Pat Cox: „Ukrajina má ještě stále obrovskou chuť se transformovat.“

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 26. 2. 2016 16:33

Situace na Ukrajině není vyřešená, ale naléhavost a závažnost dalších událostí z poslední doby ji podle bývalého předsedy Parlamentu Pata Coxe vytěsnily ze středu pozornosti veřejného mínění. V Evropském parlamentu bude Ukrajina nicméně ohniskem zájmu v týdnu od 29.února do 2.března, kdy se koná konference se čtyřicetičlennou delegací z ukrajinského parlamentu.

Takzvaný týden Ukrajiny navazuje na podepsání memoranda o porozumění mezi Evropským a ukrajinským parlamentem loni v červenci. Pat Cox konferenci zahájí zprávou o dosavadních výsledcích budování kapacit a předávání zkušeností.

Byl jste vedoucím delegace Evropského parlamentu, která měla za úkol zhodnotit potřeby ukrajinského parlamentu. Můžete nám přiblížit její činnost?

Udělali jsme více než 100 hloubkových rozhovorů s členy parlamentu, předsedy výborů, zástupci státní správy, nevládních organizací a nejrůznějších mezinárodních skupin. Snažili jsme se co nejlépe porozumět situaci a podle toho jsme formulovali návrhy reforem, které vnímáme jako potřebné pro ukrajinský parlament.

Jaká konkrétní doporučení jste například formulovali?

Právo poslanců iniciovat zákony je v ukrajinském parlamentu jedním z hlavních projevů legislativních pravomocí až to do té míry, že počet iniciativ navržených poslanci doslova zahlcuje celý parlamentní systém. Dali jsme několik návrhů, jak veškerou tuto energii efektivněji usměrnit.

Také jsme se zabývali tím, jak parlament vykonává politický dohled nad výkonnou mocí a jaká by v tom měla být jeho role. Stejně tak jsme se věnovali problematice transparentnosti, otevřenosti a odpovědnosti vůči občanům. V neposlední řadě jsme se zajímali o sbližování ukrajinského práva s právem EU a ve všech těchto oblastech jsme dali celou řadu podnětů.

Musíme mít také na paměti, že v postsovětském politickém systému nejsou strany příliš vyvinuté a mají tendenci se formovat kolem silných osobností spíš než tvořit stabilní struktury. Z tohoto důvodu jsme se zabývali problematikou koalice, opozice a jejich dialogu. Podle našich návrhů by měl ukrajinský parlament neodkladně vypracovat svůj kodex chování.

Celkově jsme vypracovali zhruba 50 konkrétních návrhů.

Jen něco málo přes dva roky uplynuly od protestů na Euromajdanu, které donutily k odstoupení tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Jaká je současná situace na Ukrajině?

Aktuální situace v Kyjevě je vyostřená a nestabilní. V posledních několika měsících vzniklo mezi vládou a některými frakcemi v parlamentu mimořádné napjetí a stejně tak mezi určitými skupinami ve vládě vůči prezidentovi.

Když se ale podíváte na uplynulé dva roky, je nepopiratelné, že co do počtu nových zákonů a reforem se mnohé změnilo. Oproti uplynulým dvěma desetiletím od vzniku nezávislé Ukrajiny toho v posledních letech bylo dosaženo nebývale mnoho. Posuzujeme-li to nicméně podle cílů a přání občanů Ukrajiny, za které se obětovali na Majdanu, není chuť po hlubší transformaci ještě stále ukojena.

Zdroj: http://www.europarl.europa.eu/news/cs

Nosové spreje Vincentka prinášajú úľavu pri akejkoľvek nádche a to aj batoľatám

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 11. 2. 2016 16:23

Vincentka je prírodná liečivá minerálna voda vyvierajúca v Kúpeľoch Luhačovice, s vysokým obsahom fluoridov a kyseliny boritej. Dostupná je návštevníkom Kúpeľov Luhačovice pri pôvodnom prameni Vincentka a fľašovaná pochádza z prameňa Nová Vincentka. Teší sa mimoriadnej obľube, keď sú jej účinky už po stáročia využívané pri liečebných kúrach priamo v Luhačoviciach, ale aj v iných liečebných zariadeniach a v domácnostiach. Balená Vincentka sa predáva štandardne vo fľašiach s objemom 0,7 l a 0,3 l. Mimoriadne obľúbené sú aj nosové sprejové aplikátory - produkty distribuované ako VINCENTKA NOSOVÝ SPREJ STANDARD a VINCENTKA NOSOVÝ SPREJ JUNIOR 0+.

Riaditeľ spoločnosti Vincentka, a. s., Ján Šumšal k tomu hovorí: „Obľuba nosových sprejov vyplýva predovšetkým z ľahkej aplikácie Vincentky do nosných dutín ich  prostredníctvom. Zásadný rozdiel medzi nosovým sprejom štandard a junior spočíva v tom, že junior je určený pre novorodencov a malé deti. Oproti štandardnému prevedeniu sa líši polovičnou dávkou, nižším tlakom rozprašovača a užším koncom aplikátora. Náplň je rovnaká a môže sa po jej minutí dopĺňať z veľkého balenia Vincentky s objemom 0,7 l. Vincentka je 100% prírodný produkt. Pomáha udržiavať fyziologickú čistiacu schopnosť nosovej sliznice (funkciu riasinkového epitelu), umožňuje optimálne fungovanie tzv. slizničnej imunity ako primárnej obrany pred infekciou. Používa sa na zvlhčenie sliznice celej nosovej dutiny a nosohltanu predovšetkým pri pobyte v prostredí s nízkou relatívnou vlhkosťou vzduchu, v priestoroch vykurovaných ústredným kúrením a prostredí znečistenom najmä prachovými časticami.“

Ďalej upozorňuje na to, že Vincentka celkovým zložením hypotonickej kyselky s obsahom jodidov priaznivo ovplyvňuje obranyschopnosť v zmysle prevencie chronických bakteriálnych infekcií horných dýchacích ciest, chronickej rinitídy, sinusitídy a chronickej polypóznej nasopharyngitídy. U detí preventívne pôsobí proti rozvoju recidivujúcej tracheobronchitídy a rhinitídy.

„Aplikácia prípravku je vhodná aj po stavoch nosových operácií. Odporúča sa tiež proti vzniku suchých zápalov nosovej sliznice a na prevenciu jej recidív. Frekvencia ani dĺžka užívania nie je obmedzená. Na www.vincentka.cz je možné zadarmo si objednať aj ústny aplikátor,“ dodáva J. Šumšal.

Upozorňuje aj na to, že vysoký obsah minerálnych solí v nosovom spreji môže spôsobiť usadzovanie kryštálikov solí na dne liekovky, ktoré však neznižujú kvalitu obsahu. Tieto kryštáliky môžu spôsobiť upchatie mechanizmu rozprašovača (aplikátora). V tomto prípade výrobca odporúča odskrutkovať aplikátor z pohára a ponoriť saciu hadičku do pohára s teplou vodou. Niekoľko stlačení a nasatí vody stačí na prečistenie aplikátora.

Vincentka nosový sprej pomáha aj pri peľových alergiách, keď pomáha udržiavať fyziologickú čistiacu schopnosť nosovej sliznice, umožňuje optimálne fungovanie tzv. slizničnej imunity. Je odporúčaná alergológmi pre zvládanie ťažkostí pri peľových a prachových alergiách. Používanie nosového spreja Vincentka nie je obmedzené časovo ani frekvenciou použití za deň. Sprej je možné doplniť Vincentkou z originálneho balenia 0,7 l. Sprej pomáha aj po operácii nosovej sliznice a nosovej prepážky. Vzhľadom na to, že v náplni nosového spreja je čistá minerálna voda Vincentka z prírodného liečivého zdroja bez akejkoľvek prímesi, nie je použitie nosového spreja obmedzené. Je to veľmi vhodný prírodný prostriedok aj pre tehotné ženy, pretože priaznivo ovplyvňuje obranyschopnosť v zmysle prevencie a pomáha zvládať pocit vysušenej nosovej sliznice počas tehotenstva. Vincentku nosový sprej je možné použiť u dojčiat, ale pri aplikácii je potrebná veľká opatrnosť z dôvodu poranenia dieťaťa. Najlepšie je použiť sprej tak, aby sa nezasúval do nosovej dierky, ale použil sa v tesnej blízkosti.

Vincentka sa distribuuje vo fľašiach prakticky bez zmeny - s výnimkou odfiltrovania železa, ktoré by inak spôsobovalo zakalenie balenej vody. Vincentka vo fľašiach má dvojročnú záruku a pri správnom skladovaní bez prístupu svetla sa jej účinky ani po rokoch neznižujú.

Vincentka Nasalis je určená na preplachovanie nosných dutín a nosohltanu, používa sa pri predoperačnej príprave. Ďalším prípravkom s Vincentkou je sirup s obsahom skorocelu a materinej dúšky. Pastilky Vincentka sú vynikajúcim zdrojom minerálnych solí a tiež pozitívne pôsobí na ústnu dutinu a hlasivky. Minerálna voda Vincentka je tiež súčasťou niekoľkých kozmetických prípravkov. Hydratačný krém a zubná pasta prinášajú pozitívne účinky aj pri starostlivosti o pokožku alebo chrup.

Viac informácií je na www.vincentka.cz.

PR

Doprava zhltne štyri miliardy

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 2. 2016 12:14

Brusel prispeje Slovensku na budovanie diaľnic, železničných tratí a obnovu vozidlového parku rekordnou sumou. Operačný program Integrovaná Infraštruktúra pre roky 2014 až 2020 sa primárne orientuje na dopravu, no milióny eur potečú aj do projektov informatizácie spoločnosti a úradov.

V programovom období 2007 až 2013 malo Slovensko na dopravné projekty k dispozícii o pol miliardy eur menej ako v súčasnosti. Peniaze však boli reálne čerpané až do konca roka 2015, a to vďaka výnimke od Európskej komisie. Tá nám dovolila vyčerpať nevyužité miliardy eur, takpovediac, po skutočnom termíne. Viacero projektov tak muselo byť rýchlo dokončených do minuloročného decembra.

Azda najznámejším príkladom je stavba nového Starého mosta v Bratislave. Objekt v havarijnom stave začali demontovať ešte v roku 2013 a podľa prvotných plánov mal nový most spolu s vynovenou Štúrovou ulicou v centre mesta a novou električkovou trať do Petržalky, stáť koncom leta 2015. Nestalo sa tak. Práce boli oficiálne dokončené až 15. decembra. Aj to len papierovo. Hoci most fyzicky prepája oba brehy Dunaja, projekt má aj v januári stále ďaleko od stavu, kedy by sa dal nazvať dokončeným. V prípade, že by stavebný dozor nevydal papier o dokončení stavby, mesto by muselo z vlastného vrecka zaplatiť celý projekt – zhruba 80 miliónov eur. To by pre zadlženú Bratislavu predstavovalo ohromné problémy.

BUDOVANIE NA FÁZY

Na Slovensku sa buduje viacero náročných dopravných stavieb. Na rozdiel od bratislavského Starého mosta sú však rozdelené na dve fázy, ktoré umožňujú plynulé čerpanie eurofondov zo starého Operačného programu Doprava (pre roky 2007 – 2013) a jeho nasledovníka v podobe Operačného programu Integrovaná Infraštruktúra (pre roky 2014 – 2020). Podľa hovorcu ministerstva dopravy Martina Kóňu ide o „vybrané úseky diaľnic, rýchlostných ciest, ciest I. triedy a projekty informatizácie“.

„V roku 2016 sa bude pokračovať vo výstavbe šiestich fázovaných projektov diaľnic a rýchlostných ciest,“ vysvetlil Kóňa. Konkrétne ide o tri úseky na diaľničnej tepne D1, dva ďalšie sa budujú na severe krajiny na spojnici D3 medzi Žilinou a Poľskom. Posledný úsek sa nachádza na strednom Slovensku medzi Zvolenom a Pstrušou na rýchlostnej ceste R2.

LACNEJŠÍ TUNEL

Najnáročnejším budovaným úsekom je 13-kilometrová časť diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala. Nachádza sa na severe Slovenska medzi Žilinou a Martinom a má za úlohu odbremeniť vyťaženú cestu I. triedy, ktorá spája obe mestá cez Strečniansku tiesňavu. Ide o jednu z najnebezpečnejších ciest na Slovensku. Hustú premávku na kľukatej a úzkej ceste ohrozujú zosuvy z brala, ktoré sa týči nad tiesňavou.

Spomínaný nový úsek diaľnice sa však Strečnu úplne vyhne a odkloní premávku na juh od Žiliny. Súčasťou stavby je aj tunel Višňové, ktorý sa po dobudovaní stane najdlhším tunelom na Slovensku s dĺžkou 7,5 kilometra. Pri jeho navrhovaní sa myslelo na maximálnu bezpečnosť osôb, ktoré by sa mohli počas prechádzania tunelom ocitnúť v nebezpečenstve. Obe rúry tunela sú prepojené až tridsiatimi chodbami, z toho štyri budú slúžiť na odklon automobilov z jednej rúry do druhej. Súčasťou západného i východného portálu tunela budú technologické budovy, ďalšia sa bude nachádzať približne v strede tunela a bude do nej ústiť sto metrov vysoká vetracia šachta.

Okrem tunela Višňové je súčasťou úseku aj sedem diaľničných mostov s dĺžkami od 180 až 960 metrov. Pri križovatke Lietavská Lúčka, ktorá bude slúžiť ako diaľničný privádzač do južnej časti Žiliny, vybudujú aj rozsiahly areál nového strediska správy a údržby diaľnic. V jeho blízkosti bude aj veľké odpočívadlo Turie s čerpacou stanicou.

Úsek vrátane tunela by mal byť dobudovaný až v roku 2019 a štát bude stáť 410 miliónov eur. Eurofondy pokryjú 85% výdavkov. Cena realizácie je výrazne nižšia ako pôvodne odhadovala štátna expertíza. Tá nacenila 13-kilometrový úsek, vrátane tunela Višňové, pôvodne na 900 miliónov eur.

ĎALŠIE PROJEKTY

Operačný program Integrovaná Infraštruktúra však nemá na starosti len diaľničné projekty, pod jeho kompetenciu spadajú prakticky všetky väčšie dopravné projekty. Cieľom operačného programu je vybudovať do roku 2023 stovky kilometrov diaľnic, rýchlostných ciest a ciest I. triedy. Železničnú dopravu chce zatraktívniť zmodernizovaním 110 kilometrov tratí a nákupom 35 nových vlakových súprav. V Bratislave i Košiciach by sa mali vďaka eurofondom modernizovať viaceré električkové trate. V hlavnom meste sa ráta aj s prebudovaním osobného prístavu na Dunaji.

Okrem dopravných projektov sa operačný program venuje aj informatizácii spoločnosti a verejnej správy. Jedným z cieľov je pokryť všetky domácnosti širokopásmovým pripojením na internet s rýchlosťou minimálne 30 Mbit/s. Zároveň sa má pokračovať v budovaní e-governemnetu, čiže poskytovanie úradných služieb obyvateľom prostredníctvom internetu.

Celkovo je v Operačnom programe Integrovaná Infraštruktúra alokovaných 3,966 miliardy eur. Na dopravné projekty a informatizáciu spoločnosti je tak vyčlenená štvrtina všetkých prostriedkov, ktoré má Slovensko k dispozícii v rámci obdobia rokov 2014 až 2020.

Peter Dressler

Regióny čaká modernizácia za takmer dve miliardy

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 26. 2. 2016 14:13

Koncom roka 2014 Európska komisia odsúhlasila finálnu podobu Integrovaného regionálneho operačného programu. Brusel dospel k záveru, že operačný program prispeje k stratégii Európskej únie na zabezpečenie kontinuálneho, stabilného a inkluzívneho rastu. Má ambíciu dosahovať hospodársku, sociálnu a územnú súdržnosť, no predovšetkým je v súlade s Partnerskou dohodou SR na roky 2014 - 2020.

Výška finančného stropu pre operačný programu dosahuje 1,7 miliardy eur. Na menej rozvinuté regióny je vyčlenená suma 1,667 miliardy eur a na rozvinutejšie regióny „len“ 86 miliónov eur. IROP by sa mal zväčša implementovať prostredníctvom regionálnych integrovaných územných stratégií (RIÚS). RIÚS budú východiskovými strategickými dokumentmi pre realizáciu integrovaných územných investícií na regionálnej úrovni s dopadom na miestnu úroveň. Každá RIÚS bude pokrývať územie vyššieho územného celku. Každý samostatný samosprávny kraj spolu s krajským mestom a ďalšími socioekonomickými partnermi od počiatku pripravovali svoju regionálnu stratégiu. RIÚS každého kraja bude strategickým dokumentom pre realizáciu investičných priorít IROP financovaných z Európskych štrukturálnych a investičných fondov do roku 2023 v oblastiach regionálnej dopravy (vrátane nemotorovej), regionálneho školstva, zdravotníctva, životného prostredia, sociálnych služieb, kultúrneho a kreatívneho priemyslu.

BILANCIA PROGRAMU V ROKOCH 2007 - 2013

Od roku 2007 do 2013 bol pre Slovenskú republiku oficiálne prvým programovým obdobím. V tomto čase sa naskytla možnosť využívať zdroje z fondov EÚ v priebehu celého jeho trvania. Deklaruje to dokument Národný strategický referenčný rámec SR na roky 2007 - 2013 (NSRR). Strategický dokument bol vypracovaný v súlade s novými nariadeniami Európskej únie k štrukturálnym fondom i Kohéznemu fondu.

Konzistentná politika spolupatričnosti EÚ sa v programovom období 2007 - 2013 realizovala cez koncentráciu príspevkov z fondov na tri primárne ciele: Konvergenciu, Regionálnu konkurencieschopnosť a zamestnanosť a Európsku teritoriálnu spoluprácu. V jednote s nariadeniami obsahuje NSRR SR predovšetkým prvé dva ciele: konvergenciu a regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť.

V prípade prvej sa finančná podpora z fondov ERDF a ESF sústredí prioritne na regióny, ktorých hrubý domáci produkt nedosiahol sedemdesiatpäť percent priemeru krajín rozšírenej EÚ na obyvateľa pred prijatím nových nariadení za tri posledné roky. V prípade Slovenska je to celé jeho územie s výnimkou Bratislavského kraja. Pri financovaní z Kohézneho fondu cieľ konvergencia pokryje členské štáty majúce konvergenčný program. Ďalej sa to týka krajín s hrubým národným dôchodkom, ak za tri posledné roky pred prijatím nariadení nedosiahol 90 % priemeru krajín rozšírenej EÚ. Tieto kritériá Slovensko spĺňa celým svojím územím.

Na čerpanie podpory v cieli Regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť sú oprávnené oblasti, ktoré nespadajú do cieľa Konvergencia – čo je v prípade Slovenska práve Bratislavský kraj. Cieľ je zameraný na posilnenie konkurencieschopnosti a atraktivity regiónu Bratislavského kraja. Ide o cestu prostredníctvom predvídania hospodárskych a sociálnych zmien a podporenia inovácií, spoločnosti založenej na vedomostiach, cez podnikateľského ducha, ochranu životného prostredia, podporu adaptability pracovníkov a podnikov s rozvojom trhov práce, orientovaných na sociálne začleňovanie.

Dovedna všetky fondy počas piatich rokov NSRR SR predstavovali výšku 11 482 758 666 eur.

JEDNOTLIVÉ KROKY

Na Bratislavský kraj je v Integrovanom regionálnom operačnom programe 2014-2020 alokovaných 173 miliónov eur, pričom 86 miliónov predstavuje príspevok zo zdrojov EÚ. „V oblasti dopravy sa zameriame na rekonštrukciu, rozšírenie a následnú prekvalifikáciu cesty Rohožník - Malacky v záujme efektívnejšieho, bezkonfliktnejšieho a ekologickejšieho prepojenia významného zamestnávateľa a na sieť TNT. V oblasti sociálnej starostlivosti budú naše projekty zamerané na hĺbkový proces deinštitucionalizácie Domova sociálnych služieb v okrese Pezinok a Domova sociálnych služieb Rača - Strelkova,“ konkretizuje hovorkyňa Bratislavského samosprávneho kraja Lucia Forman.

Pre Trnavský kraj bola v rámci IROP vyčlenená z EFRR suma 145 miliónov eur. Prioritami Trnavského samosprávneho kraja pre toto programové obdobie sú najmä cesty II. a III. triedy. Ďalej modernizácia a transformácia existujúcich a podpora budovania nových verejných služieb v oblasti vzdelávania, sociálnych službách a modernizácia zdravotníctva. „Dôležitou prioritou je aj investovanie do sektora vodného hospodárstva a podpora rastu a zamestnanosti v kultúrnom a kreatívnom priemysle vytvorením Kreatívneho Centra,“ dodáva Miroslav Strehár z Oddelenia stratégie, programovania a GIS Trnava.

Trenčianskemu kraju patrí 120 miliónov eur. Jana Paulínyová vedúca oddelenia komunikácie a medzinárodných vzťahov Trenčianskeho kraja hovorí: „K tomu ešte budú alokované do kraja prostriedky v rámci Ministerstva kultúry SR a Ministerstva zdravotníctva SR, ktoré sú však indikatívne a môžu sa meniť.“ V doprave je prioritou TSK rekonštruovať cez IROP cesty II. triedy, ktoré spĺňajú kritériá a boli zaradené do Strategického plánu rozvoja a údržby ciest II. a III. triedy i budovanie cyklistickej infraštruktúry v spádových oblastiach okresných centier na cyklodopravné účely. Pre sociálnu oblasť je prioritou deinštitucionalizácia zariadení sociálnych služieb ako DSS Adamovské Kochanovce. Taktiež investícia do stredných škôl, ktoré sú centrami odborného vzdelávania.

Nitriansky samosprávny kraj disponuje 132 miliónmi eurami, pričom výsledná alokácia predstavuje 14,19 %. V novom programovom období 2014 – 2020 plánuje zvýšiť účinnosť rozvojových politík podporených zo zdrojov Európskych štrukturálnych a investičných fondov (EŠIF) prostredníctvom integrácie jednak tvorcov rozvojových politík na národnej úrovni, ale aj inštitúcií na regionálnej a miestnej úrovni realizujúcich operácie rozvojových politik a kapitálu a vedomostí definovaného priestoru. Východiskovými dokumentmi sú najmä programy hospodárskeho a sociálneho rozvoja samosprávnych krajov, miest a obcí dotknutého územia, územné plány a ostatná relevantná územnoplánovacia dokumentácia a dokumenty mikroregiónov.

Žilinský samosprávny kraj je gestorom prípravy Regionálnej integrovanej územnej stratégie (RIÚS) Žilinského kraja na roky 2014-2020. „Mesto Žilina má v pláne významnú investíciu do verejnej mestskej dopravy, výstavbu a prepojenie existujúcich mestských cyklochodníkov používaných obyvateľmi mesta na dopravu za prácou a vzdelaním, zásadnú rekonštrukciu niekoľkých materských škôl s potrebou ich nadstavby pre zvýšenie kapacity a zníženie neuspokojených žiadostí rodičov na území mesta. Máme záujem o vytvorenie troch nových sociálnych služieb v meste, ktoré nám tu chýbajú, ako napr. denný stacionár pre seniorov,“ povedal hovorca mesta Pavol Čorba. Najväčšou položkou je však realizácia niekoľkých veľkých projektov v mestskej hromadnej doprave, ako napríklad výmena nevyhovujúceho trakčného vedenia.

Riadiaci orgán pre Integrovaný regionálny operačný program vyčlenil Banskobystrickému kraju 147 miliónov eur. Jedná sa o záväznú časť alokácie za zdroj Európsky fond regionálneho rozvoja. Banskobystrický samosprávny kraj a organizácie v jeho zriaďovateľskej pôsobnosti sa budú, ako tvrdí Michaela Piliarová, hovorkyňa Banskobystrického samosprávneho kraja, uchádzať o finančné prostriedky prostredníctvom predkladania žiadostí o nenávratný finančný príspevok v rámci IROP v prípade oprávnenosti žiadateľa. Ide o predpokladané aktivity do ciest II. a III. triedy, cyklokomunikácií, strategických dokumentov, investícií do zdravotníckej a sociálnej infraštruktúry a do stredných odborných škôl.

Dotácia Prešovskému samosprávnemu kraju predstavuje 177 miliónov eur. V doprave pôjde o zlepšenie prístupu obyvateľov z obytných zón k prestupným terminálom: budovanie Solivarskej cesty v spolupráci s PSK, rekonštrukcia prestupného terminálu - predstaničný priestor, budovanie parkovacích miest, odstavných plôch typu PARK & RIDE, BIKE & RIDE, KISS & RIDE. „Služby sa zamerajú na rozširovanie kapacít materských škôl, zriaďovanie odborných učební na základných školách, vybudovanie komunitného centra sociálnych služieb, rekonštrukcia existujúcich denných centier, budovanie Centier integrovanej zdravotníckej a sociálnej starostlivosti v gescii Ministerstva zdravotníctva SR,“ upresňuje Milan Grejták, tlačový referent za mesto Prešov. Pre životné prostredie sa plánuje revitalizácia nevyužívaných plôch, ako Centrálny mestský park, budovanie deliacich zelených pásov, revitalizácia vnútroblokov sídlisk, ale aj spracovanie generelu zelene.

Košický samosprávny kraj obdrží 139 miliónov eur, čo je 14,97 % z celkovej alokácie IROP. V rámci dopravných projektov je snaha o modernizáciu a rekonštrukciu regionálnych komunikácií, či výstavbu cyklistických trás. Komunitné zariadenie opatrovateľskej služby v Michalovciach v rámci sociálnych služieb, a ďalej taktiež pilotný projekt deinštitucionalizácie zariadenia LIDWINA – DSS Strážske, projekt deinštitucionalizácie zariadenia JASANIMA – DSS Rožňava, detský domov – Centrum detí Slovenské Nové Mesto. “Pre školstvo treba rozšíriť kapacity materských škôl, zvýšiť energetické hospodárnosti budov materských škôl, obstaranie materiálno - technického vybavenia materských škôl, modernizáciu a rekonštrukciu základných škôl i stredných odborných,” špecifikuje Katarína Jantošovičová z Referátu styku s médiami a verejnosťou. Petra Vörösová

Komise si myslí, že v Polsku končí demokracie

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 2. 2016 12:31

Poslední změny v polském ústavním soudu a nový mediální zákon jsou ohrožením demokratického státu. Myslí si to Evropská komise, která zahájila v půlce ledna řízení proti Varšavě. Vůbec poprvé se stalo, že bylo spuštěné zjišťování, zda některý ze členů neporušil zásady demokracie. Vše může skončit až odebráním hlasovacích práv 51 polským europoslancům a v krajním případě i vyloučením Polska z osmadvacítky.                      

Nová polská vláda se dostala k moci na podzim loňského roku. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) získala většinu v obou komorách parlamentu a na jaře byl i její člen, Andrzej Duda, zvolen prezidentem. Novou premiérkou se stala Beata Szydlova. I když nejen v Polsku se často objevují hlasy, že faktickým šéfem strany je bratr bývalého prezidenta Polska tragicky zesnulého při letecké havárii u Smolensku předseda PiS Jarosław Kaczyński.

Co vlastně Evropské komisi vadí? Poslední změny ve fungování ústavního soudu a mediální zákon. „Polsko je suverénní země, která prošla demokratickými volbami a dělá reformy. Musí ale dbát jako členská země EU i závazků, které sama přijala podpisem Smlouvy o EU. A tím závazkem podle článku 2 Smlouvy je dodržování principů právního státu. Komise, jak známo, je hlídačem dodržování smluv, a má povinnost se ptát a hodnotit. Jedná se o preventivní opatření,” odpověděla na otázky Evropských novin česká eurokomisařka Věra Jourová. Týden po ohlášení řízení proti Varšavě oznámil stálý předseda Evropské rady Polák Donald Tusk, že jednání o situaci v Polsku nebude na programu únorového summitu osmadvacítky v Bruselu.

PROTESTY PROTI REFORMÁM

Nová jednobarevná polská vláda přijala změnu fungování polského ústavního soudu. Ten má patnáct členů, po reformě PiS je usnášeníschopnou většinou od nynějška třináct soudců. Z nich je potřeba pro přijetí návrhu souhlasu alespoň devíti. PiS se tím podle kritiků snaží schválně omezit rozhodovací schopnosti soudu, protože pokud se soudci v plénu nesejdou nebo neshodnou, tak budou zavaleni žádostmi a znehybněni. PiS také prosadila přeměnu veřejnoprávní televize, rozhlasu a tiskové kanceláře z veřejnoprávních na státní instituce.

Od listopadu lidé v Polsku protestují proti reformám nové vlády. Na varšavské demonstraci v půlce prosince se údajně sešlo na padesát tisíc lidí. Protesty svolává Výbor na obranu demokracie (KOD), jenž se těší podpory většiny opozičních stran. Demonstrace se uskutečnily i v půlce ledna, kdy odpůrci kromě Varšavy protestovali též před polskými ambasádami V Bruselu, Londýně, Berlíně a Paříži. V lednu vyhnal lidi do ulic návrh zákona, díky kterému by mohly policie a bezpečnostní složky sledovat aktivitu občanů na internetu bez soudního příkazu.

Je to poprvé od zavedení ochranného mechanismu v roce 2014, co byl uveden v praxi. V případě, že se po tomto šetření ostatní členové EU jednomyslně shodnou, že v Polsku jsou porušovány zásady demokratického státu, Vašavě budou omezena hlasovací práva, hrozí jí i přímo vyloučení z Unie. To se však zdá velmi nepravděpodobné a nejen kvůli tomu, že Maďarsko již dříve ohlásilo, že tento případný návrh bude vetovat. Podle Věry Jourové je důležité vidět situaci v Polsku v širším kontextu. „Věřím tomu, že tak daleko nedojdeme. A pokud ano, může být užitečné se vrátit při debatě hlav států ke kořenům a základním principům, na kterých EU stojí,” dodala eurokomisařka Věra Jourová.

Lukáš Zitka

Z nových eurofondov najviac zhltne doprava

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 2. 2016 12:07

O niekoľko týždňov sa definitívne skončí rok 2015 a pre Slovensko tým aj posledná možnosť vyčerpať posledné milióny eur z programového obdobia 2007 až 2013. Počas dvojročnej výnimky sme dostali možnosť preinvestovať zvyšných päť miliárd eur. V novom roku však už budú k dispozícii len eurofondy pre rozmedzie rokov 2014 až 2020.

Ich využitie počas nasledujúcich dvanástich mesiacov bude rozmanité. Najväčšie investície v objeme niekoľkých stoviek miliónov eur budú smerovať na dopravné projekty.

Jedným z nich bude pokračovanie v rozsiahlej modernizácii železničných tratí. Momentálne je hotových už takmer 160 kilometrov vysokorýchlostnej trate medzi Bratislavou a Žilinou, práce práve prebiehajú na technicky náročnejších úsekoch na Považí. V budúcom roku sa začne s realizáciou 18-kilometrového úseku medzi Púchovom a Považskou Teplou.

Vďaka modernizácii sa súčasná trať skráti o takmer tri kilometre. Dopomôcť tomu majú tri nové mosty a dva nové tunely Diel a Milochov s celkovou dĺžkou tri kilometre. Vlaky budú novým úsekom prechádzať rýchlosťou 160 km/h. V kombinácii s novým vedením trate a jej úpravou na vyššiu rýchlosť, sa stane cestovanie vlakom na Hornom Považí rýchlejšie i bezpečnejšie. Technicky náročný úsek v okolí priehrady Nosice bude stáť podľa ministerstva dopravy 300 miliónov eur.

Železničiari sa okrem toho pustia aj do modernizácie trate medzi Dolným Hričovom a Žilinou, ktorý je súčasťou úseku medzi Považskou Teplou a metropolou severného Slovenska. Deväť kilometrov modernizovanej trate medzi Dolným Hričovom a Žilinou by mal stáť 60 miliónov eur.

NOVÉ ELEKTRIČKY

Bratislava sa konečne môže chváliť novými električkami. Červeno-čierne škodovky sú prvými nízkopodlažnými a klimatizovanými súpravami, ktorými Dopravný podnik Bratislava disponuje. Mesto si ich objednalo dokopy 60 – z nich polovicu jednosmerných a druhú obojsmerných. Práve v roku 2016 bude skompletizovaná opcia na posledných 15 obojsmerných električiek Škoda 30T. Cena jedného vozidla je približne 2,4 milióna eur, celkovo tak bude ich dodanie stáť 37 miliónov, z ktorých 85 % hradia európske dotácie.

Obojsmerné električky by mali byť jazdiť predovšetkým na novej trati do Petržalky. Hoci projekt mal byť pôvodne hotový ešte koncom leta 2015, jeho dokončenie sa posunulo do polovice decembra. V prípade omeškania dokončenia stavby nebude Brusel preplácať žiadne náklady, ktoré vzniknú po 31. decembri 2015. Aj v prípade dodržania šibeničného termínu prejdú prvé električky s cestujúcimi po zrekonštruovanej trati v centre mesta a cez nový Starý most do Petržalky až na jar budúceho roka.

EUROFONDAMI PROTI KRIMINALITE

Na štrukturálne fondy v roku 2016 sa spolieha aj ministerstvo vnútra, ktoré ich chce využiť na boj proti zločinu. Na prevenciu kriminality vyčlenili 1,3 milióna eur. Určené sú štyri hlavné ciele: znižovanie kriminality a inej protispoločenskej činnosti má byť predvošetkým zamerané na závažnú trestnú činnosť vrátané korupcie, obchodu s drogami a zbraňami a sexuálnemu vykorisťovaniu detí. Policajti by chceli začleniť prevenciu kriminality do koncepcií rozvoja miest a krajov a efektívnejšie tak predchádzať páchaniu zločinu najmä v sociálne vylúčených a rizikových skupinách. Eurofondy by mali pomôcť aj „sociálne vylúčeným komunitám“, čiže bezdomovcom, nezamestnaným, telesne a zdravotne postihnutým. Zároveň by sa mala dosiahnuť účinnejšia resocializácia prepustených väzňov i náprava recidivistov. V rámci projektu budú financované aj poradenské služby obetiam trestných činov.

Ministerstvu vnútra priklepol Brusel ďalších 24 miliónov na zefektívnenie ochrany vonkajšej hranice, cezhraničnej policajnej spolupráce i boja proti trestnej činnosti. Ide o reakciu na teroristické útoky spáchané 13. novembra v Paríži.

„Nemôžeme podceniť udalosti, ktoré sa odohrávajú iba stovky kilometrov od nášho územia. Prevencia a dôkladná príprava sú v dnešnej situácii absolútnou prioritou,“ povedal podpredseda vlády a minister vnútra Robert Kaliňák. „Tento program je dobrým nástrojom na posilňovanie našich bezpečnostných možností, a to nielen prostredníctvom nových technológií a systémov, ale aj neustálym rozvojom bezpečnostných zložiek,“ dodal Kaliňák.

Útoky v Paríži nenechali vládu Roberta Fica chladnou, parlamentom boli promptne prijaté antiteroristické zákony. Políciu a vojsko čaká veľká modernizácia a preškolovanie na boj proti terorizmu. Polícia dokonca prijme do svojich radov 2500 nových členov. Vláda na to vyčlení 100 miliónov eur, ktoré však pôjdu zo štátneho rozpočtu.

MILIÓN PRE UMELCOV

V budúcom roku sa dotáciám z eurofondov potešia aj umelci. Fond na podporu umenia chce prerozdeliť milión eur na organizovanie prehliadok, festivalov a súťaží národného i medzinárodného významu. Kultúrne akcie majú byť zamerané výhradne na nekomerčné umenie z oblasti tanca, hudby, divadla, literatúry a vizuálneho umenia. Minimálna čiastka, o ktorú môžu organizátori žiadať, je 30-tisíc eur, maximálne štvrť milióna. V budúcnosti by mal Fond na podporu umenia vyčleniť prostriedky aj na záštitu aktivít kultúrnych a umeleckých centier i vydávanie časopisov.

Kultúrne projekty národnostných a etnických menšín podporia v roku 2016 dotáciami vo výške 3,8 milióna eur. Prioritou projektov bude zachovanie, ochrana a rozvoj kultúry menšín. Prostriedky sú určené aj na výchovu a vzdelávanie k medzietnickému a medzikulturnému dialógu medzi národnostnou väčšinou a menšinou.

STOVKY PROJEKTOV

Podľa štátneho webu vssr.sk, komplexného informačného systému pre verejnú správu – je v súčasnosti vyhlásených vyše 160 výziev na programové obdobie 2014 až 2020. Každá výzva ponúka možnosť subjektom zapojiť sa do verejnej súťaže na realizáciu projektov v celkovej hodnote niekoľkých desiatok miliónov eur. Ďalšie výzvy pre rok 2016 budú zverejnené v priebehu roka. Predpokladaná suma na ich realizáciu presiahne stovky miliónov eur.

Peter Dressler

Aj terajšiu epidémiu chrípky ľahšie zvládnete s Vincentkou

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 19. 2. 2016 16:29

V polovici februára 2016 sa epidemiologická situácia v Českej republike i na Slovensku týkajúca sa chrípky a jej podobných ochorení zhoršila. V Česku sa počet chorých blíži k hranici 1500 na 100 000 obyvateľov, čo je už plošná epidémia. Najviac chorých lekári zaevidovali v Juhomoravskom kraji. Média ako zdroj informácií uvádzajú Národné referenčné laboratórium pre chrípku Štátneho zdravotného ústavu v Prahe. V súvislosti s komplikáciami už v ČR zomrelo 13 ľudí, na Slovensku dvaja. Prevažná väčšina pacientov mala niektorú zo základných chronických chorôb a nemali očkovanie proti chrípke. Každoročne sa podobné situácie opakujú.

Chrípka je ochorenie, ktoré sa nesmie podceniť. Najviac pomáha očkovanie, ale keď chýba, dôležité je ,,vyležať ju“. Niekedy je však nutná aj hospitalizácia a nasadenie antivirotík. Pri chrípke však nepomáhajú antibiotiká, pretože je to vírusové a nie bakteriálne ochorenie. Čo však pomáha a prináša chorým úľavu sú rôzne babičkovské recepty - čaj s medom a citrónom, dostatok spánku a osvedčená minerálna voda Vincentka.

Vysvetľuje Jan Šumšal, riaditeľ spoločnosti Vincentka, a. s., ktorá vlastní práva na jej plnenie do fliaš: ,,Vincentka sa nazýva aj liekom starých materí. Jej priaznivé účinky sa prejavujú pri širokom spektre ochorení. Vincentka preukázateľne pomáha pri chrípke, angíne, ochoreniach horných aj dolných dýchacích ciest, ale aj pri žalúdočných a iných problémoch. Vincentka pomáha odstraňovať sekundárne následky a nepríjemné sprievodné prejavy ochorení dýchacích ciest. Predovšetkým pomáha zlepšovať dýchanie. Pri ochoreniach dýchacích ciest sa nadmerne tvoria hlieny, ktoré blokujú dýchacie cesty, dutiny a hromadia sa v hrtane, nose a priedušnici. Svojou konzistenciou sťažujú ich vykašliavanie či vyfúkanie. A tu nastupuje  Vincentka - prírodná liečivá minerálna voda vyvierajúca v kúpeľoch Luhačovice. Oxid uhličitý, ale aj soli v nej obsiahnuté, majú tú schopnosť, že rozpúšťajú hlieny a následne umožňujú pacientovi, aby sa ich zbavil.“

Každé z ochorení dýchacích ciest si vyžaduje určitý preferovaný spôsob aplikácie Vincentky. Pri dutinách je najlepšie používať plastovú konvičku a Vincentku NASALIS. Do nosa, prípadne aj do hrdla, je vhodná aplikácia Vincentky v spreji. Na hrtan a hornú časť priedušnice je dobré aj kloktanie Vincentky priamo z pohára alebo z fľaše. ,,Na dolné cesty dýchacie, kam sa Vincentka nedá dopraviť predchádzajúcimi spôsobmi, je najlepšia jej aplikácia vdychovaním inhalátormi. Vhodné je aj vdychovanie pár buď z vyvíjača pary, alebo pri jej varení v odkrytom hrnci v kuchyni. Dobré je aj naparovanie pod uterákom nad Vincentkou. Pôsobí to na dýchacie cesty horné i dolné aj dutiny, pretože vtedy pozitívne účinkuje aj zahriatie samotnou parou. Rozširuje to cievy, prekrvuje ich a pomáha im zbaviť sa studených hlienov Vincentka pôsobí aj preventívne ešte pred nástupom choroby. Je preto dobré pravidelne, ráno aj večer, Vincentku kloktať“, vysvetľuje  J. Šumšal.

Primár MUDr. Jiří Hnátek, vedúci lekár Lázní Luhačovice, a. s., bližšie približuje účinky liečby minerálnymi vodami: ,,Inhalácia prírodnej minerálnej vody je najdôležitejšou formou liečby chorôb dýchacích ciest v akciovej spoločnosti Kúpele Luhačovice. K tomuto účelu sú využívané práve vody typu Vincentky, ktoré sú rozprášené na veľkosť častíc do 10 u. Väčšie kvapky 10 u a viac sa usadzujú v nosohltane, menšie prenikajú hlbšie až do alveol (pľúcnych mechúrikov). K výrobe hmloviny používame prístroje na stlačený vzduch, ktorý je vyrábaný centrálne pre každé inhalatórium. Naše inhalatóriá sú vybavené špičkovou technikou firmy Heyer, a to ako pre inhaláciu individuálnu, tak skupinovú. Liečebná metodika v Kúpeľoch Luhačovice je založená na využití prírodných minerálnych vôd, na čele s Vincentkou. Sú to alkalické, hydrouhličitanochloridosodné, jódové vody, ktoré sú silne mineralizované (Na, K, Mg, Ca, Mn, chloridy, bromidy, jodidy, sírany) s vysokým obsahom voľného oxidu uhličitého. Využívajú sa na pitnú liečbu, inhaláciu a na kúpele. Vody slané, teda chlorid sodný, sú známe ako čisté expektorans, čiže pri ochorení dýchacích ciest spôsobia zriedenie viskózneho hlienu a jeho ľahšie vykašliavanie. Na zriedenie hlienov prispieva aj alkalická reakcia minerálnych vôd, rovnako tak ako uhličitany (lítny, sodný, vápenatý) a ióny jodidové či bromidové. Kalciové ióny pôsobia protizápalovo, spazmolyticky (uvoľnenie stiahnutie vnútorných orgánov) a majú stimulačný vplyv na činnosť riasinkového epitelu, ktorým je sliznica dýchacích ciest pokrytá. Podobne priaznivo pôsobia aj ďalšie zlúčeniny obsiahnuté v luhačovickej minerálnej vode. Voľný oxid uhličitý, ktorý sa pri inhalácii tiež vstrebáva, spôsobuje roztiahnutie kapilár, čím je zaistený zvýšený prietok krvi chorou sliznicou a tým odplavovanie toxických medziproduktov zápalu. Urýchľuje tiež vstrebávanie minerálnych vôd a dráždi dýchacie centrum. Chemický či farmakochemický účinok inhalačných minerálnych vôd nie je jediným činiteľom, ktorý ovplyvňuje chorú sliznicu dýchacích ciest. Miestny účinok aerosólovej hmloviny sa prejavuje tiež fyzikálne, čiže mechanicky, tepelne a osmoticky. Predovšetkým tepelný účinok má inhalácia na horné dýchacie cesty.“

Teplejšie hmloviny do 39 °C spôsobujú prekrvenie sliznice, povzbudenie miestneho metabolizmu, zvýšenú sekréciu žľazových buniek, aktiváciu pohybu riasinkového epitelu, prípadné zvlhčenie a uvoľnenie zaschnutého hlienového sekrétu a chrást. Chladnejšie inhalácie okolo 25 °C zužujú kapiláry a pôsobia protizápalovo. ,,Pri inhalácii minerálnych vôd sa ale predovšetkým uplatňuje ich komplexný účinok. Všeobecne možno účinok inhalácie minerálnych vôd zhrnúť takto: 1. účinok mukolytický (zrieďujúci hlien), 2. ovplyvnenie lokálneho metabolizmu sliznice dýchacích ciest, 3. zníženie dráždivosti slizníc horných ciest dýchacích, 4. zvýšenie sekrécie, ľahšie vykašliavanie zlepšením funkcie riasinkového epitelu, 5. protizápalový účinok. Rad odborných prác aj bohaté praktické skúsenosti našich lekárov tieto účinky potvrdzujú. Okrem inhalácie hmloviny čistej minerálnej vody sa na základe lekárskeho predpisu môžu inhalovať aj bronchodilatačné (rozširujúce priedušky) či mukolytické (uvoľňujúce vykašliavanie) medikamenty, špeciálne olejové zmesi či antibiotiká, ktoré účinky minerálnych vôd dopĺňajú alebo zvyšujú,“ vysvetľuje J. Hnátek.

Firma Vincentka vyvinula celú škálu výrobkov, ktoré sú urobené na báze Vincentky tak, že sa z nej získava silný koncentrát a ten sa zapracúva do krémov, zubných pást, pastiliek. Pastilky sú veľmi dobré pri ochoreniach hrdla, angínach, ale aj pri strate hlasu, oslabení hlasiviek. Vincentka je vhodná pre všetky vekové kategórie. Pre malé deti od 0 do 3 rokov existuje špeciálny sprej s aplikátorom. Vincentka je vhodná aj pre alergikov s alergickou nádchou.

Viac informácií je na www.vincentka.cz, www.lazneluhacovice.cz

PR

Brexit se blíží? Průzkum říká, že ano

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 2. 2016 12:23

Britská punková skupina The Clash před více než třiceti lety řešila otázku Should I stay or should I go? Tedy mám zůstat, nebo jít? Podobnou otázku, ve vztahu k Evropské unii, v současnosti řeší vláda Velké Británie. Průzkumy veřejného mínění v roce 2016 poprvé přinesly výsledky, kdy si více než polovina Britů přeje odchod své země z osmadvacítky.

Průzkum ukázal sílící skepsi obyvatel Spojeného království. Mnozí respondenti se podle všeho rozhodovali i s ohledem na neblahé události, které se staly v Kolíně nad Rýnem při oslavách nového roku. Institut Survation v půlce ledna uspořádal průzkum, ze kterého vyšlo, že 53 procent Britů si přeje vystoupení své země z osmadvacítky. Je však potřeba říci, že z tohoto výsledku byli vyřazeni nerozhodnutí voliči. Loni v květnu byly přitom výsledky přesně opačné. Mail on Sunday, který průzkum přinesl, spekuluje, že tento příklon k euroskepticismu je vyprovokován pařížskými útoky, imigrační krizí a také silvestrovskými útoky v Kolíně nad Rýnem.

Podle komentátorky Daily Telegraph Allison Pearson mohou hlasy žen, otřesených ze silvestrovských násilností v Kolíně nad Rýnem, pořádně zamíchat kartami při referendu. Pearson uvádí, že britské ženy jsou více euroskeptické než jejich mužští protějšci. Příklon k protievropskému hlasu také mohla způsobit Toyota, jejíž šéf Akio Toyoda v lednovém rozhovoru pro Financial Times řekl, že Toyota bude vyrábět auta ve Spojeném království nezávisle na výsledku referenda. Toyota je jedním z nejštědřejších zahraničních investorů v Británii, jen v severním Walesu zaměstnává tisíce lidí. Vyjádření jejího šéfa tak nahrálo příznivcům Brexitu, kteří v odchodu z Unie nevidí katastrofu pro průmysl.    

Mnozí odborníci však varují před tím, že by britské „ne“ mohlo znamenat rozpad Spojeného království. Skotsko, které je proevropské, by podle nich mohlo znovu žádat referendum o nezávislosti. V září 2014 byl výsledek hlasování o nezávislosti nečekaně vyrovnaný – pro setrvání se vyjádřilo jen něco málo přes 55% voličů. Případný Brexit by mohl skotským míněním ale pořádně zamávat.

NE VĚTŠÍ INTEGRACI

Zatím stále není jistý termín konání referenda. David Cameron ho slíbil vyhlásit do konce příštího roku. V kuloárech se spekuluje, že přesné datum by měla vláda vyhlásit po únorovém summitu EU v Bruselu. Britský premiér mezitím pokračuje ve své „tour“ po členských státech, při kterém se snaží přesvědčit o oprávněnosti svých požadavků. Na konci ledna tak přijel i do Česka, kdy jednal, mimo jiné, i s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Český předseda vlády Camerona ujistil, že se bude snažit udělat maximum pro nalezení kompromisu mezi Spojeným královstvím a Unií. Londýn nechce větší politickou integraci s Unií. Důležitou otázkou je rovněž oblast sociálního systému, kdy Cameron požaduje zvýšení nároků, které by museli občané jiného členského státu osmadvacítky splňovat, aby mohli pobírat sociální dávky ve Spojeném království. Británie si rovněž přeje větší suverenitu pro svůj parlament a více možností, jak by případně mohl blokovat případné změny v evropské legislativě. Chtěla by právo veta v případě nechtěných nařízení Unie. Chce také ujištění, že země tzv. eurozóny nejsou zvýhodňovány na úkor států, které eurem neplatí.

Lukáš Zitka  

Dotace 2016? Čekají nás první projekty

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 2. 2016 11:56

Když před dvěma lety hlásaly novinové titulky, že zlatý věk evropských dotací skončil, jen opatrně upozorňovali mnozí analytici, že to není tak úplně pravda. Skutečností je, že objem prostředků, které má Česká republika k dispozici v evropských fondech, se opravdu snížil. Zároveň ale platí, že naše země může v období 2014 – 2020 stále čerpat téměř 24 miliard eur, tedy kolem 650 miliard korun.

26. srpna loňského roku byla Evropskou komisí definitivně schválena tzv. Dohoda o partnerství, která je zastřešujícím dokumentem pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Dokument vymezuje mantinely čerpání a ustanovuje deset operačních programů (plus pět přeshraničních), do kterých budou moci žadatelé přihlašovat svoje projekty. Přitom platí, že největší objem finančních prostředků je v OP Doprava, v Integrovaném regionálním operačním programu a v OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jde v pořadí už o třetí kolo čerpání evropských dotací. Třetí kolo, ve kterém naše země ale opět nevybíhá při startovním výstřelu, ale až dlouho po něm. Vyhlašování výzev totiž odstartovalo s více než ročním zpožděním, což znamená, že první finanční prostředky začnou příjemci reálně čerpat až v průběhu příštího roku. U některých programů se dokonce vše ještě pozdrží a lze čekat, že plnou rychlostí bude naše země čerpat ze všech programů až v roce 2017. Největší problémy zřejmě budou u Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, do kterého lze zatím podávat jen předběžné žádosti o dotace. Na možnost podávání plných žádostí čekají hlavně malé a střední podniky a živnostníci. Program má totiž technické potíže s nastavením nového monitorovacího systému, což neustále posunuje jeho plnodnotné spuštění. „Ministerstvo průmyslu a obchodu, řídící orgán programu, intenzivně jedná s Ministerstvem pro místní rozvoj o rychlém odstranění technických dílčích nedostatků MS2014+, aby byl skutečně plně funkční, jak je deklarováno ze strany MMR,“ uvedla mluvčí ministerstva Lenka Bernklauová. Největší zpoždění se týkají projektů připravovaných s cílem splnění závazků ohledně energetických úspor.

LETOS ROZDĚLENO AŽ 40 PROCENT?

Potíže má i přidělení dotace na zavádění vysokorychlostního internetu. Příští rok se jí téměř jistě nedočkáme. Politici totiž stále nepřijali národní plán rozvoje vysokorychlostních sítí, který je jednou z klíčových podmínek pro udělení dotace ve výši 14 miliard korun. Peníze mají pomoci s dobudováním sítě vysokorychlostního internetu, a to především ve venkovských oblastech, kde jde o nákladný a zdlouhavý proces. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka za vše mohou neshody mezi ministerstvy na tom, jak má koncepce vypadat a také spory s podnikatelským sektorem.

I přes zmíněné problémy ale zpoždění, které Česká republika v současném období nabrala, ještě nemusí mít žádné fatální následky. Pravdou je, že průtahy tu byly na začátku každého programovacího období, a pokud se během následujících dvou let podaří vychytat chyby v systému a zefektivnit čerpání, nemusí to znamenat žádné ztráty finančních prostředků. Ostatně podle zástupců ministerstva pro místní rozvoj se na tom usilovně pracuje a řada programů už jede na plné obrátky Náměstkyně ministryně Olga Letáčková v listopadu oznámila, že ministerstvo by chtělo do konce letošního roku rozdělit až 40 procent dotací pro období 2014 – 2020, celkem tedy kolem 268 miliard korun. K začátku listopadu bylo vyhlášeno na 130 výzev v objemu 130 miliard korun. „Hlavní podíl bude mít program Doprava, do kterého by do konce roku mělo jít zhruba 85 miliard,“ dodala Olga Letáčková. Zároveň platí, že už nyní jsou na stránkách ministerstva pro místní rozvoj zveřejněné předběžné harmonogramy výzev u všech operačních programů, takže případní žadatelé mají dostatek informací, aby své projekty správně připravily.

PRVNÍ PROJEKTY UŽ SE VYŘIZUJÍ

Největší debaty při vytváření současného programového období se týkaly Integrovaného regionálního operačního programu. Ten byl nakonec schválený Evropskou komisí jako sedmý v pořadí až v červnu tohoto roku. A první výzvy na sebe nenechaly dlouho čekat. Královéhradecký kraj si například zažádal o dotaci na rekonstrukci ulice Tyršova v Třebechovicích pod Orebem. Pokud vše půjde podle plánu, v příštím roce by mohlo dojít na realizaci projektu. Ostatní regiony budou příští rok také realizovat své akce. Jihočeský kraj chce s pomocí IROP postavit obchvat Českých Budějovic, Jihomoravský zase obnovit silnici mezi Deblínem a Tišnovem na Brněnsku za 323 milionů korun. „Práce chceme zahájit na jaře. Předpokládáme, že potrvají rok,“ řekl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar. Příští rok bude i přes možnost realizovat první projekty s podporou IROP pro české regiony z hlediska evropských financí podstatně skromnější. Velký nárůst investičních akcí s podporou EU realizovaných krajskými samosprávami se očekává až v roce 2017.

Své projekty mohou do IROP přihlašovat i další subjekty. K dispozici už mají výzvy zaměřené například na obnovu historických památek, začleňování sociálně vyloučených či na zpracování územních studií. Obce a města pak budou moci v příštím roce realizovat akce zaměřené na vybavení školek a jeslí. „Chceme podpořit stavby, stavební úpravy a pořízení vybavení za účelem zajištění dostatečné kapacity kvalitních a cenově dostupných zařízení péče o děti do tří let, dětské skupiny a mateřské školy, ve vazbě na území, kde je prokazatelný nedostatek těchto zařízení,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Na dvě výzvy pro toto určené je připraveno více než 1,8 miliardy. Naopak obavy mají obce z nedostatku peněz na opravy místních komunikací. Ty už se totiž v tomto období evropských peněz nedočkají. Ministerstvo se proto rozhodlo, že zařadí jejich financování do národních programů. „V operačních programech z EU na období 2014-2020 se už s místními komunikacemi nepočítá. Vzali jsme si je pod sebe, i když možná trochu suplujeme roli ministerstva dopravy,“ říká ministryně Šlechtová. Na projekty obnov místních komunikací by tak mělo jít až 150 milionů korun.

POMŮŽE NOVÁ AGENTURA

Příští rok bude klíčový i pro mnoho dalších programů. Z OP Doprava by měly jít miliardy na dálnice a rychlostní silnice i velké finanční částky na nové vlaky a na rekonstrukce některých tratí. OP Životní prostředí pomůže žadatelům s výměnou zastaralých kotlů a OP Výzkum, vývoj a vzdělávání zase nedávno vyhlásil výzvu zaměřenou na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Další podnikatelé pak budou moci investovat do akvakultury, zpracování produktů nebo do inovací v oblasti rybářství, k čemuž budou moci využít 280 milionů korun z OP Rybářství. Velké plány má pro příští rok Praha. Na investice by měla mít přes osm miliard korun. Nejvíc peněz půjde na dopravu a městskou infrastrukturu, na dofinancování stavby tunelu Blanka a na výstavbu Ústřední čistírny odpadních vod. Ať už vedení Prahy, tak mnozí jiní žadatelé budou mít možnost využít pro své projekty OP Praha – pól růstu. První výzvy budou vyhlášeny v prvním a druhém čtvrtletí a zaměří se na podporu podniků, nových produktů a na posílení technologického rozvoje a inovací. „Program podpoří podniky, které mají potenciál svou exportní činností přitáhnout do regionu dodatečné zdroje pro jeho další rozvoj,“ říká ředitel Odboru evropských fondů Prahy Jan Hauser.

V lednu se také odehraje jedna důležitá událost v oblasti administrace evropských dotací. Dojde totiž k rozdělení agentury CzechInvest. Nově vzniklá část se zaměří právě na správu fondů EU. „Nová agentura ponese název Agentura pro podnikání a inovace, do které přejde zhruba 130 zaměstnanců CzechInvestu. Zbytek CzechInvestu se bude nadále věnovat svému hlavnímu úkolu, kterým je zprostředkovávání investičních projektů do ČR,“ uvedl ministr Jan Mládek. Zda i to pomůže k rychlejšímu a efektivnějšímu čerpání by měly ukázat už první měsíce příštího roku.

Filip Appl

Tržby výrobcu úsporných okien a dverí Makrowin sa vlani zvýšili o 12 %

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 16. 2. 2016 16:25

Medziročný nárast tržieb o 12 % zaznamenal v roku 2015 popredný slovenský výrobca energeticky úsporných drevohliníkových a drevených okien, spoločnosť Makrowin, s. r. o., Detva. Firma zvýšila celkové tržby z 1,111 milióna EUR v roku 2014 na 1,245 milióna EUR v minulom roku. Na najdôležitejšom exportnom teritóriu v USA zaznamenal vlani Makrowin tržby vo výške 323 527 EUR. Informoval o tom Dušan Majer, riaditeľ spoločnosti Makrowin, s. r. o, Detva.

,,Kým predvlani sme rástli predovšetkým v USA, o vlaňajší rast sa už postaral domáci trh, ktorý výrazne ožil. Od septembra nestíhame vyrábať. Vďačíme za to celkovému oživeniu stavebného trhu na Slovensku, ofenzívnej marketingovej stratégii, ale predovšetkým vysokej kvalite našich výrobkov, ktoré patria medzi absolútnu kvalitatívnu špičku. Naďalej úspešne predávame v USA a Rakúsku, ale domáci trh si posilnil svoju dominantnú cca dvojtretinovú pozíciu. V zahraničí pretrváva záujem o naše drevohliníkové a drevené okná, vchodové dvere a posuvné steny s izolačným trojsklom. Doma sa najlepšie predávajú drevohliníkové okná, dvere a presklené steny s izolačným trojsklom. Najväčší podiel na našej produkcii majú drevohliníkové okná. Špecializujeme sa aj na veľké presklené drevohliníkové posuvné steny, kde je vysoká pridaná hodnota. Najväčší potenciál domáceho rastu predstavuje segment pasívnych, nízkoenergetických a nulových domov, pre ktoré vyrábame najviac. Záujem o naše výrobky rastie aj tento rok a to tak doma, ako aj v USA,“ zhodnotil vývoj D. Majer.

Produkcia Makrowinu spĺňa tie najvyššie nároky a patrí k špičke nielen na Slovensku, ale aj v zahraničí, kde sa firma presadila v USA. Okná a vchodové dvere sú pekné, moderné, s kvalitnými konštrukčnými riešeniami. Zároveň majú minimálne nároky na údržbu, dlhú životnosť a dobré tepelnoizolačné parametre. Svedčia o tom aj referencie odberateľov, dodávateľov, projektantov a koncových zákazníkov na stránke http://www.makrowin.sk/o-spolocnosti/referencie/. 

Hlavný výrobný program spoločnosti tvoria drevohliníkové a drevené okná a vchodové dvere, pri ktorých sa kladie dôraz na vysokú kvalitu spojenú s vysokou úsporou energie. Tieto produkty sú vyrábané z ekologických vstupných materiálov, ako smrek, červený smrek a dub. Okrem toho však spoločnosť vyrába aj posuvné a zalamovacie dvere. Pokračuje trend zvyšovania podielu drevohliníkových okien v pomere k dreveným. Popri prírodnej kráse dreva, majú výborné tepelnotechnické vlastnosti, rovnaké ako drevené okná a zároveň sú hliníkovým systémom chránené pred extrémnymi vplyvmi počasia.

Spoločnosť Makrowin, s. r. o., je významným slovenským výrobcom drevených okien a dverí od roku 1997. Je aj výrobcom presklených posuvných stien a dodávateľom doplnkov k oknám – exteriérové a interiérové parapetné dosky, siete proti hmyzu, exteriérové a interiérové tienenie. V súčasnosti vyrába 23 produktov drevených a drevohliníkových okien, čo je najširšia ponuka takýchto okien na Slovensku. Zákazníkom poskytuje aj bezplatné odborné poradenstvo. Vynikajúce remeselné spracovanie, dôraz na kvalitu a inovácie výrobkov, sú kľúčové vlastnosti spoločnosti, ktoré jej umožňujú splniť náročné požiadavky zákazníkov v Európe aj v Amerike.

Makrowin má ako jeden z mála výrobcov drevených okien zavedený certifikovaný systém manažérstva kvality STN EN ISO 9001:2009. O kvalite výrobkov svedčí aj to, že drevené okno MAKROWIN 88 získalo od Prezídia nadácie Slovak Gold 26. 11. 2007 Certifikát a Zlatú medailu Slovak Gold, ktorej platnosť bola dvakrát predĺžená do roku 2012. To je maximálna doba, akú môže mať jeden výrobok zlatú medailu. Žiadne iné okno na Slovensku, či už drevené, hliníkové, alebo plastové, nezískalo toto ocenenie. Medzi najväčšie úspechy, ktoré Makrowin dosiahol, patrí certifikát z PHI Darmstadt (Passivhaus institut Dr. Wolfgang Feist). Tento certifikát získal v roku 2008  ako jediná spoločnosť v celej východnej Európe, keď ich drevené okno (drevený rám) Makrowin 88G2 splnil náročné kritériá posúdenia vhodnosti použitia v domoch s extrémne vysokými nárokmi na tepelnoizolačné vlastnosti. Certifikát je platný dodnes a na Slovensku je Makrowin jedinou firmou, ktorá ho vlastní.

Viac informácií je na: www.makrowin.sk , alebo na tel.: +421 45 5455346,

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

PR

OP Doprava II se rozjíždí, rozdá 125 miliard

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 2. 2016 12:17

Dálnice a rychlostní silnice, železniční tratě nebo úprava koridorů pro lodní dopravu. To všechno spadá pod Operační program Doprava, který je bezesporu jedním z nejdůležitějších dotačních programů, které naše země může využívat. Ostatně uplynulé roky ukázaly, jak důležitý je titul pro české projekty. Celou řadu dopravních staveb by se bez dotace zřejmě nikdy nepodařilo realizovat. Co je v souvislosti s tímto programem za námi a co nás čeká?

Už v programovém období 2007 – 2013 byl Operační program Doprava klíčovým nástrojem pro podporu českých silnic a dálnic. Bylo v něm pro ně vyhrazeno přes 150 miliard korun. A přes opakované proklamace, že se přinejmenším část těchto prostředků nepodaří vyčerpat do konce loňského roku, se to nakonec podařilo. Může za to především oživení v loňském roce, ve kterém došlo i na některé dlouho odkládané projekty. V prosinci ministr dopravy oznámil, že včasnému dočerpání peněz pomohl mimo jiné přesun části prostředků ze silnic na železnici, kde byla větší zásoba připravených projektů. „Nejsou to nějaká kouzla, ale výsledek toho, že se v resortu začalo normálně pracovat a podařilo se rozjet další stavební projekty,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok s tím, že v loňském roce se především díky evropským dotacím povedlo na našem území zahájit celkem dvacet významných silničních staveb. V roce 2014 jich bylo pouze šest.

Příprava Operačního programu Doprava II. zpočátku neprobíhala úplně hladce. Už v únoru 2014 hlásili zástupci Evropské unie, že mají směrem k nastavení nového titulu řadu výtek. Nakonec se ale všechny podařilo české straně vyřešit a na jaře loňského roku schválila Evropská komise jeho definitivní podobu. Podle očekávání je v něm méně finančních prostředků než v období předchozím, celkem 125 miliard korun. Ty budou tentokrát mezi projekty rozdělovány v rámci tří věcných a jedné technické prioritní osy oproti dřívějším osmi. Zeštíhlení programu by mělo podle zástupců ministerstva dopravy vést k efektivnějšímu a rychlejšímu toku dotačních peněz. Ministerstvo chce zároveň předejít možnému nedostatku kvalitních projektů, což by mohlo nastat v případě, že by často docházelo ke zdržením při přípravě staveb. „Proto jsme výrazně posílili investice do přípravy projektů a rozběhly se i výkupy pozemků, které byly další překážkou,“ dodává Ťok.

ČERPÁNÍ ZAČALO DOBŘE

Přes snížení celkové alokace tak budou prostředky v OPD II opět znamenat vítanou pomoc pro české silnice a železnice. Právě jejich stavba či rekonstrukce je stěžejním cílem programu. K těm dalším se řadí například podpora kombinované nákladní dopravy, rozvoj překladišť nebo nově i možnost financovat pořizování nových vlakových souprav nebo infrastrukturu pro tramvaje, metro a trolejbusy.

Začátek čerpání dotací na dopravu zatím probíhá bez problémů. V listopadu loňského roku byly vyhlášeny první výzvy. Na projekty je v nich zatím připraveno 84 miliard korun s tím, že větší část těchto peněz (kolem 49 miliard) půjde na modernizaci a výstavbu silniční sítě. A to jak té, která je součástí páteřní evropské dopravní sítě TEN-T, tak i na komunikace mimo ni. V drtivé většině případů tak budou příjemci dotací státní organizace - Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty.

Při pohledu na konkrétní projekty, které by měly být z programu podpořeny, nás nečekají žádná velká překvapení. „Chceme evropské prostředky využít především na páteřní dálniční síť, tedy R35 spojující Hradec Králové a Olomouc, Pražský okruh, spojení s Rakouskem přes D3 a s Polskem přes D11,“ prohlásil o záměrech ministerstva před časem Dan Ťok.

Na železnici bychom se měli dočkat například zásadní modernizace trati Plzeň-Domažlice-státní hranice, která by měla zrychlit spojení na Mnichov. Velkým projektem bude i železniční trať vedoucí na pražské letiště. Projekt, kterým se představitelé státu i Prahy zabývají už několik desítek let, by konečně mohl dospět do zdárné realizace. Praha totiž stále zůstává jedinou středoevropskou metropolí, která nemá na letiště napojenou železnici.

BUDOU ŽÁDAT I KRAJE?

Své projekty chtějí do OPD II podávat i kraje. Hejtmani v současnosti hovoří hlavně o možnosti získat dotaci na pořizování nových vlakových souprav. Šéf Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek nedávno naznačil, že kraje nechtějí být závislé na libovůli dopravců, kteří budou provozovat jednotlivé linky v krajích. Vlaky pořízené s pomocí OPD II totiž budou majetkem kraje, nikoliv přepravce. Zbývá prý rozhodnout, zda budou regiony nakupovat soupravy samostatně, či zda vše proběhne ve spolupráci se státem. „Kdyby existovala varianta, že tyto nové vlakové jednotky nakoupí Česká republika, pro kraj by to znamenalo, že nepotřebujeme 15 procent spoluúčasti a ušetříme krajskému rozpočtu miliardu korun,“ dodal hejtman Hašek.

První stavební práce na projektech podpořených z Operačního programu Doprava II by měly odstartovat už v letošním roce. V plánu je kupříkladu napojení obchvatu Příboru na průmyslovou zónu Mošnov v Moravskoslezském kraji. Jednu z klíčových staveb by měli dělníci dokončit nejpozději do roku 2019. Pro celou oblast to bude velká úleva, v současnosti totiž odkládaná silnice končí v poli. „Výstavbu komplikovaly výkupy pozemků. Nyní je však úsek připraven ke stavbě. Jsou už vydána všechna povolení, takže se začne stavět ještě letos,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar, který poukazuje i na dalších chystané úseky v regionu. Třeba na dokončení prací na silnici I/48, kde je v současnosti doprava svedená do jednoho pruhu. Z dalších projektů se letos můžeme těšit na dostavbu D8 v Českém středohoří, na obchvaty Krnova a Opavy či na další etapy modernizace dálnice D1. Na železnici bude patřit mezi nejvýznamnější akci stavba plzeňského železničního uzlu, pokračující rekonstrukce nádraží v Olomouci nebo modernizace trati Rokycany – Plzeň. I vodní doprava bude mít své investice V plánu je dlouho očekávané zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě.

HROZÍ ZPOŽDĚNÍ STAVEB

S plánováním a realizací velkých silničních staveb je nově spojen jeden velký problém, který by vše mohl zásadním způsobem zbrzdit. V loňském roce totiž Česká republika přijala dle požadavků Evropské unie zákon, který významně mění pravidla vydávání posudků vlivu staveb na životní prostředí, tzv. EIA. Bez tohoto dokumentu u nás žádná stavba nemůže vzniknout a co víc, podle Evropské unie přestaly po schválení zákona platit mnohé již vydané posudky. Kromě zmíněné I/48 hrozí zrušení posudku EIA i celé řadě dalších akcí. Například dálnici D1 v úseku Přerov – Lipník, dálnici D11 za Hradcem Králové, úseku R35 z Opatovic do Časů nebo obchvatu Českých Budějovic na D3. Problém se navíc týká i železnic. Především rozestavěných úseků trati mezi Voticemi a Českými Budějovicemi. V oblasti vodní dopravy zase hrozí stopka budování zdymadla v Přelouči. „Jde o stavby za desítky miliard,“ shrnuje situaci Zdeněk Neusar s tím, že v současnosti se ministerstvo dopravy snaží vyjednat s Evropskou unií výjimku. „Chceme Evropskou komisi přesvědčit, že i při využití starších stanovisek jsme schopni naplnit požadavky směrnice EIA.“

Zatímco stát se snaží vyjednávat se zástupci EU o všech stavbách, kraje a různé organizace pracují na podpoře těch svých důležitých komunikací. Například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický poslal do Bruselu memorandum starostů s tím, že na silnici už prostě nelze dál čekat. Ostatně snaha o stavbu dalších úseků R35 v Pardubickém kraji už je považována za takový nekonečný příběh. „Děláme si naděje, že z hlediska naléhavosti výstavby pravděpodobně dojde k nějakému kompromisu. U staveb, které nemají dokončené územní rozhodnutí, se však bude EIA dělat nejspíše znovu,“ uvedl hejtman Netolický.

Filip Appl

Diskuse o migrantech? Xenofob vs. sluníčkář

Podrobnosti:

Kategorie: Publicistika

Zveřejněno 5. 2. 2016 11:49

Uprchlické téma v posledních dnech a týdnech ovlivnily děsivé teroristické útoky v Paříži. Okamžitě se začalo spekulovat o tom, zda útočníci nepocházeli právě z té uprchlické vlny, se kterou v tomto roce Evropa bojuje. A ještě jedna otázka zajímá analytiky a komentátory: Jak útoky ovlivní diskusi o uprchlické krizi v jednotlivých členských státech? Je totiž zřejmé, že uprchlíci jsou problém, který rozděluje společnost na dvě poloviny. Alespoň tedy v České republice.

Ekonomičtí migranti a uprchlíci začali sužovat Evropu v plné míře se začátkem letošního roku. Ovšem náznaky problému se objevily poprvé už v roce 2007, kdy se začal velmi rychle zvyšovat počet nelegálních migrantů, kteří překonávali Středozemní moře. Evropská unie zareagovala posílením pravomocí agentury Frontex, která se stala zodpovědnou za ochranu vnějších hranic evropského společenství. Ani to ale nepomohlo. Příliv migrantů postupně sílil a hlavně v Itálii začala být situace neudržitelná. Spustila se série operací zaměřených na vyhledávání a záchranu lodí převážejících uprchlíky po Středozemním moři a na boj s pašeráky a překupníky. Jenže nic nepomohlo. Místo toho se vytvořila další uprchlická trasa vedoucí z Řecka, přes Makedonii, Srbsko, Maďarsko a Rakousko až do Německa, které se stalo jakousi Mekkou uprchlíků. Problémy začaly mít příhraniční lokality a uprchlické tábory, jejichž kapacita nebyla a stále na řadě míst není ani zdaleka dostačující. Kvůli špatným podmínkám narostla kriminalita a celá Evropa se otřásla a stále otřásá v základech. Respektive s jejími základy otřásá především velmi nepružné a prozatím poměrně neefektivní rozhodování vedení osmadvacítky. I když v poslední době se opatření začínají zrychlovat a zdá se, že zřejmě i samotná Evropská unie se učí, jak během takovýchto krizí efektivně fungovat. „Řešení jsou komplikovaná, ale přitom je potřeba zavádět je rychle,“ uvedl nedávno pro Radiožurnál místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který poukázal i na vyhrocenou diskusi v řadě zemí a ocenil především postoj Německa, které se rozhodlo přijmout velké množství uprchlíků. „Německo si za to zaslouží uznání, protože kdyby to neudělalo, byla by krize v Evropě mnohem vážnější,“ dodal.

MERKELOVÁ ODOLÁVÁ

Jenže jedna věc je postoj vlády daného státu a věc druhá je veřejné mínění. S tím je to totiž v celé Evropě složitější. Zatímco Maďarsko bylo a je velmi odmítavé vůči uprchlíkům a je považováno za jednu z nejméně vlídných zemí v Evropě vůbec, Německo bylo dlouho považováno za pravý opak. Přestože mírně roste počet lidí, kteří uprchlíky odmítají a převažuje u nich strach a odpor, velká část německé veřejnosti jim stále chce pomáhat. „I když titulní stránky médií plní obrázky krajně pravicových radikálů a jejich útoků na uprchlíky, Němci prožívají obrovskou vlnu solidarity a snaží se pomáhat, jak to jen jde,“ napsala zpravodajská agentura DPA. Podporuje je v tom i německá kancléřka Angela Merkelová, která prozatím odolává velkému tlaku na to, aby svůj postoj přehodnotila. „Budeme muset přijmout určitou míru legální imigrace, to je globalizace,“ prohlásila s tím, že jakákoliv forma izolace pro ni v 21. století nepřichází v úvahu. Je ovšem otázkou, zda sílící hlasy po zásadním omezení přijímání uprchlíků neovlivní její stranu CDU, která by se mohla začít obávat ztráty hlasů v příštích volbách.

V České republice je, jak se zdá, veřejnost ještě rozpolcenější. Národ se doslova rozdělil na ty, kteří uprchlíky tolerují nebo dokonce vítají a ty, kteří o nich nechtějí ani slyšet. „V České republice je debata tradičně vyhrocená a téma migrace zneužíváno nejrůznějšími populisty,“ říká český europoslanec za ODS Jan Zahradil. Další komentátoři a politici pak upozorňují hlavně na dva jasně vyhraněné póly. Zatímco jedna strana tu druhou nazývá xenofoby, ta druhá to vrací označením sluníčkáři. Ve vyhrocených internetových diskusích pak oba tyto tábory často padají do extremistických poloh. „Kdyby došlo k nejhoršímu, tak koncentráky pro muslimy NAŠTĚSTÍ budou, ne bohužel. Řekli si o to sami.“ Napsal na Facebooku například šéf hnutí Islám v České republice nechceme Martin Konvička.

PREZIDENT UPRCHLÍKY NECHCE

Podle některých politiků a komentátorů začíná radikalizace společnosti nabývat hrozivé podoby. „Možná nejsme daleko od okamžiku, kdy se atmosféra v naší společnosti přiblíží tomu, co zde bylo před druhou světovou válkou. Jen židovské nepřátele a uprchlíky jako zdroje všeho zla nahradí muslimové,“ varuje v komentáři pro Evropské noviny Michal Berg z předsednictva Strany zelených. Ostatně průzkumy veřejného mínění hovoří o tom, že zatímco v roce 2004 souhlasilo s tím, že autoritativní režim vládnutí může být za určitých okolností lepší než demokratický 19 procent, v roce 2014 už to bylo 30 procent. Průzkumy potvrzují také rozpolcenost české společnosti. Podle CVVM je 69 procent lidí proti přijímání migrantů ze zemí Blízkého východu a severní Afriky. Jednoznačně pro přijetí a integraci jsou jen čtyři procenta obyvatel, čtyřicet procent by pak uprchlíkům nabídlo ochranu do doby, než bude v jejich domovské zemi bezpečno.

Do diskuse velmi aktivně promlouvá řada osobností. Například prezident Miloš Zeman, který nedávno vystoupil u příležitosti oslav 17. listopadu po boku členů Bloku proti islámu. Ten je ministerstvem i policií často označován za extremistické a islamofobní hnutí. Miloš Zeman ovšem ve svém projevu odmítl označování odpůrců uprchlíků za xenofoby. Důkazem podle něj je, že v České republice žije přes půl milionu cizinců, jejichž kultura je plně slučitelná s evropskými hodnotami. „Není to kultura vrahů a není to kultura náboženské nenávisti,“ označil Zeman kulturu islámských zemí, ze kterých přichází migranti. Prezidentova slova okamžitě odsoudila řada osobností napříč politickou scénou i celou společností. Pobouření to vyvolalo hlavně u jeho domovské ČSSD. „Já jsem si nikdy neuměl představit, že hlava tohoto státu bude podporovat extremistické pozice, bude takovýmto způsobem rozdělovat, rozeštvávat společnost a především strašit lidi,“ řekl k vystoupení Miloše Zemana například ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dientsbier. Další lidé pak poukazují na fakt, že prezident ve svém projevu opomněl řadu věcí. Například to, že v Česku už existuje naprosto bezproblémová muslimská komunita a že například v případě Vietnamců, kteří také pocházejí z poměrně odlišné kultury, probíhá integrace bez problémů.

KONEC SCHENGENU?

Ovšem ještě více než čeští politici ovlivnili diskusi o migraci brutální teroristické útoky, které má na svědomí Daesh, jak se nyní přezdívá Islámskému státu. Okamžitě po nich se začalo spekulovat o tom, zda za vším nestojí právě uprchlíci. Postupně se ukazuje, že tomu tak zřejmě nebylo. Ostatně je o tom přesvědčený i český premiér Bohuslav Sobotka. „Je nutno si uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské či etnické násilí, šířené úplně stejnými vraždícími fanatiky,“ prohlásil předseda vlády s tím, že jednoduše nelze spojovat teroristické útoky s aktuální migrační vlnou. S tím souhlasí i většina politologů, kteří poukazují na to, že teroristické útoky tu byly vždy, i před uprchlickou vlnou a že strůjci těch z Paříže se narodili ve Francii. Spojování obou věcí je tak prý jen čilý populismus, který má jen podporovat xenofobní nálady ve společnosti. Že budou mít útoky velkou dohru je ale zřejmé. Politolog Petr Robejšek je například přesvědčen, že atentáty budou nakonec znamenat konec schengenského prostoru. „Francie uzavře své hranice a to bude signál ke zpochybnění schengenského prostoru. Takové tendence francouzská vláda má,“ prohlásil s tím, že podle něj je to správné. Před týdnem se ovšem objevil ještě trochu jiný plán – zmenšení Schengenu na šest států – Benelux, Německo a Rakousko. Pokud by na něj došlo, znamenalo by to, že by se náhle Česká republika ocitla zpět před zavedením volného pohybu osob a zboží. Zda k tomu nakonec dojde, zatím jasné není. Pravděpodobné je pouze to, že po teroristických útocích v Paříži opět vzrostl počet těch, kteří velmi radikálně odmítají uprchlíky z islámských zemí na českém území. A jak jsou přesvědčeni mnozí politologové: Právě to přesně teroristé z Daesh chtějí.

Filip Appl