Turistů přibývá, dotací je ale méně

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 3. 6. 2016 8:36

Letiště a nádraží, turistické značení a cyklostezky, památky či podpora malých a středních podniků. To všechno zahrnuje odvětví cestovního ruchu, které rok od roku nabývá na důležitosti. Počty turistů stoupají v Evropě i v naší zemi, a to i přesto, že kvůli politické situaci ubylo návštěvníků z Ruska. Jak na rostoucí význam oblasti reaguje EU a jaké možnosti podpory najdeme na území České republiky?

Cestovní ruch nikdy nepatřil ke stěžejním oblastem evropské správy. Zároveň ale v žádném případě nejde o zanedbatelnou agendu. Ostatně podle statistik za rok 2014 působí na území osmadvacítky v odvětví cestovního ruchu kolem 1,8 milionů společností, většinu z nich tvoří malé a střední podniky. „V roce 2014 vytvořil cestovní ruch přímo či nepřímo 24 milionů pracovních míst. Kromě toho téměř 20 procent zaměstnanců v tomto odvětví je ve věku pod 25 let. Cestovní ruch tak může pomoci řešit nepřijatelnou míru nezaměstnanosti mladých lidí, kterou vidíme v celé Evropě.“ Vysvětluje důležitost odvětví eurokomisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowská s tím, že cestovní ruch je zásadní pro oživení ekonomiky a budoucí prosperitu evropských zemí. Proto se podle ní EU snaží postupně navyšovat svou podporu pro toto odvětví. Nejde ale pouze o snahu přilákat na území Unie co největší počet turistů. Společenství se musí zaměřit na digitalizaci a především na zajištění dostatku kvalifikovaných lidí. To lze například skrze nejrůznější programy, které EU hlavně pro malé a střední podniky zajišťuje. Nechybí mezi nimi například Evropský fond pro strategické investování, program COSME zaměřený na konkurenceschopnost podniků a v neposlední řadě samozřejmě i strukturální fondy, které se u nás prezentují známými operačními programy.

V únoru letošního roku přednesla eurokomisařka poslancům Evropského parlamentu připravovaný akční plán pro oblast cestovního ruchu, který by měl ještě více pomoci řešit některé problémy oblasti. Jeho součástí budou programy zaměřené na posílení schopností zaměstnanců, narovnání podnikatelského prostředí v oblasti cestovního ruchu a samozřejmě také nová strategie v propagaci Evropy jako turistické destinace. V plánu je větší spolupráce centrálních evropských orgánů s členskými zeměmi a zacílení hlavně na trhy, jako jsou Čína, USA, Jižní Amerika, Indie a Rusko.

POČTY TURISTŮ STOUPAJÍ

Pravdou je, že Evropa je důležitou turistickou destinací i z hlediska celosvětového cestovního ruchu. V roce 2014 do ní přijelo kolem 582 milionů turistů, což je skoro 51 procent celosvětového trhu. Dlouhodobá předpověď přitom odhaduje, že do roku 2030 se toto číslo zvedne až na 744 milionů turistů, v případě že bude podpora ze strany EU dostatečně efektivní, by toto číslo mohlo být ještě podstatně vyšší a ekonomický význam oblasti dále poroste. Z hlediska zemí je největším tahounem nejen EU, ale i celého světa, Francie. Na špici žebříčku se ovšem drží i přímořské státy, jako je Itálie, Španělsko, na severu Velká Británie a ve střední Evropě Německo.

Česká republika se z hlediska příjezdového cestovního ruchu drží v první polovině tabulky členských států Evropské unie. V posledních letech se počet turistů na našem území navíc neustále zvyšuje. V loňském roce přijelo rekordních 27,8 milionů turistů, z toho téměř 11 milionů ze zahraničí. „Rostly jak počty zahraničních turistů, tak jednodenních návštěvníků, a to i přes výrazný pokles turistů z Ruska. Jejich nepříznivý vývoj pomohly vyvážit především výrazné nárůsty turistů z Asie a USA,“ uvedla ředitelka Institutu turismu agentury CzechTourism Markéta Vogelová s tím, že největší zájem o dovolenou u nás mají již tradičně turisté z Německa. Podle odhadů agentury utratili v ČR návštěvníci v loňském roce přes 206 miliard korun, což znamená jediné: Důležitost odvětví pro českou ekonomiku pomalu ale jistě roste a potvrzuje se i trend rostoucího významu segmentu služeb v celkové ekonomice. V tuto chvíli tvoří cestovní ruch kolem tří procent našeho HDP.

IROP? HLAVNĚ OPRAVY A CYKLOSTEZKY

Faktem je, že zatímco v minulých letech v České republice zásadním způsobem pomáhaly s podporou oblasti cestovního ruchu evropské fondy, v současném programovacím období už to tak slavné nebude. Pro roky 2014 – 2020 totiž došlo v rámci operačních programů k poměrně významnému poklesu podporovaných aktivit. Hlavním rozdílem je, že už nejsou podporovány marketingové aktivity a mnohými kritizované projekty typu megalomanských aquaparků, luxusních golfových hřišť a hotelů. To je i případ Integrovaného regionálního operačního programu, který navazuje na ROPy, nejdůležitější programy pro podporu cestovního ruchu. Na druhou stranu, přestože cestovní ruch není rozhodně jedním z hlavních cílů programu, i dotace, které jdou částečně tímto směrem, v něm najdeme. V dubnu kupříkladu skončila výzva zaměřená na výstavbu cyklostezek s alokací téměř půl miliardy korun. Chystá se například trasa, která propojí Kadaň s Chomutovem nebo cyklostezka mezi Litoměřicemi a Lounkami, také v Ústeckém kraji. Velký zájem je i o dotace zaměřené na revitalizaci kulturních památek. Ve výzvě ukončené v březnu se sešlo celkem 63 žádostí s objemem výdajů kolem 4,4 miliard korun. Celkem je na tuto oblast vyčleněno v programu 11,4 miliardy. Jihočeský kraj kupříkladu plánuje opravit část strakonického hradu a vybudovat v něm muzeum maltézských rytířů. Vše za 56 milionů korun. Projekt realizovaný Muzeem středního Pootaví usiluje o získání dotace z výzvy, kterou MMR vyhlásí v srpnu. Opravy muzeí a nové expozice za evropské peníze chystá i Středočeský kraj a jedním z největších projektů se stane záchrana libereckého Liebiegova paláce. Stát bude přes 200 milionů korun. „Osobně stále věřím tomu, že se v budoucnu podaří získat do vlastnictví města i liberecký zámek s přilehlým parkem a vznikne tak jeden ucelený areál. Prvotní je ale nyní oprava bývalé galerie, která již v majetku města je, a dotace na její rekonstrukci je předjednaná,“ uvedl náměstek libereckého Jan Korytář.

TURISMUS JAKO VEDLEJŠÍ EFEKT

Podporu cestovního ruchu najdeme okrajově i v mnoha dalších operačních programech, zpravidla ale jen jako vedlejší přidanou hodnotu, nikdy jako hlavní cíl. To platí, ať už jde o Program rozvoje venkova, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo OP Zaměstnanost. Stále významnější pro odvětví jsou programy přeshraniční spolupráce. Právě ty totiž poskytují prostor projektům posilujícím turismus mezi naší zemí a našimi sousedy. Například v Pardubickém kraji, konkrétně v Žamberku by mělo vzniknout unikátní technické muzeum za 67 milionů korun. Projekt chce získat dotaci z OP přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. „Žadatelé mohou z tohoto operačního programu získat dotaci až do výše 90 procent všech uznatelných nákladů. Projekt by měl být podán v květnu s tím, že na podzim letošního roku by měl být znám výsledek,“ uvedl hejtman kraje Martin Netolický. Není to navíc jediný projekt kraje. V plánu je i investice do dělostřelecké tvrze Bouda, která by se v budoucnu měla stát velkým turistickým tahákem regionu.

Strukturální fondy nejsou ovšem jediným zdrojem financí. Cestovní ruch je okrajově podporován i z tzv. Programu spolupráce Interreg Central Europe a především z tzv. projektu EDEN. V rámci něj hledá Evropská komise méně známou oblast ve všech členských zemích, kterou následně ocení a doporučí ji jako lákavý turistický cíl. V roce 2015 byla tématem lokální gastronomie, vítězem se nakonec staly Jeseníky. „To, že jsme vyhráli tuto evropskou kategorii u odborné poroty, je asi největším dosavadním oceněním naší práce. Jeseníky jsou tak mezi 20 nejlepšími destinacemi celé Evropy!“ řekla po vyhlášení výsledků ředitelka organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Andrea Závěšická. Letošní rok bude ze strany agentury CzechTourism, která projekt koordinuje v České republice, ve znamení zviditelnění vítězných destinací z minulých let.

Filip Appl

Cielená podpora aktivít v cestovnom ruchu sa už nepředpokladá

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 30. 5. 2016 7:40

V predošlom období vzťahujúcom sa na vedenie rezortu dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja od Ľubomíra Vážneho cez Jána Figeľa až po Jána Počiatka vyčerpalo Slovensko z peňazí Európskej únie do tridsiateho prvého januára tohto roka 3,167 miliard Eur. Predstavuje to v prepočte 100,22 percent zo záväzku 3,16 miliardy eur. Z údajov o čerpaní eurofondov uplynulého programového obdobia je taktiež zjavné, že oproti koncu minulého roka využívanie európskych zdrojov v tomto programe pumpovanie vzrástlo o 69,21 milióna eur a miera sa zvýšila o 2,19 percentuálneho bodu.

CELÝ ČLÁNEK

Malá Úpa má hattrick v třídění odpadů!

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 19. 5. 2016 15:09

V jubilejním 10. ročníku soutěže obcí v třídění odpadů jednoznačně kralovala obec Malá Úpa. Už potřetí v řadě si z vyhlášení výsledků odvážela titul „Čistá obec“. A nejen že zvítězila ve své kategorii obcí do 300 obyvatel, ale je také opakovaně Absolutním vítězem.

CELÝ ČLÁNEK

Komise přišla s novým azylovým systémem

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 2. 6. 2016 12:07

Evropská unie chce ulevit státům, které přijímají nejvíce běženců. Komise proto přišla s návrhem, jak vylepšit evropský azylový systém, aby břímě největšího návalu migrantů nenesly jen některé země. Cílem je vytvořit spravedlivější, účinnější a udržitelnější systém pro rozdělování žádostí o azyl mezi členské státy.

V současné době funguje v EU mechanismus zvaný dublinský systém. Ten dobře funguje pouze při běžné úrovni migrace, ale za současné krize je neudržitelný, protože nebyl navržen pro případy rozsáhlých neřízených příjezdů běženců a nemůže tak zajistit spravedlivé rozdělení odpovědnosti žadatelů o azyl v celé Unii. To vede k situacím, kdy se omezený počet členských států musí postarat o drtivou většinu běženců, což způsobuje problémy s kapacitami azylových systémů a oddálení zpracování dalších žádostí. Dublinský systém chce Evropská komise doplnit o „korekční mechanismus“, který automaticky upozorní, pokud se nějaký stát bude potýkat s neúměrným množstvím žádostí. Jaký počet žádostí může země zpracovat, se bude posuzovat na základě její rozlohy a ekonomické situace. V případě, že jeden stát dostane nepřiměřený počet žádostí – tedy více než 150 % normálně zvládnutelného počtu, všechny nové žadatele bude systém přidělovat do jiných zemí EU, dokud se počet žádostí opět nedostane na zvladatelnou úroveň. Nový systém by měl být spravedlivější a také by měl předcházet zneužívání, protože zavede jasné povinnosti pro žadatele. Ti budou muset žádat o azyl ve státě prvního vstupu nebo ve státě, kde už osoba legálně pobývala. Povinností bude také poskytovat veškeré relevantní informace pro určení členského státu, který bude odpovědný za jejich žádost. Konkrétní stát pak zkontroluje, zda žadatel přichází z bezpečné země původu nebo představuje nějaké bezpečnostní riziko. V takovém případě bude muset žádost urychleně přezkoumat. Vylepšený systém bude ale lépe chránit i zájmy běženců. Celý proces by díky němu měl být rychlejší, zkrátí se lhůta, kterou může být žadatel zadržen, a mělo by se posílit i právo na sloučení rodin.

Každý členský stát bude mít také možnost sdílení zátěže za vyřizování žádostí o azyl a hoštění uprchlíků odmítnout. Bude muset však zaslat 250 tisíc eur zemím, které ponesou největší zátěž. Částka vychází z reálných nákladů na stravování, ubytování, vzdělání a integraci uprchlíka po dobu pěti let, což je standardní doba trvaní azylu.

NĚKTEŘÍ VSTOUPILI DVAKRÁT

Migrace není na území Evropy novým jevem. V roce 2001, kdy měla EU patnáct členů, žádalo o azyl více jak 424 000 migrantů, mimo jiné kvůli válce v Kosovu. V té době vznikl také Europol nebo Eurodac, který porovnává otisky prstů žadatelů o azyl. V dalších letech se počet žádostí snižoval, v roce 2006 jich bylo asi 197 000. Od roku 2006 však žádosti o azyl opět narůstají. V průběhu roku 2014 jejich počet výrazně stoupl a vzrostl také počet nelegálních překročení hranic. Právě v tomto roce vyřizovaly 72 % žádostí o azyl čtyři země EU, 90 % všech žádostí řešilo pouze deset členských států. V minulém roce vstoupilo na území Evropské unie nelegálně 1,8 milionu migrantů. Někteří však vstoupili dvakrát, nejprve do Řecka a potom do Maďarska, Chorvatska či Slovinska. Odhaduje se tedy, že reálně do EU vstoupilo něco přes 1,1 milionu běženců. Proto se členské státy v dubnu zavázaly přijmout rychlá opatření k záchraně životů a ke zvýšení aktivity EU v oblasti migrace. Loni v květnu předložila Komise evropský program pro migraci a první balíček prováděcích pravidel, který mimo jiné obsahoval návrhy týkající se relokace a přesídlení, zřízení takzvaných ohniskových přístupů a také akční plán EU proti převaděčům migrantů. V září pak Komise předložila další komplexní balíček prováděcích pravidel, který mimo jiné obsahoval návrh mimořádně relokovat 120 000 lidí. Na konci listopadu se Evropská unie dohodla na spolupráci při hledání řešení migrační krize s africkými zeměmi a Tureckem a v prosinci Komise přijala návrhy důležitých opatření ke správě vnějších hranic a k ochraně schengenského prostoru. Mezi hlavní body patřil například návrh na vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže. Migrační krize je jedním z hlavním evropských témat i v letošním roce. Toto téma bylo v březnu hlavním bodem programu summitu EU-Turecko, kde se evropští lídři s Ankarou dohodli na plánu, jehož cílem je narušení kriminálního byznysového modelu pašeráků. Pro posílení kontroly hranic EU a politiky boje s nelegální migrací a terorismem Komise letos také navrhla elektronický systém kontroly vstupu-výstupu nebo hraniční a pobřežní stráž.

Karolína Frýdová

Komise tlačí na Washington kvůli vízům

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 26. 5. 2016 10:34

Kanaďané a Američané víza pro cestu do Schengenského prostoru nepotřebují. To se však může změnit. Evropská komise v prosinci vydala zprávu, kde hodnotila, jak si Unie stojí v otázce víz a jak se jí v této oblasti daří naplňovat princip reciprocity. A právě USA s Kanadou nedopadly v hodnocení dobře. Někteří politici se bojí, aby tento spor nenarušil podepsání obchodní smlouvy TTIP mezi osmadvacítkou a Spojenými státy.

O vízum na krátkodobý turistický nebo pracovní pobyt (tzn. do 90 dnů) v USA musí nyní ještě žádat Poláci, Rumuni, Chorvati, Kypřané a Chorvati. Češi nemusí žádat před cestou o vízum od roku 2008, kdy je Spojené státy zařadily Visa Waiver program. Ten čítá nyní celkem 38 států. Komise si přeje, aby do něj byly zařazeny i zbývající členové osmadvacítky. EU totiž přijala v lednu 2014 deklaraci, která po členských státech vyžaduje společnou reakci v otázce víz, zvláště pokud jsou některé ze členských zemí znevýhodněny třetím státem.

Spojené státy se bojí po několika nedávných teroristických útocích v Evropě pouštět lidi ze států, kterými vede tzv. Balkánská stezka. Na konci roku by měly Spojené státy představit další pokračování bezvízového programu ve stejné podobě, jako dosud.

Podle vlády USA Bulharsko a Rumunsko nesplňují potřebná kritéria k volnému cestování. V nich se pohlíží třeba na bezpečnost cestování a ochranu hranic. Evropská komise o dalších krocích jednala v polovině dubna. Konečné rozhodnutí, zda znovu požadovat po občanech USA vízum však nepadlo. Komise vyzvala Radu a evropský parlament, aby do 12. června sdělily svůj pohled na možná řešení.  

„Reciprocita víz je stěžejním bodem společné vízové politiky EU. Komise zvažovala ekonomické, právní a politické důsledky možného pozastavení bezvízové politiky. Plná reciprocita zůstává jedním z hlavních bodů, o kterých budeme dále jednat,“ vyjádřil se po dubnovém jednání komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.

Pokud některá země nevyhoví principu vízové reciprocity do dvou let od upozornění, Komise následně musí přezkoumat okolnosti a případně navrhnout roční omezení bezvízového vstupu.

I kdyby se však Evropská komise rozhodla doporučit zrušit vízovou povinnost, ta by nevstoupila ihned v platnost. V příštích šesti měsících by tento krok měla možnost zavrhnout většina evropských vlád a evropský parlament. Velká Británie a Irsko mají vyjednanou výjimku, co se týče vízové politiky, takže by se případným rozhodnutím nemusely řídit.

UTRPÍ TTIP?

Barack Obama koncem dubna začal svoje cesty po Evropě ve Velké Británii. Na starém kontinentě měl jednat především o Transatlantické obchodní dohodě (TTIP). Na dosažení konsenzu obě strany pracují již deset let, v posledním roce svoje úsilí značně zvýšily. Současná diplomatická roztržka by mohla jednání výrazně zpomalit a je možné, že Obama by tak její podepsání už nezažil v pozici amerického prezidenta. Kandidáti na příštího prezidenta se vyjadřovali kriticky vůči Obamově obchodní politice, šance na podepsání TTIP by se tak mohla výrazně snížit. „Ať už se v otázce víz stane cokoliv, neovlivní to vyjednávání s USA o TTIP. Migrace v nich totiž nehraje žádnou roli,“ řekla začátkem dubna v interview pro New York Times holandská europoslankyně Marietje Schaake

Dalším problémovým bodem je také lednové opatření americké vlády. Od 21. ledna letošního roku Američané změnili podmínky pro cestování do USA v bezvízového styku Visa Waiver progam. Změny se dotkly všech občanů členských států Unie i třetích zemí, kteří v posledních pěti letech cestovali do Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu, nebo mají dvojí občanství Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu.

Pokud občan ČR cestoval kdykoliv po 1. březnu 2011 do Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu, nemůže k cestě do USA využít Visa Waiver Program, ale musí na Velvyslanectví USA požádat o vízum. „Uvedené omezení se netýká zaměstnanců státní správy ČR a příslušníků Armády, pracovníků humanitárních organizací a osob, které do uvedených zemí cestovaly prokazatelně za účelem služební nebo obchodní cesty. Tyto výjimky budou posuzovány individuálně při vyhodnocování žádosti o ESTA,“ uvedlo Ministerstvo vnitra ČR na svých internetových stránkách.

Lukáš Zitka

Co zatím přinesly Panama Papers?

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 18. 5. 2016 17:32

Na konci března sdělovacími prostředky celého světa rezonovalo dvouslovné označení „Panama Papers“. To označuje únik informací z poradenské a finanční firmy Mossack Fonseca a přineslo poznatky o tom, jakým způsobem politici, podnikatelé a jejich známí využívají firmy v daňových rájích. Neznámý whistleblower je získal v loňském roce nejspíše díky špatně zabezpečené e-mailové komunikaci zaměstnanců Mossack Fonseca a předal německým novinám Süddeutsche Zeitung.

CELÝ ČLÁNEK