
Na konci března sdělovacími prostředky celého světa rezonovalo dvouslovné označení „Panama Papers“. To označuje únik informací z poradenské a finanční firmy Mossack Fonseca a přineslo poznatky o tom, jakým způsobem politici, podnikatelé a jejich známí využívají firmy v daňových rájích. Neznámý whistleblower je získal v loňském roce nejspíše díky špatně zabezpečené e-mailové komunikaci zaměstnanců Mossack Fonseca a předal německým novinám Süddeutsche Zeitung.
Inzerce v Evropských novinách
Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.
Více info zde.
Rozhovory
-
Ochrana zvířat ve Francii
O ochraně zvířat ve Francii jsme si povídali s tiskovou zástupkyní organizace La Spa Muriel...
-
„Být Michalákovi občany Spojených států, tak jsou kluci už dávno ve své vlasti,“
tvrdí v rozhovoru o českých dětech odebraných v Norsku rodičům europoslanec Tomáš Zdechovský ...
-
„Evropská unie měla dávno přestat řešit hlouposti jako jednotné zásuvky a měla se zabývat problémem svojí bezpečnosti. To zanedbala,“ tvrdí bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR, bezpečnostní expert Andor Šándor
(Evropské noviny - 6/2015) K evropským břehům míří plavidla plná lidí z Afriky, azyl na starém...
Evropské instituce
-
Evropský účetní dvůr
Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...